Fokker Universal

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Fokker Universal

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Fokker Universal Fokker Universal
    Originální název:
    Original Name:
    Fokker Universal
    Kategorie:
    Category:
    dopravní letoun passenger aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.MM.1925-DD.MM.1931 Fokker Aircraft Corp., Teterboro, New Jersey
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.MM.1925-DD.MM.1931
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    45
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    DD.MM.RRRR
    Osádka:
    Crew:
    1 + 4
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    jednoplošník monoplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    pevný fixed
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola/lyže wheels/ski
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    1126 kg 2482 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    1728 kg 3810 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    1950 kg 4300 lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    14.55 m 47ft 9in
    Délka:
    Length:
    10.82 m 35ft 6in
    Výška:
    Height:
    2.59 m 8ft 6in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    30.66 m2 330 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    ? kg/m2 ? lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    1
    Typ:
    Type:
    Wright J-4 Whirlwind o výkonu 149 kW, později
    Wright J-5 Whirlwind o výkonu 164 kW
    dvoulistá kovová vrtule
    Wright J-4 Whirlwind, power 200 hp, later
    Wright J-5 Whirlwind, power 220 hp
    two-bladed metal propeller
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    ? ?
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    189.9 km/h v 0 m 118 mph in 0 ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    159.3 km/h v ? m 99 mph in ? ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    ? m/s ? ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    ? min do ? m ? min to ? ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    3658 m 12000 ft
    Dolet:
    Range:
    804.7 km 500 mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    ? km ? mi
    Výzbroj:
    Armament:
    - -
    Uživatelské státy:
    User States:


    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    Hegener, Henri. Fokker - The Man and his Aircraft. Harleyford Publications, Letchford 1961.
    Munson, Kenneth. Airliners Between the Wars 1919-39, Blandford Press, Poole 1972. ISBN 0-7137-05671.
    www.dutch-aviation.nl
    http://www.aerofiles.com/_fok.html
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205822#584061Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Otci prvního v USA vyvinutého dopravního letounu značky Fokker byli R. B. C. "Bob" Noorduyn, vedoucí firmy, a jeho kolega A. Francis Archer. Před nimi stál vcelku zásadní problém - proti Evropě byla letecká doprava v USA poloviny 20. let značně zaostalá, mezi dopravními letouny převládaly přestavěné vojenské stroje, obvykle ještě s otevřenými kokpity a maličkým prostorem pro pasažéry či náklad, a následkem toho se nevytvořily ještě žádné skutečné aerolinky ani letecké trasy. Podobně chaoticky vypadala druhá důležitá část letecké dopravy, letecká pošta, kterou v obvykle také původem vojenských strojích do roku 1925 provozovala vláda. Pro Noorduyna to tedy znamenalo rozhodnout se, která oblast je více perspektivní a pro co přizpůsobit jejich nový projekt - lehký dopravní letoun nebo letoun pro dopravu pošty a nákladu.


    Noorduyn se rozhodl pro kompromis - nákladní letoun s okny, použitelný i pro pasažerskou dopravu. Interiér tak mohl obsahovat čtyři sedadla, prostor s oky pro uchycení nákladu, nebo i kombinaci sedadel a ok. Co se týče konstrukce, naprosto souhlasila se zaběhnutými zvyklostmi mateřské továrny - byla tvořena kombinací dřevěných křídel v hornoplošném uspořádání, s trupem z ocelových trubek potaženým plátnem. Křídlo nesly v Evropě tehdy již nemoderní vzpěry. Pilotní prostor, ještě otevřený, byl umístěn na přídi před křídlem, kryt pouze malým skleněným štítkem, i když na některých pozdějších strojích se objevil plně zakrytý kokpit. Za motor byl zvolen vojenským letectvem již prověřený Wright Whirlwind J-4, později také verze J-5 a některé stroje mohly mít i podstatně silnější J-6. Nový stroj nedostal označení ve Fokkerově řadě F (i když někteří autoři mu chybně dávají označení F.9), tovární označení znělo Model 4 (Modely 1 až 3 byly konverze DH-4, např. Atlantic DH-4M).


    V říjnu 1925 byl Universal vystaven na Národních leteckých závodech na Mitchell Field poblíž New Yorku. Datum prvního vzletu není známo, ale došlo k němu pravděpodobně krátce předtím. Tisk o nový letoun jevil značný zájem, protože v létě předtím proběhlo Fordovo turné spolehlivosti, kde se mimo jiné představil podobně koncipovaný, Fordem financovaný Stout 2-AT Pullman, praotec budoucího Fordu Tri-Motor. Pochvalné články následovaly první objednávky od společnosti Colonial Air Transport, která Fokkery hodlala používat k dopravě pošty mezi New Yorkem a Bostonem. Poté následovaly další objednávky, včetně od zahranničních uživatelů, a tak Universaly létaly i v Nikaragui, Velké Británii, Keni, Kostarice, Hondurasu, Austrálii a na Kubě. Zvláštní obliby se dočkal v Kanadě, kde sloužil k dopravě v "buši" mezi osadami na severu, dopravujíc prospektory a jejich vybavení od zlatého pole k poli během právě probíhající zlaté horečky. Mnoho z těchto strojů bylo vybaveno lyžemi, případně i plováky. Pro jiného zákazníka byl postaven dokonce stroj s ve své době unikátním příďovým podvozkem.


    Tomuto zájmu o Universal určitě prospěl i celkový vzestup zájmu o letectví a důvěry veřejnosti v letadla, ktery následoval po Lindberghově přeletu Atlantského oceánu. Ve skutečnosti se v roce 1926 tehdy ještě neznámý Lindbergh, v té době pouhý "letecký pošťák", zajímal právě o Fokker Universal, který chtěl použít pro svoji cestu nonstop přes Atlantik. Firma se ale nakonec rozhodla do riskantního podniku nejít, báli se o reputaci mladé americké pobočky v případě neúspěchu. Lindbergh proto šel ke konkurenci a použil speciál Ryan NYP.


    O jiný dálkový let se pokusil v květnu 1932 jistý Nat Browne, který plánoval přelet Seattle - Tokio. Za tento let byla sice nabízena značná odměna, na Browna ale čekal zásadní problém s doletem - Universal sice mohl pobrat dostatek paliva, ale nebyl schopen s ním vzlétnout. Browne se to rozhodl vyřešit pomocí dotankování za letu, tato metoda, sice v naprostých počátcích, již byla jinde opatrně testována. V tomto případě měla proběhnout tak, že by nad jeho Universal vystoupal Fokker C.IV vybavený hadicí. Pomocník na palubě by hadici zachytil, připojil, a po doplnění nádrží by sám jako zbytečná přítěž seskočil na padáku. Letoun byl také dál odlehčen, například místo vzpěr křídla dostal kabely, zjednodušený podvozek s balonovými pneumatikami a částečně krytý kokpit. Protože byl letoun i tak zatížen palivem, ke vzletu došlo z jakési rampy. Již tehdy se křídlo nebezpečně prohnulo ve chvíli, kdy stroj sjel z rampy na rovinu, naštěstí vydrželo, letoun úspěšně odstartoval a za letu již kabely pracovaly podle očekávání. Problém ale nastal během pokusu o přečerpání paliva za letu, kdy hadice těžce poškodila ocasní plochy. Těžce namáhané křídlo skoro neovladatelného Universalu nakonec také vypadalo, že se brzy zhroutí, a Browne a jeho pomocník Frank Brooks raději opustili stroj na padácích. Ten krátce nato dopadl do seattleského zálivu, následován oběma členy osádky. Oba naštěstí ve zdraví přežili.


    Universal měl i dva vojenské uživatele, již zmíněnou Kubu a Honduras. Kubánský stroj, byť koupený letectvem, se stal prvním letadlem kubánského námořnictva. V lednu 1928 jej z Teterboro přelétl zalétávací pilot Fokkeru Bernt Balchen, Nor, který se poté stal společníkem Richarda E. Byrda při jeho rekordních letech. Tento stroj byl vybaven plováky a armádní letectvo si příliš nevědělo rady, co s ním vlastně dělat, až byl nakonec i s kapitánem Eduardo LaBordem, jediným pilotem vyškoleným na hydroplánu, převeden k námořnictvu. Zde zaujal natolik, že prezident Machado doporučil koupi dalších šesti hydroplánů. Z rozpočtových důvodů z ní ale sešlo a další letadla kubánské námořnictvo získalo (jako sponzorský dar od bohaté mládeže, která si pak mohla říkat námořní piloti) až v roce 1935, kdy byl Universal již dávno vyřazen. Podobným způsobem stál Universal u zrodu letectva Hondurasu. V tomto případě šlo ale o již značně olétaný stroj, původně létající u firmy Tela Railroad Company, přesto ale dočasně zvedl počet honduraských vojenských letounů o 25 %.


    Jako další vojenský uživatel je někdy uváděno, například na wiki, Maďarsko. V tomto případě jde ale o chybu, o záměnu s odlišným Fokkerem. V roce 1928 vznikl u mateřské továrny Nederlandse Vliegtuigenfabriek Fokker stroj velice podobné koncepce, který dostal označení F.XI a pravděpodobně z důvodu využití úspěchu jeho zámořského bratrance také jméno Universal. S tím ovšem neměl o moc více společného než ostatní holandské jednomotorové stroje, které konec konců měly úplně stejnou koncepci. F.XI s mírně většími rozměry, krytou kabinou, odlišnými ocasními plochami a mnoha dašími rozdíly od amerického Universalu byl vyroben jen ve třech kusech, jeden s motorem Lorraine 7A pro švýcarskou firmu Alpar a dva s motory WM Jupiter VI pro maďarský Malert. Jeden z těchto maďarských strojů pravděpodobně prošel i vojenskou službou. Když v 70. letech australská firma Ansett chtěla získat Fokker Universal, aby ho mohla vystavit jako připomínku výročí svého založení právě s těmito stroji v roce 1936, vypátrala jeden Universal v Rakousku. Zde, nyní více hromada šrotu než letadlo, již delší dobu sloužil jako prolézačka. Nakonec se ale ukázalo, že jde právě o F.XI Alparu - ovšem vedení firmy rozhodlo, že Fokker Universal jako Fokker Universal, stroj má být stejně zakoupen, zrestaurován a vystaven. Dnes si tak můžeme prohlédnout v Sir Reginald Ansett Transport Museum v australském Hamiltonu holandský Fokker F.XI švýcarského provozovatele, ve zbarvení odlišného Fokkeru Universal australského provozovatele. Žádný z 45 "pravých" Universalů se nedochoval.


    Hegener, Henri. Fokker - The Man and his Aircraft. Harleyford Publications, Letchford 1961.
    Hagedorn, Daniel P. Central American and Carribean Air Forces. Air Britain, Tonbridge 1993. ISBN 0-85130-210-6.
    www.dutch-aviation.nl
    www.dutch-aviation.nl
    generalaviationnews.com
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205822#584115Verze : 2
    MOD
    Avatar
    http://www.airwar.ru/enc/cw1/fokf9usa.html


    Universal v barvách svého prvního provozovatele, Colonial Air Transport.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205822#584116Verze : 1
    MOD
    Avatar
    commons.wikimedia.org
    commons.wikimedia.org




    Kanadský "Bush pilot" (pilot létající mezi malými osadami kanadského severu) G.W. Grant McConachie u svého lyžemi vybaveného Universalu.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205822#584062Verze : 0
    MOD
    Avatar
    http://www.airwar.ru/enc/cw1/fokf9usa.html


    Zajímavý stroj s plováky a dodatečně zakrytým kokpitem.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205822#584117Verze : 1
    MOD
    Avatar
    http://richard.ferriere.free.fr/3vues/F-3vues.html



    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205822#584149Verze : 0
    MOD