Generální velitelství Armády Spojených států [1927-1942]

Divize válečného plánování Ministerstva války naznala potřebu zřízení vyššího velitelství, které by v případě mobilizace sloužilo jako nadřízený stupeň pro šest armád. Generální velitelství bylo nakonec v rámci Pravidelné armády zřízeno 15. srpna 1927 a pro mobilizační účely zařazeno do působnosti generálního pobočníka. Jeho hlavním úkolem mělo být řízení pomobilizačního výcviku a zajištění výkonu funkce velitelství skupiny armád, respektive velitelství válčiště v případě nasazení v zámoří. Funkci velitele skupiny armád/velitele válčiště měl převzít náčelník armádního generálního štábu. Organizační struktura měla vycházet ze struktury prvoválečných Amerických expedičních sil, přičemž jako zárodek štábu Generálního velitelství měla posloužit již zmíněná divize vojenského plánování. Generálnímu velitelství byla podřízena velitelství všech šesti armád, vyšší velitelství jednotlivých druhů specializovaných vojsk, jejichž jednotky byly podřízeny Záloze Generálního velitelství (ženisté, spojaři, chemici ap.), a zabezpečovací jednotky. Většina jednotek patřila ve dvacátách a počátkem třicátých let mezi neaktivní jednotky pravidelné armád (RAI) nebo jednotky Organizované zálohy (O.R.).


Velitelství bylo částečně zformováno k 9. srpnu 1932 ve Washingtonu a pro mobilizační účely mužstva zařazeno k 1. říjnu následujícího roku do působnosti 2. sborové oblasti (v září 1939 změněno na Trentonský vojenský distrikt). Mobilizace důstojníků zůstala v působnosti generálního pobočníka. V roce 1934 bylo Generální velitelství provizorně zformováno za účelem účasti na cvičení, které se konalo v New Jersey. Velitelem byl generál MacArthur a Generální velitelství sehrálo roli velitelství válčiště při obraně domácího území. Když bylo v roce 1935 zřízeno Generální velitelství letectva, bylo podřízeno právě Generálnímu velitelství. Analogické to bylo u obrněných sil v roce 1940.


Generální velitelství bylo 26. července 1940 částečně aktivováno na Armádní vysoké škole válečné ve Washingtonu. Velitelská rota byla zřízena k 8. červenci 1941 a aktivována k 14. červenci 1941 rovněž na Armádní vysoké škole válečné. Úloha Generálního velitelství byla upravena. Generál Marshall, současně náčelník armádního generálního štábu a velitel Generálního velitelství, se rozhodl vykonávat velitelskou pravomoc vůči taktickým jednotkám (i vůči jednotkám a zařízením tzv. vnitřního pásma prostřednictvím Generálního štábu), neboť konflikt probíhal na více kontinentech a jedno velitelství válčiště by tedy nestačilo. Generální velitelství tak zajišťovalo výstavbu a výcvik nových jednotek v rámci budování masové armády. Marshall neměl na řízení velitelství čas, a hlavní postavou se tak stal náčelník štábu Generálního velitelství, generálmajor Lesley McNair.


K 9. březnu 1942 bylo Generální velitelství v rámci rozsáhlých změn v nejvyšší armádní velitelské struktuře reorganizováno na Velitelství pozemních sil Armády Spojených států.





Zdroje:
Clay, Steven E.: U.S. Army Order of Battle 1919-1941. Volume 1. The Arms: Major Commands and Infantry Organizations, Combat Studies Institute Press, US Army Combined Arms Center, Fort Leavenworth, KS
Clay, Steven E.: U.S. Army Order of Battle 1919-1941. Volume 4. The Services: Quartermaster, Medical, Military Police, Signal Corps, Chemical Warfare, and Miscellaneous Organizations, 1919-41, Combat Studies Institute Press, US Army Combined Arms Center, Fort Leavenworth, KS
http://en.wikipedia.org/wiki/Army_Ground_Forces