Solovecký NPT

Соловецкий ИТЛ
     
Název:
Name:
Solovecký nápravně pracovní tábor Solovki corrective labor camp
Další názvy:
Other Names:
Solovecký tábor nucených prací zvláštního určení, Solovecké tábory zvláštního určení, SLON, SLAG, Solovecké a Karelo-Murmanské tábory, SKMITL
Určení:
Camp Purpose:
nápravně pracovní tábor corrective labor camp
Doba existence:
Operational (since - to):
13.10.1923-16.11.1931
01.01.1932-04.12.1933
Odhadovaný celkový počet vězňů:
Estimated Total Number of Prisoners:
-
Odhadovaný počet obětí:
Estimated Casualty Toll:
-
Stát odpovědný za existenci:
State Responsible for Camp Founding:
Sovětský svaz Soviet Union
Nadřízený stupeň:
Upper Authority:
13.10.1923-DD.MM.RRRR OGPU
23.05.1930-DD.MM.RRRR GPU Karelské ASSR
01.01.1932-DD.MM.RRRR GULAG
13.10.1923-DD.MM.RRRR OGPU
23.05.1930-DD.MM.RRRR GPU of Karelian ASSR
01.01.1932-DD.MM.RRRR GULAG
Pobočky:
Subsidiaries of Camp:
- -
Velitelé:
Commanders:
DD.MM.1923-DD.MM.1925 Ejchmans, F. I. ( )
DD.MM.1925-DD.MM.1927 Nogtěv, A. P. ( )
DD.MM.1927-DD.MM.1929 Ejchmans, F. I. ( )
DD.MM.1929-DD.MM.1930 Nogtěv, A. P. ( )
DD.MM.1930-DD.MM.1931 Ivančenko, A. A. ( )
25.09.1931-06.11.1931 Dukis, K. Ja. ( )
06.11.1931-16.11.1931 Senkevič, E. I. ( )
16.01.1932-21.03.1933 Senkevič, E. I. ( )
DD.MM.1933-DD.MM.1933 Bojar, ( )
28.01.1933-DD.MM.1933 Buchband, ( )
DD.MM.1933-DD.MM.1933 Ijevlev, ( )
Stát, kde se tábor nachází:
Camp Location (State):
Rusko Russia
Obec:
Camp Location (Town, Village):
Velký Solovecký ostrov, Kem, Medvežja Gora Bolshoy Solovetsky Island, Kem, Medvezhya Gora
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
00°00'00.00"N 00°00'00.00"E
Přístupnost:
Accessibility:
neznámý unknown
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
- -
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
- http://memo.ru/history/nkvd/gulag/r3/r3-317.htm
- CHLEVŇUK, Oleg V.: Historie Gulagu od kolektivizace do "velkého teroru", BB/Art, Praha 2008
- NĚKRASOV, Vladimir Filippovič: MVD Rossiji: enciklopedija, 2002
URL : https://www.valka.cz/Solovecky-NPT-t120675#413827 Verze : 0
Solovecký nápravně pracovní tábor / Соловецкий исправительно-трудовой лагерь




Hospodářská činnost:
- těžba dřeva a jeho zpracování
- těžba rašeliny
- rybolov a zpracování ryb
- škvaření sádla
- zemědělské práce
- práce v cihelně, v koželužně, ve vápence, v keramickém podniku, v podniku na zpracování smoly a ve strojním závodě
- nakládka a vykládka nákladů na Murmanské dráze
- stavební práce na železnici (Bělaja-Apatity, Kem-Uchta, Louchi-Kestenga, Vostočnaja Guba-Karmaselga, Parandovo-Tiškozero)
- výroba spotřebního materiálu
- začátek prací na severní části Bělomořsko-baltského kanálu



Počet vězňů:
20.09.23 — 3 049


1923:
4. kv. — 2 557
1924:
1. kv. — 3 531
2. kv. — 3 741
3. kv. — 4 145
4. kv. — 5 044
1925:
1. kv. — 5 872
2. kv. — 6 369
3. kv. — 7 093
4. kv. — 7 727
1926:
1. kv. — 8 289
2. kv. — 8 741
3. kv. — 9 578
4. kv. — 10 682
1927:
1. kv. — 10 943
2. kv. — 11 831
3. kv. — 13 326
4. kv. — 14 810
1928:
1. kv. — 12 909


01.04.28 — 13 366


1928/29 — 21 900
1929/30 — 65 000


01.01.30 — 53 123
01.06.30 — 63 000
01.01.31 — 71 800


1932 — 15 130
1933 — 19 287



Telegrafní kód:
nebyl





Zdroje:
- http://memo.ru/history/nkvd/gulag/
URL : https://www.valka.cz/Solovecky-NPT-t120675#413833 Verze : 0
Tábor byl zřízen usnesením Rady lidových komisařů z 13. 10. 1923 na základě Severních táborů nucených prací Hlavní politické správy (GPU) a Hlavní správy nucených prací lidového komisariátu vnitra Ruská sovětské federativní socialistické republiky (GUPR NKVD RSFSR). Tyto tábory byly na Solovky přesunuty z Archangelska, Cholmogor a Pertominska. Pro Solovecký tábor se proto také používalo i označení Severní koncentrační tábory, ačkoliv oficiální počáteční název byl Solovecký tábor nucených prací zvláštního určení (SLON). Ohledně dalšího vývoje názvu se zdá, že v době zřízení Správy táborů OGPU (ULAG OGPU) bylo znělo oficiální označení tábora Solovecký nápravně pracovní tábor OGPU (SLAG) a po převedení do podřízenosti GPU karelské ASSR bylo místo vedeno jako Solovecké a Karelo-Murmanské tábory OGPU (SKMITL), ačkoliv se i nadále běžně používalo označení SLAG. Po znovuzřízení v roce 1932 nesl tábor opět označení Solovecký nápravně pracovní tábor OGPU.



Na hlavním Soloveckém ostrově se tábor usídlil v bývalém klášteře (který ostatně za sebou měl dlouhou historii využití jako vězení pro oponenty carské moci), jenž byl již v roce 1920 kompletně zkonfiskován a zbaven včech cenností. Veškerý zbylý majetek byl převeden do vlastnictví OGPU. Plánovaný počet vězňů byl 8 tisíc. Tábor byl osvobozen od daní a jiných poplatků.


Tábor se rozprostíral na Soloveckém soustroví. Na hlavním Velkém Soloveckém ostrově se v klášterním kremlu nacházelo sídlo a hlavní vězeňský objekt, vedle něhož byla po nějakou dobu vedena pokusná botanická zahrada. Na hlavním ostrově se nacházela i elektrárna, Savvatjevovský klášter, v němž byli zpočátku umístěni političtí vězni z řad socialistů, a kostel Sekirka na Sekyrné hoře. V tomto kostele se nacházely trestné cely. Na ostrově Velká Muksalma vězni chovali střírno-černé lišky, z nichž byla získávána kůže. Na ostrově Anzer byl umístěn tábor pro bývalé mnichy, ženy s dětmi a invalidy. Konečně na Zaječím ostrově se nacházel ženský trestný tábor.


Solovecký tábor je často označován jako Matka všech táborů, respektive celého systému táborů (gulagy). Různá místo koncentrování nepřátel bolševického režimu sice existovala i před vznikem gulagů, avšak Solovky se staly místem, kde byl zřízen první koncentrační tábor za občanské války, kde byl oficiálně zřízen koncentrační tábor s využitím nucené práce a kde se postupně utvořil systém, který nadále neusiloval jen o izolaci či likvidaci skutečných či domnělých protivníků (pokud nebyli zastřeleni na místě), nýbrž začal používat uvězněné oběti "racionálněji", tj. ke kolonizaci a hospodářské exploataci vzdálených oblastí Sovětského svazu, ke stavbě železničních tratí v nehostinných podmínkách, k těžbě dřeva na export i pro domácí spotřebu, ke stavbě mamutích průmyslových komplexů a vodních děl, která byla zhusta vydávána za úspěchy sovětských pětiletek, a dalším činnostem. Solovecký tábor a výstavba bělomořsko-balského kanálu představují dva ze základních prvků změny v zacházení s vězni. Namísto pobytu ve věznicích se z nich stali otroci v nápravně pracovních táborech. V masivním systému táborů označovaném podle Solovek jako sousotroví gulag.


Solovecký tábor byl dlouho jediným svého druhu. Změna přišla až na konci dvacátých a počátku třicátých let. Tehdy došlo k několika rozhodnutím na centrální úrovni (především, ale nejen v souvislosti s kolektivizací zemědělství), jež podnítili rychlý rozvoj systému gulagů. V letech 1929-1930 tak vzniklo několik dalších táborů - Severní tábory, Višerský tábor, Sibiřský tábor, Dálněvýchodní tábor, Kazachstánský a Středoasijský tábor. A postupně bylo zřízeno mnoho a mnoho dalších. Rakovinný solovecký vřed metastázoval do dalších oblastí, geograficky i administrativně.


V souvislosti s budováním bělomořsko-baltské vodní cesty byl Solovecký NPT v listopadu 1931 reorganizován v Bělomořsko-baltský NPT. Jedno z jeho táborových oddělen se nacházelo na Solovkých. V lednu 1932 bylo toto oddělení zreorganizováno na samostatný nápravně pracovní tábor, čímž na krátkou dobu opět vznikl Solovecký NPT. Po opětovném zrušení NPT na konci roku 1933 zůstalo na Solovkách opět jen táborové oddělení Bělomořsko-baltského NPT, které bylo určené pro skupiny zadržené na zvláštní pokyn. V únoru 1937 bylo toto táborové oddělení přeměněno na Solovecké vězení zvláštního určení (STON) Hlavní správy státní bezpečnosti (GUGB NKVD). STON tedy nespadal pod GULAG, ale pod GUGB. V listopadu 1939 bylo toto vězení zrušeno.








Zdroje:
- http://memo.ru/history/nkvd/gulag/r3/r3-317.htm
- CHLEVŇUK, Oleg V.: Historie Gulagu od kolektivizace do "velkého teroru", BB/Art, Praha 2008
- APPLEBAUM, ANNE: GULAG: A History, Anchor Books, New York 2004
- http://www.solovki.ca
URL : https://www.valka.cz/Solovecky-NPT-t120675#413836 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více