Jakovlev Jak-23 [kód NATO: Flora]

Yakovlev Yak-23
Яковлев Як-23
     
Název:
Name:
Jakovlev Jak-23 Yakovlev Yak-23
Originální název:
Original Name:
Яковлев Як-23
Kategorie:
Category:
stíhací letoun fighter aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1947-DD.MM.1947 Moskevský letecký závod č. 115, Moskva /
DD.MM.1948-DD.MM.1948 Novosibirský letecký závod č. 153 V. P. Čkalova, Novosibirsk /
DD.MM.1949-DD.MM.1951 Tbiliský letecký závod č. 31 G. Dimitrova, Tbilisi /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1947-DD.MM.1951
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
316:
3 Moskva
1 Novosibirsk
312 Tbilisi
První vzlet:
Maiden Flight:
08.07.1947
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník monoplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací retractable
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
1902 kg 4193 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
2965 kg 6537 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
3306 kg 7288 lb
Rozpětí:
Wingspan:
8,73 m 28 ft 7 ¾ in
Délka:
Length:
8,13 m 26 ft 8 ⅛ in
Výška:
Height:
3,31 m 10 ft 10 ¼ in
Plocha křídla:
Wing Area:
13,70 m2 147.47 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
215 kg/m2 44.04 lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
jednoproudový turbojet
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
RD-500
- maximální tah bez přídavného spalování: 15,59 kN
RD-500
- maximum thrust, dry: 3505 lbf
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
790 kg 1742 lb
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
923 km/h v 0 m 574 mph in 0 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m ? mph in ? ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
41,4 m/s 8150 ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
6,2 min do 10000 m 6,2 min to 32808 ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
14800 m 48556 ft
Dolet:
Range:
1075 km 668 mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
13601) km 8451) mi
Výzbroj:
Armament:
2x kanón NR-23, každý se zásobou 150 nábojů 2x NR-23 cannon, each with 150 rounds of ammunition
Uživatelské státy:
User States:






2)






2)
Poznámka:
Note:
kód NATO: Flora


1) s přídavnými nádržemi
2) pouze pro zkušební účely
NATO reporting name: Flora


1) with external fuel tanks
2) for evaluation purposes only
Zdroje:
Sources:
Gordon, Y.; Komissarov, D.; Komissarov, S. OKB Yakovlev: A History of the Design Bureau and its Aircraft. Midland Publishing, Hinckley 2005. ISBN 1-85780-203-9.
Gunston, Bill; Gordon, Yefim. Yakovlev Aircraft since 1924. Putnam Aeronautical Books, London 1997. ISBN 0-85177-872-0.
Gordon, Yefim. Early Soviet Jet Fighters. Midland Punlishing, Hinckley 2002. ISBN 1-85780-139-3.
Krumbach, J.; Vraný, J.; Hurt, Z. Ilustrovaná historie letectví: Avia BH-21, Jakovlev Jak-15, -17 a -23, Supermarine Spitfire Mk.IX a XVI. Naše vojsko, Praha 1986.
ruslet.webnode.cz
URL : https://www.valka.cz/Jakovlev-Jak-23-kod-NATO-Flora-t2038#200912 Verze : 0
Jak-23 v americkém markingu

Jednou z málo známých epizod "studené války" je zkoušení Jak-23 v USA. Že zkoušky proběhly, je samozřejmě známo, na internetu je dokonce krátký film z těchto zkoušek, ale jak se letoun do USA dostal je pro mnohé záhadou. Obvykle je to popisováno jako špionážní akce typu James Bond, ale vlastní příběh je mnohem jednodušší a samozřejmě i zajímavější. Podle dohadů šlo letoun z Polska (zcela nesmyslné) dále z Bulharska (to jich ale mělo jen 12 a jsou doloženy) ruské zdroje dokonce spekulují že šlo o letouny dodávané do Albánie železnicí (ale to už je vůbec mimo, protože Albánie tento typ nedostala a bylo by nelogické letouny posílat železnicí přes Jugoslávii). Všechny špionážní teorie se shodují že nějaká země poslala letoun po železnici a ten byl zadržen v jiné zemi (obvykle se spekuluje o Jugoslávii) a nabídnut ke zkouškám do USA, po nichž se měl vrátit a pokračovat do místa určení. Když odhlédneme od toho že je to divoká konstrukce určitý kousek pravdy na historce je, letoun byl do USA jen zapůjčen a vrátil se posléze zpět.

Jak to ale bylo doopravdy? Bylo to jednodušší a samozřejmě v době události pro propagandu obou stran nešiřitelné. Dne 24. 6. 1953 rumunský pilot Mihail Diaconu dezertoval do Jugoslávie i s letounem Jak-23. Původně letoun i pilot patřili do sestavy 135. stíhacího pluku na letišti v Caransebes v západním Rumunsku. Po přistání v Jugoslávii požádal pilot o politický asyl, později odešel do USA a zřejmě žil pod jiným jménem. Zpráva o jeho útěku byla v Rumunsku zveřejněna až po 35 dnech a veřejně nebyla prakticky známa. Vzhledem k tomu, že Jugoslávie dostala svá první proudová letadla jen krátce před tím (10.3.1953 - šlo o cvičné T-33), je zřejmé že pro jugoslávské letce byl letoun velmi zajímavý. Šlo navíc o letoun, který byl užíván letectvy jejich možných protivníků (Rumunska a Bulharska), takže jeho zkoušky byly samozřejmostí. Letoun byl zbaven veškerého markingu a byl předán k testování do VOC (Vazduhoplovni Opitni Centar - letecké zkušební středisko) k testům letových vlastností a výzbroje. V době testů bylo uskutečněno 21 letů v trvání 9 hodin a letoun při nich pilotovali kapitáni Vodopivec, Prebeg a Todorovic. VOC v té době působilo na letišti Zemun a testy zřejmě probíhaly tam, i když dostupné zdroje se o místě testů nezmiňují.

Po provedení zkoušek byl letoun nabídnut v říjnu 1953 přes místní rezidenturu CIA k zapůjčení do USA. Podmínkou údajně bylo zapůjčení na omezenou dobu (cca měsíc) a doprovod několika důstojníků jugoslávského letectva. V USA se CIA spojila s ATIC (Air Technical Intelligence Center) které sídlilo na Wright-Patterson AFB a společně připravili "projekt Alpha". Jeho cílem bylo dopravit letoun a provést zkoušky tak, aby se o tom druhá strana (tedy SSSR) nedověděla. Hlavou přísně tajného Project Alpha byl I.H. Herman. Pro dopravu byl zvolen vzdušný most letounem C-124 od 4th Troop Carrier Squadron, 62nd Troop Carrier Wing ze základny Larson a byl přelétnut na Wright-Patterson AFB. Pilotem byl Capt. Leroy D. Good, zkušený veterán vojenských dopravních operací. Ten se s letounem vydal na cestu do Evropy, nejdříve na základnu Westover AFB v Massachusetts a odtud na letiště blízko Mnichova, kde měli Američané základnu. Odtud pak C-124 přelétl v noci do Jugoslávie, kde byl naložen Jak-23 rozebraný v bednách a členové jeho doprovodu (není jasné, zda šlo o hlídače nebo spíše o mechaniky kteří v USA stroj sestavili), počet doprovodu je udáván na 9 - 12 osob. Letoun pak pokračoval přes letiště Orly, kde byl dotankován, na Wright-Patterson AFB, kde byl po přistání odtažen k hangáru 145, který byl ve střežené oblasti patřící ATIC.

Vzhledem ke krátkému času, na který byl letoun zapůjčen se okamžitě začalo jeho sestavování a již 4.11.1953 byl proveden první testovací let. I.H. Herman vybral i testovací piloty podplukovníka (Lt. Col.) Freda Wolfeho a kapitána (Capt.) "Toma" Collinse ten krátce před tím pilotoval MiG-15 získaný v Koreji). Wolfe pilotoval letoun který doprovázel Jak-23 jež byl řízen Collinsem. Vedoucím pozemního personálu byl Ray Gardiner, jeho pomocníky byli mechanici Stan Kulikowski a Ronnie Wilcoxin, údajně pomáhali i jugoslávští letci, ale nelze to ověřit. Letoun byl pŕo testy opatřen odstranitelným označením USAF a číslem FU 599 a na ocase bylo smyšlené výrobní číslo 0599 a další nápis nad ním, jenž se mi nepodařilo identifikovat. Protože starty letounu nebylo možno utajit, byla rozšířena historka, že jde o zkoušky letounu X-5, který se Jaku vzdáleně podobal. Collins udělal s Jakem celkem 8 letů, poslední 25.11.1953 a letoun byl oceněn jako obratný, ale s nízkým dostupem, protože neměl přetlakovou kabinu. Umožnil Američanům poznat sovětskou konstrukční školu, protože v době testů byl spolu s MiG-15 stíhačem v první linii SSSR a spřátelených států. Je zajímavé, že jde o první sovětský proudový stroj testovaný na území USA (MiG-15bis byl v době testů ještě na Okinawě a do USA přišel později). Po testech byl letoun opět rozebrán a stejnou cestou, tedy přes Mnichov odvezen na jugoslávské letiště Pancevo a následně pak předán zpět do Rumunska. Celá akce byla přísně utajena jak v USA, tak v Jugoslávii a dodnes je o ní známo jen málo.


Zdroje:
Air Enthusiast ročník 1994 číslo 12
http://www.afa.org/magazine/june2004/0604yak.html
stumbleinn.net
en.wikipedia.org
http://www.airwar.ru/enc/fighter/yak23.html

Jakovlev Jak-23 [kód NATO: Flora] - (USAF)

(USAF)
Jakovlev Jak-23 [kód NATO: Flora] - (USAF)

(USAF)
URL : https://www.valka.cz/Jakovlev-Jak-23-kod-NATO-Flora-t2038#277802 Verze : 2
Dňa 12. decembra 1950 bol podpísaná „Dohoda o spôsobe a podmienkach zúčtovania za výzbroj a vojnový materiál, dodávaný vládou ZSSR vláde Československej republiky“, doplnená dohodou o činnosti sovietskych poradcov v Československu.


V prílohe bolo vymenovaných viac ako 130 druhov výzbroje a vojenského materiálu v hodnote takmer 67 miliónov rubľov, ktoré mali byť dodané do roku 1951. Väčšinou sa jednalo o zdokonalenú výzbroj z konca druhej svetovej vojny.


Výnimkou bolo 11 reaktívnych stíhacích lietadiel Jak-23 zavedenými do výzbroje čs. letectva pod označením S-101.



Zdroj : Bílek, Jiří, a.i. : Československá armáda v prvním poválečném desetiletí – ( květen 1945 – květen 1955), MO ČR Agentura vojenských informací a služeb, 2006.ISBN 80-7278-777-7
URL : https://www.valka.cz/Jakovlev-Jak-23-kod-NATO-Flora-t2038#352280 Verze : 0
Jak-23 (HX-51, výrobní číslo 10101), Vojenské letecké muzeum, Praha-Kbely, 2004. V období od ledna 1955 do října 1956 provozoval devět letounů Jak-23 (S-101) 3. stíhací letecký pluk. Vystavený letoun byl v neúplném a velmi poškozeném stavu zachráněn z letiště v Kroměříži. Převzat byl neúplný zkorodovaný drak bez překrytu kabiny, výzbroje a vybavení. Generální oprava letounu byla ukončena v roce 1969 a od následující sezóny byl Jak-23 vystaven v muzeu.




URL : https://www.valka.cz/Jakovlev-Jak-23-kod-NATO-Flora-t2038#19885 Verze : 0
Jak-23 ("červená 15"), Ústřední muzeum vojenského letectva Ruské federace, Monino, 2006.
Jakovlev Jak-23 [kód NATO: Flora] -


Jakovlev Jak-23 [kód NATO: Flora] -


Jakovlev Jak-23 [kód NATO: Flora] -


URL : https://www.valka.cz/Jakovlev-Jak-23-kod-NATO-Flora-t2038#186669 Verze : 0
časopis Крылья Родины, č. 4/1998

Jakovlev Jak-23 [kód NATO: Flora] -


URL : https://www.valka.cz/Jakovlev-Jak-23-kod-NATO-Flora-t2038#557212 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více