Albatros D.III

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
Sraz říjen 2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Albatros D.III

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Albatros D.III Albatros D.III
    Originální název:
    Original Name:
    Albatros D.III
    Kategorie:
    Category:
    stíhací letoun fighter aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.MM.1916-DD.MM.191R Albatros-Flugzeugwerke GmbH, Berlin /
    DD.MM.1917-DD.MM.191R Ostdeutsche Albatros-Werke, Schneidemühl /
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.MM.1916-DD.MM.191R
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    1346:
    508 Albatros
    838 OAW
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    DD.MM.1916 srpen nebo září
    Osádka:
    Crew:
    1
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    dvouplošník biplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    pevný fixed
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola wheels
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    673 kg 1484 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    908 kg 2002 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    ? kg ? lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    9,05 m 29ft 8,3in
    Délka:
    Length:
    7,33 m 24ft 0,57in
    Výška:
    Height:
    2,90 m 9ft 6,17in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    20,9 m2 224.97 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    ? kg/m2 ? lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    1
    Typ:
    Type:
    Mercedes D.III o výkonu 118 kW/160 k
    dvoulistá dřevěná vrtule
    Mercedes D.III, power 158 hp
    two-bladed wooden propeller
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    107 kg 236 lb
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    165 km/h v ? m 102.5 mph in ? ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    155 km/h v ? m 96.3 mph in ? ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    ? m/s ? ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    6 min do 2000 m 6 min to 6562 ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    5800 m 19029 ft
    Dolet:
    Range:
    310 km 192.6 mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    ? km ? mi
    Výzbroj:
    Armament:
    2x pevný 7,92mm kulomet LMG 08/15 2x fixed 7,92 mm LMG 08/15 machine gun
    Uživatelské státy:
    User States:








    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    Grosz, Peter M. Albatros D.III, Windsock Datafile Special. Albaros Productions, Berkhamsted 2003. ISBN 0-902207-62-9.
    Rimell, R. I. Albatros Fighters, Windsock Datafile Special. Albatros Productions, Berkhamsted 1991. ISBN 0-948414-35-9.
    Gray, Peter L. The Albatros DI-DIII, Profile No.127. Profile Publications, Leatherhead 1966.
    Kroschel, G., Stützer, H. Die deutschen Militärflugzeuge 1910 - 1918. Weltbild Verlag, Augsburg 1994. ISBN 3-89350-693-4.
    Gray, Peter, Thetford, Peter. German Aircraft Of The First World War. Doubleday, Garden City 1970.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20211#402239Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Albatros D.III (Nemecko)

    Albatros D.III vychádzal priamo s typu D.II, pričom úpravu doznala vrchná nosná plocha a vzpery. Trup drevenej konštrukcie bol podobne ako u D.II potiahnutý prekližkou, ale krídla boli pokryté plátnom. Konštrukcia ovládacích plôch a podvozku bola zhotovená z oceľových trubiek. Lietadlo poháňal motor Mercedes D III o výkone 160 koní s charakteristickým chladičom Teves und Braun pod horným krídlom. Výsledkom bol rýchly a agilný stroj s vysokou palebnou silou. Prototyp bol pravdepodobne zalietaný koncom augusta 1916 a k jednotkám sa dostáva v decembri 1916. Už čoskoro po nasadení sa ukázali jeho kvality, lenže zároveň sa objavili aj chyby. Albatros mal spodné krídlo užšie a kratšie ako horné. Tým sa zlepšovala pohyblivosť a stúpavosť lietadla a výhľad pilota. Na koncoch krídiel však tým pádom bolo iba jediná vzpere v tvaru V, pričom jej hrot vyvíjal tlak na nejslabšie miesto spodného krídla, takže sa pri neprimeranom tlaku zlomilo. Iné zdroje hovoria, že lámavosť nosných plôch bola spôsobená zmenou v návrhu nosníkov. Pôvodný návrh počítal s dvoma nerovnako silnými nosníkmi pre horne krídlo, ale nakoniec sa do výroby presadili nosníky rovnakej sily. Samozrejme sily, ktoré boli na krídlo vyvíjané, neboli symetrické a tak dochádzalo pri strmhlavom lete ku krúteniu konštrukcie a lámaniu krídel. Toto ostatne postihlo aj Manfreda Richthofena 23. januára 1917, keď sa mu v nízkej výške uprostred boja zbortilo krídlo. Mal pritom obrovské šťastie, že sa mu podarilo núdzovo pristáť. Ďalšou chybou bol už spomínaný vodný chladič umiestnený na vrchu motora. Pri jeho zásahu striekala pilotovi vriaca voda do tváre. Preto bol v neskorších lietadlách chladič posunutý nabok. Aj preto boli načas všetky stroje uzemnené a zaslané na úpravy do továrne v Johannisthale. V tejto továrni sa vyrobilo 500 kusov, kým ho od leta 1917 nenahradila výroba novej varianty D.V. V Ostdeutsche Albatros Werke bolo okrem toho vyrobených ďalších 850 kusov. Celkovo bolo v Nemecku vyrobených 1350 kusov. Lietadlo bolo síce mimoriadne úspešné, ale nižšiu účinnosť klapiek a problémy počas strmhlavého letu neboli odstránené nikdy. Napriek tomu v roku 1917 práve tento typ mal obrovský vplyv na nemeckej prevahe vo vzduchu.


    Rakúsko-Uhorská licenčná výroba

    Koncom roku 1916 Oesterreichische Flugzeugfabrik AG (Oeffag) získala práva na licenčnú výrobu D.III v závode Wiener-Neustadt. Oeffag vyrábal tieto lietadlá od mája 1917 postupne v troch výrobných sériách 53 (viď fotografia), 153 a 253. Na rozdiel od nemeckého vzoru boli poháňané ťažšími, ale výkonnejšími motormi Austro-Daimler (výkon 185 resp. 200 resp. 225 koní) s vylepšeným chladením. Oeffag rovnako prepracoval konštrukciu spodných krídiel a vzpier. To malo za následok podstatne pevnejšie lietadlo, t.j. odstránenie prakticky všetkých neduhov pôvodnej konštrukcie. (otázne je prečo tieto úpravy neboli prebraté nikdy v nemeckých lietadlách) Rýchlo sa tak stali medzi rakúsko-uhorskými pilotmi oblúbené. V neskoších strojoch série 153 a v strojoch série 253 (viď fotografia) došlo k prepracovaniu kapotáže celého nosu lietadla, čo malo za následok zvýšenie maximálnej rýchlosti až o 14 km/h. Výzbroj lietadiel Oeffag tvorili dva guľomety Schwarzlose ráže 8 mm. Zo začiatku boli zakapotované neskôr boli umiestnené na vrchu kapotáže. (pilot tak mohol zaseknutý guľomet ľahšie uvoľniť). Oproti nemeckým LMG 08/15 išlo o nevýhodnejšiu výzbroj. Tieto guľomety sa častejšie zasekávali, mali menšiu kadenciu a priveľmi pilota oslepovali. Oeffag celkovo postavil 656 lietadiel D.III, z toho 45 kusov série-53, 281 kusov série-153 a 330 kusov série-253.

    Československý Albatros D.III

    História stroja Albatros D.III (Oef) s.č. 253.116 je spätá s počiatkami Československého letectva. Pôvodne bol dodaný v roku 1918 Fliku 3J ako náhrada zničeného stroja 253.06. Oba tieto stroje, s typickou kamuflážou so srdcom prepichnutým šípom, boli osobnými lietadlami leteckého esa Oblt. Friedricha (Miroslava) Navratila (10 zostrelov). Oblt. Friedrich Navratil pri cvičnom lete 21. septembra 1918 havaroval a do konca vojny zostal v liečení. U jednotky Flik 3J slúžili aj ďalší český pilot Zgsf. Adolf Bláha. Ten sa po vyhlásení prímeria rozhodol od jednotky dezertovať. K tomu využil práve lietadlo veliteľa jednotky Oblt. Navratila Albatros D.III (Oef) 253.116. Spolu s ním dezertoval aj Stfw. Béla Mayer s lietadlem Albatros D.III (Oef) 253.114. Namiesto do Československa však zamierili do Švajčiarska a pristáli v Schlierene neďaleko Zurichu. Bláha neskôr tvdil, že šlo o navigačnú chybu v zlom počasí. Tu boli obaja aj s lietadlami internovaný. Bláha sa na začiatku roku 1919 vrátil do Československa. Medzi tým už československá vláda podnikala kroky na vydanie oboch lietadiel. Napriek úspešným diplomatickým jednaniam, lietadlá zostávali stále vo Švajčiarsku. Švajčiarska strana totižto požadoval poplatok za ich uskladnenie vo výške 4.200 Švajčiarskych frankov. Nakoniec však predsa len prišlo k dohode a jedno lietadlo (práve spomínané 253.116) bolo odovzdané Československej strane, pričom druhé si ponechala švajčiarska strana ako nefinančnú náhradu (Albatros D.III (Oef) 253.114 sa stal neskôr súčasťou Švajčiarskeho vojenského letectva). Preletom lietadla bol poverený práve Adolf Bláha, pričom na náklady s tým spojené dostal čiastku 1000 švajčiarskych frankov. 28. októbra 1919 stroj prevzal (viď fotografia) a nasledujúceho dňa odletel do vlasti. Po štyroch hodinách pristál v Plzni. Lenže účinkovanie tohto bezesporu vynikajúceho lietadla v československom letectve nemala dlhého trvania. Už 3. novemra 1919 pri predvádzacom lete vysadil Bláhovi motor a pri následnom pristátí na zasnežené kbelské letisko došlo k úplnemu rozbitiu lietadla (viď fotografia). Bláha našťastie vyviazol iba s ľahkými zraneniami. Z celého Albatrosu zostal použitelný iba motor v.č. 11538/23266. Ten bol neskôr opravený a zastavaný do draku lietadla Fokker D.VII.


    zdroj:
    avia.russian.ee
    http://en.wikipedia.org/wiki/Albatros_D.III
    www.feudal.cz
    www.press.sk
    www.eads.net


    ALBATROS D.III OEFFAG 53.50 bol z materskej továrne vo Wiener Neustadt vyexpedovaný v júli 1917 a odoslaný k 11. Armee na juhotyrolský front.

    pohľad zozadu

    pohľad spredu

    Bláha 28. októbra 1919 potom čo v Zurichu Albatros D.III (Oef) s.č. 253.116 prevzal

    Havarovaný Albatros D.III (Oef) s.č. 253.116 na letisku Kbely 3. novembra 1919

    2. Albatros D.III (Oeffag) seria 253

    1. Albatros D.III (Oeffag) seria 153
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20211#234161Verze : 0
    Avatar
    Esá a Albatros D.III


    1. Ernst Udet a jeho Albatros D.III v starostlivosti mechanikov


    2. Hermann Göring v kokpite Albatrosu D.III


    3. Richthofen a Voss


    4. Manfred Richthofen v kokpite a piloti jeho Jasta 11 (na zemi jeho brat Lothar)


    zdroj: http://www.earlyaviator.com/archive1.htm#list








    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20211#234164Verze : 0
    Avatar
    .

    Albatros D.III, na němž v dubnu 1917 létal velitel Jasta 14 Rudolph Berthold. Letoun je zbarven standardně: horní plochy nesou kombinaci světlé zelené, tmavé zelené a červenohnědé. Trup v barvě lakované překližky, plechové kryty a vzpěry zelenošedé. Směrovka v barvě lakovaného plátna, na ní firemní logo. Spodní plochy, podvozkové nohy a kryty kol světle modré. Na trupu Bertholdův osobní marking - bílý okřídlený meč. Sériové číslo letounu se nepodařilo určit.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20211#401583Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Albatros D.III (s. č. pravděpodobně 2274/16) s nímž létal z letiště Epinoy v květnu 1917 velitel Jasta 12 Hptm. Adolf Ritter von Tutschek (27 sestřelů, PlM). Letoun nese nátěr černou barvou na všech plochách, s výjimkou vrtulového kuželu, jenž je bílý. Výsostná označení v bílých čtvercích. Malá poznámka: tato rekonstrukce pochází z počátku 90. let. Dnešní rekonstrukce tento letoun zobrazují bez trupového kříže (což je doloženo fotografií na str. 6 publ. Albatros D.III nakl. Albatros Production).
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20211#431140Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Rekonstrukce vzhledu Albatrosu D.III (s. č. 637/17), na němž měl na jaře 1917 létat u Jasta 11 Ltn. Kurt Wolff (33 sestřelů, PlM). Stroj je na všech plochách natřen fialovou barvou. Poznámka: Záměrně jsem napsal "měl", protože tuto rekonstrukci z počátku 90. let považuji za zcela chybnou. Počátkem března si skutečně jednotliví Jasta 11 označili své stroje barevnými nátěry, o čemž zanechal zprávu jeden z nich, Ltn Lübbert. Wolff skutečně používal švestkově modrofialovou, avšak tento marking se, stejně jako u všech ostatních strojů Jasty 11, vztahoval pouze na trup, vzpěry a ocasní plochy. Křídla zůstala normálně kamuflovaná, tedy zespodu nesly nátěr světle modrou, horní plochy nesly kombinaci světle zelené, červenohnědé a tmavě zelené. Fotografie navíc dokládají, že Wolffův stroj nesl na trupu bíle lemovaný kříž. A ještě ke všemu fialový stroj zcela jistě neměl sériové číslo 637/17. Stroje této nové série (s excentricky umístěným chladičem) k Jasta 11 přišly až počátkem dubna a tehdy se také změnil marking jednotky. Všechny nové stroje se natíraly červenou barvou a piloti se nadále odlišovali pouze barvou VOP, popř. přídě, křídla opět zůstala kamuflována. Wolffův 637/17 měl rudý trup se zelenou přídí a zelenou VOP.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20211#431199Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Albatros D.III, se kterým v Mezopotámii létal u FA 2 Hptm. Hans Schüz, eso s 10 sestřely. Letoun je vybaven dvěma chladiči a nese standardní německou kamufláž. Trup je ponechán v barvě lakované překližky, směrovka v barvě plátna. Krycí plechy na přídi šedozelené.

    Půdorys zachycuje barevné schéma horních ploch, jak bylo interpretováno na počátku 90. let. Dnes už však víme, že ve skutečnosti horní plochy nesly nátěr světle zelenou, červenohnědou a tmavě zelenou (pořadí barevných polí zleva doprava ve směru letu). Spodní plochy světle modré, černé, bíle lemované čtverce jsou výsostnými znaky tureckého letectva. Plátno na křídlech bylo přichyceno porty ze světlého plátna na žebrech a lemy na okrajích.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/20211#431865Verze : 0
    MOD