Roštejn

hrad
     
Název:
Name:
Roštejn Roštejn
Další názvy:
Other Names:
Roštejn
Rosenstein (Růžový kámen)
Typ:
Style:
hrad castle
Stav:
Condition:
výborně zachovalý good
Přístupnost:
Accessibility:
platný vstup v otvíracích hodinách pay entry in opening hours
Obec:
Municipality:
Doupě, Telč Doupě, Telč
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°15′6,93″ s. š., 15°25′33,91″ v. d.
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.RRRR
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
- -
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
http://www.hrady.cz/?OID=269
http://www.hrad-rostejn.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Roštejn
Tištěné zdroje:
Printed sources:

URL : https://www.valka.cz/Rostejn-t175032#517720 Verze : 1
Roštejn


Asi 10 km severně od města Telče, se nachází hrad Roštejn (okres Jihlava, kraj Vysočina). V okolní kopcovité a zalesněné krajině Jihlavských vrchů, náležející do Javořické vrchoviny je skryt tak, že lze vidět jen vrchní část jeho věže.
Pro hrad byl zvolen žulový skalnatý hřeben. Tvrdá skála neumožnila vytvořit opravdu hodnotnou terénní úpravu, příkop zde máme nedokončen a jen v náznaku. Vybrané hradní bradlo je sice nevysoké, ale zato má dosti kolmé stěny, rovněž svou plochou je dosti rozsáhlé, na délku má 65 metrů a jeho největší šířka je 16 metrů. S výstavbou se započalo nejspíš někdy po roce 1348 a první písemnou zmínku máme z roku 1353, kdy je zmíněn jako purkrabí Martin z Mutic (Mutišova ?). Byl majetkem pánů z Hradce, kteří jej dali vystavět ke kontrole důležité Lovětínské cesty mezi Třeští a Batelovem. Dostal název Rosenstein (Růžový kámen). Dalšími známými purkrabími 14. století byli Mareš, Vojka a Jan z Hodic.
Hrad sestával ze dvou částí. Vlastního horního hradu a předhradí. Z předhradí se dochovaly nepatrné pozůstatky základů dvou kamenných věží. V okolí je rovněž řada větších kamenů, které nejspíš pocházejí z těchto věží a ostatních staveb (hradeb apod.). Přístup přes předhradí od severu byl kryt vystouplým vysokým štíhlým bergfritem o tvaru nepravidelného sedmibokého hranolu, který dosahuje výšky 47,6 m a o osách 9,3 a 8,1 m. Má tupý břit ve směru přístupu a tím je u nás unikátem. Samotný vstup do areálu horního hradu se nacházel v hradbě západně věže v podobě gotické brány s lomeným portálem, která byla prolomena do hradby. Samotný přístup do bergfritu, byl možný z patra přilehlého dvoupatrového paláce, a to pomocí padacího mostu. Tento dvou až trojtraktový palác se nacházel v jihovýchodní části hradu. Měl několik arkýřových prevétů, ale ty byly později zrušeny, nicméně jsou stále patrny. Nároží byla zesílena tesanými kvádry. Přístup do paláce byl venkovním schodištěm, až později v rámci jeho prodloužení dostal schodišťový přístavek u věže. Západně od bergfritu se nacházela zřejmě nevelká věž. Celý areál tvořený věžemi, hradbami o síle kolem 2 m a palácem utvářel nádvoří o prakticky trojúhelníkovitém tvaru a rozměrech 53 x 48 m. Zástavba nádvoří byla nejspíš v té době tvořena převážně dřevěnými stavbami.
Hrad měnil často své majitele a několikrát se dostal i do zástavy.
Za husitských válek byl hrad obléhán roku 1423 a minimálně přišel o své předhradí, které se husitům dobýt podařilo. Nicméně není známo, zda s dobytím samotného hradu husité uspěli nebo ne.
Zásadním majitelem hradu byl Zachariáš z Hradce. Ten jej nechal přestavět v 60. (70. ?) letech 16. století, stejně tak jako zámek v Telči. Jižně od věže dal přistavět patro obytných místností a hlavní dvoupatrovou budovu v renesančním stylu, která je mírně předsunuta do nádvoří. K staršímu dvoutraktovému paláci dal na jeho jihovýchodní části přistavět schodiště, nad kterým je otevřena arkádová lodžie. Samotný palác doznal i jiných dalších úprav. Nevysoká gotická věž na severozápadní nároží byla zbořena (nebo z větší části) a na jejím místě byla vybudována renesanční kaple s řadou gotizujících prvků. Kaple je chodbou spojena s renesanční budovou, která přiléhá k paláci, tato chodba byla vytvořena rozšířením hradebního ochozu. Ochoz je podpírán renesančními pilíři kvůli zajištění jeho stability. Interiéry dostaly jednoduchou, ale působivou podobu ve formě malovaných a vyřezávaných trámových stropů, nástěnnými malbami a krby. Hrad tím získal podobu renesančního loveckého zámku. I z tohoto důvodu pak dal kolem něj Zachariáš vybudovat oboru o rozloze větší než 300 ha. Ta pak svou funkci plnila až do roku 1945.
Roku 1602 hrad zakoupili Slavatové z Chlumu a Košumberka. Zatímco třicetiletá válka do dějin hradu zřejmě nijak zvlášť nezasáhla, později následovaly barokní úpravy. Dozajista jimi byla výzdoba tzv. erbovního sálu, kde se nachází bezmála na 700 erbů šlechty a měst, avšak mnohé byly necitlivě opraveny, tak že jejich správné heraldické určení je dnes prakticky nemožné. Dále dostal biskupský sál nástěnnou výzdobu a pravděpodobně dali udělat i nový štukový oltář v kapli sv. Eustacha.
Roku 1691 hrad nabyli Lichtenstejnové z Kastelkornu. Nicméně byť jej vlastnili až do roku 1796, kdy se jeho novými majiteli stali Podstatští – Lichtensteinové, nemá z tohoto období žádných zpráv. Ti víceméně nijak zvlášť nezasáhli do podoby hradu až do roku 1904, kdy byla k Malému ochozu přistavěna budova myslivny a hrad byl užíván jako středisko lesní zprávy. O něco starší jsou dvě nástěnné malby, které připomínají školní pomůcky. Hrad byl sice v prvních dvou desetiletích 20. století turisticky navštěvovanou lokalitou, avšak chátral. Nicméně tato situace by asi nebyla vážná, kdyby v létě druhého válečného roku Velké války, tj. 1915, po úderu blesku do věže, nevyhořela skoro celá východní obytná část hradu. Přestože se v letech 19231928 dočkal provizorního zastřešení, jeho stav se dále horšil, a tento vývoj pokračoval i po zestátnění roku 1945. Opravdu rozsáhlých stavebních oprav se hrad dočkal až od roku 1958, v roce 1969 pak přešel pod Muzeum Vysočiny v Jihlavě, v jehož správě se nachází dodnes. Byl krátkodobě zpřístupněn veřejnosti, avšak záhy byl znovu zavřen, prodělal další rekonstrukční práce v letech 19771981 a byl 1. května 1981 otevřen pro veřejnost. V současnosti jsou k dispozici dva běžné prohlídkové okruhy, jež se místy překrývají, a zvlášť se dá taky prohlédnout věž, která poskytuje malebný výhled na krajinu.


Zdroje:
Jaroš, Z. – Vaníčková, Z. – Vaníček, K. 2003. Hrad Roštejn : průvodce. Jihlava.
Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů hrádků a tvrzí. Praha.
Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in Kvnstgeschichtlicher Beziehvng. Wien.
Roštejn - Zdroj:
(Plaček 2001, s. 545 obr. 1043)

Zdroj: (Plaček 2001, s. 545 obr. 1043)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Rostejn-t175032#517725 Verze : 4
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více