Mirbat - Omán 1972 (SAS x povstalci)

Mirbat 1972


Omán je země ležící ve strategické poloze u Hormuzské úžiny, ovládající vstup do Perského zálivu. Je tedy předmětem zájmu mocností, v tomto případě Británie. Je to „horká“ země ovládaná Imámy a sultány. Většinu krajiny tvoří sopeční skály a mělká vádí se zakrslou vegetací.
V roce 1970 byl tehdejší sultán svržen státním převratem. Nový sultán Kabú bin Said byl mnohem více nakloněn západu, než jeho předchůdce. Právě on požádal Britskou vládu o pomoc v boji proti komunistickým povstalcům. Britská vláda pověřila provedením podpůrné operace SAS a ta vyslala do Ománu BATT – British Army Training Teams – výcvikové jednotky. Jeden z BATT byl umístěn v Mirbatu, malém městě u pobřeží. SAS cvičila z místních bojovníků známých jako „firqat“ malé protipartizánské jednotky. Kromě toho poskytovala a organizovala i například zdravotní pomoc, výstavbu škol a silnic a podobně. Tato pomoc se zlepšováním zdejší infrastruktury a tím zkvalitňováním života místního obyvatelstva, měla za úkol přesvědčit nespokojence, aby přestali podporovat povstalce a aby podpořily nový režim. To se celkem dařilo, takže povstalci brzy potřebovali nějaké vítězství, které by mohli propagačně využít na podporu svojí věci. Rozhodli se tedy, že vyčlení 250 mužů na útok proti kasárnám SAS (BATT house) v Mirbatu, kde bylo posádkou 9 příslušníků perutě „B“ SAS. Byli to následující:
23letý kapitán Mike Kealy – velitel (všichni důstojníci SAS mají minimálně hodnost kapitána. Důstojníci slouží u pluku v turnusech a po jejich ukončení se vracejí zpět ke kmenovým jednotkám. Mladým důstojníkům se u SAS říká „rookie“ tedy bažant – zelenáč)
Pete Wignall v bitvě ovládal 0,5“ kulomet na střeše BATT house
Roger Chapman v bitvě ovládal univerzální kulomet GPMG 7,62 (General Purpouse Machie Gun) na střeše BATT house
Sek Savesaki a Harris (Fuzz) v postavení 81 mm minometu před BATT house.
Bob Bradshaw
Sgt. Talaiasi Labalaba – v kulometném hnízdě s Ománským kulometčíkem Validem Chalfanem
Reynolds
Tommy Tobin


Den útoku byl vybrán dobře. Protože bylo období monzunu s ranními mlhami a nízkou oblačností, nebyla možná vzdušná podpora. 250 povstalců dobře vyzbrojených AK 47, těžkými kulomety, minomety, bezzákluzovými děly a hlavně 84 mm raketomety Carl Gustav. Tito povstalci byli vysoce profesionální bojovníci, hbití a připravení vyzkoušet svoje kvality.
Jedinou obranu představoval BATT house s devíti příslušníky SAS.
Nějakých 100 m daleko byla stará pevnost Wali (kdysi sídlo místního náčelníka) v níž bylo asi 30 místních braanců vyzbrojených většinou puškami Lee-Enfield ráže 0,303. Asi 700 m ve vnitrozemí byla další pevnost – kasárna místních četníků s 25 četníky uvnitř. Za touto pevností byl okop se starým kulometem z dvacátých let a s Ománským kulometčíkem. Tento kulomet byl pro obranu rozhodující. Ostnatý drát pak tvořil jedinou překážku oddělující nepřátele od města i pevnosti.
V 5.00 ráno zaútočila průzkumná skupina povstalců na četnické předsunuté postavení (8 mužů) asi 800 m severně BATT house. Čtyři četníci byli zabiti a zbytek uprchl do bezpečí. Současně spustilo palbu 6 minometů ze stanoviště asi 2000 m severně od BATT house. Dvě jiné skupiny povstalců zaútočily ze dvou stran na město. Předchozího dne byla skupina místních friqat odlákána do kopců pryč od města malou skupinou povstalců. Situace vypadala vážně, ale SAS nechtěla předčasně prozradit svoje rozmístění, takže zadržela palbu zbraní ze střechy.
BATT house a pevnost Wali:
Pete Wignall byl poslán dolů (ze střechy BATT house) odeslat zprávu do 40 mil vzdáleného Um al Gwarif rádiem PRC 316. Jak domem otřásaly výbuchy raket, vykašlal se na kódování a odeslal morseovkou „OA tady je 82. Kontakt. Pod těžkou palbou. Čekáme. Konec. A vrátil se na střechu. Sgt. Labalaba vyrazil do kulometného okopu na pomoc Ománskému kulometčíkovi. Četnická kasárna byla zasažena střelou ze 75 mm bezzákluzového děla.
Kolem 6.00 nějakých 40 povstalců přiblížilo k četnickým kasárnám. Kapitán Kealy myslel, že se vrací hlídka friqat. V tu chvíli zahájili muži z pevnost Wali palbu a rozpoutalo se peklo. Wignall a Chapman začali střílet na povstalce u drátěných zátarasů. Bradshaw zastřelil jejich velitele dobře mířenou ranou ze svojí samonabíjecí pušky (SLR – Self Loading Rifle). Povstalci rvali ostnatý drát holýma rukama. Přicházeli v hodně rozvinutých skupinkách o 10 lidech a kulomet je kosil přímou palbou. Útok se přenesl na četnická kasárna a postavení kulometu. Mezitím někteří povstalci obešli město.


Četnická kasárna a kulometné hnízdo:
Přes Valkie-talkie oznámil Labalaba kpt. Kealymu, že byl zraněn do brady. Intenzita palby z kulometu klesala. Sek Savesaki vzal lékárnu a vyrazil do 700 m vzdáleného kulometného hnízda. Běžel o život a běžel jako hráč rugby. Dokázal to a rozběhl se do četnických kasáren pro pomoc. Ománský kulometčík jménem Chálid mu vyšel ven z pevnosti pomoct. Když se vrátili do kulometného hnízda, byl Chálid zasažen do žaludku.Labalaba a Savesaki stříleli z kulometu a kryli se před hustou palbou lehkých zbraní. Savesaki byl zasažen do ramene, hlavy a zad. Byl nadále schopen střílet, ale jen ze svojí samonabíjecí pušky. Zraněný Labalaba s nadlidským úsilím pokračoval v palbě z kulometu sám.
V 7.00 první velká krize zdánlivě končila a palba utichla. SAS zavolali rádiem na velitelství v Salalahu pro helikoptéry pro zraněné a požádali o leteckou podporu. Jelikož nebylo rádiové spojení s kulometným hnízdem, vydali se k němu Tobin a Kealy. Když byli asi v půli cesty, rozpoutalo se peklo znovu. Kealy a Tobin našli Labalabu stále pálícího z kulometu a Savesakiho, který kryl palbou ze své samonabíjecí pušky levý roh četnických kasáren. Ománský kulometčík byl vážně zraněn. Jakmile se mu Tobin pokusil pomoci, byl smrtelně zasažen. Nastal velký výbuch a větší množství povstalců překročilo zátarasy a chystalo se zaútočit přímo na kulometné hnízdo. Když se Labalaba vztyčil k 60 mm minometu, byl zasažen do šíje a zabit. Kealy střílel ze své samonabíjecí pušky přímou palbou na útočníky. BATT house byl vysílačkou požádán o minometnou a kulometnou podporu. Harris obsluhující minomet nemohl dosáhnout požadovaného náměru, takže mířil tak, že přidržel hlaveň minometu na prsou. Do kulometného hnízda se skutálel granát, ale byl včas vyhozen ven. Situace začala znovu vypadat kriticky.
Náhle se, v nejvyšší čas, objevily Strikemastery s pomocí. Svými raketami a kulomety zaútočili na povstalce. Kealy a Bradshaw je naváděli na důležité cíle.
Na pláži jižně od města bylo vysazeno 23 příslušníků squadrony „G“ SAS s několika kulomety (GPMG – General Purpouse Machine Gun). Drželi se mimo dostřel a směřovali na Mirbat. Za pomoci několika místních friqat vyčistili město od povstalců.
Bitva skončila kolem 12:30.


SAS ztratila dva muže, Labalabu a Tobina.
Savesaki byl těžce raněn.
Po bitvě bylo napočítáno 38 mrtvých povstalců. V bitvě jich padlo kolem 80, ale někteří byli odneseni ostatními při ústupu.
Bitva představovala zlomový okamžik války, která definitivně skončila r. 1976.
Mike Kealy byl vyznamenán za svou akci DSO. Bezprostředně po bitvě se dobrovolně vydal hledat hlídku friqat a pomoci jí k bezpečnému návratu.
Tobin a Bradshaw byli vyznamenáni Military Medal


Labalaba byl pouze čten v rozkaze, ačkoli měl za svou smrt dostat VC. Snad proto, že se britská vláda snažila udržet celou věc pod pokličkou.



Zdroj: internet