| Název: Name: | Ajči AB-1 (kolový podvozek) | Aichi AB-1 (Land plane) |
| Originální název: Original Name: | 爱知航空机 AB-1 「输送机」 | |
| Kategorie: Category: | dopravní letoun | passenger aeroplane |
| Výrobce: Producer: | DD.MM.1928-DD.MM.1928 Aichi Watch and Electric Machinery, Ltd., Nagoya | |
| Období výroby: Production Period: | DD.MM.1928-DD.MM.1928 | |
| Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 1 | |
| První vzlet: Maiden Flight: | DD.MM.1928 | |
| Osádka: Crew: | 2 + 4 pasažéři | |
| Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
| Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | CTOL - conventional take-off and landing |
| Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | dvouplošník | biplane |
| Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | conventional |
| Podvozek: Undercarriage: | pevný | fixed |
| Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | wheels |
| Technické údaje: Technical Data: | ||
| Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 1680 kg | 3704 lb |
| Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 2710 kg | 5975 lb |
| Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | ? kg | ? lb |
| Rozpětí: Wingspan: | 15,110 m | 49ft 6,87in |
| Délka: Length: | 9,900 m | 32ft 5,75in |
| Výška: Height: | 3,730 m | 12ft 2,84in |
| Plocha křídla: Wing Area: | 59,20 m2 | 637.22 ft2 |
| Plošné zatížení: Wing Loading: | 45,70 kg/m2 | 9.36 lb/ft2 |
| Pohon: Propulsion: | ||
| Kategorie: Category: | pístový | piston |
| Počet motorů: Number of Engines: | 1 | |
| Typ: Type: | Aiči-Lorraine, vodou chlazený dvanáctiválec s válci do W o vzletovém výkonu 331 kW (450 k) a maximálním výkonu 357 kW (485 k). Vrtule dvoulistá dřevěná. | Aichi-Lorraine, twelve-cylinder W-type water-cooled engine rated at 444 hp for take-off and maximum power output 478 hp, driving a two-blade wooden propeller. |
| Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | ? | ? |
| Výkony: Performance: | ||
| Maximální rychlost: Maximum Speed: | 196.3 km/h v 0 m | 122 mph in 0 ft |
| Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 140 km/h v 1200 m | 87 mph in 3937 ft |
| Rychlost stoupání: Climb Rate: | ? m/s | ? ft/min |
| Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | 24,0 min do 3000 m | 24,0 min to 9843 ft |
| Operační dostup: Service Ceiling: | 4000 m | 13123 ft |
| Dolet: Range: | ? km | ? mi |
| Maximální dolet: Maximum Range: | ? km | ? mi |
| Výzbroj: Armament: | žádná | None |
| Uživatelské státy: User States: | - | - |
| Poznámka: Note: | Jediný letoun AB-1 krátký čas v roce 1929 létal u spločnosti Nihon Koku K. K. Yuso jako pozemní letoun (s kolovým podvozkem), to až do převzetí Fokkerů Super Universal. Později létal AB-1 dosti dlouhou dobu u společnosti v Tokio Koku K. K. na trase Haneda - Šimoda zde létal jako plovákový. | The sole AB-1 was used for a short time in 1929 by Nihon Koku Yuso KK as a landplane until the arrival of the Fokker Super Universal. Later, the AB-1 was used for many years by the Tokyo Koku K K, owned by Tamotsu Aiba, on the Haneda (Tokyo)-Shimoda route as a floatplane. |
| Zdroje: Sources: | Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press, London, 1990, ISBN: 1-155750-563-2 archiv autora | |
Aiči AB-1
Aichi AB-1
愛知 AB-1 「输送机」
Historie:
V únoru 1926 byla Ministerstvem letectví vyhlášena soutěž o ryze japonský dopravní letoun, tedy letoun navržený a postavený v Japonsku. Společnost Aichi Tonkei Denki Seizo K. K. dostala grant, který obdržely všechny zúčastněné firmy.
U společnosti Aichi se prací na projektu ujal inženýr Tokuichiro Gomei a na vše dohlížel šéfkonstruktér Tetsuo Miki. Celý letoun byl velmi podobný německému letounu Heinkel HD-25, ale rozměry byly celkově větší. Změněn byly mezikřídelní vzpěry. Sedadla pro čtyři cestující byly umístěny v blízkosti těžiště letounu, v kabině před otevřenými místy pro osádku. Motor byl vybrán s ohledem na případnou další výrobu letounu, tedy „domácí“, licenčně vyráběný Aichi Lorraine W-12. Podvozek byl od počátku navržen tak, aby jej bylo možno lehce přestavět z kolového na plovákový a opačně.
Soutěže se zúčastnily další prototypy od hlavních výrobců letadel. Mitsubishi s prototypem MC-1 a Nakajima s prototypem označeným jako N-36, což byla japonská verze Breguetu. Posledně uvedený letoun byl zničen při havárii a tak zkouškami prošly prototypy AB-1 a MC-1. Oběma letounům bylo vytýkáno, že poskytují špatný výhled pro pilota. AB-1 byl hodnocen lépe jako hydroplán a MC-1 byl lepší s kolovým podvozkem.
Japonské letecké společnosti nakonec používaly jednoplošné a importované Fokkery Super Universal. Jediný letoun Aichi AB-1 byl užíván po krátkou dobu společností Nihon Koku K. K. Yuso s kolovým podvozkem, brzy jej nahradil dovezený Fokker Super Universal. Aichi AB-1 poté dokončil svou kariéru dopravního letounu po několikaleté službě, kdy létal u společnosti Tokiu Koku K. K. Zde létal s plovákovým podvozkem na trati Haneda - Shimoda.
Označení AB-1 znamená Aichi Biplane a číslice 1 znamená, že se jednalo o první letoun této kategorie.
Použité prameny:
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press, London, 1990, ISBN: 1-155750-563-2
archiv autora
V únoru 1926 byla Ministerstvem letectví vyhlášena soutěž o ryze japonský dopravní letoun, tedy letoun navržený a postavený v Japonsku. Společnost Aichi Tonkei Denki Seizo K. K. dostala grant, který obdržely všechny zúčastněné firmy.
U společnosti Aichi se prací na projektu ujal inženýr Tokuichiro Gomei a na vše dohlížel šéfkonstruktér Tetsuo Miki. Celý letoun byl velmi podobný německému letounu Heinkel HD-25, ale rozměry byly celkově větší. Změněn byly mezikřídelní vzpěry. Sedadla pro čtyři cestující byly umístěny v blízkosti těžiště letounu, v kabině před otevřenými místy pro osádku. Motor byl vybrán s ohledem na případnou další výrobu letounu, tedy „domácí“, licenčně vyráběný Aichi Lorraine W-12. Podvozek byl od počátku navržen tak, aby jej bylo možno lehce přestavět z kolového na plovákový a opačně.
Soutěže se zúčastnily další prototypy od hlavních výrobců letadel. Mitsubishi s prototypem MC-1 a Nakajima s prototypem označeným jako N-36, což byla japonská verze Breguetu. Posledně uvedený letoun byl zničen při havárii a tak zkouškami prošly prototypy AB-1 a MC-1. Oběma letounům bylo vytýkáno, že poskytují špatný výhled pro pilota. AB-1 byl hodnocen lépe jako hydroplán a MC-1 byl lepší s kolovým podvozkem.
Japonské letecké společnosti nakonec používaly jednoplošné a importované Fokkery Super Universal. Jediný letoun Aichi AB-1 byl užíván po krátkou dobu společností Nihon Koku K. K. Yuso s kolovým podvozkem, brzy jej nahradil dovezený Fokker Super Universal. Aichi AB-1 poté dokončil svou kariéru dopravního letounu po několikaleté službě, kdy létal u společnosti Tokiu Koku K. K. Zde létal s plovákovým podvozkem na trati Haneda - Shimoda.
Označení AB-1 znamená Aichi Biplane a číslice 1 znamená, že se jednalo o první letoun této kategorie.
Použité prameny:
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press, London, 1990, ISBN: 1-155750-563-2
archiv autora
Reklama
http://www.airwar.ru/enc/cw1/ab1.html
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | Aiči AB-1 |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více