Vyvolavani deste, zahaneni mraku

Pokud nekdo znate slouceniny, ktere se pouzivaji na umele vyvolani deste nebo rozhaneni mraku (oblibena zabava Rusu pred prehlidkou na Rudem namesti), tak je sem prosim napiste. Taky pokud znate nejake detaily z praktickeho pouziti...

Teda jeste ty zacni blbnout

Tak to je téma za 100 bodů !!!
Africké kultury to zpravidla dělají bubnováním, ale pokud doma nemáte žádný bubínek (já ano ), stačí, když si pustíte na plný pecky nějaký techno ... ))))

Nebo v americkych filmech na to maji specialni postavicku, vyvolavac deste, staci ji presunout nekam stranou, tam to spadne, a nad nama zustane krasne jasno Nebo to muzem sypat cukrem, prset sice neprestane, ale aspon to bude sladky

jodid stříbrný myslím

Faktu neznale zoufalce prosim, aby si nejdrive prostudovali prameny (staci i nedavne noviny) a prestali chrlit silene napady s vyvolavaci deste a bubny. Existuji zcela vedecke postupy, ktere jsem nastinil v uvodnim prispevku. Jakkoli toto tema zni nesmyslne, tak nesmyslne vubec neni.


A jak si muzete vsimnout, tak Hruzovladce spravne napsal jednu z pouzivanych sloucenin, za coz mu dekuji.


Jeste poznamka - vyvolavac deste je v americkych filmech jeste zdaleka nejvice realna postava v porovnani s ostatnimi.

Jodid stribrny - presne tak, tento prasek rozptyleny v mracich tvori kondenzacni jadra (asi bude silne hygroskopicky) a vysledne kapicky pak spadnou na zem jeste pred Moskoovskym rajoonom, aniz by narusily prislusne oslavy

...a tak se děje do dnešních dnů


Fridrich

Snake : Vzhledem k tomu, ze mraky jsou tvoreny malymi casteckami vody, ktere vsak nejsou dostatecne velke, aby utvorily kapky a spadly na zem, na vyvolani deste se pouziva jiz zmineny jodid stribrny, popr. treba suchy led, jehoz ucelem je jedine, na svem chladnem povrchu kondenzovat kapky vody o vetsi velikosti a tim vyvolat dest.
Na jeden kilometr ctverecni je treba cca 1kg sucheho ledu, ktery je vystrelovan pomoci raket, ktere vybuchnou v dostatecne vzdalenosti od letadla. Dest spadne behem 10-15 minut. Toto nelze aplikovat u bourkovych mraku, protoze letadla maji zakazano letat do vzdalenosti 7km kolem techto mraku, takze rozptyleni latek je temer nemozne.
V Rusku a Sovetskem svazu se tim zabyvalo mnoho vedcu, v soucasnosti to ma na starosti napr. ruska organizace Voeikov Geophysical Observatory Research Center for Atmospheric Remote Sensing, zastupce reditele Georgij Ščukin ... při oslavach 300. vyroci St.Petersburgu bylo letectvo nasazeno prave s timto ukolem, letadla (asi 10) letala v kruzich o prumeru sedesati kilometru nad Finskym zalivem a rozptylovaly vyse uvedene latky ... a povedlo se jim to ... doufam, ze to faktu neznalemu zoufalcovi bude stacit

Jinak tato oblast neni vysadou jen Sovetskeho svazu, kde k tomu dal rozkaz Stalin uz v tricatych letech. V USA se timto problemem zabyvala skupina vedcu, i kdyz primarni ukol byl jiny. Zkoumali duvody tvorby namrazy na letadlech v laboratorich GE. Byli to
Vincent Joseph Schaefer (1906–1993) a Bernard Vonnegut (1914–1997) coby asistenti pozdejsiho nositele Nobelovy ceny za chemii Irvinga Langmuira (1881–1957). Prisli na to vice mene nahodou, ale pokusy pokracovaly a 13.11.1946 bylo do mraku nad Pittsfieldem v Massachusetts vysypano kolem tri kilogramu sucheho ledu, ktery vyvolal dest.


Jinak jodid a suchej led nejsou jedine prostredky a nefunguji vzdy. Teplota uvnitr mraku totiz musi byt kolem -5°C až -15°C. Krom techto se pouzival i kaolinit, vulkanicky prach a hlina, ktery fungoval pri 9°C, některé bílkoviny a bakterie (Pseudomonas syringae). Nic ale neni tak efektivni jako jodid a suchej led.


V USA dale pokracuji programy na vyzkum zmeny pocasi ve statech Kansas, Colorado, Texas, Oklahoma a Severní Dakota ...

admine ty musíš mít doma hustey archív

to scotty:jo myslim ze to techno ten dest spolehlive zazene
to admin:co je zac ten georgij scukin?

K tomu to tématu jeden veselý zážitek s příprav již nevým kolikátého CIAFu v H.K., který jeko obvykle propršel.
Jistý, celkem známý meteorolog , navrhl odstanění stratu který se nacházel nad střední evropou a přilehlém okolí pomocí mininálně letky v nadzvukovém režimu letu.
Nejsmutnější je že si nedělal srandu.

To Admin: Neporadil by si niečo jednoduchšie? Celkom by sa to zišlo, keď hráme fucik...

nakolko su tieto chemikalie toxicke?

Suchej led toxickej neni, ale co je zac jodid strbrnej fakt netusim

kazdopadne to asi uplne najzdravsie nebude.


existuju aj ine metody ako chemicke?

V podstate to neni metoda chemicka, ale mechanicka ... studena vec prolitne mrakama, na ni se vysrazi voda a sprchne ... tedy melo by to fungovat s cimkoliv, co je studene a snadno se to da rozprasit v malych krystalech tak, aby se na tom vysrazela voda ...

Čili jde jen o kopírování přírody - přirozený déšť vzniká také tak

pamatate si to socialisticke : Porucime vetru dazdu?

Jodidu stříbrného se bát nemusíte, to už je horší hydroxyd sodný, který se používá pro dekontaminaci, jak je uvedeno ve foru "Osobní ochrana" (výte čím se kost zbavuje masa? ) V analytické chemii se používá reakce stříbrné soli s halogenidy (Cl, J, Br, fluor nezreaguje a navíc je to plyn) za vzniku sřaženiny, je to důkaz jejich přítomnosti v roztoku. Jodid stříbrný je žlutý, teda měl by být, ale je spíše nažloutlý. Rozpouští se v koncentrovaném amoniaku (tedy hydroxydu amonném) za vyloučení elementárního stříbra. Bacha na prsty, stříbro obarví všechno na černo .

Mezi maturitou a vojnou jsem pracoval v chemickém provozu. Jeden spoludělník byl zpocený, tak si připravil lavor s teplou vodou, že se umeje. Když se na chvilku vzdálil, nasypali jsme mu do té vody pár lžic myslím Ag(NO3)2, který se docela rychle rozpustil a kolega se pečlivě umyl do půl těla.
Málem nás zavřeli, protože tato taškařice měla za následek, že kolega působením sloučenin síry ve vzduchu zčernal, neboť to stříbro se změnilo na AgS. Odstranit to celistvé zcela černé zbarvení do pasu (kromě zad - tam si nedosáhl) byla docela dřina - pro info Roni - dělá se to "rozmydlením" sirníku sodného a následným odstraněním naleptané vrtvičky pokožky. Na dlaních to nevadí, ale kde je pokožka jemná....
(Omlouvám se, jestli jsem spletl vzorce, už si nevzpomínám, v jaké valenci tam funguje síra a stříbro - pamatuji si jen H2S).

Pamětnická vzpomínka - v 60. letech jsem v (v rámci výuky ve škole odebíraném) časopise Ťechnika malaďoži četl povídání o tom, jak Sovětská armáda pomáhá kolchozníkům bojovat proti suchu a bouřím. Byl tam obrázek An-2 vybavené pro rozstřikování chemikálií . Asi ten jodid stříbrný - to jsem si vydedukoval později, takové technologické tajemství se v časopise pro mládež pochopitelně neuvádělo. A byl tam taky obrázek culících se rudoarmějců u protiletadlového děla a jakési odpalovací konstrukce. Vysvětlení bylo, že armáda bojuje proti bouřím, které ohrožují vinohrady a bavlníková pole. Rakety nebo dělostřelecké granáty, vystřelované do bouřkových mraků, vynášejí do výše cívky s tenkým drátem, který vyvolá vodivé spojení mezi zemí a mraky. Bouře se vybouří a nepopmlátí pole a vinice. Pamatuji si to velmi precizně, protože naše třídní souška úča - čeština/ruština - nám to velmo "dborně" fyzikálně a vojensky vysvětlovala jako důkaz převahy sovětské vědy nad vědami ostatními, zejména kapitalistickými.


Jinak podotýkám, že na podobnou informaci - to jest rozstřikování chemikálií či pevných látek jako kondenzačních jader pro vyvolání deště - jsem narazil v souvislosti s povídáním o kibucech v Izraeli v 80. letech. Bohužel, život přinesl stěhování a stěhování znamenají, že staré časopisy jsou první věc, která se vyhodí jako zbytečná.

Nedavno jsem (jen jako poznámku) na něco podobného narazil v nějakém popujárně vědeckém magazínu v TV, demonstrovali tam že voda se s pomocí "čehosi" změní v jiná skupenství. Přisypali ten zázrak do vody v kádince a zamýchali, chvilku nic pak se to ve vteřině změnilo v nějaký průhledný gel(sice tvrdili že to vyzkoušeli i na mraky ale přídavek byl dost velký -tak 3-5%- takže by asi potřebovali dost velké letadlo a hlavně ta kejda by asi nebyla moc vítaná) Bohužel si nepamatuji, nebo to neříkali, co je to za přísadu.

Jodidy (níže uvedený text je oproštěn od horních a dolních indexů):
M1+J, soli kyseliny jodovodíkové, ve vodě rozpusté, jsou silnými reducenty, po jejich oxidaci vzniká jod, v zásaditém prostředí jodičnany, ve vodných roztocích tvoří polyjodidy typu M1+Jn (kde n = liché číslo 3 - 9)


- jodid draselný:
KJ, kalium iodatum, r = 3,12, krystalický, bezbarvý, ve vodě rozpustný, v lékařství (údajně dezinfekční prostředek utišující bolesti), fotoprůmyslu, k výrobě dalších látek


- jodid sodný:
NaJ, natrium iodatum, r = 3,66, krystalický, bezbarvý, ve vodě rozpustný, v lékařství (údajně dezinfekční prostředek utišující bolesti)


- jodid stříbrný:
AgJ, r = 234,771, žlutý prášek, málo citlivý


Osobně předpokládám překyselení půdy na kterou dopadne chemicky vyvolaný déšť.


P.S.
Pro přepisovače textů z ruské cyrilice do českomoravské latinky:
- měkké ruské "e" se přepisuje jako "je" někdy jako "ě"
- tvrdé ruské "э" se přepisuje jako "e"
- ruské "ё" podle současného ruského pravopisu se zapisuje jako "e" ale čte se "jo" !


Rusové neznají Ť (t s háčkem !)
Název časopisu: Техника молодежи (podle našich učebnic ruštiny: Техника молодёжи) lze přepsat jako "těchnika molodjoži" nebo "tjechnika molodjoži".


Více naleznete na internetových stránkách, například:
http://yoohoo.euweb.cz/chemano/pg021.html
www.jergym.hiedu.cz
http://www.snowmakers.cz/Teorie.HTM
http://www.porta.cz/nabizime.htm
http://sweb.cz/puntik/fyzchem.html
www.biotox.cz
http://home.tiscali.cz:8080/~cz382002/slouc/j.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jod
http://www.mujweb.cz/www/standard/131000-1.htm
http://www.inaway.com/ostudyum/news.asp?id=82

Jenom pár upřesnění - nemá smysl zabíhat do detailů(myslím, že chemie tady moc lidí nezajímá )





Toto je kvalitativní metoda, kteru jsem viděl použít naposledy tuším v 7. třídě základní školy. Normálně se ke (kvantitativnímu) stanovení halogenidů používají elektrochemické metody (různé druhy titrace).





1 - už docela dlouho je značka pro jód I a ne J (musím ale přiznat, že sám používám J )


2 - pro upřesnění - to M je obecná značka pro kov (sodík, stříbro ...) stejně tak lze použít pro halogen Y (viděl jsem i X) takže obecně lze psát M1+Y ... to 1+ je opět horní index


3 - halogenidy nejsou jen soli jednomocných kovů Bi3I je taky halogenid.
Halogenidy se dělí na:
-iontové halogenidy... halogenidy alk. kovů, kovů alk. zemin, lantanoidů a některých dalších elektropozitivních prvků
-kovalentní halogenidy...halogenidy ušlechtilých kovů a nekovových prvků ---> halogenidy nejsou jen sloučeniny kovů s halogenem.


Společným znakem halogenidů je:
1) to, že jsou to binární sloučeniny (s vyjímkou vodíku, kyslíku a jiného halogenu)
2) to, že se v nich halogeny vyskytují v oxidačním stavu -I


4- pozn. k polyhalogenidům
Halogenid. ionty Y- mají ve vodném prostředí schopnost vytvářet s molekulami halogenů Y2 adukt o složení Y-2n+1:
Y- + nY2 = Y-2n+1


adovat se můžou i různé molekuly halogenů:
Br- + I2 = BrI-2


adovat se můžou i molekuly interhalogenů (díky velké příbuznosti halogenů můžou tyto vytvářem molekuly jako např.: ICl, nebo BrF a tyto se nazývají interhalogeny)


No to jsem zvědavej, jestli to někdo dočte až sem

to Jirka Vrba já to tedy dočet až do konce, ale chápal jsem to asi tak do bodu jedna (tedy že značka jódu je místo J teď I )
Je znát že chemie (krom hodně speciálních aplikovaných oborů šla zcela mimo mne , ale věřím ti

tvá důvěra mě zavazuje