Bofors 57mm (protiletadlový kanon m/54)

57mm luftvärnsautomatkanon m/1954


Stručná historie
Na začátku druhé světové války konstruktéři Boforsu uvažovat o nástupci slavného 40 mm protiletadlového kanónu. Proto navrhli novou zbraň s vyšší účinností v cíli. Prototyp byl dokončen v roce 1944, ale nebyl tak spolehlivý a výkonný jak se očekávalo. Proto se vrátili k osvědčené konstrukci, kterou přepracovali pro použití výkonného 57 mm střeliva. Prvním zákazníkem 57mm protiletadlového děla se stal armáda Belgie, která v padesátých letech objednala 100 kusů. O něco později objednala 70 kusů i švédská armáda. Nabíjecí systém a další díly byly převzaty z námořní varianty 57mm Boforse, která je známa jako: lvakan m/50B. Baterie 57mm kanonů byla čtyřdělová a její součástí bylo i řídicí stanoviště palby Cig 760 (nebo Cig m/48), která spolupracovala s přehledovým radarem PS171/R. K vlečení zbraně se používal automobil Volvo 6x6 ltgb 934


Základní údaje
- prototyp: 1944
- tovární název: není znám
- začátkem padesátých let vyrobeno 100 kusů pro belgickou armáda
- oficiální belgický název: není znám
- v roku 1955 vyrobeno 70 kusů pro švédskou armádu
- oficiální švédský název: 57mm luftvärnsautomatkanon m/1954
- švédská armádní zkratka: 57mm lvakan m/54
- vyřazení z výzbroje: 1987 asi


Základní technická data
- ráže: 57 mm
- hmotnost zbraně: 8100 kg
- délka zbraně: 8450 mm
- šířka zbraně: 2380 mm
- výška zbraně: 2810 mm
- štít: pancéřový plech tloušťky 5 mm
- rychlost palby 120 ran za minutu
- hlaveň chlazena vodou


Výkony střeliva
- střelivo: 57x438R
- náboj tříštivý: slsgr m/501
- hmotnost náboje: 6,0 kg
- hmotnost střely: 2,7 kg (jiné zdroje mluví o 2,4 kg)
- hmotnost trhaviny: 0,31 kg
- úsťová rychlost: 880 m/sec.
- max. dostřel: 14500 m
- doba letu na vzdálenost 3000 m: 4,2 sec.
- doba letu na vzdálenost 5000 m: 8,5 sec.


Spårljusspränggranat m/501 (slsgr m/501)
Tříštivá protiletadlová střela se stopovkou a kontaktním zapalovačem a nastavitelnou autodestrukcí po 14 až 20 sec. letu.


hk sar m/501
Bližší údaje o tomto střelivu se nepodařilo zjistit. Lze však předpokládat, že se jedná o tříštivou protiletadlovou střelu s kontaktním zapalovačem a nastavitelnou autodestrukcí po 14 až 20 sec. letu.


Spårljuspansarprojektil m/67 (slpprj m/67)
Protipancéřová střela se stopovkou. Další údaje o tomto střelivu se nepodařilo zjistit.


Poznámka
Vyobrazení převzato z níže uvedených zdrojů.


Zdroje
Armén V0 mätutrustning 2007, č. 9, obr. 10, ISSN nemá
digitaltmuseum.se
digitaltmuseum.se
www.tfd.chalmers.se
www.network54.com
http://www.quarry.nildram.co.uk/Bofors.htm

Vážení,
pomocí internetu jsem spočítal přeživší 57mm protiletadlové kanony Bofors:


Koninklijk Leger Museum - Musée Royal de l'Armée, Brusel, Belgie
1 kus z výzbroje belgické armády údajně v depozitu muzea.


First Wing Historical Centre, letecká základna Beanvechain, Belgie
1 kus z výzbroje belgické armády v depozitu muzea 1WHC.
Podle fotografie z roku 1998 bylo zde uskladněno asi 6 kusů. Co se s nimi stalo není zřejmé.


Památník pevnosti Eben Emael, Belgie
1 kus z výzbroje belgické armády rezaví na louce poblíž pevnosti.


Musée Airborne v Saint Mère-Église, Francie
2 kusy dobře zachovalé, umístěné pod širým nebem. Pravděpodobně se jedná o belgickou variantu, která zde supluje neexistující severoamerický kanon od neexistující firmy.


Armémuseum, Stockholm, Švédsko
1 kus z výzbroje švédské armády umístěný v depozitu muzea.


Zdroje
digitaltmuseum.se
en.tracesofwar.com
http://musee.1wing.free.fr/index.htm
http://www.flickr.com/
www.network54.com
www.normandie44.net
www.photo-paramoteur.com