Stručný výpis historie československých a českých výsadkových jednotek

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Stručný výpis historie československých a českých výsadkových jednotek

Hlavně kvůli terminologii

    Avatar
    Do 1945

    • ve druhé polovině 30. let se začalo uvažovat o výstavbě výsadkové jednotky v síle čety pro destruktivní úkoly, tzv. letecké pěchoty, ale nacistická okupace přípravy ukončila
    • londýnské Ministerstvo národní obrany pracovalo na plánech na vybudování výsadkového praporu či brigády, ale záhy je opustilo a soustředilo se na výsadky malých operačních skupin se zpravodajským, kurýrním, sabotážním, diverzním a spojovacím posláním na pomoc domácímu odboji - výcvik zajišťovala Zvláštní skupina D při II. odboru MNO (inspirován commandos + parušutistický)
    • na území SSSR byl, vedle vysílání podobných skupin (Program S-1 čs. vojenské mise v SSSR + NKVD a moskevské vedení KSČ + Ukrajinský štáb partyzánského hnutí + Generální štáb RA + partyzánské štáby při vojenských radách 1. a 4. ukrajinského frontu), vybudován náš první skutečný výsadkový svazek – 2. čs. samostatná paradesantní brigáda (svazek takticko-operačního určení)



    1945-1952

    • podle návrhu mírové organizace čs. branné moci z července 1945 měla být postavena výsadková brigáda
    • zpočátku bylo hlavním úkolem formulování koncepce pro budoucí výsadkové vojsko – zda dát přednost malým skupinám typu commandos, určeným převážně k průzkumně-diverzním a sabotážním úkolům, nebo větším jednotkám, schopným plnit takticko-operační úkoly
    • v lednu 1946 připravilo Velitelství letectva návrh na zřízení Ústředního výcvikového střediska pro jednotky vzdušné pěchoty a počítalo s tím, že výsadkové jednotky se stanou součástí letectva
    • již od prosince 1945 však začal z iniciativy div. gen. Heliodora Píky ve VVP v Milovicích kurz prvních 41 instruktorů v seskoku padákem, kteří měli vedle výcviku armádních výsadkářů také pomáhat Československému národnímu aeroklubu metodickou pomocí při rozvoji parašutistického sportu. Kurz zabezpečovaný brig. gen. Vladimírem Přikrylem, bývalým velitelem 2. čs. paradesantní brigády v SSSR, byl však pro nedostatek materiálu již v únoru 1946 zrušen. Ve stejné době se na velitelství pěchoty začala formovat při jeho štábu skupina jednotek dopravovaných vzduchem, do jejíhož čela byl postaven plk. Karel Paleček
    • V březnu 1946 byla při velitelství pěchoty vytvořena skupina jednotek dopravovaných vzduchem (JDV) vedená plk. Karlem Palečkem, která musela vyřešit v prvé řadě koncepční i praktické otázky výstavby výsadkového vojska. Zatímco plk. Paleček byl stoupencem vytváření zpravodajských a diverzně-sabotážních výsadků, gen. Přikryl preferoval budování vyšší takticko-operační jednotky. Oba vycházeli z vlastních válečných zkušeností.
    • Ministerstva národní obrany v září 1946 rozhodlo, že gen. Přikryl nebude pověřen řízením parašutistického výcviku v armádě
    • Palečkova skupina JDV při velitelství pěchoty zahájit koncepčnější činnost, při níž využívala jak válečné zkušenosti, tak brala v úvahu potřeby a možnosti čs. armády. Postupně se podařilo připravit koncepci budování výsadkového vojska a vyřešit i základní technické, ekonomické a materiální otázky jeho výstavby.
    • Výsledkem byl návrh na vytvoření úderné výsadkové brigády, která by pokrývala potřebu zpravodajské, sabotážní a diverzní činnosti.
    • Velitelství letectva připravilo vlastní návrh na zřízení Ústředního výcvikového střediska pro jednotky vzdušné pěchoty počítající s postavením vyšší jednotky schopné plnit takticko-operační úkoly.
    • Koncepční spor byl vyřešen v únoru 1947, kdy Hlavní štáb rozhodl o definitivním vytvoření skupiny jednotek dopravovaných vzduchem při velitelství pěchoty a postavení výcvikového praporu jako základu, z něhož postupně vzejde širší organizace výsadkových jednotek.
    • Preferována byla orientace na malé a střední, dokonale připravené diverzně-sabotážní výsadky, otázka výstavby takticko-operačních jednotek měla být řešena následně. Skupina výsadkových jednotek při velitelství pěchoty zahájila svou činnost v květnu 1947, jako datum zřízení výsadkového praporu byl určen 1. říjen téhož roku.
    • Pěší prapor 71 „Československých parašutistů“ byl vytvořen 1. října 1947 v Zákupech u České Lípy a jeho velitelem byl mjr. Oldřich Talášek
    • Podle organizačního schématu měl mít tři roty, z nichž jedna by byla úderná pro zvláštní úkoly, další dvě roty spolu s rotou těžkých zbraní a kluzákovým prvkem měly představovat základ pro organický výsadek.
    • V srpnu 1948 byla skupina výsadkového vojska vyjmuta z podřízenosti velitelství pěchoty a reorganizována na velitelství výsadkového vojska, které se stalo samostatnou složkou Hlavního štábu, postavenou na roveň velitelstvím ostatních druhů vojsk. Do jeho čela byl postaven brig. gen. K. Paleček, náčelníkem štábu se stal pplk.gšt. Rudolf Krzák.
    • K 1. říjnu 1949 byl pěší prapor 71 přejmenován na výsadkový prapor 71 a o rok později se stal 71. výsadkovým praporem
    • K 1. říjnu 1949 byl výsadkový prapor 71 reorganizován. Došlo ke zrušení výcvikové roty a namísto roty těžkých zbraní byly vytvořeny kulometná rota a rota doprovodných zbraní s minometnou, protitankovou a tarasnicovou četou. V květnu 1949 byla na letišti v Kbelích zřízena kluzáková letka, která se v listopadu přemístila do Hradčan.
    • Od svého vytvoření musel pěší prapor 71 vedle výcviku budovat výcvikovou základnu. Těžiště prací bylo položeno do Stráže pod Ralskem a Hradčan, kde mělo vzniknout středisko vzdušného výcviku nazývané padáková škola, ale potřebná zařízení se budovala také v Zákupech.
    • K 1. dubnu 1948 byly vedle výcvikové roty, vytvořeny také 1.–3. výsadková rota, rota těžkých zbraní a náhradní rota. Nově byl zřízen padákový sklad (stanice) v Borečku.
    • V lednu 1949 bylo ve Stráži pod Ralskem zřízeno Výsadkové učiliště, jehož součástí se staly úderná rota a výsadková škola a padáková škola, zajišťující výcvik nových příslušníků výsadkového vojska. K učilišti patřila také padáková stanice v Borečku, kde se centrálně sušily, balily a uskladňovaly padáky.
    • prapor také zajišťoval kurzy instruktorů partyzánského boje pro bývalé partyzány a příšlušníky Svazu brannosti
    • Až do roku 1950 cvičil výsadkový prapor a jeho součásti vojáky pro diverzní, sabotážní a zpravodajské úkoly. Po tomto datu byl změněn na bojovou jednotku schopnou operačního zasazení (v podobě menších organických skupin v týlu nepřítele) a jeho výcvik se začal řídit sovětskými předpisy
    • V roce 1950 byla balírna padáků v Borečku reorganizována na Výzkumnou stanici a opravnu padáků, kterou vedle výsadkového vojska využívalo také letectvo
    • Již v září 1948 se objevily návrhy na redislokaci výsadkového vojska a jeho přesun na východní Slovensko
    • Nový velitel výsadkového vojska plk. Alexandr Kováč zavrhl koncepci svého předchůdce gen. Karla Palečka a začal v souladu s politickými požadavky orientovat výstavbu vojska na operačně-taktické výsadky podle sovětského vzoru.
    • V dubnu 1950 byl ustaven v Žilině 65. výsadkový prapor kopírující organizaci 71. výsadkového praporu, který se později přesunul do Trenčína. V roce 1951 vznikly i 172. (později 72.) výsadkový mechanizovaný prapor v Košicích a 173. výsadkový dělostřelecký oddíl v Sabinově.



    1952-1960

    • Dne 1. října 1952 byl vytvořením 22. výsadkové brigády v Prešově ukončen postupný přesun výsadkového vojska na východní Slovensko, který začal již v roce 1950
    • Výsadkový svazek byl určen k plnění taktických a operačně-taktických úkolů uskutečňovaných v rámci vševojskových útočných a obranných operací podle sovětského vzoru, původní záměr úderných, přepadových a diverzních výsadků byl opuštěn.
    • Základem brigády se staly 65., 71. a 72. výsadkový prapor spolu se 173. výsadkovým dělostřeleckým oddílem.
    • K 1. listopadu 1955 bylo zrušeno výsadkové vojsko jako samostatný druh vojska. Odborné úkoly velitelství výsadkového vojska převzala skupina pro řízení výsadkových jednotek vytvořená na Správě bojové přípravy Generálního štábu.
    • Po velitelské linii byla výsadková brigáda podřízena veliteli 2. vojenského okruhu a reorganizována na 22. výsadkový pluk na snížených počtech.
    • O necelé tři měsíce později byl pluk opětovně reorganizován na brigádu – počty však zůstaly sníženy, druhý výsadkový prapor byl rámcovaný a třetí cvičil poddůstojníky a záložní důstojníky – a došlo k její částečné redislokaci. Od 1. října 1958 přešel svazek do přímé podřízenosti MNO.
    • Zkvalitnění výcviku a zvýšení operační mobilnosti jednotek napomohlo přemístění velitelství 1. leteckého dopravního pluku a jeho dvou letek z Prahy-Kbel do Prešova od listopadu 1954 do podzimu 1955. V říjnu 1956 byl přejmenován na 1. dopravní výsadkový letecký pluk.
    • V říjnu 1956 při povstání v Maďarsku byla většina jednotek 22. výsadkové brigády vyčleněna do sestavy 2. operační skupiny čs. vojsk na slovensko-maďarských hranicích. Úkolem skupiny, v níž byly i jednotky 10. tankového pluku 18. střelecké divize, bylo zabránit možnému pronikání ozbrojených skupin povstalců z Maďarska na slovenské území v prostoru Prešov–Humenné–Košice.
    • V říjnu 1957 byla vytvořena v Sabinově z bývalé průzkumné čety 22. průzkumná výsadková rota označovaná jako „rota zvláštního určení“, která se stala základem pro výstavbu nového prvku vzdušných výsadkových jednotek – jednotek speciálního a hloubkového průzkumu. K 1. říjnu 1959 byla reorganizována na 22. průzkumný výsadkový prapor s dvěma rotami, který se přemístil do Prešova.






    1960-1969

    • V roce 1960 začal v krátké historii výsadkového vojska čs. armády již třetí přesun jeho jednotek, tentokrát na Moravu. Do bývalých kasáren Leteckého učiliště v Prostějově se přemístily velitelství a štáb 22. výsadkové brigády s podpůrnými a zabezpečovacími jednotkami, 71. a 72. výsadkový prapor a nově zřízený 22. výsadkový protitankový oddíl. Do nové posádky v Holešově byl dislokován 65. výsadkový prapor s 22. výsadkovým průzkumným praporem.
    • V roce 1961 byl 65. výsadkový prapor přemístěn do Jezdeckých kasáren v Prostějově, 22. výsadkový průzkumný prapor byl vyňat z podřízenosti 22. výsadkové brigády a reorganizován na 7. výsadkový pluk zvláštního určení. Jeho posádkou zůstal Holešov.
    • 22. výsadková brigáda byla operačně-taktickým výsadkovým svazkem schopným plnit v součinnosti s druhy pozemních vojsk úkoly v útočném i obranném boji, a to jako celek, nebo jako taktický či operačně-taktický vzdušný výsadek. V podmínkách čs. armády se počítalo především s taktickými výsadky v podobě zesílené čety nebo praporu.
    • 72. výsadkový prapor se sníženými počty plnil také úkoly školicího a výcvikového střediska důstojníků a praporčíků z povolání, specialistů různých druhů výsadkových odborností a záloh.
    • Pro cvičení VLTAVA byla vytvořena cvičná výsadková divize, jejíž základ tvořila 22. výsadková brigáda zesílená dělostřeleckým oddílem houfnic ráže 122 mm, protiletadlovou baterií a sovětským oddílem samohybných děl. Do sestavy bylo zařazeno rovněž několik obrněných transportérů SKOT. Úzkou součinnost poskytli sovětští výsadkáři a letci.
    • Dopravní letecký výsadkový pluk se v roce 1960 přesunul z Prostějova na letiště v Ostravě-Mošnově. Základem výzbroje pluku zůstávaly stroje Il-14 T. Podle předpokladů měla mít 22. výsadková brigáda v případě svého kompletního vysazení k dispozici letecké přepravní kapacity vyčleněné velením Varšavské smlouvy. Proto v té době docházelo k zapůjčování sovětských letounů An-12.
    • V květnu 1963 vzniklo jako autonomní součást 22. výsadkové brigády Armádní sportovní družstvo parašutismu, které se pod velením mjr. Stanislava Blažeje brzy zařadilo mezi absolutní světovou špičku.

    • Na podzim 1966 došlo k vytvoření rot hloubkového průzkumu neboli výsadkových průzkumných jednotek u všech průzkumných praporů motostřeleckých a tankových svazků





    1969-

    • K 1. září 1969 došlo k reorganizaci 22. výsadkové brigády na 22. výsadkový pluk s posádkou v Prostějově, do jehož sestavy byly zařazeny také části zrušeného 7. výsadkového pluku jako výsadkový prapor zvláštního určení.




    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/191232#552296Verze : 21
    MOD