Goglidze, Sergej Arsenťevič

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Goglidze, Sergej Arsenťevič

Sergey Arsentyevich Goglidze / Сергей Арсентьевич Гоглидзе

    Avatar
    Komisař státní bezpečnosti 2. stupně, generálplukovník Sergej Arsenťevič Goglidze
    Комиссар государственной безопасности 2-го ранга, генерал-полковник Сергей Арсентьевич Гоглидзе



    1901-1953




    zastával různé vysoké posty v rámci sovětské státní bezpečnosti
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20024#75099Verze : 0
    MOD
    Avatar

    memo.ru via knowbysight.info



    Sergej Arsenťevič Goglidze se narodil v roce 1901 ve vesnici Korta v Račinském újezdu Kutaiské gubernie. Jeho otec pracoval jako kuchař (podle jiného zdroje jako zemědělec). Navštěvoval obchodní školu v Kokandu a Taškentu. V roce 1917 byl mobilizován a nastoupil do 1. sibiřského pluku. V lednu následujího roku vstoupil do Dělnicko-rolnické Rudé armády. Rok a půl sloužil jako vojín v rudogvardějském oddíle Koluzajeva na Ašchabadském a Orenburském frontu a od května do října 1919 pak jako vojín Komunistickém pluku v Taškentu. Poté byl převelen k Turkestánskému frontu. Zde byl činný mimo jiné jako inspektor revolučního tribunálu frontu či příslušník politické správy.


    V červnu 1921 přešel do služeb Čeky (VČK) a stal se náčelníkem politického sekretariátu vojsk VČK Turkestánu. Poté vojenským komisařem 37. brigády VČK, instruktorem-organizátorem Štábu vojsk GPU a instruktorem organizační práce zakavkazského GPU.


    Od 1. prosince 1927 do 20. října 1928 zastával funkci náčelníka Organizačního oddělení Politického odboru Správy pohraniční ochrany a vojsk GPU Zplnomocněného zástupce OGPU pro Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku (ZSFSR). Poté absolvoval zdokonalovací kurzy pro vyšší velitele při Vojenské akademii M. V. Frunze. Po návratu z akademie se vrátil na původní funkci. K 1. červnu 1930 postoupil na funkci náčelníka Politického odboru Správy. Přesně po třech letech znovu postoupil, když se stal náčelníkem celé této Správy.


    Od poloviny července následujícího roku zastával funkci náčelníka Správy pohraniční a vnitřní ochrany Lidového komisariátu vnitra (NKVD) ZSFSR a zároveň Správy NKVD Gruzínské SSR. Po třech měsících, k 11. listopadu 1934, opět postoupil. Obsadil post lidového komisaře vnitra ZSFSR. Po roce působení v této funkci byl 26. listopadu 1935 jmenován do hodnosti komisaře státní bezpečnosti 2. stupně. Po rozpuštění ZSFSR zastával Goglidze od 1. ledna 1937 post lidového komisaře vnitra Gruzínské SSR. Od tohoto roku byl taktéž poslancem Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik. Od poloviny roku 1938 byl členem byra ÚV KS(b) Gruzie. Goglidze měl velmi dobrý vztah s Lavrentijem Pavlovičem Berijou. Ten byl tehdy 1. tajemníkem ÚV KS(b) Gruzie a zároveň 1. tajemníkem Tbiliského městského výboru strany. Když dostal rozkaz ho zatknout, neuposlechl. Tím mu zachránil život. Dost tím riskoval, ale vyplatilo se mu to.


    Berija totiž v roce 1938 nahradil Ježova v čele sovětského bezpečnostního aparátu a stoupat tak začal i Goglidze. Koncem tohoto roku opustil Zakavkazsko. Ke 14. listopadu 1938 byl ustaven do funkce náčelníka Správy NKVD Leningradské oblasti a od března roku 1939 byl kandidátem ÚV VKS(b). Leningradská NKVD pod jeho vedením prošla čistkou, které padla za oběť zhruba polovina pracovníků. Šlo o likvidaci ježovovců v aparátu bezpečnosti. Na jaře roku 1941 působil jako zplnomocněnec ÚV VKS(b) a Rady lidových komisařů pro Moldavskou SSR. Po vypuknutí německo-sovětské války byl přesunut na Dálný východ, kde byl od 31. července 1941 do 7. května 1943 činný jako náčelník Správy NKVD Chabarovského kraje. Zastupoval NKVD i v Přímořském kraji, Čitské oblasti a Burjatsko-mongolské ASSR. Od 7. 5. 1943 do 3. 1. 1951 zastával post náčelníka Správy Lidového komisariátu státní bezpečnosti (NKGB), resp. Ministerstva státní bezpečnosti (MGB) Chabarovského kraje. Po tuto dobu byl navíc zplnomocněn k řízení NKGB, resp. MGB na celém Dálném východě. 9. července 1945 obdržel hodnost generálplukovníka.


    Od ledna do listopadu 1951 zastával funkci náčelníka Hlavní správy ochrany železniční a vodní dopravy MGB SSSR. Od srpna byl navíc 1. náměstkem ministra státní bezpečnosti a předsedou Komise pro odjezdy za hranice při ÚV VKS(b). Od listopadu 1951 do února 1952 pracoval na postu ministra státní bepečnosti Uzbecké SSR. Poté se opět vrátil do Moskvy, kde zastával od února 1952 roku funkci náměstka, resp. od listopadu 1. náměstka ministra státní bezpečnosti SSSR. Jeho nadřízený, ministr státní bezpečnosti Semjon Denisovič Ignatěv, se v té době zotavoval z prodělaného infarktu, a tak ležela tíha řízení resortu hlavně na Goglidzeovi. Především on tak měl na starost agendu okolo tzv. spiknutí židovských doktorů. Zároveň obsadil post náčelníka III. hlavní správy MGB SSSR (vojenská kontrarozvědka). 5. března 1953 byl spolu se zánikem MGB zbaven obou funkcí a od dvanáctého téhož měsíce byl ustaven do funkce náčelníka III. správy ministerstva vnitra.


    Když padl Berija, následoval ho i Goglidze. 3. července 1953 byl zatčen a posléze odsouzen za vlastizradu, provádění teroristických činů a účast v antisovětské zrádné skupině k trestu smrti, který byl 23. prosince téhož roku vykonán. Stihl ho tak stejný osud jako další členy tzv. Berijovy bandy.


    Během své kariéry obdržel několik vyznamenání, mezi nimi pětkrát Řád rudého praporu, dvakrát Leninův řád či Řád rudé hvězdy.




    Zdroje:


    http://www.knowbysight.info
    http://www.hrono.info
    http://www.memo.ru
    KNIGHT, Amy: Berija. Stalinův první pobočník, Dialog, 1995
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20024#234301Verze : 0
    MOD