Curtiss F8C-5 Helldiver

F8C-5 byly objednány jako mírně upravená varianta Helldiveru, původně určená také jako palubní dvoumístné stíhací letouny. Hlavní změnou bylo použití Curtissova prstencového krytu motoru, i když ten byl dodatečně přidán i na mnoho F8C-4. Problémy, které ale nastaly při nasazení F8C-4 u letky VF-1B, hlavně nedostatečná rychlost (ve stejné době vyráběné F4B-2 měly cestovní rychlost 254 km/h), ale vedly k tomu, že z dvaceti již rozestavěných strojů bylo odebráno vybavení pro provoz na letadlových lodích, a zbylé stroje byly od počátku stavěny jako pozemní. Přiděleny byly jako obvykle k námořní pěchotě, kde sloužily jako průzkumné letouny schopné střemhlavého bombardování, a doplnily tak již používané OC-2. V této roli byly také přejmenovány, na O2C-1, a dalších třicet strojů bylo jako O2C-1 dodatečně objednáno. Námořní pěchota byla v této době donucena rozpočtovými problémy omezit zahraniční mise, Helldivery proto pravděpodobně, snad kromě krátkého pobytu v Nikaragui, neprošly bojovým nasazením, v celé řadě rolí ale sloužily ještě v roce 1937.


První dva stroje, A8446/47, byly použity u Curtiss Engineering, Curtissovy pobočky v Garden City, k testům klapek a náběžných klapek Frise, a snad také dostaly turbokopresory. Klapkami vybavený Helldiver s původním motorem si zachoval stejnou maximální rychlost, přistávací rychlost ale klesla o 16 km/h na 80 km/h a dostup se zvedl na 6096 m. Zlepšilo se také ovládání, a přestože na Helldiverech již použity nebyly, na následujících typech se tyto úpravy staly standardem. Po dobu testů byly označeny jako XF8C-6, poté byly v původní podobě vráceny zpět do služby.


Kromě letectva námořní pěchoty se O2C-1 dostaly také k leteckým zálohám námořnictva, a stroje jedné z nich tento typ proslavily nejvíce. V roce 1933 se jim totiž podařilo - sestřelit obří opici z mrakodrapu. Zástupci společnosti RKO požádali v prosinci 1932 námořnictvo, aby jim zapůjčilo několik Helldiverů pro natáčení leteckých scén do filmu. Námořnictvo odmítlo, společnost proto požádala přímo velitele newyorské NRAB Floyd Bennett Field, aby za malý sponzorský dar nechalo čtyři stroje prolétnout kolem Empire State Building. Velitel, který o předchozím odmítnutí nevěděl, souhlasil, scény byly pro film natočeny, aniž by kdokoli ze základny věděl, že budou použity v King Kongovi. Je nutno poznamenat, že většina záběrů ve filmu není na Helldivery, ale na modely (pouze ty se vyskytují ve scénách zároveň s King Kongem) a na skupinu jiných dvoumístných strojů, pravděpodobně Vought O2U Corsair z archivu společnosti RKO. Pro remake King Konga z roku 2005 byla dokonce postavena nelétající maketa, která ovšem nese atraktivnější zbarvení námořních F8C-4 od stíhací letky VF-1B. Stejně jako v původním filmu, i tady střílí z pevných synchronizovaných kulometů před pilotem - které ale žádný Helldiver nikdy neměl.