Britská armáda za WWII

ÚVOD K TERMINOLOGII

Vybraná slovíčka úvodem
Unit = jednotka jedné zbraně nebo služby operující takticky i administrativně pod jedním velitelem
Formation = svazek jednotek různých zbraní a služeb v síle brigády a výše
Regiment =

1. označení pro celou zbraň (např. Royal Regiment of Artillery = dělostřelectvo)
   
2. označení pro pluk jako taktickou jednotku
   
3. označení pro pluk jako administrativní organizaci, která zastřešovala několik praporů
   
4. za účelem zjednodušení se např. prapory Královského tankového pluku označovaly jako např. 6 R Tanks, ač nešlo o 6. pluk, ale o 6. prapor
   

Brigade = britská brigáda je zhruba ekvivalentem amerického zesíleného pluku
Battery = britská baterie je spíše ekvivalentem amerického praporu polního dělostřelectva než americké dělostřelecké baterie


Zápis
Některá slova jsou v britské angličtině a praxi mírně odlišná od těch v americké angličtině (anti-tank, anti-aircraft, armour, armoured, defence, counter-battery atd.). V běkterých příkladech je pro stejnou věc používáno zcela odlišné slovo (petrol x gasoline, wireless x radio)

POLITICKÁ ORGANIZACE

BRITSKÉ SPOLEČENSTVÍ NÁRODŮ
Britské impérium nebo nověji spíše Britské společenství národů (British Commonwealth of Nations) je svazkem šedesátky teritorií na jednotlivých kontinentech, jež pojí příslušnost k Britské koruně. Mezi teritoria patří dominia, kolonie, Indická říše, protektoráty a mandátní území.


Dominia
Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Jižní Afrika jsou autonomní komunity, navzájem rovnocenné a bez vztahu podřízenosti jedné k druhé v domácích a zahraničních záležitostech. Žádný formální psaný dokument neváže dominia ke Spojenému království a jejich nezávislost jako de facto suverénních států byla v roce 1931 uznána Parlamentem Spojeného královtsví v dokumentu zvaném Westminsterský statut. Dohromady je pojí jen společný panovník a společná tradice, která je ovšem v řadě ohledů silnější než psaný dokument.


Kolonie
Kolonie jsou území, která jsou ve vztahu závislosti vůči Spojenému království. Míra závislosti se různí s ohledem na úroveň sociálního rozvoje daného území. Rozvinutější kolonie (např. Cejlon) mají vlastní zákonodárná tělesa.


Indická říše
Indická říše, která je vlastním subkontinentem, je samostatnou kategorií Její uspořádání je ve stavu transformace směrem k federálnímu systému vlády sestávajícího z britských indických a domorodých stát. Domorodé státy jsou spravovány vlastními vládci. Britská politika se snaží o přerod Indie v dominium.


Protektoráty
Protektoráty, jakým je například Zanzibar, si zachovávají většinou své vlastní domorodové či kmenové vládce, avšak vztahy s jinými státy jsou zajišťovány prostřednictvím britské vlády, která je odpovědná za ochranu těchto území.


Mandátní území
Mandátní území, jako je například Palestína, dříve patřila zemím, které byly v nepřátelském poměru za první světové války a byly svěřeny do britské správy Společností národů.


SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
Složení
Spojené království sestává z Velké Británie (Anglie, Wales a Skotsko), Severního Irska, Normanských ostrovů a Ostrova Man. Tři poslední entity mají vlastní zákonodárné orgány pro místní záležitosti.


Forma vlády
spojené království je konstituční monarchií, ve které král kraluje, ale nevládne. Král je hlavou státu a ztělesňuje jednotu národa. V řadě oblastí má přiznané výsady a činnost parlamentu vyžaduje jeho souhlas. V praxi ovšem nepostupuje bez součinnosti příslušného ministra. Panovník zahajuje činnost parlamentu svou řečí, kterou mu ale připravují ministři ze strany, která má v parlamentu většinu.


Parlament
Parlament Spojeného královtsví sestává ze dvou komor - Dolní sněmovny a Sněmovny lordů. Poslanci dolní sněmovny jsou voleni na základě všeobecného volebního práva. Obvyklá doba volebního období je 5 let. Současný válečný parlament ale většinou hlasů prodloužil své trvání, aby nedošlo k přerušení válečného úsilí. Každý volič může kandidovat v jakémkoliv volebním obvodu, a to na základě získání příslušného počtu nominací a složení zálohy, která propadá, pokud nezíská alespoň osminu odevzdaných hlasů. Většina poslanců je zvolena na stranických kandidátkách. Nejvíce poslanců má Koznervativní straná, kterou následuje Labouristická strana a Liberální strana. Malé zastoupení má i Nezávislá labouristická strana a komunisté. Sněmovna lordů je složena ze šlechticů, kteří mají buďto dědičné nebo oficiální právo účastnit se zasedání. K nim se přidávají osoby, které si šlechtické postavení zasloužili svou službou ve veřejných úřadech. Virilními příslušníky Sněmovny lordů jsou arcibiskup z Canterbury, arcibisku z Yorku a jedenadvacet biskupů. Horní komora má především kontrolní funkci vůči zákonodárným předpisů, které přijala dolní komora. Ta ale může předpis prosadit, pokud třikrát horní komoru přehlasuje. Panovník může předpis vetovat, ale toto se nestalo již tak dlouho, že je tato výsada považována za obsoletní.


Vláda
Kabinet je mostem mezi parlamentem a výkonnými orgány vlády. Členové vlády jsou zpravidla členy jedné z komor parlamentu, a to příslušníci strany s většinou hlasů. Kabinet odvozuje svou moc od většiny v Dolní sněmovně. Pokud vládě je vládě vyslovena nedůvěra nebo pokud jí neprojde zásadní část legislativy, ač je to spíše zvyk, kabinet končí. V současné válečné vládě nejsou výhradně členové Konzervativní strany. Člen vlády zpravidla řídí ministerstvo nebo podobný orgán, ale v současném válečném kabinetu jsou i členové bez portfeje a věnují se plně určité části válečného úsilí. Členové vlády jsou jmenováni panovníkem na doporučení ministerského předsedy. Zasedání vlády jsou tajná. Vláda je odpovědná jako celek. V současném kabinetu existuje ještě tzv. Válečný kabinet, který má sedm členů, včetně předsedy vlády.


Tajná rada
Tajná rada (Privy Council), z níž v minulosti kabinet vyrostl, je tělesem, které je tvořeno panovníkovými poradci a schvaluje činnost vlády, která přesahuje oblast působnosti parlamentu. Počet členů není omezen. Na základě zvláštní válečné legislativy jsou určité nouzové pravomoce přeneseny na Tajnou radu. Král může v Radě vydávat nařízení prostřednictvím vlády, která působí jako výbor Tajné rady. Tato nařízení nevyžadují schválení parlamentem.


Ministři spojení s vedením války
Tři členové vlády mají největší vliv na vedení válečného úsilí jsou První lord admirality (First Lord of the Admiralty), ministr války (Secretary of State for War) a ministr letectví (Secretary of State for Air). Členy kabinetu jsou také ministr válečné výroby (Minister of War Production), ministr zásobování (Minister of Supply) a ministr letecké výroby (Minister of Aircraft Production). Premiér zastává současně funkci ministra obrany (Minister of Defence).


Výbor imperiální obrany
Členy Výboru imperiální obrany jsou premiér, příslušní členové kabinetu a náčelníci štábů. Výbor určuje obecnou startegii obrany Britského impéria. Výbor koordinuje činnost královského námořnictva, armády a královského letectva.

ORGANIZACE OZBROJENÝCH SIL

NEJVYŠŠÍ VELITELSTVÍ
Obecně
Jednotlivé součásti ozbrojených sil (námořnictvo, armáda, letectvo) provádějí svou činnost v rámci příslušného ministerstva. Činnost těchto ministerstev je koordinována válečným kabinetem.


Armádní rada
Armáda je pod přímým velením Armádní rady (Army Council). Nejvýšše postaveným civilním členem je ministr války a vojenským pak náčelník imperiálního generálního štábu (Chief of the Imperial General Staff). Všechny rozkazy jsou vydávány jménem Armádní rady, ne jménem ministra války, který je ale osobně odpovědný válečnému kabinetu za činnost armády.


Ministerstvo války
Ministerstvo války (War Office) je pod přímým řízením Armádní rady. Vnitřní organizace je podobná organizaci amrického ministerstva války.


Generální štáb
Imperiální generální štáb sestává z několika úseků.


Úsek náčelníka imperiálního generálního štábu (Department of the Chief of the Imperial General Staff) má na starost vojenskou politiku (válečné plánování, výcvik, historický výzkum, vojenské zpravodajství a další úkoly) a koordinaci činnosti dalších úseků. Úsek se člení na jednotlivá ředitelství, jimiž jsou:

• Ředitelství vojenských operací (Directorate of Military Operations)
  
• Ředitelství vojenského zpravodajství (Directorate of Military Intelligence)
  
• Ředitelství pro spojovací činnost (Directorate of Signals)
  
• Ředitelství pro štábní povnnosti (Directorate of Staff Duties)
  
• Ředitelství vojenského výcviku (Directorate of Military Training)
  
• Ředitelství pro zbraně a vozidla (Directorate of Weapons and Vehicles)
  
• Ředitelství pro obrněná bojová vozidla (Directorate of Armoured Fighting Vehicles)
  
• Ředitelství královského dělostřelectva (Directorate of Royal Artillery)
  
• Ředitelství pro letectví (Directorate of Air)
  
• Ředitelství pro Domácí stráž a Teritoriální armádu (Directorate of Home Guard and Territorial Army)
  
• Ředitelství pro ???? (Directorate of American Liaison and Munitions)
  

Ředitelství pro protiletadlovou a pobřežní obranu (Directorate of Anti-Aircraft and Coast Defence) bylo zrušeno a jeho funkce převzalo především ředitelství královského dělostřelectva. Ředitelství pro letectví zajišťuje činnost výsadkových jednotek a spolupráci leteckých a pozemních jednotek. Ředitelství pro štábní povnnosti je prostřednictvím Výboru válečné systemizace (War Establishments Committee) odpovědné za přípravu systemizačních tabulek pro všechny armádní jednotky a svazky.


Úsek generálního pobočníka sil (Department of the Adjutant-General to the Forces) zajišťuje široké spektrum personálních záležitostí - od odvodů, přes kázeň po zdravotnictví. Je tak ekvivalentem více amerických organizaci (G-1, generální pobočník, hlavní chirurg, JAG). Úsek generálního ubytovatele (Department of the Quarter-Master-General) zajišťuje ubytování a přepravu vojsk, výstavbu a údržbu budov a opevnění, zásobování potravinami, pící a pohonými hmotami a též remontní a veterinární služby. Působnost úseku tedy odpovídá zhruba činnostem, které v americké armádě zajišťuje G-4 a částečně též generální ubytovatel a náčelník ženistů. Úsek generálního ředitele pro armádní požadavky (Department of the Director-General of Army Requirements) má na starost formulování armádních materiálních požadavků a jejich komunikaci s ministerstvem zásobování.


Úsek stálého podtajemníka ministerstva války
Úsek stálého podtajemníka ministerstva války (Department of the Permanent Under-Secretary of State for War) zajišťuje finanční záležitosti a účetnictví. Pod tento úsek také spadají Královský odbor armádních kaplanů (Royal Army Chaplains' Department) a Královský armádní pokladní sbor (Royal Army Pay Corps). Jedná se se o civilní úsek, který má právo veta ve finančních otázkách, což mu zajišťuje nemalý vliv. Stálý podtajemník ministerstva války je také tajemníkem Armádní rady.



NEJVYŠŠÍ VELITELSTVÍ


Obecně
Když došlo 3. září 1939 k vyhlášení války, sestávalo pozemní vojsko z Pravidelné armády (Regular Army), Teritoriální armády (Territorial Army), což byl ekvivalent americké Národní gardy, a různých záložních komponent. Krátce poté došlo ke sločení všech součástí do Britské armády (British Army). Až na některé právní odlišnosti zanikly rozdíly mezi jednotlivými složkami. Britská armáda sestává z Velitelství domácích sil (Home Forces), Protiletadlového velitelství (Anti-Aircraft Command), Velitelství britských sil na Blízkém východě (British Forces in the Middle East), Velitelství britských sil v Indii (British Forces in India) a nemalého množství dalších velitelství, která jsou rozeseta po světě. Jednotlivé součásti jsou řízeny z Ministerstva války.


Velitelství domácích sil
Velitelství domácích sil disponuje všemi polními silami dislokovanými ve Spojeném království a je zodpovědné za obranu britských ostrovů proti nepřátelské invazi. Pod velitelství spadá i Domácí garda (Home Guard), která byla zformována v květnu 1940, tehdy pod názvem Dobrovolníci pro místní obranu (Local Defence Volunteers). Garda sestává z dobrovolníků, kteří slouží bez nároku na žold a tuto službu vykonávají vedle svého běžného zaměstnání. Jejich úkolem je obrana místních komunit, letišť a dopravní infrastruktury. V případě invaze by ze z nich staly standardní příslušníci ozbrojených sil na plný úvazek. Garda nedisponuje větším množstvím dopravních prostředků a je určena pouze k místní obraně. K jejímu zajištění disponuje puškami, automatickými zbraněmi, samopaly, protitankovými puškami, granáty a podobnou výzbrojí.


Sbory a armády
Vnitřní organizace polních armád a sborů je podobná jako v americké armádě. Polní armády a sbory tvoří velitelství, určený počet organických jednotek a variabilní počet sborů, respektive divizí.


VOJENSKÁ SPRÁVA
Vojenská velitelství
Z hlediska vojenské správy je území Spojeného království rozděleno na šest vojenských velitelství (Military Command) a dva vojenské obvody (Military District). Jedná se o Jižní, Západní, Severní, Východní, Jihovýchodní a Skotské vojenské velitelství a Londýnský a Severoirský vojenský obvod. V případě invaze by se vojenská velitelství přetransformovala na velitelství armád. Z operačního hlediska řídilo Velitelství domácích sil prostřednictvím těchto vojenských velitelství sbory (Corps) a ty pak oblasti (Area). Ze správního hlediska řídlo Ministersto války prostřednictvím těchto vojenských velitelství sbory i oblasti. Vojenské obvody fungovaly obdobně jako vojenská velitelství.


Zbraně a služby
Všechny součásti Britské armády jako celek jsou označovány jako ramena služby (Arms of the Service), přičemž bojové součásti se označují jako zbraně (Arms) a administrativní součásti jako službu (Services).


Seznam zbraní podle precedenčního pořadí, vč. názvu v originále a používané zkratky:

• Jezedctvo (Cavalry, Cav)
  
• Královský obrněný sbor (Royal Armoured Corps, RAC)
  
• Královský dělostřelecký pluk (Royal Regiment of Artillery, RA)
  
• Královský ženijn sbor (Corps of Royal Engineers, RE)
  
• Královský spojovací sbor (Royal Corps of Signals, R Sigs)
  
• Pěchota (Infantry, Inf)
  
• Průzkumný sbor (Reconnaissance Corps, Recce Corps)
  

Seznam služeb podle precedenčního pořadí, vč. názvu v originále a používané zkratky:

• Královský odbor armádních kaplanů (Royal Army Chaplains' Department)
  
• Královský armádní sbor služeb (Royal Army Service Corps, RASC)
  
• Královský armádní zdravotnický sbor (Royal Army Medical Corps, RAMC)
  
• Královský armádní zbrojní sbor (Royal Army Ordnance Corps, RAOC)
  
• Královský elektrický a mechanický ženijní sbor (Royal Electrical and Mechanical Engineers, REME)
  
• Královský armádní pokladní sbor (Royal Army Pay Corps, RAPC)
  
• Královský armádní veterinární sbor (Royal Army Veterinary Corps, RAVC)
  
• Armádní vzdělávací sbor (Army Educational Corps, AEC)
  
• Armádní stomatologický sbor (Army Dental Corps, AD Corps)
  
• Zákopnický sbor (Pioneer Corps, P Corps)
  
• Zpravodajský sbor (Intelligence Corps, IC)
  
• Armádní proviantní sbor (Army Catering Corps, ACC)
  
• Armádní sbor tělesnéh výcviku (Army Physical Training Corps, APTC)
  
• Sbor vojenské policie (Corps of Military Police, CMP)
  
• Vojenský vězeňský sbor (Military Provost Staff Corps, MPSC)
  
• Imperiální vojenská ošetřovatelská služba královny Alexandry (Queen Alexandra’s Imperial Military Nursing Service, QAIMNS)
  
• Pomocná teritoriální služba (Auxiliary Territorial Service, ATS)
  
• Důstojnický výcvikový sbor (Officers' Training Corps, OTC)
  

Až na dvě výjimky byly všechny jezecké pluky mechanizovány a nyní spadají pod Královský obrněný sbor. Královský dělostřelecký pluk si ponechal označení pluk z důvodů udržování tradice, ačkoliv je velikost tohoto svazku mnohem větší. Jednotky Průzkumného sboru jsou přidělovány k jednotlivým armádním svazků. Každá pěší divize má například přidělen jeden pluk či prapor. Podobné je to s jednotkami Zpravodajského sboru, kdy každé divizní velitelství disponuje jednou sekcí.


TAKTICKÉ ŠTÁBY
Divizní štáb
Štábní funkce a náplń jejich činnosti:

• Důstojník generálního štábu 1. stupně (General Staff Officer, Grade 1, GSO 1)
  
  
  
  1. nastavuje politiku podle pokynu generála velícího divizi, včetně politiky výcviku
     
  2. koordinuje a provádí všeobecný dohled nad činností divizního velitelství
     
  
  
• Důstojník generálního štábu 2. stupně (General Staff Officer, Grade 2, GSO 2)
  
  
  
  1. zajišťuje vydávní rozkazů a instrukcí dle instrukcí GSO 1
     
  2. zajišťuje organizaci a činnost operační a zpravodajské kanceláře
     
  3. přiděluje důstojníky ke službě na velitelství
     
  4. řídí styčné důstojníky
     
  5. domlouvá pohyb štábu s důstojníkem velícím divizním spojařům a velitelem tábora, což je důstojník odpovědný za místní správu velitelství
     
  6. domlouvá pohyb po komunikacích, k čemuž má k ruce zástupce asistenta generálního ubytovatele, s nímž řeší pochodové tabulky
     
  
  
• Důstojník generálního štábu 3. stupně (operační) (General Staff Officer, Grade 3 (Operations), GSO 3 (O))
  
• Důstojník generálního štábu 3. stupně (zpravodajský) (General Staff Officer, Grade 3 (Intelligence), GSO 3 (I))
  
• Důstojník generálního štábu 3. stupně (pro vedení chemického boje) (General Staff Officer, Grade 3 (Chemical Warfare), GSO 3 (CW))
  
• Zpravodajský důstojník (Intelligence Officer, IO)
  
• Motor Contact Liaison Officers
  
• Šifrovací důstojník (Cipher Officer)
  
• Assistant-Adjutant and Quarter-Master-General
  
• Deputy Assistant-Adjutant-General
  
• Deputy Assistant-Quarter-Master-General
  
• Pobočník (Aide-de-Camp, ADC)
  
• Proviantní poradce (Catering Adviser)
  
• Chief Clerks
  

Brigádní štáb



Prapory

Zdroje:
Handbook on the British Army with Supplements on the Royal Air Force and Civilian Defense Organizations (Technical Manual TM 30-410), War Department, Washington 1942