Hrad kastelového typu

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Hrad kastelového typu

    Avatar
    Hrady francouzského kastelového typu v Čechách a na Moravě


    Definice


    Za kastely francouzského typu jsou považovány pravidelné více věžové hrady převážně s okrouhlými flankovacími věžemi, které umožňují aktivní obranu. Vnitřní zástavba má obvodový charakter.


    Vznik a vývoj francouzského kastelu


    Kolébkou francouzského kastelu bylo francouzské kapetovské království, vznik můžeme klást do doby vlády Filipa II. Augusta (1180 – 1223), zvláště pak jeho posledních 25 let vlády. Vývoj francouzských hradů 12. století se skládal z donjonu se snahou použití flankovacích věžic. Písemné prameny se vesměs rozchází v datování jednotlivých hradů, je tak velice těžké určit zda se kastely francouzského typu začaly stavět ve druhé polovině 12. století, nebo na konci 12. století. Datací koncem 12. století se zabýval J. Mesqui, který změnu v hradní architektuře klade do let 1170 – 1200. Také upozorňuje na stavbu flankovacích věží v průběhu pozdějšího 12. století. Přes velkou podobnost hradů nebyly stavěny podle šablony, ale přizpůsobovaly se podmínkám terénu. Jednalo se o čtverhrannou dispozici s obvodovou zástavbou, při dvou stranách a s nárožními flankovacími věžemi. Brány ve středu dvou kurtin svírala dvojice věží, okrouhlý donjon stával na vnitřním nádvoří. To se uplatnilo při přestavbách starších hradů. Další vývoj hradů byl takový, že donjon se stával nárožní flankovací věží. Typ vytvořený na hradech krále Filipa II. Augusta se rychle šířil po centrální Francii, pak dále do Alsaska, a ovlivnilo to hradní architekturu sicilského království Fridricha II. v jižní Itálii. Ve druhé polovině 13. století pronikl do Anglie, Holandska, Švýcarska a Španělska, kde mohou být počátky i staršího data. Střední a východní Evropu s výjimkou několika českých hradů francouzské kastelové schéma ve 13. století nikterak nezasáhlo, zde byl spíše vliv antického a arabského opevňování, rovněž nelze uvažovat o nějakém rozsáhlejším ovlivnění stavitelů francouzských kastelů.

    Závěr


    Francouzskými kastely se u nás jako první zabývala D. Menclová, která vytvořila skupinu kastelů na základě datování konce 13. a počátku 14. století. Poté hledala souvislosti mezi hrady v Porýní a cizími staviteli působícími koncem 13. století na královském dvoře. Ve všech zatím známých lokalitách se jedná o hrady stavěné na ostrožnách - kromě Úsova, ten spíše leží na nároží planiny. Pouze Konopiště a Týřov tvoří čistou aplikaci typu. V ostatních typech jde o napodobení a nepochopení principu. Tábor je svou dispozicí vyloženě hybridní. Nesporně spolu souvisejí tři hrady v královském hvozdu - Týřov, Džbán a Nižbor. Konopiště, Tábor, a Úsov pak stojí spíše osamoceně. Jedná se o důsledná královská založení, výjimkou snad může být pouze Konopiště, tady by se mohlo jednat o hrad stavěný biskupem. To se však na konci 13. století řadí po bok královské huti. Nejstarší je Týřov, v prvé polovině 13. století byl postaven Džbán, a ve druhé Nižbor, Úsov, a Tábor. Nejmladší je Konopiště založené koncem 13. století. Mezi Týřovem a Konopištěm pravděpodobně není žádná souvislost. Týřov a Konopiště se vzájemně liší předsunutím flankovacích věží před kurtiny. Ve Francii se setkáváme s řešením použité na Konopišti. Vzhledem k tomu, že vznik francouzského kastelového typu není v Čechách předpokladu, a k malému počtu hradů se jedná i import. V Čechách se nesetkáváme s typickými francouzskými bránami, sevřené dvěma okrouhlými věžemi nebo věžicemi. Na Týřově je druhá brána řešena typickou domácí čtyřhrannou průjezdní věží, a samozřejmě stěžejkovým padacím mostem. V těsné návaznosti na Týřov se v kombinaci francouzského kastelového schématu s obvodovou zástavbou vystavěl hrad Džbán. Jeho čelní stěna zřejmě byla inspirována Týřovem. Nejedná se o ucelený flankovací systém, ale je omezen jen na čelní stranu. Na Nižboru, stavěném králem Přemyslem Otakarem II., se dochovala jen jediná věž stojící mezi kaplí a palácem znemožňující frankování. Svědčí o tom nepochopení základních zásad francouzského kastelu. Tento proces pokračuje na Úsově a také na Táboře, kde věže ztrácejí flankovací schopnost. Kvůli stále většímu nepochopení typu hradu na zmiňovaných lokalitách se můžeme se domnívat, že vzorem byl právě Týřov, nikoli zahraniční lokality. Vyznění zásad francouzského kastelového schématu představuje značnou a složitou problematiku, které je nutno věnovat samostatnou pozornost.


    Zdroje:
    Durdík, T. 1998: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Praha.
    Durdík, T. 1999: Encyklopedie Českých hradů. Praha.
    Plaček, M. 1999: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha.
    Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/184290#537959Verze : 1