CV - USS Yorktown (CV-5)

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

CV - USS Yorktown (CV-5)

    Avatar
    Název / Name : USS Yorktown
    Typ / Type : letadlová loď
    Třída / Class : Yorktown
    Kódové označení / Pennant number : CV-5
    Založení kýlu / Laid down : 21.05.1934
    Spuštění na vodu / Launched : 04.04.1936
    Uvedení do služby / Commissioned : 30.09.1937
    Vyřazení ze služby / End of service : potopena 07.06.1942 severně od atolu Midway
    Loděnice / Built by : Newport News Shipbuilding & Drydock Company v Newport News, Virginia v USA
    Délka / Length : (m) 251,38
    Šířka / Beam : (m) 33,38
    Ponor / Draft : (m) 7,91 (standard)
    8,80 (max.)
    Výtlak standardní /
    Displacement, standard :
    (t)
    19875
    Výtlak maximální /
    Displacement, maximal :
    (t)
    25484
    Výzbroj / Armament : 8x 127 mm/38 (AA/8xI)
    16x 28 mm/75 (AA/4xIV)
    24x kulomet 12,7 mm (AA/24xI)


    od prosince 1941:
    8x 127 mm/38 (AA/8xI)
    16x 28 mm/75 (AA/4xIV)
    24x 20 mm/70 Oerlikon (AA/24xI)
    24x kulomet 12,7 mm (AA/24xI)
    Výstroj a vybavení / Equipment : 3x letový výtah
    3x hydraulický katapult H-II


    od září 1940:
    3x letový výtah
    3x hydraulický katapult H-II
    1x radar RCA CXAM-1
    Pancéřování / Armour : (mm) boky: 63-102
    paluby: 37
    přepážky: 102
    prostory kormidelního zařízení: 102
    velitelská věž: 51 - 102
    Pohon / Engines : 4x parní turbína Parsons
    9x kotel Babcock & Wilcox
    Výkon / Power : (SHP) 120000
    Šrouby / Propellers : (pcs) 4
    Rychlost / Speed : (kts) 32,5
    Zásoba paliva / Fuel : (t) 7487
    Dojezd/Range : (miles/kts) 12500/15
    8220/20
    Letadla / Aircraft : až 90
    Posádka / Crew : 2217
    Poznámka / Note : velitelé:
    Captain Ernest D. McWhorter (30.09.1937 - ?)
    Captain Elliot Buckmaster (05.02.1941 - 07.06.1942)


    původ jména: město ve Virginii, místo bitvy z občanské války v roce 1781





    Zdroje:
    PEJČOCH, Ivo, NOVÁK, Zdeněk, HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě[4]. 1.vydání. Praha: Naše vojsko s.p. 1993. 374s. ISBN 80-206-0357-3
    HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Loďstva států účastnících se druhé světové války. 1.vydání. Praha: Naše vojsko, 1994. 232s. ISBN 80-206-0245-3
    ZALEWSKI, Krzysztof: Lotniskowce II.wojny światowej cz.II. 1.vydání. Warszawa: Wydawnictwo Lampart, 1994. 202s. ISBN 83-901273-5-0
    www.chinfo.navy.mil
    http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Yorktown_(CV-5)
    en.wikipedia.org
    navalhistory.flixco.info
    www.history.navy.mil
    www.navsource.org/archives/02/05.htm
    www.nationalgeographic.com/midway/
    www.ibiblio.org
    www.uboat.net
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#300117Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    USS Yorktown je spuštěn na vodu 04.04.1936
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#63619Verze : 0
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    USS Enterprise (vlevo) a USS Yorktown během stavby v loděnici
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#63620Verze : 0
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    USS Yorktown v loděnici Newport News v červnu 1937
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#64266Verze : 0
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    USS Yorktown opravován v Pearl Harboru po bitvě v Korálovém moři v květnu 1942
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#64692Verze : 0
    Avatar
    Historie USS Yorktown



    Stavba a počátek služby


    Po zkušenostech s letadlovými loděmi přestavěnými z bitevních křižníků třídy Lexington a malou letadlovou lodí USS Ranger, zadala US Navy stavbu dvou nových letadlových lodí, které byly rychlé, univerzální a při značně menším výtlaku byly schopny nést stejný počet letadel jako mnohem větší lodě třídy Lexington. Stavba nových letadlových lodí měla mimo jiné pomoci snížit počet nezaměstnaných během Velké hospodářské krize.
    Obě lodě začali budovat v roce 1934 a první z nich, podle které byla nazvána i celá třída, byla spuštěna na vodu 21. května 1934 v loděnicích Newport News ve státě Virginia.
    Tehdejší první dáma USA, paní Eleanor Rooseveltová, pokřtila nové plavidlo USS Yorktown podle místa, kde George Washington porazil v roce 1781 anglického generála Cornwallise během Války za nezávislost. Započala tak novou tradici, podle které byly letadlové lodě US Navy pojmenovávány podle míst historických bitev nebo historických válečných lodí.


    Po zařazení do služby v září 1937 na námořní základně v Norfolku se prvním velitelem lodi stal námořní kapitán Ernest McWhorter. USS Yorktown pak vyplouvala na cvičné plavby u pobřeží Virginie a v Karibském moři. Období zkoušek skončilo 6. března 1938, kdy letadlová loď dorazila zpět do Norfolku a následující den byla umístěna v loděnici k provedení úprav a odstranění závad.





    USS Yorktown 30.09.1937 během slavnostního zařazení do služby na námořní základně v Norfolku



    Po ukončení oprav na podzim 1938 opustila USS Yorktown loděnici a až do února 1939 působila u východního pobřeží USA.
    Jako vlajková loď 2. divize letadlových lodí se, spolu se sesterskou lodí USS Enterprise, účastnila v únoru 1939 vojenského cvičení "Fleet Problem XX". Během tohoto cvičení jedna ze skupin představovala evropskou mocnost, pokoušející se napadnout karibské pobřeží USA, zatímco druhá skupina pobřeží bránila. Operacím přihlížel i prezident Roosevelt z paluby těžkého křižníku USS Houston.


    Po cvičení bylo rozhodnuto přesunout USS Yorktown do Pacifiku. 20. dubna 1939 loď opustila Hampton Roads, o týden později proplula Panamským průplavem a za několik dnů přistála na základně San Diego v Kalifornii.
    V dubnu 1940 se USS Yorktown účastnila dalšího velkého námořního cvičení, nazvaného "Fleet Problem XXI". Toto cvičení tentokrát simulovalo především obranu Havajských ostrovů. V září téhož roku se USS Yorktown stala jednou z prvních šesti lodí (a první letadlovou), na které byl nainstalován nový radar CXAM.
    Letadlová loď operovala v Pacifiku a kolem Havajských ostrovů až do jara 1941.


    V této době vrcholily úspěchy německých ponorek v Atlantiku a US Navy rozhodla o posílení Atlantické flotily. Součástí posil, spolu s bitevními loděmi USS New Mexico, USS Idaho a USS Mississippi, 3 lehkými křižníky a 12 torpédoborci, se stala i USS Yorktown.
    20. dubna 1941 opustila letadlová loď Pearl Harbor a v doprovodu 3 torpédoborců odplula do Atlantiku. V noci ze 6. na 7. května proplula Panamským průplavem a 12. května 1941 lodě dorazily na Bermudy.





    USS Yorktown na základně San Diego v červnu 1940, před vyplutím na Havaj




    Začátek války



    K obraně neutrality USA vyplula postupně USS Yorktown na 4 hlídky, proplouvajíce oblast mezi Newfoundlandem a Bermudami. Strávila zde téměř celý zytek roku.
    2. prosince 1941 dorazila USS Yorktown do Norfolku a zde ji také zastihl japonský útok na Pearl Harbor, 7. prosince 1941.
    Na loď byla namontována nová protiletadlová děla ráže 20 mm a 16. prosince 1941 USS Yorktown opustila Norfolk, aby nejvyšší rychlostí vyrazila na západní pobřeží USA. Do San Diega loď připlula 30.12.1941 a stala se vlajkovou lodí nově vytvořeného 17. operačního svazu (TF 17), pod velením kontradmirála Franka Jacka Fletchera.


    6. ledna 1942 vyplula USS Yorktown s eskortou ze San Diega, aby doprovázela konvoj převážející posily na ostrov Tutuila v souostroví Americká Samoa.


    USS Yorktown, spolu se sesterskou lodí USS Enterprise, opustily Americkou Samou 25. ledna 1941, aby se 8. operační svaz, vytvořený kolem USS Enterprise oddělil od 17. operačního svazu, vytvořeného kolem USS Yorktown a odplul k Marshallovým ostrovům.


    USS Yorktown a její doprovod vyrazila 31. ledna 1942 ke Gilbertovým ostrovům. 1. února 1942, v 05.17 místního času, vzlétlo 11 torpédových letounů Douglas TBD-1 Devastator a 17 střemhlavých bombardérů Douglas SBD-3 Dauntless, aby zaútočilo na japonské lodě a pobřežní vybavení na atolu Jaluit. Prudká bouře však úkol znemožnila a několik letounů bylo ztraceno.
    Další letouny z USS Yorktown zaútočily na cíle na atolech Makin a Mili.
    Útok byl pro Japonce naprostým překvapením, takže útočící letadla se nesetkala s žádným významnějším odporem, pouze jeden létající člun Kawaniši H6K Mavis se pokusil napadnout americké torpédoborce, vyslané pátrat po sestřelených letcích. Protiletadlová palba jej však odrazila, aniž způsobil nějaké škody.
    Jiný hydroplán Mavis využil nízkých mraků a zaútočil na samotnou USS Yorktown, byl však sestřelen hlídkujícími stíhačkami F4F Wildcat.
    Druhý plánovaný nálet na atol Jaluit byl odvolán kvůli další prudké bouři a blížícímu se soumraku. TF 17 pak opustil oblast.


    USS Yorktown následně odplula do Pearl Harboru k doplnění paliva a zásob a 14. února 1942 vyrazila směrem ke Korálovému moři.
    6. března 1942 se setkala s 11. operačním svazem (TF 11), seskupeným kolem letadlové lodě USS Lexington, pod velením kontradmirála Wilsona Browna a celý svaz zamířil k Rabaulu a Gasmatě (japonsky Surumi) na Nové Británii, aby tyto japonské základny napadl. Jednalo se o akci, která měla krýt vylodění Australanů v Noumée na Nové Kaledonii a zároveň získat nové informace o japonském postupu.
    Zatímco mohutný svaz (2 letadlové lodě, 8 křižníků a 14 torpédoborců) mířil k Nové Británii, Japonci se vylodili 7. března 1942 v zálivu Huon, u měst Salamaua a Lae na Nové Guineji.
    Jakmile se kontradmirál Brown dověděl o tomto vylodění, změnil cíl útoku a 10. března 1942, kdy se svaz nacházel v Papuánském zálivu, dal rozkaz k útoku. Nejprve odstartovala letadla z USS Lexington a o 21 minut později, v 08.10, se vznesly letouny z USS Yorktown. Letadla přelétla pohoří Owena Stanleye (centrální pohoří Nové Guineje) a po necelých 2 hodinách napadla japonské lodě kotvící u Lae a Salamauy a po skončení útoku se vrátila na paluby letadlových lodí. Ze 104 letounů se 103 bezpečně vrátilo, pouze jeden SBD Dauntless byl sestřelen.
    11. operační svaz se pak bezpečně stáhl jihovýchodním směrem.





    USS Yorktown v Korálovém moři v dubnu 1942



    USS Yorktown se 17. operačním svazem pak hlídkoval v oblasti Korálového moře až do dubna 1942, mimo dosah japonských letounů z pozemních základen, připraven v případě potřeby kdykoliv zasáhnout. Koncem dubna pak celý svaz TF 17 odplul do rozestavěného přístavu Tongatapu na ostrovech Tonga k doplnění zásob a k provedení nezbytných oprav. USS Yorktown byla do té doby na moři nepřetržitě od 14. února.




    Bitva v Korálovém moři
    (podrobný popis této bitvy naleznete zde, zde a zde)



    Díky prolomení japonských kódů a možnosti číst japonské depeše, se admirál Nimitz, velitel amerického námořnictva v Tichomoří, dozvěděl o japonském plánu "MO", který mimo jiné předpokládal vylodění v Port Moresby na Nové Guineji 3. května 1942. Pokud by se Japoncům tento plán povedl, mohli by přímo ohrozit Austrálii a získali by základnu pro další expanzi.


    TF 17 s letadlovou lodí USS Yorktown proto opustil 27. dubna 1942 Tongatapu, aby se 1. května 1942 setkal jihozápadně od Nových Hebrid se svazem TF 11 s letadlovou lodí USS Lexington, tentokráte pod velením kontradmirála Aubrey Wray Fitche. Taktické velení nad oběma svazy převzal velitel TF 17, kontradmirál Frank Jack Fletcher, na palubě letadlové lodi USS Yorktown.


    Oba svazy 2. května doplnily palivo z doprovodných tankerů a pak se znovu rozdělily, když TF 17 s USS Yorktown zamířil na západ a podle předchozí domluvy se měl znovu setkat s TF 11 dne 4. května 1942. Ráno 3. května 1942 se však Japonci vylodili na ostrově Tulagi (Šalomounovy ostrovy) a kontradmirál Fletcher o této akci dostal zprávu téhož dne pozdě večer.
    Celý svaz okamžitě změnil kurs na sever a krátce po 7. hodině ráno, 4. května 1942 odstartovalo z paluby USS Yorktown 12 torpédových letounů Devastator a 28 střemhlavých bombardérů Dauntless, aby v 08.15 zaútočily na japonskou invazní flotilu. Potopily torpédoborec Kikuzuki, dvě minolovky a několik vyloďovacích člunů a v 09.30 se vrátily na palubu letadlové lodi. O hodinu později vzlétla druhá útočná vlna 11 torpédových a 27 střemhlavých bombardérů, ale ani tentokrát nebyl nálet nijak úspěšný - poškozen byl hlídkový člun a sestřeleny dva hydroplány. Navíc útočníci přišli o jeden letoun, zničený protiletadlovou palbou.
    Třetí vlna 21 střemhlavých bombardérů potopila pouze 4 výsadkové čluny. Letouny se vrátily na palubu USS Yorktown v 16.32 a celý svaz zamířil k jihu, kde se setkal 5. května 1942 ráno s TF 11 kontradmirála Fitche.


    Krátce po setkání obou svazů sestřelila stíhačka z USS Yorktown japonský průzkumný hydroplán, ale japonské velení se o ztrátě letounu vůbec nedozvědělo.
    Celý den trávily oba svazy doplňováním paliva a večer zamířily severozápadním směrem.
    6. května 1942 odpoledne získal kontradmirál Fletcher informaci o velké skupině nepřátelských lodí plujících k Jomardovu průlivu východně od Nové Guineje.
    V 19.30 proto oba svazy změnily kurs, aby dosáhly pozice výhodné pro útok.


    7. května objevily japonské průzkumné letouny tanker USS Neosho, doprovázený torpédoborcem USS Sims, které předcházejícího dne opustily Fletcherův svaz a nyní se nacházely v místě, kde mělo dojít k příštímu tankování. Obě lodi napadly dvě vlny japonských letounů a po poledni je potopily.
    Zhruba ve stejnou dobu ([b]08.15
    ) objevily průzkumné letouny část japonského svazu kontradmirála Marušiga, chybně identifikované jako svaz letadlových lodí. V 08.26 odstartovala letadla z USS Lexington, za půl hodiny ji následovala skupina z USS Yorktown. Cestou k cíli zahlédlo 93 amerických letounů svaz kontradmirála Gótó s lehkou letadlovou lodí Šóhó. Jako první zaútočily letouny z USS Lexington, ale všechna jejich torpéda i pumy Šóhó minuly. Piloti z USS Yorktown byli úspěšnější. V 11.25 se první letouny vrhly do útoku a o 11 minut později klesla Šóhó, po zásahu 14 pumami a 7 torpédy, ke dnu. Útočící skupina ztratila 3 stroje sestřelené japonskými stíhači, zbytek letounů se kolem 13. hodiny vrátil na paluby letadlových lodí.


    Tento úspěch, spolu s přítomností amerického svazu křižníků na trase japonského invazního konvoje, přiměl viceadmirála Inoue, velitele celé japonské operace, aby celý konvoj obrátil zpět o Rabaulu.


    Večer se v blízkosti amerického svazu objevilo 12 střemhlavých bombardérů Aiči D3A Val a 15 torpédových letounů Nakadžima B5N Kate z letadlových lodí Šókaku a Zuikaku. Okamžitě zasáhla stíhací ochrana a sestřelila 9 letounů při ztrátě 3 vlastních letadel. Zbylé japonské bombardéry hledaly spásu v hustých mracích a prchaly k mateřským lodím. Jejich kurs vedl přímo nad obě americké letadlové lodě.
    V 19 hod., již po západu slunce, se k pravoboku USS Yorktown přiblížily tři letouny a signalizovaly přípravu na přistání. Posádka americké letadlové lodi je považovala za vlastní stíhačky a odpověděla. Teprve v momentě, kdy se objevily nad přídí lodi, protiletadloví dělostřelci se zorientovali a rozpoznali japonské bombardéry. V následné zuřivé protiletadlové palbě se však Japoncům podařilo uniknout. O 20 minut později se na USS Yorktown pokusily přistát další tři japonské bombardéry, jejichž piloti si svůj omyl uvědomili až na poslední chvíli. Letadla přelétla nad letovou palubou v výši stožárů a na plný plyn prchala pryč. Tentokrát však byli dělostřelci přesnější a jeden japonský bombardér skončil ve vlnách.


    8. května 1942 oba protivníci vyslali své průzkumné letouny pátrat po nepříteli a obě strany se o sobě přibližně ve stejnou dobu (v první půlhodině po osmé hodině ráno) dozvěděly.
    Krátce po 9 hod. vzlétlo z USS Yorktown 39 bombardérů, následovaných 45 letouny z USS Lexington. V 10.45 skupina letců z USS Yorktown objevila japonský svaz a v 10.57 se vrhla na letadlovou loď Šókaku. Podařilo se jim zasáhnout letadlovou loď dvěma pumami, další zásah docílil nálet letounů z USS Lexington. Letadlová loď tak byla vážně poškozena.


    Mezitím nalezli před jedenáctou hodinou svůj cíl také Japonci a na americké lodě zaútočilo 69 letounů. Obě letadlové lodi zvýšily rychlost na 30 uzlů a připravily se k obraně. I přes snahu amerických letců se bombardérům podařilo proniknout. USS Lexington zasáhla dvě torpéda a 5 pum a těžce jej poškodily. Zuřící požáry se po dvou explozích benzínových výparů nepodařilo zvládnout a po 17 hod. musela být loď opuštěna. Hořící opuštěný vrak potopil čtyřmi torpédy torpédoborec USS Phelps.
    USS Yorktown byl při odrážení útoku úspěšnější. Námořní kapitán Elliot Buckmaster skvěle manévroval se svou lodí a první útok osmi torpédových letounů nezaznamenal žádný úspěch. Letadlová loď se všem torpédům dokázala vyhnout.
    Druhý útok v 11.24 vedly střemhlavé bombardéry a většina pum opět loď minula. Jedna 400kilogramová puma však zasáhla letovou palubu USS Yorktown poblíž nástavby (ostrova) a explodovala až ve skladišti na čtvrté palubě, hluboko v nitru lodi. Okamžitě zahynulo 37 mužů a stejný počet byl zraněn. Vzniklý požár naštěstí nebyl tak vážný a havarijní čety jej rychle dokázaly uhasit. Kromě několika míst, kde byly ve vodě vybuchujícími pumami poškozeny pancéřové pláty kryjící trup, USS Yorktown další škody neutrpěl.
    Japonci za nálet na obě letadlové lodi zaplatili ztrátou 43 letounů.


    Odpoledne 8. května 1942 dostal kontradmirál Fletcher rozkaz od admirála Nimitze ke stažení obou svazů z Korálového moře. Taktické vítězství sice získali Japonci, neboť se jim podařilo potopit jednu těžkou letadlovou loď a druhou poškodit, zatímco sami ztratili pouze lehkou letadlovou loď a druhá utrpěla poškození, ale strategické vítězství zůstalo na straně Američanů, protože se podařilo zabránit vylodění v Port Moresby a přímému ohrožení Austrálie.
    Pro budoucí události bylo také důležité, že Japonci si byli jisti potopením obou amerických letadlových lodí v Korálovém moři.


    Celý svaz zamířil na východ, kde se 11. května 1942 rozdělil. Část křižníků a torpédoborců odplula do přístavu Nouméa na Nové Kaledonii, USS Yorktown a zbytek svazu pokračoval v plavbě na základnu Tongatapu na ostrovech Tonga.




    Bitva u Midway



    Díky rozšifrovaným japonským depeším získal v květnu 1942 admirál Nimitz informaci, že Japonci hodlají napadnout a obsadit atol Midway, nacházející se v severním Pacifiku. Protože obsazením tohoto atolu by Japonci získali možnost bezprostředně napadnout Havajské ostrovy, musel americký velitel nasadit k obraně atolu všechny námořní síly, které měl k dispozici.


    Poškozený USS Yorktown, na kterém byly v Tongatapu prováděny nejnutnější opravy, dostal 18. května příkaz k návratu do Pearl Harboru. Po příjezdu, odpoledne 27. května 1942, loď okamžitě zamířila k suchému doku č. 1 a na její palubu se dostavila skupina specialistů i admirál Nimitz. Po prohlídce poškození byl vysloven odhad, že oprava potrvá asi tři měsíce. Admirál Nimitz však s vážnou tváří přikázal loď opravit do tří dnů. Na opravě pracovalo více než 1 400 mužů, někteří z nich s malými přestávkami celých 48 hodin. Na důkladnou přípravu a plánování nezbýval čas, nové pláty a traverzy byly usazovány přímo na poškozená místa a upravovány až na místě. Kvůli mimořádné spotřebě elektrického proudu se v blízkém Honolulu po dvě noci střídavě přerušovala dodávka elektrického proudu, aby ho bylo dostatek pro opravy.
    Enormní úsilí přineslo své ovoce a necelých 48 hodin poté, co loď vplula do doku, se USS Yorktown 29. května 1942 v 11.00 opět ocitl ve vodách zátoky.


    28. května 1942 opustil Pearl Harbor 16. operační svaz (TF 16), seskupený kolem letadlových lodí USS Enterprise a USS Hornet, TF 17 s USS Yorktown je následoval 30. května v 09.00.
    Oba svazy se setkaly asi 350 námořních mil severně od Midway, v pozici označené kódovaným názvem "Point Luck" odpoledne 2. června 1942. Velení nad oběma svazy převzal kontradmirál Fletcher, na palubě své vlajkové lodi USS Yorktown. Na její palubě se v té době nacházelo 25 stíhacích letounů F4F Wildcat, 37 střemhlavých bombardérů SBD Dauntless a 13 torpédových letounů TBD Devastator.


    3. června 1942 ráno objevil průzkumný letoun Catalina invazní svaz, mířící k Midway a odpoledne na něj zaútočily bombardéry B-17 Flying Fortress z letiště na atolu. Nálet však nepřinesl žádný úspěch. O něco úspěšnější byli piloti čtyř hydroplánů Catalina, když se jednomu z nich podařilo při nočním náletu poškodit tanker Akebono Maru.


    4. června 1942 ve 04.30 odstartovalo z palub 4 japonských letadlových lodí Akagi, Kaga, Hirjú a Sórjú 108 letadel a provedlo první nálet na americká postavení na Midway.
    Také Američané nezaháleli a ještě před japonským útokem vzlétlo z Midway několik průzkumných letounů Catalina, z paluby USS Yorktown pak vyslal kontradmirál Fletcher před rozedněním 10 střemhlavých bombardérů SBD Dauntless na průzkum.
    V 05.30 objevila jedna Catalina japonský svaz letadlových lodí a události se daly do pohybu.


    Nejprve z Midway a pak, v 07.06, i z letadlových lodí USS Enterprise a USS Hornet odstartovaly bombardéry a zamířily k japonskému svazu.
    V 07.28 byly hydroplánem z křižníku Tone objeveny i americké letadlové lodě.


    Americké bombardéry zaútočily na letadlové lodi viceadmirála Naguma v několika vlnách, ale všechny nálety byly neúspěšné a letouny utrpěly těžké ztráty. Letecká skupina z USS Yorktown zůstávala zatím v záloze na palubě lodi. Průzkumné Dauntlessy se vrátily bez úspěchu a nedaleko lodi kroužilo pouze 6 letounů F4F Wildcat stíhacího krytí.


    V 08.45 dal konečně kontradmirál Fletcher rozkaz ke startu a k cíli se postupně vydalo 12 torpédových letounů TBD Devastator (velitel korvetního kapitána Lem Massey), 17 střemhlavých bombardérů SBD Dauntless (velitel korvetní kapitán Maxwell F. Leslie) a 6 stíhaček F4F Wildcat (velitel korvetní kapitán John S. Thatch).
    Díky tomu, že japonské stíhačky odrážely prvotní útoky letounů z Midway, USS Enterprise a USS Hornet, neměly už v momentě příletu letadel z USS Yorktown dostatek paliva ani střeliva k jejich odražení.
    V 10.15 zaútočily torpédové letouny korvetního kapitána Masseye pod ochranou stíhaček. Nálet však nedosáhl úspěchu a pouze dva Devastatory a čtyři Wildcaty se vrátily zpět na USS Yorktown.
    V 10.35 zaútočily střemhlavé Dauntlessy z Yorktownu a také 37 Dauntlessů (velitel korvetní kapitán Clarence W. McClusky) z USS Enterprise, které se ztratily cestou k cíli a nalezli jej ve stejný moment, jako letadla z USS Yorktown. Tentokrát už japonští stíhači neměli síly k odražení náletu.
    Letci z USS Yorktown zasáhli třemi pumami letadlovou loď Sórjú, bombardéry z USS Enterprise zničily pumami letadlové lodi Akagi a Kaga. Účinky pum znásobily výbuchy paliva a letecké munice připravené na palubách japonských lodí k dalším náletům.


    Japonci v té době zjistili, že proti nim nestojí dvě letadlové lodi, ale také USS Yorktown, o které si mysleli, že byla potopena v Korálovém moři. Informaci se jim podařilo "získat" od amerického praporčíka, který přežil pád jednoho z letadel z USS Yorktown.
    Ze zbývající japonské letadlové lodi Hirjú proto odstartovalo 18 střemhlavých bombardérů Aiči D3A Val a 6 stíhaček Micubiši A6M Zero (Reisen), aby zaútočilo na americký svaz.


    Před dvanáctou hodinou se vrátily na USS Yorktown letouny z náletu. Nejprve dosedly čtyři stíhačky a potom měly přistát střemhlavé bombardéry korvetního kapitána Leslieho. Letouny již ze vzduchu signalizovaly zprávu o zničení tří japonských letadlových lodí a kontradmirál Fletcher nechal okamžitě odstartovat dalších 10 střemhlavých SBD Dauntlessů pod velením poručíka Wallace C. Shorta, aby nalezly i Hirjú.
    Mezitím se však již přiblížila japonská útočná vlna a střemhlavé bombardéry čekající na přistání dostaly příkaz seskupit se k obraně a držet se mimo směr protiletadlové palby. Letadlová loď se natočila k útočícím letounům zádí, zvýšila rychlost na 30,5 uzlu a připravila se k obraně - z paluby svrhli pomocný 800 galonový palivový tank, tankovací systémy byly natlakovány kysličníkem uhličitým a posádka se připravila na bojová stanoviště. Do blízkosti USS Yorktown se také stáhly doprovodné křižníky a torpédoborce s připravenými protiletadlovými děly a kulomety.


    Než se japonské bombardéry dostaly k lodi, 10 z nich padlo za oběť stíhací ochraně. Další sestřelili protiletadloví dělostřelci z USS Yorktown a následující palba z křižníků USS Portland a USS Astoria. 6 posledních Valů se dostalo až nad loď a zaútočilo. První puma USS Yorktown minula, ale druhá zasáhla palubu, vyrazila v ní otvor o rozloze 3 metrů čtverečních a explodovala na pravé straně lodi poblíž výtahu č. 2. Střepiny zabily 20 mužů obsluhujících protiletadlová děla ráže 28 mm a v podpalubním hangáru začala hořet tři letadla, která byla naštěstí, díky poručíku Emersonovi, brzy uhašena.
    Další puma prorazila tři paluby na levé straně a vybuchla hluboko uvnitř trupu poblíž spodní části komína. V podpalubí vypukl prudký požár a výbuch vyřadil z provozu 8 kotlů. Obsluha posledního kotle (č. 1) však zůstala na stanovišti a díky jejich úsilí měla loď alespoň tolik páry, aby to stačilo na havarijní provoz lodi. Rychlost začala pomalu klesat, až se ustálila na pouhých 6 uzlech.
    Poslední puma zasáhla prostřední výtah, prorazila ho a explodovala na čtvrté palubě, 17 metrů pod úrovní letové paluby, poblíž benzínových nádrží a skladiště střeliva. Protipožární čety však s enormním úsilím stihly skladiště zaplavit a zabránit ohni dosáhnout paliva.
    Ve 12.16 nálet skončil a nad USS Yorktown se vznášela oblaka hustého dýmu.





    Paluba USS Yorktown krátce po zásazích pum během bitvy u Midway, 4. června 1942



    Z japonských letadel přežilo pouze 5 bombardérů a 1 stíhačka, které se vrátily na Hirjú a ohlásily požár na americké lodi. Kontradmirál Jamaguči, který z paluby této poslední akceschopné japonské letadlové lodi velel, nařídil start všech letounů, které mu ještě zbývaly - 10 torpédových letounů Nakadžima B5N Kate a 6 stíhaček Micubiši A6M Zero (Reisen).


    Na USS Yorktown se pustily opravářské čety do práce a během dvaceti minut se jim podařilo pomocí dřevěných trámů a ocelových plátů zacelit díry v palubě. Situace v podpalubí se však stále zhoršovala a letadlová loď se nakonec zastavila. Vyřazen byl také lodní radar a kontradmirál Fletcher dal čekajícím a kroužícím bombardérům příkaz přistát na USS Enterprise a USS Hornet. Protože loď byla neovladatelná a těžce poškozená, musel se sám velitel svazu přemístit člunem na těžký křižník USS Astoria. Zároveň vzal USS Yorktown do vleku těžký křižník USS Portland.
    V podpalubí lodi zatím pracovala posádka, pod vedením vrchního strojního důstojníka, korvetního kapitána Jacka Delaneyho, na opravách hnacího zařízení. Protipožární čety dokázaly také uhasit většinu požárů a na hlavní palubě bylo možno dokonce začít tankovat přítomné stíhačky.
    Ve 14.02 již loď signalizovala schopnost plout minimální rychlostí 5 uzlů, o něco později již 20 uzlů.





    USS Yorktown znehybněný po leteckých náletech 4. června 1942 během bitvy u Midway



    O krátkou chvíli později radar jednoho z doprovodných křižníků objevil skupinu japonských letadel, mířících k americkému uskupení. V ústrety jim byly vyslány 4 ze 6 hlídkujících stíhaček F4F Wildcat, k nimž se vzápětí přidalo 10 stíhaček, které odstartovaly z paluby letadlové lodi. 8 z nich mělo v nádržích méně než 23 galonů benzínu, protože tankování muselo být přerušeno. USS Yorktown nyní plul rychlostí 18 uzlů, opravářům se podařilo vyměnit poškozá parní potrubí a požáry uvnitř trupu byly zlikvidovány. Loď se opět připravila k odražení náletu a její doprovodná plavidla utvořila těsný kruh v její blízkosti.


    Devíti japonským torpédovým letounům se podařilo proklouznout stíhací ochranou a protože USS Yorktown na první pohled nejevila známky poškození, vrhly se na ni jako na nejbližší vhodný cíl. I přes silnou protiletadlovou palbu se nejméně 6 letounům podařilo proniknout a čtyři z nich uvolnily svá torpéda. Kapitán Buckmaster se snažil se svou lodí manévrovat, jak nejlépe to šlo a dvěma torpédům se USS Yorktown úspěšně vyhnula. Ve 14.44 však nejprve jedno a o několik desítek sekund později i druhé torpédo zasáhlo levobok lodi. USS Yorktown utrpěla rozsáhlá poškození, zničeny byly generátory vyrábějící elektřinu, popraskala parní potrubí a přepážky a do nitra lodi se valily desítky tun vody. Kormidlo, v momentě zásahu vychýlené úplně vlevo, se zablokovalo a zpomalující loď opisovala na hladině velký oblouk. USS Yorktown se naklonila na levobok, nejprve o 17°, po 20 minutách od zásahu již byl náklon 26° a stále se zvětšoval.
    Vrchní strojní důstojník, korvetní kapitán Jack F. Delaney, oznámil kapitánu Buckmasterovi, že všechny kotle jsou vyřazeny a není možné uvést do pohybu stroje pro zabezpečení alespoň minimální dodávky energie pro vodní a palivová čerpadla. Zároveň velitel záchranných čet, fregatní kapitán C. E. Aldrich informoval velitele, že bez pump nemůže přečerpat ani palivo ani naplnit balastové nádrže, aby vyrovnal náklon lodi.
    Na základě těchto informací přikázal námořní kapitán Buckmaster ve 14.55 posádce USS Yorktown opustit .





    USS Yorktown je zasažen leteckým torpédem během bitvy u Midway, 4. června 1942 (fotografováno z křižníku USS Pensacola)



    Doprovodné lodě vyslaly své čluny, do nichž byli spouštěni ranění, stovky členů posádky pak po lanech sešplhávaly do vody pokryté naftou z proražených palivových nádrží.
    Jako poslední zůstali na můstku námořní kapitán Buckmaster a jeho úřadující operační důstojník, fregatní kapitán Irving Wiltsie. Když opustili loď dva lékaři, vypadalo to, že loď osaměla. Pak vydal Buckmaster Wiltsiemu rozkaz k opuštění lodi a sám ještě jednou prošel všechny dostupné prostory, aby se přesvědčil, že nikdo nezůstal na palubě. Nakonec se na zádi spustil po laně do vody a doplaval k jednomu z vorů, obsazených trosečníky. V té době byla již USS Yorktown nakloněna tak, že voda sahala k levé straně hangárové paluby. Zanedlouho se všichni ocitli na palubě doprovodného torpédoborce USS Hammann, odkud byl Buckmaster převezen na křižník USS Astoria.


    Zatímco USS Yorktown prožívala nejhorší chvíle, průzkumné letouny objevily i čtvrtou japonskou letadlovou loď - Hirjú. Z paluby USS Enterprise pak odstartovalo 24 střemhlavých bombardérů SBD Dauntless (včetně 10 letounů z původní palubní skupiny USS Yorktown) a za půl hodiny je následovala skupina 16 Dauntlessů z USS Hornet. O hodinu později pak všechny letouny z USS Enterprise zničily Hirjú 4 zásahy pum, zatímco letadla z USS Hornet neúspěšně napadla doprovodné lodi.





    Silně nakloněný a již opuštěný USS Yorktown během bitvy o Midway, odpoledne 4. června 1942




    Konec



    Odpoledne 4. června 1942 se zbytek 17. operačního svazu stáhl na východ a zanechal USS Yorktown opuštěnou na hladině. Krátce na to však byl k letadlové lodi vyslán torpédoborec USS Hughes, aby ji strážil. Měl rozkaz zabránit komukoliv vstoupit na palubu a letadlovou loď potopit v případě vypuknutí požáru na její palubě nebo akutního nebezpečí, že padne do rukou Japonců. Torpédoborec hlídkoval u vraku celou noc a s rozbřeskem připlul blíž, aby jeho velitel, korvetní kapitán Donald J. Ramsey, mohl loď obhlédnout. Náklon letadlové lodi se od večera nezvětšil a také se nezdálo, že by na ní zuřil požár. Velitel torpédoborce dospěl k názoru, že by bylo možné USS Yorktown zachránit a v tomto smyslu také informoval přímo admirála Nimitze v Pearl Harboru. Ten okamžitě nařídil, aby k lodi vyrazila vlečná loď USS Navajo, plující poblíž Francouzských fregatních mělčin, bývalá minolovka USS Vireo (nyní sloužící jako vlečná a pomocná loď), hlídkující východně od Midway a torpédoborec USS Gwin, určený jako posila TF 16.


    Zpráva byla zachycena i na vlajkovém křižníku kontradmirála Fletchera, USS Astoria. Námořní kapitán Buckmaster okamžitě zorganizoval záchrannou skupinu a spolu s 29 důstojníky a 141 námořníky se nalodil na torpédoborec USS Hammann který, v doprovodu dalších torpédoborců USS Balch a USS Benham, odplul zpět k USS Yorktown.
    Kolem 7 hod. ranní se z paluby USS Yorktown ozvaly výstřely z kulometu. Posádka USS Hughes nejprve předpokládala, že se výstřely způsobil žár, ale po chvíli se střelba opakovala a na levoboku letadlové lodi byla spatřena mávající postava. Korvetní kapitán Ramsey okamžitě vyslal na opuštěnou loď záchrannou skupinu, která přivezla zpět dva těžce zraněné námořníky. Ti byli původně pokládáni za mrtvé, ale ráno se jeden z nich probral z bezvědomí a dávkou z kulometu přivolal pomoc. Oba trosečníci byli na USS Hughes ošetřeni, jeden z nich však později zemřel.


    Velitel torpédoborce vyslal skupinu mužů zpět na USS Yorktown, aby pátrali po dalších případných raněných, nikoho však již nenašli. Nalezeno však bylo množství nezničených tajných dokumentů a několik nepoškozených šifrovacích strojů. Toto opomenutí lidí, odpovědných za jejich zničení, mohlo mít dalekosáhlé důsledky, kdyby se dokumenty a stroje dostaly do rukou Japoncům. Když se o tomto nálezu později dověděl admirál Nimitz, vydal rozkaz, který do té doby platná nařízení ještě zpřísňoval.


    Nejbližší loď, USS Vireo, dorazila krátce před polednem a na palubu letadlové lodi bylo nataženo a upevněno ocelové tažné lano. Malá loď pak USS Yorktown začala táhnout rychlostí 2 uzlů na východ. Po hodině dorazil torpédoborec USS Gwin a část jeho posádky se připojila k záchranné skupině z USS Vireo na palubě letadlové lodi. Společně pak uvolnili a svrhli do moře všechna nepotřebná těžká zařízení (např.kotvu), která mohli.

    Již ráno však nehybnou USS Yorktown objevil japonský průzkumný letoun zhruba ve chvíli, kdy USS Hughes zachraňoval nalezené námořníky. Torpédoborec letoun sice zaznamenal na obrazovce svého radaru, jeho velitel dokonce vyhlásil letecký poplach, ale když se dále nic nedělo, poplach byl odvolán a v průběhu dne a následujících událostí se na letoun zapomnělo.
    Japonské velení však zprávu o nehybné letadlové lodi dostalo a vyslalo ponorku I-168, která v noci ostřelovala Midway, aby USS Yorktown nalezla a potopila. Velitel ponorky, korvetní kapitán Jahači Tanabe, vypočítal kurs a naplánoval akci na brzkou ranní hodinu.


    6. června 1942 kolem 2. hodiny ranní dorazila k letadlové lodi skupina 3 torpédoborců se záchrannou skupinou námořního kapitána Buckmastera. USS Hammann přirazil před rozedněním k boku USS Yorktown a vysadil ji na palubu nakloněné lodi. Kapitán Buckmaster pak rozdělil svoje muže do několika družstev. První družstvo dostalo za úkol prozkoumat podpalubí a pokusit se vyrovnat náklon lodi. Druhé družstvo mělo svrhnout do moře poškozené a ohořelé letouny. Třetí část mužů se pokušela opravit protiletadlová děla a obsadit je pro případ leteckého útoku. Poslední dvě skupiny, složené z kuchařů a lékařů se zdravotníky, měly na starosti přípravu jídla a vyhledání a shromáždění mrtvých, spolu s jejich identifikací.
    Na palubu letadlové lodi byla z torpédoborce přemístěna ponorná čerpadla a USS Hammann zůstal u boku USS Yorktown, aby zajišťoval dodávku elektřiny.
    Během dopoledne se podařilo odmontovat a svrhnout přes palubu jedno ze 127 mm děl na levoboku, což spolu se zaplavením části prostor na pravoboku zmenšilo náklon lodi o 2°. Kolem lodi hlídkovalo pět torpédoborců - USS Hughes a USS Gwin, připluvší USS Balch a USS Benham a také USS Monaghan, který dorazil již během noci.


    Žádný z torpédoborců však nezachytil I-168, která teprve po poledni nalezla svůj cíl. Ponorný člun se dokázal rychlostí 3 uzlů nepozorovaně prosmýknout skrz eskortu a krátce po 13 hod. vypálil ze vzdálenosti asi 800 metrů do pravoboku letadlové lodi 4 torpéda.
    Torpéda byla spatřena zároveň z paluby USS Yorktown i z USS Hammann, uvázaného u boku velké lodi. Velitel torpédoborce, fregatní kapitán Arnold E. True, okamžitě vydal příkaz strojovně k pohybu a zároveň všechna děla torpédoborce sklonila své hlavně, aby se pokusila zasáhnout blížící se torpéda. Nic z toho se však nezdařilo.
    První torpédo minulo záď USS Yorktown, druhé pak zasáhlo USS Hammann uprostřed trupu a roztrhlo jeho pravobok. Zbývající dvě torpéda se zabořila do trupu letadlové lodi v jejím středu.
    Torpédoborec se potopil během necelých 4 minut a krátce poté, co se za ním zavřela voda, explodovaly pod hladinou jeho hlubinné nálože. Mohutný výbuch způsobil smrt velkého množství trosečníků, kterým se z potápějící lodi podařilo uniknout. Zahynulo více než 80 námořníků ze 190členné posádky.





    USS Hammann se potápí po zásahu torpéda z I-168 (fotografováno z paluby USS Yorktown)


    Zásahy dvou torpéd vyrvaly v pravoboku USS Yorktown obrovský otvor, kterým se do lodi valila voda. Výbuchy způsobily také poškození pomocného generátoru na palubě a zranily mnoho mužů na palubě a v nitru lodi. Zakrátko se vyrovnal původní náklon, ale loď se rychle nořila hlouběji a hlouběji a bylo zřejmé, že pro ni není záchrany.
    Vlečná loď USS Vireo přesekla vlečné lano a připlula blíž, aby nalodila členy záchranné skupiny, spouštějící se po lanech na její palubu. Jako poslední se spustil opět námořní kapitán Buckmaster. Když se USS Vireo chystala odplout, objevil se na okraji paluby velké lodi vrchní strojní důstojník Delaney a v poslední chvíli se po laně dostal na vlečnou loď. Když to zjistil kapitán Buckmaster, byl tak nešťastný z toho, že neopustil svou loď jako poslední, že se chtěl vrátit zpět a alespoň se ještě dotknout trupu USS Yorktown. USS Vireo však již odplula dál a tak mu toto již nebylo dopřáno.





    Poslední chvíle USS Yorktown, 7. června 1942



    I-168 nejvyšší možnou rychlostí uprchla z ohrožené oblasti a ani pětihodinový lov zbývajících torpédoborců nepřinesl úspěch.


    USS Yorktown se držela na hladině celou noc, ale ráno 7. června 1942 již bylo zřejmé, že dlouho nevydrží. Loď byla za rozbřesku silně nakloněna na levou stranu, v 07.01 se pak pomalu převrátila na bok a klesla ke dnu v pozici 30°46´N a 176°24´W do hloubky kolem 5000 metrů. Její vlajka do poslední chvíle vlála na stožáru.
    Vlajky okolních lodí byly spuštěny na půl žerdi a z jejich palub sledovaly zánik USS Yorktown stovky mužů stojících v pozoru, z nichž mnohým stékaly po tváři slzy.



    Vrak USS Yorktown objevil oceánograf Dr. Robert Ballard v hloubce 5075 metrů, ve vzpřímené pozici, překvapivě stále v dobrém stavu.




    Zdroje:
    HUBÁČEK, Miloš: Pacifik v plamenech. 3.vydání. Praha: Mladá Fronta, 2003, 440s + 32s. ISBN 80-204-0642-5
    HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Krvavé oceány: Od plánu Barbarossa k bitvě u Midway. 1.vydání. Praha: Naše vojsko 1994. 295s. ISBN 80-206-0391-3
    www.chinfo.navy.mil
    www.nationalgeographic.com/midway/
    www.geocities.com
    www.maritimequest.com
    ibiblio.org
    www.navsource.org/archives/02/05.htm
    www.ibiblio.net
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#301661Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    Poslední chvíle USS Yorktown 7.června 1942
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#63621Verze : 0
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    Převrácený a potápějící se USS Yorktown
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#64532Verze : 0
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    Převrácený a potápějící se USS Yorktown po bitvě u Midway
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#64533Verze : 0
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    Hořící USS Yorktown během bitvy o Midway
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#64693Verze : 0
    Avatar
    Zdroj:
    www.history.navy.mil

    Hořící USS Yorktown během bitvy o Midway, 4.června 1942
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#64694Verze : 0
    Avatar
    Zdroj:
    www.maritimequest.com

    USS Yorktown pluje zádí napřed během zkoušek v červenci 1937 poblíž Rocklandu (Maine)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#44872Verze : 0
    Avatar
    Diera na palube USS Yorktown po jednej z bômb, ktorými zasiahli lietadlovú loď japonské strmhlavé bombardéry Ajči D3A Val v bitke o Midway, 04.06.1942.


    www.asisbiz.com

    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/12929#537806Verze : 0
    MOD