Fokker F.10 Trimotor

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Fokker F.10 Trimotor

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Fokker F.10 Fokker F.10
    Originální název:
    Original Name:
    Fokker F.10
    Kategorie:
    Category:
    dopravní letoun passenger aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.MM.1927-DD.MM.193R Fokker Aircraft Corp., Hasbrouck Heights, New Jersey
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.MM.1927-DD.MM.193R
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    65
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    DD.MM.RRRR
    Osádka:
    Crew:
    2 + 12
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    jednoplošník monoplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    pevný fixed
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola wheels
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    3447 kg 7600 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    ? kg ? lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    5897 kg 13000 lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    21.69 m 71ft 2in
    Délka:
    Length:
    15.21 m 49ft 11in
    Výška:
    Height:
    3.89 m 12ft 9in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    67.63 m2 728 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    ? kg/m2 ? lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    3
    Typ:
    Type:
    Pratt & Whitney Wasp o výkonu 317 kW
    třílistá kovová vrtule
    Pratt & Whitney Wasp, power 425 hp
    three-bladed metal propeller
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    ? ?
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    217.3 km/h v ? m 135 mph in ? ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    177 km/h v ? m 110 mph in ? ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    ? m/s ? ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    ? min do ? m ? min to ? ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    ? m ? ft
    Dolet:
    Range:
    1126.5 km 700 mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    ? km ? mi
    Výzbroj:
    Armament:
    - -
    Uživatelské státy:
    User States:
    - -
    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    Hegener, Henri. Fokker - The Man and his Aircraft. Harleyford Publications, Letchford 1961.
    www.dutch-aviation.nl
    http://www.aerofiles.com/_fok.html
    http://www.airminded.net/fok3m/fok3m.html
    www.flightglobal.com
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205934#584355Verze : 0
    MOD
    Avatar
    V květnu 1927 opustil továrnu v Hasbrouck Heights první Fokker F.10. Šlo o dvanáctimístný dopravní letoun klasické Fokkerovy konstrukce, pokračující ve šlépějích slavného F.VII, který sice v USA stavěn nebyl, desítky jich zde ale byly kompletovány a upravovány pro místní zákazníky z nizozemských dílů. Vzhledově se od F.VII/3m příliš nelišil, šlo také o hornoplošník s trupem svařeným z ocelových trubek, křídlem z překližky a motory Pratt & Whitney R-1340 Wasp v přídi a pod křídly. První tři stroje byly doručeny společnosti Western Air Express, která je nasadila na své "předváděcí" trase Los Angeles-San Francisco. Nebyly to poslední stroje pro tuto společnost a nešlo o jediného zákazníka, F.10 se staly téměř tak oblíbenými jako předchozí Universaly a souběžné stavěný Super Universal. O rok později byly F.10 na výrobní lince doplněny verzí F.10A, přezdívanou Super Trimotor. Ta byla opět mírně zvětšená, s výkonnější verzí motoru Wasp a místem pro 12-14 pasažérů. Tato verze byla využívána např. společností Pan American Airways na lince z Key West do Havany, již zmíněnou Western Air Express, American Airways, Transamerican Airways či Transcontinental & Western Air. Americké vojenské letectvo v této době provozovalo několik desítek Fokkerů F.VII. Na jaře 1929 USAAC zakoupilo i jeden F.10A, který létal jako štábní C-5 na Bolling Field ve Washingtonu D.C. Krátce byl také použit k testům motorů Wright R-975 Whirlwind. Další F.10A v roce 1930 koupilo a testovalo i námořnictvo pod označením RA-4, byl ale shledán nevhodným pro službu.


    Zahraničních uživatelů tentokrát mnoho nebylo, vlastně pouze jediný F.10A prodaný v roce 1935 Western Air Expressem do Panamy. Druhý zahraniční uživatel tak úplně zahraničním nebyl. Pan American se v této době snažil vybudovat systém leteckých linek vedoucích z USA do zemí střední Ameriky, v souladu s plánem Foreign Air Mail americké poštovní služby. Protože ale mexická vláda odmítla udělit Pan Amu povolení pro provoz na svém území, společnost v lednu 1929 šalamounsky zakoupila všechny akcie mexické společnosti Compania Mexicana de Aviación. Této nové dceřiné společnosti pak "prodala" několik svých letadel včetně snad čtyř F.10A, které tak doplnily trasu mezi americkou a guatemalskou hranicí, kde náklad směřující na jih do oblasti panamského průplavu převzaly opět stroje Pan Amu. Trasa FAM 5 tak začala provoz již v únoru 1929 (a "naostro" květnu), inaugurační let provedl Charles Lindbergh.


    Samotná společnost Fokker měla problém všechny uakázky uspokojit, již v roce 1927 musela otevřít nový závod v Passaicu poblíž domovského Teterboro, a v srpnu 1928 byl slavnostně otevřen závod v Glen Dale. Konstrukce trupu z trubek svařovaných plynem, původně americkými odborníky zavrhovaná, se ukázala veleúspěšnou a šířila se rychle i k dalším výrobcům. Super Universal, F.10A a amfibie F.11-A vystavené na chicagské výstavě v roce 1928 byly označeny za nejvyspělejší stroje na civilním trhu. Jediný problém představovala křídla, v této době většinou vyráběná v Nizozemí, protože v USA dlouho chyběl výrobce s potřebnými skušenostmi schopný dodat dostatečně kvalitní překližku. Nizozemský Fokker křídla vyráběl z litevské břízy. Právě křídla se pak stala zhoubou amerického Fokkeru a vedla ke události, která naprosto změnila leteckou dopravu nejen v USA.


    31. března 1931 havaroval Fokker F.10 společnosti Transcontinental & Western Air, letící z Kansas City, Missouri, do Los Angeles. Stroji, podle některých informací krátce poté co proletěl bouří, se zhroutilo křídlo a nedaleko kansaského městečka Bazaar narazil do farmy. Havárii nepřežil nikdo z osmi lidí na palubě, včetně hvězdy amerického sportu Knute Rockneho. Smrt trenéra týmu amerického fotbalu univerzity v Notre Dame, letícího účastnit se natáčení filmu volně inspirovaném právě jeho týmem, otřásla americkou společností a po týdny byla neustále přetřásána na stránkách novin. Protože příčina nebyla nikdy úplně odhalena, kolovalo mnoho mnoho dohadů a divokých spekulací. V každém případě ale na ní měl svůj podíl problém s konstrukcí křídla - bylo odhaleno, že do křídla delší dobu pronikalo vlhko, které postupně narušilo soudržnost lepidla v překližce. O pět týdnů později bylo rozhodnuto uzemnit všechny třímotorové Fokkery postavené v roce 1929 a provést jejich inspekci. Toto rozhodnutí postihlo obzvláště Pan American Airways, Western Air Express a American Airways a týkalo se celkem 35 strojů. Rozzuřený Anthony Fokker byl sice ujištěn, že zákaz provozu není mířen proti jeho společnosti a jejím konstrukčním postupům, ale proti uživatelům, kteří zanedbávali údržbu, Fokker Aircraft Corp. však v každém případě byla silně zasažena.


    Zákaz byl zrušen po dvou týdnech, křídla všech 35 Fokkerů byla shledána v pořádku, škoda se ale již stala a Fokkery rychle mizely z provozu. TWA rovnou odstrojilo a spálilo několik svých F.10 přímo ve svém sídle v Kansas City. Přednost dostala letadla s celokovovou konstrukcí, jako byl Ford Trimotor (jehož produkce ale byla stejně ukončena již v roce 1933 jako nerentabilní), Boeing 247 a vedla ke zrození slavného Douglasu DC-2. Dalším výsledkem bylo ukončení spolupráce Anthonyho Fokkera s koncernem General Motors, který v této době vlastnil 60 % akcií General Aviation Corp. (nové jnémo Fokker Aircraft), a jeho odchod spět do Nizozemí. General Aviation bez Fokkera přežila pouze dva roky, než byla pohlcena novým koncernem North American Aviation.


    Hegener, Henri. Fokker - The Man and his Aircraft. Harleyford Publications, Letchford 1961.
    www.dutch-aviation.nl
    www.dutch-aviation.nl
    http://www.aerodacious.com/FAM005.HTM
    en.wikipedia.org
    www.edcoatescollection.com
    digicoll.library.wisc.edu
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205934#584381Verze : 5
    MOD
    Avatar
    commons.wikimedia.org



    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205934#584356Verze : 0
    MOD
    Avatar
    commons.wikimedia.org



    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205934#584357Verze : 1
    MOD
    Avatar
    commons.wikimedia.org



    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/205934#584362Verze : 0
    MOD