Richard se narodil kolem roku 850, některé zdroje uvádí konkrétně rok 858. Jeho otcem byl Buvin Métský a matkou Richilda, dcera Bosa Arelatského. Richard tedy byl bratrem Bosa Viennského. Richardova teta, sestra jeho matky, Theutberga byla manželkou krále Lothara II. Bratr jeho otce Richardus sloužil u římského krále a císaře Ludvíka I. Pobožného a poté u Lothara I., vévody bavorského, krále italského, krále franského krále a císaře římského. Richardova sestra Richilda byla v roce 870 provdána za krále a později císaře Karla II. Holého. Richard byl tedy jeho švagrem.
V roce 875 se po smrti císaře Ludvíka II. se západofranský král Karel II. Holý vypravil do Itálie, kde se nechal papežem Janem VIII. korunovat na císaře. svého švagra doprovázeli i bratři Boso a Richard. Boso byl tehdy jmenován císařovým zástupcem v Itálii. V roce 877 převzal od Bosa tuto funkci Richard společně s Hugo Abbasem z rodu Welfů. Nevíme, kdy přesně Richard získal hraběcí titul, každopádně od roku 876 je uváděn jako hrabě. Titul se pravděpodobně vázal k Sens, ale není to jisté. Když se po smrti západofranského krále Ludvíka II. Koktavého v roce 879 nechal jeho bratr Boso prohlásit (dolnoburgundským) králem, zůstal Richard věrný novým západofranským králům Ludvíkovi III. a Karlomanovi II. (vládli společně, Karloman v jižní části země) a vytáhl s nimi do boje proti svému bratrovi, za což si od nich vysloužil hrabství Autun a další drobnější území. Přidal se k nim i západofranský a italský král Karel III. Tlustý, který se později stane i západofranským králem a římským císařem. V roce 880 se jim podařilo obsadit Mâcon a Lyon a oblehli Vienne. Avšak město dobýt nedokázali. V roce 882 se to Richardovi a Karlomanovi podařilo. Bosovi se podařilo uprchnout, avšak jeho manželka Ermengarda i se synem Ludvíkem padla do zajetí. Richard ji umístil do Autunu a vzal pod svoji ochranu. Po Bosově smrti v roce 887 podporoval Richard Ermengardu jako regentku za jejího syna Ludvíka. Zajistil také, aby se Ludvík dostavil na dvůr císaře Karla III. Tlustého, který ho adoptoval a potvrdil jeho královský titul.
Západofranský král Ludvík III. zemřel v roce 882 a do roku 884 vládl již Karloman jako jediný západofranský král. Avšak již po dvou letech zemřel i on. Novým západofranským králem se stal východofranský král, italský král a císař římský Karel III. Tlustý, který tak naposledy personálně sjednotil celou říši Karlovců. Po Karlově odstoupení v roce 887 byl králem zvolen hrabě Odo Pařížský. Avšak Richard, společně s Vilémem Akvitánským, Ramnulfem II. z Poitou a remešským arcibiskupem Fulkem, podporoval mladého prince Karla, syna Ludvíka II. Koktavého a nevlastního bratra nedávno zesnulých králů Ludvíka III. a Karlomana II. Richardovi se podařilo obsadit Tonnerre a Nevers a donutit hrabata z Dijonu a Chalon-sur-Saône uznat ho za svého lenního pána. Odovi nezbývalo než uznat Richardovi zisky. Ten na oplátku zaujal neutrální postoj v soupeření Karlovců (Karel) s Robertovci (Odo). Richard se soustředil na konsolidaci svých držav, ale i na jejich další rozšiřování. V roce 894 obsadil Langres, v následujícím roce Nevers a Troyes. Když v roce 898 Odo zemřel, nastoupil na trůn Karel III. Prostý. Ten potvrdil Richarda jako markraběte burgundského. Od roku 918 byl Richard uváděn jako vévoda burgundský.
V roce 887 či 888 se Richard oženil s Adlétou, dcerou hraběte Konráda II. z Auxerre, což mu přineslo zisk tohoto hrabství. V roce 888 se bratr Richardovy manželky Rudolf nechal prohlásit hornoburgundským králem. Richard tak byl v příbuzenském vztahu k prvnímu králi dolnoburgundskému (bratr Boso) i hornoburgundskému (švagr Rudolf).
Richard se také musel potýkat s nájezdy Normanů. Ti opakovaně prováděli loupeživé výpady (nejen) na jeho území. Richard je několikrát porazil. Nejvýznamnější porážku jim společně s dalšími spojenci uštědřil v roce 911 u Chartres. Toto vítězství vedlo k uzavření smlouvy ze Saint-Clair-sur-Epte. Normanský jarl Rollo na základě této smlouvy získal území dnešní Normandie výměnou za ukončení nájezdů, složení lenního slibu západofranskému králi Karlovi III. a obranu proti jiným Normanům.
Richard zemřel v srpnu či září roku 921 a byl pochován v Sens.
Zdroje:
- www.mittelalter-genealogie.de
- de.wikipedia.org
- František HONZÁK, Marek PEČENKA, František STELLNER, Jitka VLČKOVÁ: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha, 2001
V roce 875 se po smrti císaře Ludvíka II. se západofranský král Karel II. Holý vypravil do Itálie, kde se nechal papežem Janem VIII. korunovat na císaře. svého švagra doprovázeli i bratři Boso a Richard. Boso byl tehdy jmenován císařovým zástupcem v Itálii. V roce 877 převzal od Bosa tuto funkci Richard společně s Hugo Abbasem z rodu Welfů. Nevíme, kdy přesně Richard získal hraběcí titul, každopádně od roku 876 je uváděn jako hrabě. Titul se pravděpodobně vázal k Sens, ale není to jisté. Když se po smrti západofranského krále Ludvíka II. Koktavého v roce 879 nechal jeho bratr Boso prohlásit (dolnoburgundským) králem, zůstal Richard věrný novým západofranským králům Ludvíkovi III. a Karlomanovi II. (vládli společně, Karloman v jižní části země) a vytáhl s nimi do boje proti svému bratrovi, za což si od nich vysloužil hrabství Autun a další drobnější území. Přidal se k nim i západofranský a italský král Karel III. Tlustý, který se později stane i západofranským králem a římským císařem. V roce 880 se jim podařilo obsadit Mâcon a Lyon a oblehli Vienne. Avšak město dobýt nedokázali. V roce 882 se to Richardovi a Karlomanovi podařilo. Bosovi se podařilo uprchnout, avšak jeho manželka Ermengarda i se synem Ludvíkem padla do zajetí. Richard ji umístil do Autunu a vzal pod svoji ochranu. Po Bosově smrti v roce 887 podporoval Richard Ermengardu jako regentku za jejího syna Ludvíka. Zajistil také, aby se Ludvík dostavil na dvůr císaře Karla III. Tlustého, který ho adoptoval a potvrdil jeho královský titul.
Západofranský král Ludvík III. zemřel v roce 882 a do roku 884 vládl již Karloman jako jediný západofranský král. Avšak již po dvou letech zemřel i on. Novým západofranským králem se stal východofranský král, italský král a císař římský Karel III. Tlustý, který tak naposledy personálně sjednotil celou říši Karlovců. Po Karlově odstoupení v roce 887 byl králem zvolen hrabě Odo Pařížský. Avšak Richard, společně s Vilémem Akvitánským, Ramnulfem II. z Poitou a remešským arcibiskupem Fulkem, podporoval mladého prince Karla, syna Ludvíka II. Koktavého a nevlastního bratra nedávno zesnulých králů Ludvíka III. a Karlomana II. Richardovi se podařilo obsadit Tonnerre a Nevers a donutit hrabata z Dijonu a Chalon-sur-Saône uznat ho za svého lenního pána. Odovi nezbývalo než uznat Richardovi zisky. Ten na oplátku zaujal neutrální postoj v soupeření Karlovců (Karel) s Robertovci (Odo). Richard se soustředil na konsolidaci svých držav, ale i na jejich další rozšiřování. V roce 894 obsadil Langres, v následujícím roce Nevers a Troyes. Když v roce 898 Odo zemřel, nastoupil na trůn Karel III. Prostý. Ten potvrdil Richarda jako markraběte burgundského. Od roku 918 byl Richard uváděn jako vévoda burgundský.
V roce 887 či 888 se Richard oženil s Adlétou, dcerou hraběte Konráda II. z Auxerre, což mu přineslo zisk tohoto hrabství. V roce 888 se bratr Richardovy manželky Rudolf nechal prohlásit hornoburgundským králem. Richard tak byl v příbuzenském vztahu k prvnímu králi dolnoburgundskému (bratr Boso) i hornoburgundskému (švagr Rudolf).
Richard se také musel potýkat s nájezdy Normanů. Ti opakovaně prováděli loupeživé výpady (nejen) na jeho území. Richard je několikrát porazil. Nejvýznamnější porážku jim společně s dalšími spojenci uštědřil v roce 911 u Chartres. Toto vítězství vedlo k uzavření smlouvy ze Saint-Clair-sur-Epte. Normanský jarl Rollo na základě této smlouvy získal území dnešní Normandie výměnou za ukončení nájezdů, složení lenního slibu západofranskému králi Karlovi III. a obranu proti jiným Normanům.
Richard zemřel v srpnu či září roku 921 a byl pochován v Sens.
Zdroje:
- www.mittelalter-genealogie.de
- de.wikipedia.org
- František HONZÁK, Marek PEČENKA, František STELLNER, Jitka VLČKOVÁ: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha, 2001