CV - USS Oriskany (CV-34)

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 3.400,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

CV - USS Oriskany (CV-34)

    Avatar
    Název / Name : USS Oriskany
    Typ / Type : letadlová loď
    Třída / Class : Essex/Oriskany
    Kódové označení / Pennant number : CV-34 (25.09.1950 - 01.10.1952), CVA-34 (01.10.1952 - červen 1976)
    Založení kýlu / Laid down : 01.05.1944
    Spuštění na vodu / Launched : 13.10.1945
    Uvedení do služby / Commissioned : 25.09.1950
    Vyřazení ze služby / End of service : 30.09.1976 (potopena jako umělý útes 17.05.2004 v Mexickém zálivu)
    Loděnice / Built by : Brooklyn Naval Shipyard v New Yorku, New Jersey, USA
    Délka / Length : (m) 277,67
    Šířka / Beam : (m) 44,81
    od března 1959 (modifikace SCB-125A): 59,44
    Ponor / Draft : (m) 9,45
    Výtlak standardní /
    Displacement, standard :
    (t)
    30800
    Výtlak maximální /
    Displacement, maximal :
    (t)
    39800
    od března 1959 (modifikace SCB-125A): 47700
    Výzbroj / Armament : 8x 127 mm/38 (AA/8xI)
    28x 76 mm/50 (AA/14xII)
    14x 20 mm


    od října 1954:
    8x 127 mm/38 (AA/8xI)
    16x 76 mm/50 (AA/8xII)


    od března 1959 (modifikace SCB-125A):
    4x 127 mm/38 (AA/4xI)


    od dubna 1975:
    2x 127 mm/38 (AA/2xI)
    Výstroj a vybavení / Equipment : 2x hydraulický katapult H8
    2x letový výtah
    1x radiolokátor SP-6
    1x radar SPS 8


    od března 1959 (modifikace SCB-125A):
    2x parní katapult C-11
    3x letový výtah
    1x radar SPS 37A
    1x radar SPS 30
    1x radar SPS 10
    1x radar SPN 43
    1x radar SPN 35
    1x radar SPS 40
    1x radar pro řízení palby Mk 37
    1x radar pro řízení palby Mk 25
    1x radar pro řízení palby Mk 56
    Pancéřování / Armour : (mm) boky: 63-102
    hangár: 38
    paluby: 38
    přepážky: 102
    nástavba: 38
    prostory kormidelního zařízení: 64
    Pohon / Engines : 4x parní turbína Westinghouse
    8x kotel White Forster(3900 kPa, 450°C)
    Výkon / Power : (SHP) 150000
    Šrouby / Propellers : (pcs) 4
    Rychlost / Speed : (kts) 33
    Zásoba paliva / Fuel : (t)
    Dojezd/Range : (miles/kts) 20000/15
    Letadla / Aircraft : až 100 (pístových)
    od března 1959: až 80 (proudových)
    Posádka / Crew : 3460
    Poznámka / Note : původ jména: místo jedné z bitev ve válce o nezávislost v roce 1777




    Zdroje:
    PEJČOCH, Ivo, NOVÁK, Zdeněk, HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě[4]. 1.vydání. Praha: Naše vojsko s.p. 1993. 374s. ISBN 80-206-0357-3
    Pejčoch Ivo, Novák Zdeněk, Hájek Tomáš: Válečné lodě[5]. 1.vydání, Praha:Naše vojsko s.p. 1994, 392str., ISBN 80-206-0414-6
    HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Loďstva států účastnících se druhé světové války. 1.vydání. Praha: Naše vojsko, 1994. 232s. ISBN 80-206-0245-3
    www.history.navy.mil/danfs/o4/oriskany.htm
    http://navysite.de/cv/cv34.htm
    http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Oriskany_(CV-34)
    www.cougarware.com/cva34/
    www.ussoriskany.com
    www.chinfo.navy.mil
    www.globalsecurity.org

    USS "Oriskany" na cestě do západního Pacifiku 23.června 1967 - pohled od přídě
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/19301#295870Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Historie USS Oriskany


    Historie této letadlové lodě se začala psát ještě v době, kdy II. světová válka zuřila v plné síle. Její kýl byl položen v newyorské loděnici Brooklyn Naval ShipYard 1. května 1944 a měla se stát další lodí úspěšné třídy "Essex".
    Válka však skončila a nehotovou loď spustili na vodu již po ukončení bojů na obou hlavních válčištích světa. 13. října 1945 roztříštila paní Ida D. Cannon, manželka kongresmana za Missouri Clarence Cannona, láhev šampaňského o mohutný bok a šedivý trup sklouzl do kalných vod East River, aby do konce své kariéry nesl jméno USS "Oriskany" s označením CV-34.


    Jméno bylo vybráno na počest bitvy u Oriskany, městečka v centrální části státu New York, kde 6. srpna 1777, během Války o nezávislost, bojovaly jednotky loajální tehdejší britské vládě proti vlastencům, prosazujícím nezávislost.


    Je zajímavé, že toto jméno měla nést již jedna z předcházejících lodí třídy "Essex" - CV-18, ale po ztrátě letadlové lodi USS "Wasp" byla nová loď pojmenována tímto čestným jménem a "Oriskany" si na svou příležitost musela počkat.


    Práce ještě dva roky pokračovaly, ale nakonec, kvůli redukování nákladů na zbrojení, v době, kdy byla loď asi z 85 % dokončena, se 12. srpna 1947 zastavily.
    Loď byla zakonzervována a do budoucna určena jako prototyp pro novou generaci letadlových lodí - tzv. program SCB-27, konkrétně modifikace SCB-27A.
    Její chvíle nastala po vypuknutí Korejské války v létě 1950. Práce se znovu rozběhly, v rámci přestavby byla zesílena letová paluba, aby mohla být použita moderními proudovými letouny, byly instalovány silnější výtahy, katapulty s větším výkonem a nová brzdící zařízení pro přistávající letouny.
    Palubní nástavba ("ostrov") byla přestavěna - zvýšena a zkrácena a také výzbroj doznala změn. Byla instalována nová, modernější protiletadlová děla.


    Stavba byla dokončena v září 1950 a 25.09.1950 loď zařadili do služby v New Yorku. Jejím velitelem se stal zkušený Captain Percy H. Lyon.
    Po nezbytném vybavení a výcviku opustila letadlová loď 6. prosince 1950 New York a odplula k Jacksonville na Floridě k absolvování zkušebních plaveb s První palubní leteckou skupinou (Carrier Air Group 1), vyzbrojenou letouny Douglas Skyraider. Vánoce loď strávila v Newportu a pak cvičení pokračovala, nejprve opět u Jacksonville a posléze u základny Guantanamo na Kubě.
    Po ukončení výcviku USS "Oriskany" odplula na základnu Quonset Point na Rhode Island a následně opět do Brooklynských loděnic, kde od 6. března 1951 až do 2. dubna 1951 podstoupila úpravy, které se během zkoušek ukázaly jako nezbytné.


    Po návratu z loděnic opustila USS "Oriskany" 15. května 1951 svou základnu v Quonset Point a se Čtvrtou palubní leteckou skupinou (Carrier Air Group 4) na palubě zamířila do Středozemního moře. Poblíž Gibraltaru se setkala s 6. loďstvem a stala se jeho součástí poté, co vystřídala USS "Saipan" (CVL-48) v zátoce Augusta Bay na Sicílii.
    Během léta letadlová loď s doprovodem křižovala Středomoří a navštívila Francii, Turecko, Itálii, libyjský Tripolis, stále pod britskou kontrolou, kde pod patronátem OSN vznikalo nezávislé království. Během této plavby se USS "Oriskany" zúčastnila společného cvičeni NATO (operace Beehive).


    V září 1951 letadlová loď odplula zpět do USA, aby 4. října dorazila do Quonset Point. V listopadu 1951 USS "Oriskany" zamířila opět do loděnice v New Yorku, kde se podrobila další rekonstrukci a přestavbě. Byla instalována nová letová paluba, kormidelní systém a úpravami prošel také můstek. Práce byly zakončeny 15. května 1952 a loď zamířila nejprve do Norfolku ve Virginii, kde naložila munici a posléze, protože byla přidělena k Tichomořskému loďstvu, do Pacifiku. Během cesty zavítala do Guantanama na Kubě, Rio de Janeira v Brazílii, kde její palubu navštívil brazilský prezident Getúlio Vargas, Valparaísa v Chile a Limy v Peru. Stala se tak první americkou letadlovou lodí, která obeplula mys Horn. Podle lodního deníku v té době u pobřeží Chile zuřila taková bouře, že i na takovém kolosu, jakým USS "Oriskany" bezesporu byla, musela posádka sedět na podlaze jídelny, aby se mohla najíst.
    Po dobrodružné plavbě dorazila letadlová loď na svou novou základnu San Diego v Kalifornii 21.července 1952.


    Po provedeni nezbytných oprav v San Francisku a v loděnicích Long Beach Naval Shipyard v létě 1952 byla na palubu USS "Oriskany" umístěna 102. palubní letecká skupina (Carrier Air Group 102 - CVG-102), vyzbrojena stíhacími letouny Grumman F9F "Panther" a Vought F4U "Corsair", bombardéry Douglas AD "Skyraider" a vrtulníky Sikorsky HO3S.
    Během pobytu v San Diegu loď navštívil i irácký král Faisal II., který v té době pobýval v USA na státní návštěvě a také viceadmirál Harold M. Martin, velitel letectva Tichomořského loďstva.
    15. září 1952 opustila USS "Oriskany" San Diego a zamířila do válečné zóny kolem Koreje.


    Během plavby, k 1. říjnu 1952, byla také překlasifikována na útočnou letadlovou loď a její kódové označení se změnilo na CVA-34. Důvodem byl záměr US Navy rozlišit letadlové lodě, určené primárně na boj s ponorkami (CVS) a letadlovými loděmi určenými pro útočné účely (CVA).
    17. října 1952 vplula USS "Oriskany" do japonského přístavu Jokosuka a 31. října se přidala k 77. operační skupině rychlých letadlových lodí (Fast Carrier Tas Force 77.), ve které byla mimo jiné i její sesterská loď USS "Bon Homme Richard" (CVA-31)
    Po několika dnech, potřebných k aklimatizaci posádky, se USS "Oriskany" zapojila 2. listopadu 1952 do bojových akcí.
    Její letouny útočily na na zásobovací linie poblíž Pchjongjangu a bombardují nepřátelské linie na pobřeží.


    Bojové akce se neobešly bez vlastních ztrát a tak 4. listopadu a 15. listopadu ztratila letecká skupina na USS "Oriskany" dva piloty a 5. listopadu zahynul jeden z členů palubního personálu.
    18. listopadu 1952 se při bojové hlídce střetly 4 F9F "Panther" se 7 MiGy-15. Po těžkém boji sestřelili američtí piloti 2 MiGy a dva další poškodili.


    6. března 1953, během přistání poškozeného letounu, explodovala na výtahu č. 3 250librová puma, kterou letoun nestačil odhodit. Při výbuchu zahynuli dva námořníci a 14 dalších bylo zraněno.


    USS "Oriskany" se (s 4 krátkými přestávkami, kdy odplouvala do Jokosuky a do Hong-Kongu) účastnila bojových operací až do 22. dubna 1953, kdy odplula do japonské Jokosuky a posléze, 2. května 1953, do USA. V akcích ji vystřídala letadlová loď USS "Valley Forge" (CVA-45).
    Do San Diega dorazila 18. května 1953, aby podstoupila nezbytné opravy a během léta absolvovala cvičení u kalifornského pobřeží.


    14. září 1953 opustila letadlová loď San Francisco a vydala se do Jokosuky ke svému druhému operačnímu nasazení.
    Do Japonska připlula 15. října 1953 a stala se součástí 7. loďstva, operujícího u pobřeží Koreje.
    Ačkoliv již trvalo příměří, situace na Korejském poloostrově byla stále napjatá a tak letci z USS "Oriskany" absolvovali stovky průzkumných letů nad vodami Jihočínského a Japonského moře a nad Filipínami.
    V tomto období také loď a její posádka asistovala při natáčení slavného válečného filmu "Mosty na Toko-Ri" (The Bridges at Toko-Ri).


    V březnu 1954 se USS "Oriskany" zúčastnila velkého obojživelného cvičení US Marines na ostrově Iwojima.
    Krátce po návratu na základnu San Diego, 22. dubna 1954, odplula USS "Oriskany" na půlroční opravu a přestavbu do San Francisca. Upraven byl mimo jiné např. palivový systém lodi.
    22. října 1954 opustila letadlová loď po opravách San Francisco a během zimního období absolvovala cvičné plavby u pobřeží Kalifornie. Její novou domovskou základnou se stala Alameda.


    V březnu 1955 vyrazila USS "Oriskany" na svou třetí misi na Dálný východ. V Jokosuce se opět objevila 2. dubna 1955 a byla zařazena do Operační skupiny rychlých letadlových lodí 7. loďstva.
    Během své služby hlídkovala v Jihočínském moři a vodách kolem Japonska a Filipín až do 7. září. Na základnu Alameda se letadlová loď vrátila 21. září 1955. Získala také konečně ceněné "Battle Efficiency Award", které bylo přiznáváno lodím, které se zvlášť efektivně účastnily válečných operací.
    Po provedení nezbytných oprav absolvovala USS "Oriskany" několik cvičných plaveb a přes zimu na ní cvičili piloti 9. palubní letecké skupiny (CVA-9).


    11. února 1956 odplula z Alamedy na svou čtvrtou misi na Dálný východ. Operační nasazení po 4 měsících skončilo bez zvláštních událostí a 13. června 1956 se USS "Oriskany" vrátila do San Francisca, aby prošla rozsáhlou modernizací a přestavbou, podle programu SCB-125A, určeného pro třídu "Essex". 1. října 1957 připlula letadlová loď do loděnice a od 2. ledna 1957 byla na více než dva roky vyřazena z činné služby.
    Během přestavby byla na USS "Oriskany" instalována nová úhlová letová paluba, nový letový výtah na zádi a zvětšen letový výtah na přídi. Byl také přestavěn trup, aby se zakryly otevřené prostory na přídi - tzv. hurricane bow. Loď dostala také nové silnější parní katapulty pro start letadel, které nahradily starší hydraulické. Úpravami prošla i řídící bojová stanoviště a prostory pro ubytování a stravování posádky.


    USS "Oriskany" byla znovu zařazena do služby 7. března 1959 v San Franciscu, pod velením Captaina Jamese Mahana Wrighta.
    11. března 1959 zamířila na svou staronovou základnu San Diego, již se 14. palubní leteckou skupinou (CVA-14), vyzbrojenou letouny McDonnell F3H-2 "Demon", North American FJ-4B "Fury" a AD-6 "Skyraider", na palubě.
    Cvičné plavby u západního pobřeží USA trvaly až do 14. května následujícího roku, kdy byla loď znovu odeslána do západního Pacifiku.
    Kvůli vzrůstajícímu napětí v mezinárodních vztazích absolvovali letci mnoho cvičných letů a útoků nad Japonskem a Okinawou a operační nasazení letadlové lodi bylo delší než obvykle, takže USS "Oriskany" se vrátila do San Diega až 15. prosince 1960.


    Loď putovala v březnu 1961 opět do loděnice v San Franciscu, kde podstoupila pětiměsíční přestavbu, během které byl na její palubu nainstalován systém NTDS - taktický námořní systém, umožňující lepší vedení moderního leteckého boje. Stala se tak první letadlovou lodí, která tento systém nesla.


    Po návratu z loděnice, 9. září 1961, po absolvování cvičných plaveb, odplula 7. června 1962 znovu na Dálný východ, tentokrát vyzbrojena novými letouny LTV F-8A "Crusader" a Douglas A4D "Skyhawk". Do San Diega se vrátila 17. prosince téhož roku.


    6. června 1963 navštívil letadlovou loď prezident John Fitzgerald Kennedy, aby se zúčastnil přehlídky bojové připravenosti.
    1. srpna 1963 USS "Oriskany" opět zamířila do Západního Pacifiku, tentokrát s 16. palubní leteckou skupinou, na svou šestou operační misi v pořadí.
    Nejprve zamířila na základnu Subic Bay na Filipínách a posléze k Japonsku, poblíž města Iwakuni. Během další plavby do Jihočínského moře došlo ve Vietnamu ke svržení prezidenta Ngo Dinh Diema a USS "Oriskany" pak hlídkovala u vietnamského pobřeží, dokud nebyla koncem koncem listopadu 1963 odeslána do Jokosuky. Po krátkých opravách pokračovala v hlídkových plavbách u Japonska, Hong-kongu a Filipín až do jara 1964. Do San Diega se vrátila 10. března 1964.


    Následovaly opět obvyklé opravy a údržba, tentokrát čtyřměsíční, v loděnici Puget Sound Naval Shipyard. Během následujících cvičných plaveb byl na palubě USS "Oriskany" zkoušen také nový letoun E-2 "Hawkeye".
    Letadlová loď opustila San Diego 5. dubna 1965 a zamířila do Subic Bay na Filipínách, kam dorazila 27. dubna. Posléze USS "Oriskany" dostala rozkaz k přesunu do Jihočínského moře, kde se 8. května 1965 přidala k dalším dvěma letadlovým lodím 77. operační skupiny a její palubní letectvo zahájilo útoky proti pozicím Vietkongu v Jižním Vietnamu. Později letouny útočily také na cíle v Severním Vietnamu a Laosu.
    U vietnamského pobřeží operovala USS "Oriskany" až do listopadu 1965, pouze se třemi krátkými přestávkami v Japonsku a na Filipínách, nezbytných pro opravy a odpočinek posádky.
    Když USS "Oriskany" opouštěla 30. listopadu 1965 Filipíny a mířila k San Diegu, její letci měli na kontě více než 12 000 bojových letů a téměř 10 000 tun spotřebované munice proti nepříteli. Zaplatili za to 22 sestřelenými letouny, 6 zabitými a 6 zajatými piloty.
    Letadlová loď připlula na svou základnu 6. prosince 1965.


    Po nezbytných opravách a cvičeních na jaře 1966 opustila USS "Oriskany" San Diego 26. května 1966 a opět zamířila do pekla bojů na západě. Po mezipřistáních v Pearl Harbor, na Filipínách a v Jokosuce připlula USS "Oriskany" 30. června 1966 na "Dixie station" místo v Jihočínském moři poblíž delty Mekongu, odkud americké letadlové lodě prováděly útoky na vietnamské válčiště. 8. července 1966 loď odplula na "Yankee station" obdobné místo, tentokrát však v Tonkinském zálivu. Tyto dvě geografické pozice se staly na dlouhou dobu dmovem tisíců námořníků a pilotů z posádky USS "Oriskany".


    Loď se účastnila bojů (se dvěma krátkými přestávkami na Filipínách a v Hong-Kongu) až do 27. října 1966, kdy na palubě vypukl požár. Kvůli špatné manipulaci s velkou (3 stopy) magnesiovou padákovou světlicí, se ve skladu na přídi vznítilo dalších přibližně 700 těchto světlic, následný výbuch pak zničil ocelové přepážky skladu a zabil 5 námořníků. Vzniklý požár zapálil dvě helikoptéry a postupně se z přídě šířil dál. Požární čety válčily s ohněm téměř sedm hodin, než se jej podařilo uhasit. V důsledku požáru zahynulo 35 důstojníků (většina z nich pilotů) a 8 námořníků, dalších 38 mužů bylo raněno. Samotná loď utrpěla těžká poškození a odplula do Subic Bay na Filipínách. Od 28. října až do 2. listopadu 1966 zde byly provedeny nejnutnější opravy, pak USS "Oriskany" zamířila zpět do San Diega. Do USA připlula 16. listopadu 1966 a 23. listopadu 1966 začaly v loděnic v San Franciscu její opravy.


    Při pozdějším vyšetřování ukázaly, že jedna z tisíce světlic se může při prudším pohybu samovznítit, což později vedlo ke stažení těchto světlic z provozu a jejich nahrazení bezpečnějším typem. 5 členů posádky USS "Oriskany" bylo postaveno před vojenský soud, který je však osvobodil.


    Opravy byly ukončeny 23. března 1967 a letadlová loď se přesunula na základnu Alameda. Po krátkých zkušebních plavbách a intenzivním výcviku byla USS "Oriskany" připravena k dalšímu operačnímu nasazení již začátkem června 1967.
    16. června 1967 tedy odplula ke svému už devátému nasazení na Dálném Východě. Po mezipřistání v Pearl Harboru a na Filipínách dorazila 14. července 1967 letadlová loď na pozici "Yankee station" a opět se zapojila do bojů. V akci zůstala, se třemi krátkými přestávkami na Filipínách a v Japonsku, až do 15. ledna 1968, kdy odplula zpět do USA. Během 122 dnů v akci zaznamenala její palubní letecká skupina CVV-16 pravděpodobně nejvyšší procento ztrát ze všech leteckých skupin během vietnamské války. Ztratila téměř polovinu ze svých letounů - 29 v akci a 10 při haváriích, 20 pilotů bylo zabito a 9 se stalo válečnými zajatci. Jedním z nich byl mimo jiné i budoucí senátor a kandidát na prezidenta USA ve volbách 2008 - Lieutenant-Commander John S. McCain.


    Piloti z USS "Oriskany" absolvovali více než 9 500 bojových letů.


    Letadlová loď se vrátila na základnu Alameda 31. ledna 1968 a od 8. února 1968 se opět nacházela na opravách v San Franciscu. Během 9 měsíců trvajících oprav a údržby byly mimo jiné opraveny letecké výtahy, instalována klimatizace a zařízení pro výrobu pitné vody.
    USS "Oriskany" opustila loděnici na podzim 1968 a během zimy absolvovala opět cvičné plavby se svou novou palubní leteckou skupinou CVV-19, vybavenou letouny F-8J "Crusader" a A-4 "Skyhawk".


    Letadlová loď odplula ze základny Alameda 16. dubna 1969, aby se ujala svých povinností na "Yankee station" po příjezdu 16. května 1969. Tentokrát její piloti utočili především na cíle v Laosu. Zpět do vlasti odplula USS "Oriskany" 31. října 1969, když během akcí ztratila pouze jednoho pilota.


    Po návratu do USA 17. listopadu 1969 putovala letadlová loď opět na loděnici k nezbytným úpravám, tentokrát kvůli novým letounům A-7 "Corsair II".
    14.května 1970 opustila USS "Oriskany" znovu USA, aby začala svou pátou vietnamskou misi. Od 14. června 1970 do 22. listopadu 1970 absolvovali piloti její palubní letecké skupiny kolem 6 000 vzletů, převážně nad Laosem. Na základu se vrátila 10. prosince 1970.


    Po opravách v zimě 1970/71, během šestého operačního nasazení ve Vietnamu, od 16. června 1971 do 19. listopadu 1971, útočili piloti z letadlové lodi opět především na cíle v Laosu. Stále více se stávalo také zřejmým, že US Navy má v úmyslu se z Vietnamu stáhnout. Bojové operace narušovaly jiné úkoly, USS "Oriskany" se například v srpnu 1971 účastnila cvičení s americkými nukleárními ponorkami. Další cvičení absolvovala koncem srpna u Okinawy a v říjnu 1971 pak u Filipín spolu s britskou HMS "Glamorgan".
    Zpět do USA se USS "Oriskany" vrátila 18. prosince 1971.


    Po zimních opravách v loděnici v San Franciscu a jarních cvičných plavbách u pobřeží Kalifornie odplula letadlová loď znovu na západ, kde pokračovala Vietnamská válka.
    Po průjezdu tajfunem "Ora" se USS "Oriskany" o několik dnů později, 28. června 1972, srazila s muniční lodí USS "Nitro" (AE-23). Kolize způsobila poškození letového výtahu č. 3, ale loď pokračovala v plnění úkolu a toho samého dne se připojila k dalším letadlovým lodím při útoku na Severní Vietnam - největší bombardovací ofenzivě proti nepřátelským pozicím za posledních 5 let. Tato akce byla také největší společnou akcí letadlových lodí od konce II. světové války.


    21. července 1971 utrpěla loď vážné poškození, když se ulomil jeden z lodních šroubů a poškozena byla i jedna z turbín. USS "Oriskany" musela odplout do Jokosuky k opravám. Opraven byl také poškozený letový výtah.
    24. října 1971, při další bojové akci, ztratila letadlová loď další šroub a opět musela k opravám do Japonska.
    Do akce se USS "Oriskany" vrátila 25. listopadu 1972 až do 27. ledna 1973, kdy bylo v Paříži uzavřeno příměří mezi válčícími stranami, se její piloti účastnili bojových akcí. Ještě v únoru 1973 zaútočili několikrát na Laos.
    Letadlová loď se vrátila zpět na základnu Alameda 30. března 1973.


    Po obvyklém cyklu oprav a cvičení USS "Oriskany" opět zamířila k asijským břehům, když do Subic Bay na Filipínách dorazila 5. listopadu 1973.
    Zde proběhly přípravy pro službu lodi v Indickém oceánu. Po ukončení příprav odplula USS "Oriskany" na jih a po proplutí Malackou úžinou se připojila ke své sesterské lodi USS "Hancock" (CV-19). Obě lodi se společně účastnily cvičných plaveb, během nichž USS "Oriskany" navštívila v prosinci 1973 keňskou Mombasu. Po návratu do Jihočínského moře v lednu 1974 absolvovala letadlová loď ještě několik cvičných plaveb se zaměřením na výcvik pilotů spolu s dalšími plavidly 7. loďstva. Po návštěvě Manily pak USS "Oriskany" zamířila opět na svou domovskou základnu Alameda, kam připlula 5. června 1974.


    Po dlouhých opravách v Long Beach Naval Shipyard, které skončily až v 9. dubna 1975, zamířila letadlová loď naposled ve své kariéře na Dálný východ. Po šestiměsíčních cvičných plavbách převážně kolem Filipín zamířila loď zpět do USA a 3. března 1976 se opět objevila na své základně.
    Kvůli snižování rozpočtů na zbrojení a také kvůli své dlouhé kariéře, byla USS "Oriskany" určena 15. dubna 1976 k deaktivaci a 30. září 1976 ji vyřadili z činné služby.


    Letadlovou loď odtáhli do Bremertonu ve státě Washington, kde zůstala až do svého vyškrtnutí ze stavu US Navy - 25. července 1989.
    Během funkčního období Ronalda Reagana byl učiněn pokus o její reaktivaci, ale ten byl Kongresem zamítnut kvůli špatnému stavu a malému počtu nesených letounů.
    Trup lodi byl odstrojen a prodán do šrotu 9. září 1995. Loď byla odtažena do Valleja v Kalifornii, ale smlouva o prodeji byla 30. července 1997 zrušena.
    Rezivějící trup stál vyvázán u Mare Island a zahrál si ve filmu "Jak přicházejí sny" (What dreams May come) s Robinem Williamsem v hlavní roli, když představoval část Pekla.
    Novým vlastníkem se opět stalo US Navy, které loď převedlo 5. dubna 2004 bezplatně na stát Florida.


    Trup lodi byl potopen při řízené explozi 17. května 2006, 24 námořních mil jižně od Pensacoly do hloubky 40 metrů a stal se umělým útesem.




    Zdroje:
    www.history.navy.mil/danfs/o4/oriskany.htm
    http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Oriskany_(CV-34)
    www.ussoriskany.com
    www.cougarware.com/cva34/
    www.chinfo.navy.mil
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/19301#295724Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Velitelé USS Oriskany


    Percy H.Lyon září 1950-červenec 1951
    JohnD.Lambrecht červenec 1951-červenec 1952
    Courtney Shands červenec 1952-červen 1953
    Charles D.Griffin červen 1953-červenec 1954
    Leroy C.Simpler červenec 1954-červenec 1955
    Charles L.Westhofen červenec 1955-leden 1957
    James M.Wright březen 1959-únor 1960
    William S.Guest únor 1960-březen 1961
    Harry H.Barton březen 1961 -březen 1962
    Charles A.Iarrobino březen 1962-březen 1963
    Hermam J.Trum březen 1963-březen 1964
    William H.House březen 1964-březen 1965
    Bart J.Connolly III březen 1965-březen 1966
    John H.Iarrobino březen 1966-březen 1967
    Billy D.Holder březen 1967-březen 1968
    Jack S.Kenyon březen 1968-září 1969
    John A.Gillcrist září 1969-září 1970
    Frank S.Hank září 1970-březen 1972
    John C.Brown březen 1972-říjen 1973
    Forrest P.Anderson říjen 1973-leden 1975
    Huntington Hardisty leden 1975-červen 1976
    Robert G.Conaughton červen 1976-září 1976
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/19301#75186Verze : 0
    Avatar
    Letecké skupiny na palubě USS Oriskany


    CVG-4
    15 květen 1951 - 4 října 1951
    operační oblast: Středomoří
    VF-62 F2H-2
    VA-45 AD-2



    CVG-102
    15 září 1952-18 května 1953
    operační oblast: západní Pacifik-Korea
    VF-781 F9F-5
    VF-783 F9F-5
    VF-874 F4U-4
    VA-932 AD-3/4
    VC-3 F4U-5N ( Det.G )
    VC-61 F2H-2P ( Det.G )
    VC-35 AD-4N ( Det.G )
    VC-11 AD-3W ( Det.G )
    HU-1 HO3S-1 ( Det.G )



    CVG-19
    14 září 1953-22 dubna 1954
    operační oblast západní Pacifik
    VF-191 F9F-6
    VF-192 F9F-5
    VF-193 F2H-3
    VA-195 AD-4B/4NA
    VC-61 F2H-2P ( Det.E )
    VC-35 AD-4N ( Det.E )
    VC-11 AD-3W ( Det.E )
    HU-1 HO3S-1 ( Det.E )



    CVG-19
    2 března 1955-21 září 1955
    operační oblast: západní Pacifik
    VF-191 F9F-6
    VF-192 F9F-5
    VF-193 F2H-3
    VC-61 F2H-2P ( Det.E )
    VC-35 AD-5N ( Det.E )
    VC-11 AD-5W ( Det.E )
    HU-1 HO3S-1 ( Det.E )



    CVG-9
    11 února 1956-13 června 1956
    operační oblast: západní Pacifik
    VF-91 F9F-6
    VF-93 F9F-8
    VA-95 AD-6
    VC-61 F9F-8P ( Det.M )
    VC-35 AD-5N ( Det.M )
    VC-11 AD-5W ( Det.M )
    HU-1 HO3S-1 ( Det.M )



    CVG-14
    14 května 1960-15 prosince 1960
    operační oblast: západní Pacifik
    VF-141 F3H-2
    VF-142 F8U-2
    VA-146 FJ-4B
    VA-144 FJ-4B
    VA-145 AD-6
    VFP-61 F8U-1P ( Det.F )
    VAW-11 ??? ( Det.F )
    HU-1 HO3S-1 ( Det.F )



    CVG-16
    7 června 1962-17 prosince 1962
    operační oblast: západní Pacifik
    VF-161 F3H-2
    VMF-232 F8U-1E
    VA-163 A4D-2
    VA-165 AD-6
    VAH-4 A3D-2 ( Det.G )
    VFP-63 F8U-1P ( Det.G )
    VAW-11 WF-2 ( Det.G )
    HU-1 HO3S-1 ( Det.G )



    CVG-16
    1 srpna 1963-10 března 1964
    operační oblast: západní Pacifik
    VF-161 F-3B
    VF-162 F-8A
    VA-163 A-4B
    VA-164 A-4B
    VA-165 A-1H/J
    VAH-4 A-3B ( Det.G )
    VFP-63 RF-8A ( Det.G )
    VAW-11 E-1B ( Det.G )
    HU-1 UH-2A ( Det.G )



    CVW-16
    5 dubna 1965-16 prosince 1965
    operační oblast: zapadní Pacifik - Vietnam
    VMF-212 F-8E
    VF-162 F-8E
    VA-163 A-4E
    VA-164 A-4E
    VA-152 A-1H/J
    VAH-4 A-3B ( Det.G )
    VFP-63 RF-8A ( Det.G )
    VAW-11 E-1B ( Det.G )
    HU-1 UH-2A/B ( Det.G )



    CVW-16
    26 května 1966-16 listopadu 1966
    operační oblast: západní Pacifik - Vietnam
    VF-111 F-8E
    VF-162 F-8E
    VA-163 A-4B
    VA-164 A-4B
    VA-152 A-1H
    VAH-4 KA-3B
    VFP-63 RF-8G ( Det.G )
    VAW-11 E-1B ( Det.G )
    HC-1 UH-2A/B ( Det.G )



    CVW-16
    16 června 1967-31 ledna 1968
    operační oblast: západní Pacifik - Vietnam
    VF-111 F-8C
    VF-162 F-8E
    VA-163 A-4E
    VA-164 A-4E
    VA-152 A-1H/J
    VAH-4 KA-3B ( Det.G )
    VFP-63 RF-8G ( Det.G )
    VAW-11 E-1B ( Det.G )
    HC-1 UH-2A/B ( Det.G )



    CVW-19
    16 dubna 1969-17 listopadu 1969
    operační oblast: západní Pacifik - Vietnam
    VF-191 F-8J
    VF-194 F-8J
    VA-23 A-4F
    VA-192 A-4F
    VA-195 A-4E
    VAQ-130 EKA-3B ( Det.34 )
    VFP-63 RF-8G ( Det.34 )
    VAW-111 E-1B ( Det.34 )
    HC-1 UH-2C ( Det.6 )



    CVW-19
    14 května 1970-10 prosince 1970
    operační oblast: západní Pacifik - Vietnam
    VF-191 F-8J
    VF-194 F-8J
    VA-153 A-7A
    VA-155 A-7B
    VAQ-130 EKA-3B ( Det.1 )
    VFP-63 RF-8G ( Det.34 )
    VAW-111 E-1B ( Det.34 )
    HC-1 UH-2C ( Det.6 )



    CVW-19
    14 května 1971-18 prosince 1971
    operační oblast: západní Pacifik - Vietnam
    VS-21 S-2E
    VS-29 S-2E
    HS-6 SH-3A
    VAW-11 EA-E ( Det.R )



    CVSG-53
    17 srpna 1967-6 dubna 1968
    operační oblast: západní Pacifik - Vietnam
    VF-191 F-8J
    VF-194 F-8J
    VA-153 A-7B
    VA-215 A-7B
    VA-155 A-7B
    VAQ-130 EKA-3B ( Det.3 )
    VFP-63 RF-8G ( Det.4 )
    VAW-111 E-1B ( Det.2 )
    HC-1 UH-2C ( Det.5 )



    CVW-19
    5 června 1972-30 března 1973
    operační oblast: západní Pacifik - Vietnam
    VF-191 F-8J
    VF-194 F-8J
    VA-153 A-7B
    VA-215 A-7B
    VA-155 A-7B
    VAQ-130 EKA-3B ( Det.3 )
    VFP-63 RF-8G ( Det.4 )
    VAW-111 E-1B ( Det.6 )
    HC-1 SH-3G ( Det.5 )



    CVW-19
    18 října 1973-5 června 1974
    operační oblast: západní Pacifik - Vietnam
    VF-191 F-8J
    VF-194 F-8J
    VA-153 A-7B
    VA-215 A-7B
    VA-155 A-7B
    VAQ-130 EKA-3B ( Det.3 )
    VFP-63 RF-8G ( Det.4 )
    VAW-111 E-1B ( Det.6 )
    HC-1 SH-3G ( Det.1 )



    CVW-19
    16 září 1975-3 března 1976
    operační oblast: západní Pacifik
    VF-191 F-8J
    VF-194 F-8J
    VA-153 A-7B
    VA-215 A-7B
    VA-155 A-7B
    VFP-63 RF-8G ( Det.4 )
    RVAW-110 E-1B ( Det.4 )
    HC-1 SH-3G ( Det.4 )
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/19301#75250Verze : 0
    Avatar
    USS Oriskany

    USS Oriskany u jižního pobřeží Californie dne 27 ledna 1955.Na katapultu se nachází F2H Banshee

    USS Oriskany dne 6 prosince 1950
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/19301#75252Verze : 0
    Avatar
    USS Oriskany dne 26 října 1966.Při požáru v hangáru číslo 1 zahynulo 44 námořníků a 156 zraněno.Dvě helitoptéry a čtyři letadla požkozeny.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/19301#75257Verze : 0
    Avatar


    Znak lodi (www.bluejacket.org)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/19301#146100Verze : 0
    Avatar
    Dlouhá pouť USS Oriskany po světových oceánech se završila 17.06.2006, kdy byla potopena 226 kg výbušniny zhruba 42 km od břehů Floridy v Mexickém zálivu nedaleko Pensacoly. Z jejího vraku na dně moře se má v budoucnu stát největší umělý "útes", který by měl být jednou cílem potápěčů z celého světa.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/19301#159692Verze : 0