33. granátnická divize Waffen-SS Charlemagne (francouzská č.1) [1945-1945]

33rd Waffen-SS Grenadier Division Charlemagne (French No. 1)
33. Waffen-Grenadier-Division der SS Charlemagne (französische Nr. 1)
     
Název:
Name:
33. granátnická divize Waffen-SS Charlemagne (francouzská č.1) 33rd Waffen-SS Grenadier Division Charlemagne (French No. 1)
Originální název:
Original Name:
33. Waffen-Grenadier-Division der SS Charlemagne (französische Nr. 1)
Datum vzniku:
Raised/Formed:
10.02.1945
Předchůdce:
Predecessor:
Granátnická brigáda SS Charlemagne (francouzská č. 1) SS Grenadier Brigade Charlemagne (French No. 1)
Datum zániku:
Disbanded:
08.05.1945
Nástupce:
Successor:
- -
Nadřízené velitelství:
Higher Command:
10.02.1945-DD.03.1945 Skupina armád Visla
DD.03.1945-DD.04.1945 3. tanková armáda
DD.04.1945-08.05.1945 Tankový sbor Feldherrnhalle
10.02.1945-DD.03.1945 Army Group Vistula
DD.03.1945-DD.04.1945 3rd Tank Army
DD.04.1945-08.05.1945 Tank Corps Feldherrnhalle
Dislokace:
Deployed:
10.02.1945-DD.MM.RRRR Wildflecken, Vojenský výcvikový prostor Wildflecken /

Velitel:
Commander:
10.02.1945-28.02.1945 Puaud, Edgar (Waffen-Oberführer der SS)
01.03.1945-24.04.1945 Krukenberg, Gustav (SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS)
24.04.1945-08.05.1945 Zimmermann, Walter (SS Standartenführer)
Náčelník štábu:
Chief of Staff:
01.03.1945-DD.MM.RRRR Vaugelas, Jean de (SS Sturmbannführer)
Podřízené jednotky:
Subordinated Units:
10.02.1945-08.05.1945 Divizní jednotky SS 33 Charlemagne
10.02.1945-08.05.1945 SS Division Units 33 Charlemagne
Čestný název:
Honorary Name:
10.02.1945-08.05.1945 Charlemagne (Karel I. Veliký)
10.02.1945-08.05.1945 Charlemagne (Charles the Great)
Vyznamenání:
Decorations:
-
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Georg Tessin: Verbände und Truppen der deutschen Wehrmacht und Waffen-SS im Zweiten Weltkrieg 1939-1945
de.wikipedia.org
www.axishistory.com
www.lexikon-der-wehrmacht.de
URL : https://www.valka.cz/33-granatnicka-divize-Waffen-SS-Charlemagne-francouzska-c-1-1945-1945-t115#468716 Verze : 4
33. Waffen-Grenadier-Division der SS Charlemagne (französische Nr. 1)
URL : https://www.valka.cz/33-granatnicka-divize-Waffen-SS-Charlemagne-francouzska-c-1-1945-1945-t115#2573 Verze : 0
původně z Francouzské dobrovolnické úderné brigády SS kam se soustředily francouzští dobrovolníci z divizí Totenkopf a Wiking. Brigáda vznikla v červenci 1944 a v rámci divize Horst Wessel působila na frontě v Karpatech.
v srpnu 1944 rozhodl Himmler o vytvoření 33. granátnické divize SS "Charlemagne". Základem mužstva se stala úderná brigáda SS.
22.2.1945 odeslána na frontu v Pomořanech.
po těžkých ztrátách zreformována na Francouzský dobrovolnický úderný pluk SS Charlemagne, jenž měl 600 pěšáků a 400 ženistů. dále účast v bojích na Odře a u Berlína.
URL : https://www.valka.cz/33-granatnicka-divize-Waffen-SS-Charlemagne-francouzska-c-1-1945-1945-t115#1327 Verze : 0
Fotografie příslušníků a jiná podoba znaku:
33. granátnická divize Waffen-SS Charlemagne (francouzská č.1) [1945-1945] - Jiná podoba znaku divize
Zdroj: http://www.sspanzer.net

Jiná podoba znaku divize
Zdroj: http://www.sspanzer.net

33. granátnická divize Waffen-SS Charlemagne (francouzská č.1) [1945-1945] - Zřejmě nejznámější fotografie příslušníků divize. Všimněte si nášivky francouzské trikolóry na pravé paži vojáka vpředu.
Zdroj: http://media.militaryphotos.net

Zřejmě nejznámější fotografie příslušníků divize. Všimněte si nášivky francouzské trikolóry na pravé paži vojáka vpředu.
Zdroj: http://media.militaryphotos.net

URL : https://www.valka.cz/33-granatnicka-divize-Waffen-SS-Charlemagne-francouzska-c-1-1945-1945-t115#191102 Verze : 0
Predchádzajúca fotka bola vyhotovená v roku 1943 v Sovietskom meste Smolensk.
Vojak v popredí je vyzbrojený samopalom MP38.
URL : https://www.valka.cz/33-granatnicka-divize-Waffen-SS-Charlemagne-francouzska-c-1-1945-1945-t115#246567 Verze : 0
Vznik divize


V červenci 1944 začalo utváření divize z různorodých složek: 1200 zbývajících mužů LVF, 1000 zbývajících příslušníků Sturmbrigade SS Frankreich, 2500 příslušníků Francouzské milice a dobrovolníků, 1500 francouzských dobrovolníků z Kriegsmarine, několika set dobrovolníků Schultzkommandos Todtovy organizace, několika set bývalých příslušníků National-sozialistische-Kraftfarhkorps. Celkem dosáhla počtu asi 7400 mužů, z nichž však nakonec pouze jedna třetina byla po stránce výcviku a výzbroje skutečně bojeschopná. Nominálně jí velel bývalý velitel LVF, brigádní generál Edgar Puaud, skutečné rozhodovací pravomoci měl SS –Brigadenführer Gustav Krukenberg.


Složení 57. pěší pluk o dvou praporech, 58. pěší pluk o dvou praporech, dělostřelecký oddíl, protitankový prapor a divizní jednotky.


Chronologie bojového nasazení divize Charlemagne v Pomořanech


17.2.1945
První konvoj Charlemagne vyjel z Brudzewa směrem na Miastko. O den později následovaly jednotky praporu I/57 a ostatní jednotky postupně až do 23.února. Dne 21. Února dorazila ženijní rota z Hraďišťka v Čechách, kde právě dokončila výcvik. Divize měla být nasazena přímo proti styku dvou postupujících sovětských armád. Příjezdovou stanicí bylo Czarně, ležící sto kilometrů od pobřeží, jak jednotlivé konvoje dorazily, byly odesílány do střetnutí postupně, bez možnosti se seskupit a počkat na těžké zbraně.


22.2.1945
První odřady 57.pluku pod velením Haupsturmführera de Dourmonta dorazily do Czarne.


24.2.1945
Do města dorazil i 58.pluk.


25.2.1945
Divize bez těžké techniky a bez rádiového spojení, bez dělostřelectva a letecké podpory čelila jednotkám 3. Gardového jezdeckého sboru a 3.gardového tankového sboru. Divize přešla do útoku takřka z chodu, podařilo se jí zničit 32 tanků, utrpěla však ztrátu 2000 mužů. Její čtyři prapory se prakticky rozpadly a byly nuceny v nepořádku ustoupit.


Noc z 25. na 26. února 1945
Velitelství 57.pluku přesídlilo do Bincze a oba prapory pluku přešly do útoku, prapor I/57 obsadil vesnicic Barkowo a prapor II/57 Uniechów, ale před přesilou a hrozbou obklíčení musely po těžkém boji ustoupit. Čerstvě nastoupivší prapor I/58 se u Borowiny spojil s praporem II/57 a zapojil se do boje.


26.2.1945
Velitel divize se se štábem usadil v Damaslawku. Prapor II/58 dorazil do Czarne a vypravil se na bojiště. Velitelství divize se stalo cílem tankového útoku a do jeho obrany se zapojila strážní rota divize. Pozice obou pluků byla prolomena úderem dvou sovětských tankových brigád a čtyř pěších divizí. Charlemagne přestala být soudržným tělesem a rozpadla se na několik částí. Obersturmführer Puaud s 3000 muži zaujal kruhovou obranu kolem vsi Borowina, Haupsturmführer de Bourmont vyrazil na sever k Damaslawku, kde se nacházelo velitelství divize, které právě odráželo nepřátelský útok. Přestože Francouzi zničili 19 tanků, musli Damaslawek vyklidit. Velitelství se po šesté večer odpoutalo od nepřítele a postřelovanými bahnitými cestami ustupovalo k pobřeží.


Noc z 26./27.2.1945
Puaud se svými 3000 muži unikl z Borowiny, spojil se s Fenetovým praporem v Czarne a společně zamířili k Szczecinku, kde se nacházel Bassompierre a oddíl protiletadlového dělostřelectva spolu se stavkou Francouzů, kteří právě dorazili z Wildflecken. Šlo o dva konvoje, převážně jednotky praporu II/58. Ve stejné dob dorazila i děla, jejichž obsluhy však dosud byly na cestě z Protektorátu Čechy a Morava. V té době čítaly ztráty divize 500 mrtvých a 1000 nezvěstných, raněné v to nepočítaje.


28.2.1945
Francouzi se vydali na pochod k Bialogradu, kde se měli přeskupit, přičemž Sověti již stáli u bran města. Brzy ráno zaútočili na nádraží, kde se konvoj Francouzů musel bránit v boji zblízka, v němž dokázal nepřítele odrazit. Obrněný vlak naložený houfnicemi projel Bobolice a Koszalin a vyložil výzbroj v Kolobrzegu, kde bylo později použita k obraně města. Na žádost velitel obrany Szczecinku plukovníka Koppa byl vytvořen pochodový prapor o síle 250 mužů pod velením ordonančního důstojníka divize, Oberstrumführera Auphana, který měl bránit 1200 dlouhý úsek. Spolu s odřadem wehrmachtu dokázal zadržovat nepřítele celý den a poté se odpoutal směrem k Barwici a odtud ke Karlinu. Divize Charlemagne se pěšky přesunula do Polczyna Zdroje a zamířila k baltskému pobřeží směrem na Kolobrzeg. Po zledovatělých cestách, za silného mrazu a vánice a pod nálety sovětských letadel urazila za den 72 km. Musela však zanechat na cestě veškerou výzbroj.


1.3.1945
Prapor, pověřený obranou Szczecinku konečně dorazil z Polczyna Zdroje po 60 kilometrovém pochodu, zásobil se municí a proviantem a byly mu dopřády dva dny odpočinku.


2.3.1945
Divize byla reorganizována následovně:
Pochodový pluk, velitel Sturmbannführer Raybaud
Záložní pluk, velitel Hauptsturmführer de Bourmont
Dva útočné prapory o celkové síle 1200 mužů, velitelé Haupsturmführer Fenet a Haupsturmführer Bassompierre


Noc 3./4. 3.1945
Oba pluky zaujaly obranu před Karlinem. Všechny čtyři prapory se zapojily do boje, velitel pluku Reybald byl těžce raněn. Bitva se přesunula ze severu na jih, k Bialogradu. Jednotky musely prorazit obklíčení. Na čele průlomu vyrazil štáb divize a Fenetův pochodový prapor. Následovaly oba záložní prapory, ústup kryl druhý pochodový prapor.


4.3.1945
V pět hodin ráno dorazily sovětské tanky k branám Kolobrzegu. Divize Charlemagne spolu s početnými jednotkami wehrmachtu se ocitla v pasti. Dopoledne se situace stala kritickou. Sovětské tanky nedokázaly proniknout do přístavu, obklíčily tedy neprodyšně město a obrátily se na východ, aby zlikvidovaly kapsu v oblasti Bialogradu a Karlina.


5.3.1945
Francouzi v Karlinu celý den vzdorovali


Noc z 5./6.3.1945
Ve dvě hodiny ráno dorazil Fenetův prapor před Bialograd. Město hořelo a v záři plamenů se o město v troskách bojovalo zblízka. Prapor pod velením Krukenberga a Fenera se přesouval k jihovýchodu pod ochranou lesů směrem k základně Gryfice. Zbývající tři prapory záhy následovaly.
Puaud se v jednu hodinu ráno rozhodl, že předvoj dostihne, ale záložní pluk již na odchodu z Karlina nabral značné zpoždění. Více než 2000 mužů se marně organizovalo, morálka byla na bodu mrazu. Bassompierrův pochodový prapor dosud držel Karlino a snažil se uniknout po železnici Karlino-Bialograd. Po tuhém odporu však byl rozprášen a zničen. Jeho zbytky se po malých skupinách pokoušely samostatně probít směrem k Odře. Bassompierra zajali Poláci 17.března.


6.3.1945
Po průchodu Bialogradem se záložní pluk, vedený Puaudem a de Bourmountem, pod záštitou husté mlhy pokusil přejít rozlehlou planinu. Mlha se však zvedla a celý pluk se ocitl v obklíčení. Puaudův odřad byl po osmé hodině ranní zničen přesilou sovětské pěchoty a tanků poté, co vystřílel veškerou munici. Puaud i de Bourmount byli raněni, na ústupu se ztratili a od toho dne nezvěstni. Z divize zbylo pouze množství roztroušených jednotlivců a tři prapory – jeden v Gdaňsku, jeden zcela obklíčený v Kolobrzegu a Fenetův pochodový prapor o síle asi 500 mužů, který po třídenním pochodu dorazil do Miedzyrzecze, kde jej posílil určitý počet osamělých francouzskch i dalších zahrančních Waffen SS.
Divize se ztenčila na pouhý prapor a reorganizovala se do čtyř rot, každá o síle 200 mužů, k nimž se přidalo přes 300 osamělých navrátilců.


7.3.1945
Francouzi mířici ke Gryfici, avšak Sověti postupovali příliš rychle. Jedinou možností jak se vyhnout úplnému zničení, byl kvapný ústup k baltickému pobřeží. Bojovalo se o Gorke.


8.3.1945
Prapor postupoval k Zatomi, vojáky decimoval hlad a úplavice.


9.3.1945
Na dohled moře prapor dosáhl Niechorze a Rewal.


11.3.1945
Sověti Francouze dostihli, prapor se pod hrozbou dalšího obklíčení musel pokusit o průlom podél pobřeží k západu. Mezi jeho předvojem a zadním vojem se ocitlo na 5000 civilistů. Francouzům přispěla na pomoc dvě plavidla Kriegsmarine, která postřelovala sovětské pozice na útesech a podporovala ohniska odporu na plážích. Haupsturmführer Roy s několika tanky Tiger a Panther se udržel na útesech. Francouzi po těžkých bojích a značných ztrátách prorazili obklíčení.


12.3.1945
Na dohled Dziwnowa s pomocí několika německých jednotek překročili na člunech Odru a dorazili ke Korlzowa na ostrově Wollin, den poté dosáhli Swinoujscie. Krvavé pomořanské tažení, v jehož průběhu zachránili na 5000 civilistů, pro Francouze v řadách Charlemagne skončilo.


Za obrannou linií se divize Charlemagne reorganizovala na pouhý prapor bojeschopných mužů – Französisches Freiwilligen-SturmBataillon der SS „Charlemagne“. Těchto posledních 300 mužů se zúčastnilo pouličních bojů v Berlíně v sestavě divize SS Nordland a bránilo přístupy k Hitlerovu bunkru. Poslední dva Rytířské kříže udělené v Berlíně obdrželi právě Francouzi z Charlemagne. Podlední přeživší z praporu se vzdali 2.května.
Další oddíly francouzských Waffen SS bojovaly proti Američanům v Bavorsku. Dvanáct přeživších bylo zajato a vydáno francouzskému generálu Leclerkovi, který se 8.května 1945 nechal bez soudu zastřelit jako dezertéry, neboť „bojovali v cizí uniformě“.


Zdroj:
Christian de La Maziere – Dobrovolníkem v SS divizi Charlemagne
Werner Haupt – Deutsche Spezial-divisionen
URL : https://www.valka.cz/33-granatnicka-divize-Waffen-SS-Charlemagne-francouzska-c-1-1945-1945-t115#304362 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více