Protibetonové střely Röchling

Zajimalo by mě všechno o tehle podivuhodnisti. Z čeho to náckové stříleli a pod.

to sou ale mrchy

Pokud vím stříleli to z normálních děl (třeba z 21 cm děla vzor 18), podle průvodců na pevnosti Battce dokonce i ze zbraní ráže 150mm Röchlingů bylo více ráží, a jede v podstatě o podkaliberní střelu, velké délky se stabilizací delaňou šípovitým zakončením střely. Střela má tvrdý a hmotný předek který jí umožňuje vniknout hluboko do materiálu (beton a podobně) a nálož nese v zadní části.

By mě zajímalo jaké měly ty střely učinnost. a jak by asi dopadly naše PS po kontaktu s nimi?

účinek byl myslím vemi velký, na Baticce jsem viděl proražený strop chodby a její podlahu v hloubce údajně 15m pod terénem (strop měl asi 1m železobetonu, nadním zásyp kamene a hlíny) pokud se pamatuji dobře měli tam několik těch střel které vykopali z pevnosti. Střelba byla vedena horní skupinou úhlů a střela dopadala téměř kolmo. Myslím že v těchto případech byly střely inertní tedy bez zrhaviny.

sem taky nekde slysel, ale nevim to jiste, ze dokazali projit 3m belgickeho pevnostniho betonu. Ale my jsme museli mit beton spicovej, kdyz si na nas vylamali zuby

No já bych až tolik nevěřil na pověry o kvalitách ČS opevnění, problém je v tom že na belgickém opevnění (konkrétně na pevnosti Battce) se zkoušely mnohem větší ráče byly tam užita velký obléhací děla která pak byla převezena k Sevastopolu, obdobné je to i s röchlingy, jinak je sice rozšířen (u nás) poněkud sebestředný názor na kvalitu našeho opevnění, bohužel jsem nenašel opravdové porovnání kvalit. Protože jsem kromě našeho navštívil i opevnění v belgii, holandsku a francii, nejsem si až tak jist.

Zásahy střelami typu Röechling jsou dobře vidět například na TDK K-Bg-S 11 Na svahu tvrze Hůrka. K diskuzi ohledně kvalit našeho opevnění a použití těchto střel je nutno dodat, že zásahy jsou většinou v místech, kde by se při normálním boji nemohly vyskytovat (popřípadě by tam byl minimálně zához, viz. snímky). Mám na mysli klasické rozmístění jednotek, nikoliv případné průlomy linie apod.

no, kdyz jsme byli na Dobrosove, tak tam rikali, ze do toho midlili nekolik dni a ani se nedostali poradne zkrz.

Pokud někde dosáhli průrazu si nejsem jistý, ale konkrétně na N-D-S 72 Můstek je účinek velmi dobře vidět. Osobně si nehraji na hrdinu, ale být obráncem tak jsem zralý na Chocholouška

právě na Dobrošově je pokud vím jeden oběkt poničený dělostřelbou, a to ne röchlingy, ale klasickou protibetonovou municí. u röchlingu se počítá s tím že jako podkaliberní (tedy velmi rychlá a dosti hmotná střela) projde mnohem snáz (což asi projde) a bez větší destrukce objektu zničí osádku. Je to poměrně dlouhá a tenká střela, která díky malému příčnému průřezu snáze proniká materiálem a dlouhá je kvůli tomu aby měla hmotnost, v hlavni je těsněna vložkou která po opuštění hlavně odpadne. To znamená že z hlavně třeba 21cm střílí střelu která má vlastně jen 10cm. U nás byly použity ještě menší ráže (mluví se o ráži 15 cm) takže průměr vlastní střely bude ještě menší. Myslím že to s sebou neslo spoustu problémů a nejsem si jist zda byl vývoj dokončen.

Je to možné. Na Dobrošově jsem zatím nebyl a vycházel jsem z infa, která je na jejich stránkách. Zkoušel jsem dohledat článek o principu těchto střel, ale je již nedostupný, čili #404 Co si tam matně pamatuji, tak se původně počítalo s vystřelováním střel až na hranici stratosfery a následně by střela pronikla v podstatě čímkoliv. Popsaná metoda měla jednu zásadní chybu a to přesnost, proto se postoupilo ke zkouškám z klasického dělostřeleckého postavení. Zde se ovšem obsluha vystavovala daleko většímu nebezpečí ze strany protivníka.

Právě na Battice bylo stříleno tímto způsobem, tedy směrem vzhůru a střela pak padala volným pádem. V chodbě kde jsme byli jsou nejméně dva zásahy z toho jden je i do podlahy (oba jsou po válce opraveny) podle průvodce tam bylo zásahů víc. myslím že střela byla v tomhle případě dlouhá asi 3 metry a její průměr byl asi kolem 20cm (podle jejich stránek se střílelo ráží až 38 cm). Pokud si pamatuji tak jsem to nefotil , snad příště.

tak ohledne toho Dobrošova, tak tam se röchlingy strilelo (rikal to pruvodce)
cituji:"Nejvíce to odnesl srub Můstek, ostřelovaný německou tajnou protipevnostní střelou Röchling."
jo a ted jsem se docet, ze na Dobrošově se strilelo i projektilama 2m dl. a raze 15cm


Taky: "Vystavené střepiny jsou pozůstatkem střel Röchling (čti Rechling), ráže 15cm o délce téměř 2m, které z velké části poškodily interiér tohoto srubu (N-S72 Hůrka). V době protektorátu zde německé dělostřelectvo provedlo testy těchto speciálních protibetonových střel. Vývoj projektilů vyrobených z kvalitní chrom-vanadiové oceli byl velmi drahý - přesto jich bylo ke srubu Můstek vystřeleno několik desítek. Střely byly odpalovány samohybnými houfnicemi ze vzdálenosti 200 a 300m. Některé projektily pronikly dovnitř otvory po odstraněných střílnách.
Při testech v Německu a Belgii dokázaly podobné střely, avšak ráže 21cm, prorazit i 3,5m železobetonu. Kvalitou betonu na čsl.opevnění byli nacisté překvapeni. Protibetonové střely stěny srubu Můstek nejen neprorazily, ale často se po nárazu roztrhly na kusy. Velící důstojníci wehrmachtu dbali na to, aby všechny střepiny vzniklé palbou byly pečlivě vysbírány a aby nedošlo k odhalení vývoje těchto střel.
Díky iniciativě a praktické pomoci průvodců pevnosti byly střepiny objeveny, konzervovány a vystaveny."


cerpano z www.mts.cz/vylety/dobrosov2001/index.html.www

to Zbyněk už v té citaci je několik protimluvů, srub Můstek je opravdu poničen (otvory bys klidně prolezl ven) a pokud to bylo střelami rochling pak se to moc neshoduje s tím co se píše dále že střely nepronikly dovnitř jinak než otvory po střílnách. (beton je rozbit spíše zvenku (osobně si nemyslím že rochlingy) Obdobné je to s těmi střepinami je jich vystaveno hned z několika střel, (na fotkách výše jsou i střely v betonu (asi by nebyl problém je vyndat pokud by o ně byl až takový zájem) . A dále 15cm mající střela (tedy to co zasahuje beton) je vystřelena z děla minimálně ráže 21cm, němci ovšem používali jako samohybné houfnice ráži do 15cm (existovalo několik hmoždířů ale ty měly zase o hodně větší ráži a byly krátce použity v belgii), lze tedy říci že o přesnosti tvrzení v publikaci tebou uvedené je možno pochybovat. O co je opřen názor na kvalitu betonu není jasné, tak jak je to napsáno může to i znamenat že němci očekávali že naše pevnosti jsou nekvalitní a byli překvapeni tím že to není pravda.
To že se střely destruovaly byl právě ten důvod proč se dělaly ty pokusy, je zde hned několik problémů, jak materiálových tak konstrukčních které se řešily a to (ne utajení) bylo důvodem sběru střepin, na nich se toiž zkoumalo kudy jdou lomy a odvozovalo se proč, s tím že následně se dělaly úpravy na dalších střelách. Je to sice méně tajemné leč reálnější . Na Battice jsou dokonce fotky z těchto zkoušek (děla v postavení a průrazy. Dokonce se zkoušelo i střílení zhora na kopule (asi aby se vyzkoušelo co se stane při kolmém nárazu zhora) polním dělem z postavené "věže" která stála nad kopulí. Zřejmě to vyšlo levněji než se pokoušet trefit výstřelem nahoru. Důležité je si uvědomit že němcům bylo celkem jedno jak moc kvalitní je naše opevnění, dostali ho bez boje, spíše šlo o to že to bylo solidně dostupné místo, kde se dalo zkoušet bez toho že by se muselo něco stavět. Osobně si myslím (ale je to stejně nedoložený názor jako ten opačný) že beton našich pevností se nijak výrazně nelišil od betonu třeba v belgii nebo francii stejné doby. Pravděpodobně by se dalo dohledat jakou měl pevnost (tyto zkoušky armáda dělala) a srovnat je s obdobnými ze strany dalších opevňění. Pokud vím bylo docela dost objektů ve kterých nebyla dodržena technologie a některé byly na náklady stavitele odstraněny a postaveny znovu.

To už je sice malinko offtopic, ale navazuje to na odpověď Bitaxe. Pokud se bavíme o kvalitách betonu v čs. opevnění, je nutno podotknout, že na něj měl patent prof. Bechyně a v té době byl předmětem státního tajemství. A proč by si nechal patentovat něco, co by mu namíchal kdejaký polír
Jak už bylo uvedeno výše, druhou stranou mince je dodržování technologického postupu. V knize Zrazené pevnosti O. Holuba je zmínka o prvních LO vz.36, při kontrole se z nich dal prstem vydolovat oblázek či kus betonu. V takových případech musela firma skutečně zjednat nápravu. Smutné je, že i na stavbě strategických tvrzí se snažili někteří vydělat, viz. firma ing. Beneše a stavba tvrze Smolkov.

i v "bunkrologických" časopisech se občas najdou zmínky z toho jak při odbednění se objevovaly nehomogenity způsobené špatnou technologiín nebo dokonce použití levnějšího místního materiálu (například štěrk nevhodné velikosti). To je důvodem proč si nejsem příliš jist tak tradovanou kvalitou našeho betonu (je zajímavé že v publikacích ze zahraničí se tato věc neobjevuje). Vzorky byly odebírány a i když u vzorku může být kvalita vyšší než u skutečného díla (třeba nehrozí špatné technologie ukládání) nenarazil jsem na to že by byla někde třeba tabulka srovnání kvalit betonů jednotlivých tvrzí u nás a v zahraničí. (mohlo by to být docela zajímavé a pokud použijeme materiál z poškozených objektů asi i nijak náročné na získání vzorku) Ale já nejsem fanda na "beton" a mohlo mi i něco utéct

Pravda, kubatura je uvedena vždy, ale kvalita/požadovaná kvalita není uvedena nikde. Škoda

To je právě to co se rádo zapomíná a soustavně se opisuje že náš beton byl nejlepší, třeba byl, ale zatím jsem nenašel důkazy, které by to jasně prokázaly. Tlachy v knížce jak němec byl z toho paf za důkaz nepovažuji, tím spíš že autor to má z druhé až třetí ruky (sám jsem kdysi byl účastníkem vyhledávání sestřelených letadel a o vzpomínkách pamětníků mám mínění po těch zkušenostech dost nízké). Navíc to překvapení a obdiv němců mi nějak nejde do hlavy, odkud to autor ví? To že by tam před českým personálem (ten byl nanejvýš pomocný, pokud tam byl) o tomhle němci mluvili se mi moc nezdá a že by večer seděli s místními v hospodě a tan si s nimi vyprávěli o tom jací jsou pašáci že udělali tak kvalitní beton se mi taky nezdá. Je to prostě tradovaná pověst, jejíž podložení je docela pochybné (omlouvám se těm kterým šlapu po ideálech, ale radši než o pověstech se bavím o důkazech). Podobnou pověst jsem zaznamenal u nás na jihu, zde se traduje jak němci navezli do ŘOPíku trhavinu a po odpálení se celá stavba zvedla a pak si sedla zpět bez viditelného poškození. Pátral jsem po tom kde k tomu mělo dojít, až jsem se dostal k tomu že šlo o jeden osamocený ŘOP ve druhé linii opevnění (střežil křižovatku cest a zřejmě měl být součástí další linie), o neporušenosti objektu se ani náhodou mluvit, přesto že pověst se tradovala v poměrně blízkém okolí (cca 15-20 km byla realita hodně jiná, stropní deska byla prasklá, boční a zadní stěny roztržené a jediné co přežilo solidně byla čelní stěna podepřená zásypem, všude byla vidět armatura a v objektu byly trhliny cca 20cm. pokusil jsem se i v kronice dohledat nebyl-li objekt odstřelen vícekrát, takže jsem se (poměrně složitě) dostal i k obecní kronice a zde se psalo že došlo k jednomu odstřelu už počátkem roku 1940, při kterém byl objekt zcela zničen. Tím nechci dokládat kvalitu či nekvalitu betonu nebo stavby, ale to že pověsti jsou silně ošidné a je třeba je ověřovat i když na ně všichni přísahají.

Jasne, nechci se tu prit o necem, v cem si nejsem jistej. Je pravda co se ty povesti tyka, tak tu jsem slysel taky. (jsem z Jindřichova Hradce) u Nové bystřice je taky jeden ŘOPík kterej nemci "zkusili" naladovat trhavinou a zbyly z toho jen steny (pekne rozvity jak kyticka ) a spousta dratu. Myslim, ze takovou zkousku by neprezil sebelepsi(tehdejsi) beton.
Ale na druhou stranu, jsem videl (kdyz jsme jeli Vltavu) na brehu byl ŘOPík podemletej vodou, byl celej nasikmo ujetej do reciste, ale drzel.
Jasny je, ze kdyz to delali ruzny firmy, ze nebylo v jejich silach udrzet stejnou kvalitu betonu vsude. Ale to jsme troch odbocili

to zbyněk ten o kterém píšu já je kus od Studené , to že ŘOP zůstane vcelku když ho podemele voda není nic divného, je to monolit a na to nemusí být nijak kvalitní stejný pohled se ti naskytne v Calais kde u výjezdu z přístavu je pá pevnůstek po němcích některé jsou už na boku, ale pořád drží.

no, ja jsem chtel jen trochu podorit tu povest (kdyz je takova hezka) pohromade by to udrzela armatura, i kdyby to bylo jen s hliny
Jo, abych se vrati k tematu: na tom Dobrosove, tam neco zapichli je a tvrdej ze je to röchling, ale na tech 15cm to nevypadalo (i kdyz to k nim mit daleko nebude)
taky by me docela zajimala tvrdost a pevnost ty oceli z ktery to bylo delany (jestli se u toho nejaky testy delali)

Bitaxe tady včera psal o důkazech kvalit předválečného opevnění, na jedno relativně důvěryhodné jsem přeci jen narazil. V knize Přepadení od autorské dvojice Blum & Ráboň jsem narazil na vzpomínky Rudolfa Witziga velitele komanda, které přepadlo a zmocnilo se belgické tvrze Eben Emael. Jeho skupina mimo jiné trénovala na naší dělostřelecké tvrzi Adam, kde se i seznamovala s možnými úskalími útoku. Po akci konstatoval, že útok na naše opevnění by mu přišel nesrovnatelně těžší.
To je asi tak jediné konkrétnější tvrzení o kterém vím. Jinak je to známé "jak byl Hilter překvapen" a podobně ...

Nevím jestli se konkrétně dělali testy, ale princip je jednoduchý přední část je z tvrdého a pokud možno hmotného homogenního materiálu (zde asi z něhjaké kvalitní oceli), tato část zajišťuje proniknutí do betonu, jde o to že na malém příčném průřezu je soustředěna velká energie (ta je jak známo násobkem hmoty a rychlosti). Teprve za tou částí je díl s trhavinou která je vlastně v takové úzké rouře a za ní je část která střelu stabilizuje (zde je stabilizace dělána ploškami (jako u šípu). To co je vidět zaryto v betonu je vlastně ta přední část, ta dutá se dost často lámala a poškozovala při nárazu (to je důvodem tolika zkoušek)

to Honza to jsem četl také, ale to je v souvislosti s rozložením tvrze ne s kvalitou betonu, s tím se asi výsadkáři moc netrápili, likvidovali zbraně tvrze kumulativními náložemi a proti betonu v podstatě asi neměli výzbroj.

To je samozřejmě pravda, měl jsem na mysli celek.
Stejně je to zajímavé co dokáže udělat moment překvapení s vycvičenou posádkou. Ale to už je skoro na jinou diskuzi

Takze taky pridam jenom k tomu, co rikal Vasek ohledne Dobrosova. Byl jsem tam asi 5 let nazpet. Nicmene pruvodce nam rikal zhruba to, co bylo citovano.


Nicmene ta pevnustka, na ktere byl testovan Rochling byla nekde na okruzni ceste zhruba tak 5 km od hlavni pevnosti Dobruska - takze je mozny, ze to byla uplne jina.


Na miste nam sdelil pruvodce, ze tam doslo nejdrive ke zkouseni specialnich kumulativnich protibetonovych strel do 88. Mohli jsme se mrknout i na vysledky nemeckeho snazeni, byli tam jenom takove melke prohlubeniny na vnejsi strane. Potom nam ukazoval cast, kde byli pouziti Rochling - tam byli mnohem vetsi diry do betonu asi tak minimalne 2 m prumer, ale ne zase nejak hluboky. Na zaver tam bylo misto, coz uz tady bylo zmineno, kde strela proslo do strilny a vybuchla. Tam byla prakticky cela stena jedna obrovska prohluben, nicmene vydrzela. Pouze by tlakovou vlnou byli vsichni uvnitr zabiti


Takze myslim, ze ta kvalita betonu zavisi na dodavateli a zaroven take na dobe vzniku te pevnustky, protoze samozrejme zavisi i na povetrnostnich podminkach, ve kterych beton tuhne, jaka bude jeho tvrdost. K tomu navic v posledni fazi budovani uz slo jenom o to, co nejrychleji to dokoncit, tudiz i tak sla kvalita dolu. Proto bych spis zkusil srovnani 1.linie pevnosti (nejstarsi) a pak postupne postupovat podle stari a vydelo by se ...

Vf: Podle vzdálenosti kterou uvádíš se jedná o N-S 91 Rozhledna. Tam se střely zkoušely také a zatím jsou na objektu k vidění (než je někdo ukradne )

No že by rochling udělal velkou díru je málo pravděpodobné (nálož kterou nesl byla celkem nevelká) obdobně i když pronikl dovnitř, neměl ani tak způsobit destrukci objektu, ale spíš tlakovou vlnou zabít posádku, což v uzavřeném prostoru pevnosti není asi takový problém. Velké krátery které jsou vidět na pevnostech jsou obvykle buď od velkorážních střel, nebo od více zásahů do stejného místa, děly ráže kolem 150 mm. Pokud jde o bunkrology, setkal jsem se se zajímavým fenoménem (nevím zda je obecný nebo jsem měl jen smůlu), ti se kterými jsem se na toulkách po pevnostech setkal, vždy mluví o ostřelování 88čkou, a to i když jsou v oceli vidět projektily zřetelně menší ráže, letos na jedné malé pevnosti mažinotky jsem zase byl jedním z nich poučen že na zvon se střílelo 88kou, a protože střela neprošla a byla vidět vsadil jsem se že to není tahle ráže (kanony jsou moje hobby tak jsem nic neriskoval) když jsme se vydrápali nahoru a změřili střelu bylo to těsně kolem 50mm (tedy pak 39 nebo náš ráže 47 mm), no a skončilo to divokou konstrukcí že z té 88čky stříleli menší ráží protože to někde četl. Prostě víra je děsná věc. Bunkry byly pokusně ostřelovány spoustou ráží (zkoušely se i kanony 37mm) a zkoumala se možnost jak je nejsnáze umlčet, pro některé zkoušky byly uvnitř i zvířata jako simulace osádky. Proto je třeba brát informace o roclinzích s rezervou, je to jako když pro některé pamětníky je každý německý tank "tygr".

Donutili jste mne šáhnout po knize Iana V. Hogga Německé tajné zbraně 2. světové války, kde se v kapitole o Röchtigově střele praví:
že byla vyvíjena jako protibetonová "betongranate" proti pevnostem zanořeným v zemi s ochraným předsunutým betonovým štítem, kde normální střela uvízne ve štítu a pevnost nepoškodí.
Klasické protibetonové střely byly duté střely s nosem z tvrzené oceli a náloží v zadní části střely s nárazovým zapalovačem. Zpožďovač umožnil aby se střela zapíchla do betonu a vybuchla v něm. Taková třela nedokázala prorazit 10m beton.
Ve 30 letech firma Röhlich přišla s myšlenkou dlouhé štíhlé střely, byl však problém ji vyrobit pro doporučenou obléhací zbraň 210 mm houfnici s drážkovanou hlavní a stabilizovat ji. Byla vyvinuta podkaliberní střela s vodícím a odhazovacím kroužkem tzv. květináčem, kde byly stabilizační křidélka, ty zastavila rotaci a střelu dál stabilizovala šípově. Údajně v roce 1940 nebyla proti francouzským pevnostem nasazena, protože ještě nebyla technologicky vyzrálá. Teprve později byla munice testována na obsazených pevnostech. Výsledek byl překvapující. Měla být používána jen na Hiterův rozkaz, aby nedošlo zbytečně k prozrazení. Během války byla použita jen minimálně. Další vývoj vedl ke kumulativním střelám, protože na šípové střely byl nedostatek wolframu (Uran ještě asi neznali).
Jinak kroužkové střely se používali i do protiletadlových kanonů 105/88 mm....

to KY-Hunter oni samozřejmě uran znali, ale jeho využití (tak jako ho užívají některé armády dnes tehdy ještě nebylo možné) . Problémy s materiálem pronásledovali ostatně němce celou válku (naštěstí) třeba střely z PAK 39 byly také s wolframovým jádrem, z podobného důvodu jako röchlingy.
Trochu nerozumím výrazu "kroužkové střely" pokud myslíš střely s těsnícím nákružkem (jako už zmíněný u röchlingů) pak se samozřejmě používal i jiných ráží. U protiletadlových kanonů jsem se s tím nesetkal (ale to neznamená že to nebylo) docela by mne zajímalo proč to bylo užíváno a případně zdroj.

tak jsem zjistil, ze ty spice u röchlingu byly vrobeny z velmi kvalitni chrom-vanadiove oceli. Nepouzivala se taky na pancerovani lodi a tanku???

Vanadium je legovací přísadou do mnoha kvalitních ocelí, a nejsem si jist, zda jsou někde uvedeny "recepty" na pancéře jednotlivých států. Obvykle se to dost tajilo, navíc zde šlo asi o větší tvrdost, zatím co u pancíře je to spíše houževnatost, takže složení bude asi jiné, ale nejsem metalurg takže to ber s rezervou. Právě na materiálu se u střel hodně laborovalo, zřejmě se hledal přijatelný kompromis mezi tvrdou (a křehkou) ocelí na špičku a pevnou ocelí na vlastní tělo střely. V belgii měli myslím dvě ze střel vystaveny (zřejmě je po válce vyhrabali ze země) a pokud se pamatuji správně tak to byla asi 2-3metry dlouhá válcová střela s normálním ogiválním předním koncem, zadní část zřejmě chyběla, protože celá střela končila pokud se pamatuji rovně. Jak už jsem psal v pevnosti bylo několik zásahů do jedné ze spojovacích chodeb které probily stropa a některé i podlahu, podle průvodce nad námi bylo cca15m kamení a hlíny. Zcela určitě se střilelo horní skupinou úhlů (jak se trefili nevím, možná že šlo o malé procento a ostatní skončily zaryté někde mimo). Nejsem si vůbec jist, jak je to s rőchlingem při přímé střelbě, podle mne to ztrácí dost smysl, a aby začala fungovat šípová stabilizace musí střela letět dost dlouho. Je možné že se často za tyto střely zaměňují jiné (méně známé) a vše se nakonec shrne pod jeden známý název.

Co se tyka tech spojovacich chodeb, tak tam asi nebyl ten beton tak silnej ne??? a kamenim to prolitne snaz nez betonem. Hlavne s tim konstrukteri asi nemohli pocitat (s röchlingama apod. na chodby)
Jo a taky jsem trochu patral na netu: www.bunkry.cz/opevneni.asp?id=95
sice je to off topic, ale celkem zajimavy ctivo
www.bunkry.cz/opevneni.asp?id=15

Myslím že zvlášťe druhý odkaz je zajímavý, ale mluví dost odlišně než průvodce, zde se mluví o velkém účinku na betonové objekty, dokonce je uváděn u belgických tvrzí větší hloubky než co jsme na Battice byli (možná se to vztahuje k Aubin-Neufchatel. (nemohu sloužit na této pevnosti jsem nebyl )
Pokud jde o otázku na Battice, žádná pevnost nebyla stavěna na tyto střely (v době stavby nebyly známy) stropnice chodeb na Battice byly silná cca 1m v místě průrazu (nad ní sypaný lomový kámen a hlína - 3m kamene 12m hlíny) pokud bylo správně přeloženo tak kámen lépe tlumí výbuch než beton a byl použit úmyslně (podobně byly užity v některých starších (z 19 století)cihly místo kamene).

a nejsou ty chodby vyrubany nahodou ve skale??? (vlastne to je asi blbost, kdyz tu mluvime o hline co )
protoze kamen kolem toho betonu se daval vetsinou tam, kde byla skala, jako jakasi dilatace, aby pripadne posuvy skaly nerozdrtily ten beton.
(co jsem ted cetl-dava to i docela smysl) protoze jak rikas tak nemohli bejt na röchlingy kostruovany
a pokud jde o ty zkousky, tak me to docela prekvapilo tech 60cm hloubky a 2m prumer nalevky od tech strel

jak pripojim vic fotek nez jedu pls???

Zbyněk: Pokud budeš opakovat stejný postup, tak můžeš přidat obrázků kolik je libo. Jen ti vedle 'připojit soubor" přibude 'seznam příloh' nebo tak nějak podobně.
BTW: Tenhle řopík mi je povědomí, není to úsek 166 Jindřichův Hradec ?

Pokud se ptáš na Battice pak pevnost stojí v celkem rovinaté krajině a je zapuštěna do země ne do skály. Nad ní je násyp kamení a hlíny.

to HonzaL: no nevim, voni tyhle dobovy fotky celkem klamou, mimochodem zrovna z Jindř. Hradce jsem (myslis ten ŘOPik u N. Bystrice???)
to all: ted nedavno mluvili o tom, ze v nejakym kraji pevnosti prodavaj. taky bych si jeden ŘOPik koupil

Pokud vím armáda je prodává skoro všechny které jsou nevyužité, zájem sice je ale pokud nechceš nějaký blízko u hospody jako rekreačku tak to asi není moc problém, pokud vím prodávají se i pěchotní struby, tedy nejen objekty vz. 37.

Jen tak pro informaci. Nevíte, kolik může takový řopík stát?

nevim kolik dnes, ale novy v tehdejsich korunach:
Objekt vz. 36..........13 000,-
Objekt vz. 37obustr. hruba stavba...........55 000,- Kč
Objekt vz. 37oboustr. s vnitřním vybavením a cenou za pozemek.........71 550,- Kč
Objekt vz. 37 jednostr. (hrubá stavba)..........30 000,- Kč
Objekt vz. 37 jednostr. s vnitřním vybavením a cenou za pozemek.......33 600,- Kč


jestli te zajimaji i ostatni ceny, tak http://www.bunkry.cz/opevneni.asp?id=65

Kolik dnes stojí netuším, ale v TV to vypadalo že vyvolávací cena je kolem 30 000 za kus (ale třeba mluvili o srubu a ne ŘOPu, oni si je dost pletli) a že pokud bude nabídek víc bude to formou dražby. Možná by bylo něco na stránkách ministerstva obrany, nebo možná bunkráci něco vědí. Mluvili i o tom že se někteří lidé už ozvali že by si to koupili k rekreaci (jako chatu) udělali do toho okna (a asi na to hoili umělý šindel a před si postavili jelena v říji). Pár známých se drobet bojí že jim prodají objekt který rekonstruovali (a samozřejmě není jejich), holt není to tak úplně legrace.

hmm, ten jelen v riji, by mel bejt mensi problen, nez do toho bourat okna, ja bych to teda delat nechtel. Ale koupit si nejakej srub a udelat z toho stylovej hotel, to by bylo super:)
jinak ne to ani netankuje, protoze v jihoceskym kraji jednak nejsou sruby (nebo jo???) a jednak se to tady neprodava

tady je par dalsich fotek (jestli se mi to povede )
ty tri buziky na prvni foce poznate asi vsichni ne ?

Jo takhle, ona to je dobová fotka, to mi nějak nedošlo. Kde jsem na něj narazil přesně to nevím, jen si pamatuji že ta uzávěra byla na obou stranách silnice J.H. - Nová Bystřice Zrovna v těch místech si asi němečtí ženisté dosti užívali, nenalezli jsme jediný zachvalý objekt, vše roztrháno na prvočísla. Kousek dále na východ je uzávěra H-43 Staré město pod Landštejnem a to je skutečně o něčem jiném.


Jo jinak orientační cena by měla být skutečně kolem 30-40 tisíc, ale za řopík, čili LO vz. 37

to HonzaL: no, tim bych si nebyl tak jistej jestli si se byl podivat na Hradisti, tak tam to tak dobity neni a vtech polich koem Bistrice taky ne
Odkud jsi ty???
Taky jsem slysel nejakou povest (nevim co je na tom pravdy) ze ten ribnicek
(jak vyjizdis z Potocny na hlavni silnici myslim)u Bystrice je plnej streliva min a takovych hovadin vybusnejch. Prej to tam nahazeli nemci kdyz ustupovali.

Asi před měsícem, zveřejnil okresní plátek (Břeclav), následující informace:
Armáda ČR likviduje svůj majetek a prostřednictvím vojenská ubytovací a stavební správy Brno jej nabídla některým obcím a městům na břeclavském okrese. Zájem není velky, město Mikulov z asi 30 nabízených objektů příjme maximálně 4, z toho (usuzuju - zřejmě objekt těžkého opevnění MJ-S 29 věnuje místním nadšencům), zbývající 3 (řopíky)v průmyslové zóně a místě plánované bytové zástavby chce zlikvidovat (bunkr podkopat a schovat do velké jámy).
V okrese mají nyní bunkráci pronajaty řopíky i větší objekty na několika dalších místech a předpokládá se, že obce a města v jejichž katastru leží, požádají armádu o jejich převod.
Zákon neumožňuje bezúplatný převod na soukromé osoby, předpokládaná prodejní cena řopíku je 50.000 - 100.000Kč, cenu větších objektů zatím ministerstvo obrany nevyčíslilo.
Zájem soukromníků je ještě menší, jediným zájemcem je zatím vinařská firma Kovacz, která chce bunkr v těsném sousedství firmy využít k propagaci vinařství.
Bunkry o které zájem nebude se likvidovat nebudou, protože armáda na to nemá finance.

co dělám špatně? už nedávno se můj příspěvek zobrazil dvakrát po sobě?
tímto prosím moderátora, aby tento odstranil. díky

to Zbyněk pokud jsi z jižních čech (jako já) pak tady opravdu sruby nejsou (ono ani ze srubu hotel neuděláš ) a pokud jsou informace správné tak se bude prodávat vše, tedy i to v JČ kraji. tuším že termín byl březen 2005 (ale mohu se mýlit, moc mne to netrápilo, tak jsem se tím nezabýval)

hmm, vono co taky s takovym bunkrem. Nereknu kdyz do toho je clovek hodne zazranej a ma penize na pripadnou opravu

re : glgačka
Private 1st Class


Zobrazování příspěvků dvakrát za sebou se někdy děje u komutovaného připojení nebo u připojení zatíženého výpadky . ( někdy se mně to stává ) i když mám přípoj přes kabelovku .

To glgačka a pistolnik : dvakrát se příspěvky zobrazí jen jeli uživatel netrpěliví a klikne na políčko Odeslat víckrát než je nezbytně nutné - mnohdy to totiš vypadá, že se nic neděje a tak kliknu ještě dvakrát a co myslíte - no odeslal jsem svůj příspěvek podruhé. Chyba opravdu většinou není na straně serveru.

Co po valce, vyvijeli se nejak nebo to skoncilo??? (röchling)

Z výše jmenované knihy vyplývá, že další vývoj šel cestou kumulativních střel, ale na posledních IDETech bylo nabízeno obrovské množství podkaliberní munice s šípovými střelami různých ráží a to od 20 do 150 mm.


Vývoj je spirála jak říkal J.V.Stalin....


Jinak v knize Po nás potopa Paula Brickhilla je popsán vývoj britské zemětřasné pumy Grand Slam panem Barnesem Wallisem v období WWII a používané k podobným účelům.


Za zmínku stojí, že podobné pumy byly použity při dobývání skalní pevnosti Tora Bora, kdesi mezi Pamírem a Hindukůží...( V automapě Afghánistanu není malovaná) .

Pokud jde opravdu o Röchlongy tak po válce vývoj dál nešel (byl myslím ukončen už za války) ale jak píše kolega, na stejném principu pracuje i mnoho dnešních střel použitých proti pancéřovým cílům.

re : KY-HUNTER



Takzvaná zemětřasná ( nebo také aerosolová ) puma funguje na docela jiném principu .
Ze specialní pumy se těsně před dopadem rozpráší specialní vybušná kapalina ( hexogen , kysličník propilenu - snad to píšu dobře ) a ve vzduchu se nejakým způsoben přivede k výbuchu . Explodující mrak o velikosti několika desítek metrů dokáže spolehlivě zabíjet i ve vzdálenosti cca 800 metrů od výbuchu

To je sice mimo, ale slyšel jsem, že američtí Special Forces umí udělat improvizovanou bombu z mouky, přičemž do plechovky dají plastickou trhavinu a na ní mouku. Po výbuchu se hliník, mouka a vzduch smíchají a vytvoří extremně hořlavou směs. Tato bomba má silnou tlakovou vlnu.

To Pistolník : jseš si jist, že to co popisujěš je zemětřasná bomba. Já měl až do teď za to, že zemětřasná bomba se používala proti stavbám a né proti živé síle.

to valeccom to co píšeš je běžný (a hodně starý) způsob jak podpořit výbuch. Můžeš použít jakoukoli jemnou, práškovitou organickou hmotu, pokud přidáš hliníkový prášek, zvýšíš teplotu, pokud přidáž něco na zgelovatění (třeba krev, nebo mýdlový roztok je to ještě zajímavější , máš něco co hoří a drží na tom nač je to přilepené. Ale není to nic nového, používali to už němci a obecně je to známé nejméně od WWII.

to bitaxe: Neříkám,že je to nový způsob. Přesto se přiznám, že jsem ho neznal. Slyšel jsem jen o těch Special Forces.

No nám o tom občas řekli na vojně ještě za bolševika (a nebyl jsem u žádných super jednotek ) no a něco je pozdější studium a rozpravy s pzrotechniky. Ono jako trhavina jde použít spousta věcí, myslím že hasiči by mohli vyprávět co všechno vybuchne, třeba jen od elektriky.

Já se už na vojnu nedostal. Ale doufám,že se mi povede se dostat na Univerzitu obrany do Brna a pak zkusit karieru profesionálního vojáka. Takže se přiučím ještě hodně věcí.

Tak se nám ta diskuse k Röchlingům trochu stáčí, ale přece jen to trochu podpořím...
To tenkrát, když se o naší armádě mluvilo jako o "lidové", existoval předpis (velikost A4, něco jako skripta, pokud se nepletu, tak to byl Zprav - něco - něco), který se jmenoval "improvizované prostředky ničení... Byla to publikace Přísně tajná (s výkřičníkem) a chovali jsme se k ní jako k něčemu, co by se dalo nazvat "teroristou snadno a rychle". No a tam bylo takových návodů spousta a spousta, v podstatě vždy z toho, co se dalo "najít" skoro všude.
Byl k tomu i výcvikový film a u oboru, který jsem na VVŠ vystudoval všechna zaměstnání, která se řídila právě tímhle předpisem, patřila mezi nejatraktivnější...
Samozřejmě ze začátku to bylo takové... nachytej svého kolegu a uvidíš děs v jeho očích, až se žárovka rozsvítí (nebo prostě něco jiného "klapne"), ale později to už bylo i s ostrým materiálem a došlo skutečně na hnojivo, hovězí krev, cukr, strouhaný vosk a další "koření"...
I mezi vojáky na útvaru zaměstnání tohoto typu vyvolávala nebývalý zájem, ale pak se objevily výbuchy na Staromáku a Šeberáku, které zřetelně nesly (do jisté míry) rukopis výše zmíněného předpisu a ve velmi krátké době byl stažen a tuším, že těch pár desítek výtisků bylo velmi rychle skartováno (skutečně jich nebyla asi ani stovka).
V každém případě to bylo vždy tak trochu na hraně - některé postupy přípravy "materiálu" totiž byly velmi náchylné k předčasnému "zapracování" směsi a to pak končí legrace...
Tak jen mohu doporučit - nezkoušejte to, není to řízení Škody 1000 MB za kravínem...

Přesně tak mohu jenom potvrdit ! NESKOUŠEJTE TO ! Jednou mně jeden známej ukazoval na fotkách co dokáže Diperoxid Acetonu . Je to pěknej hnůj za určitejch okolností silnější než dinamit a nestabilní jako hrom . A je pořád dost lidí co si ho vyrábějí doma !!!!!!!

To je právě důvod proč tyhle "domácí " výbušniny nejsou standardně produkovány, jde o náhražku a jejich stabilita není někdy valná, vyrobit výbušninu jde poměrně snadno, ale přeží manipulaci s ní je už jiná. (to je ostatně důvod proč krom obecných a známých věcí žádný recept neuvedeu). Pokoutně lze vyrobit lecos, ale proč? Stejné je to se systémy nástrah, a dalšími triky z výše zmiňované příručky.

Tak v té knize popisují něco zcela jiného a to že speiálně konstruovaná puma svržená z velké výšky (až 12 km) se zaryje několik desítek metrů do země, kde exploduje a vyvolá seismickou vnlu, která zničí okolní objekty tak malé že jsou jinak nezasažitelné. Autor to popisuje na příkladu bombardování dobře bráněného mostu u Bielfeldu, kdy nebylo možno přesně zasáhnout pilíř a tak použili zemětřasnou pumu , která dopadla několik desítek metrů od mostu , přesto seismická vlna most strhla. Podobně bylo bombardováno stanoviště V3-vysokotlaké pumpy či ponorkové doky. Další puma fungující na podobném principu (exploze ve velké hloubce a vyvolání velké tlakové vlny ve vodě) byla svržena na vodní elektrárnu v porůří, kde protrhla hráz....

To je debata jeden o voze a druhej o koze. No hlavně, že si rozumíte. Jaká je souvislost tlakové a seizmické vlny a improvizované bomby ze zcela speciální zemětřasnou bombou

to KY-HUNTER nevím jak ty , ale já na ponorkových bunkrech byl, o nějké zemětřasné pumě se v souvislosti s nimi nikde nemluví, jediný zásah který opravdu bunkr poškodil nemá dokonce ani nic společného s amíky, způsobil ho přímý zásah z britského Lancasteru šestitunovou pumou která probila 7m silný železobetonový strop. menší pumy vybuchly vždy na svrchní části bunkru (strop je chráněn další vrstvou a mezi ním a "střechou" se dá projít) Takže zcela normální byť těžká puma.

To Ky Hunter: A jeste k tomu Poruri a prehradam, no tak to take nebyla vubec zadna seizmicka bomba. Trosku si si to popletl - po pravde tebou zminovany princip tlakove vlny funguje preci u kazde vybusniny, ne ?? To je stejny, jako kdyby si tvrdil potom, co ti doma vybuch sporak, ze to byla seizmicka bomba


Nicmene ohledne prehrady - byla to klasicka naloz fungujici na principu rotace. Jinak se celkem pro takoveto operace vzil nazev DAM Busters.


Zakladem toho je, ze pokud polozis vybusninu na nejaky plech, zed a vybuchne to, tak se veskera kyneticka energie rozplyne do okoli, do vzduchu, nicmene pokud to same udelas tak, ze to prikryjes nejakou vodou tak docilis mnohem (a to velmi zretelne) lepsiho vysledku. Cili pri stejnem objemu vybusniny muzes docilit mnohem vetsiho efektu na pozadovany terc (a to klidne az 100x).
A tenhle princip se pouzil pri utoku na prehrady (vodni elektrarny). Slo o to, ze bomba musela sklouznout, co nejhloubs a zaroven co nejbliz ke zdi prehrady a tam explodovat.


Princip byl jednoduchy - kulovita bomba byla vyhozena z Lancasteru, po vode skakala podobne jako zabka (pri opacne rotaci cele bomby, ktera byla udelena pri vypusteni specialnim zarizenim namontovanym do Lancasteru) a kdyz dosahla zdi, tak po ni diky zpetne rotaci sklouzla, pevne pritiskla ke zdi, do urcite hloubky, kde pak explodovala. Tudiz zpusobila trhlinu ve zdi, kterou uz pak maticka priroda sama dokonala.


Takze zadny seizmologicky zazrak, hmm

Vím že to s tímhle tématem vůbec nemá nic společného ale nedá mně to abych také s něčím nepřispěl .
Nedávno jsem se dozvěděl dva fígle co používaly ženisté .


Ten první je že traverza se pod vodou odpálí mnohem snáz když se na druhou stranu traverzy v místě nálože dá kousek polistirénu ( polistirén funguje pod vodou jako bublina a detonační vlna se snáze tímto směrem šíří takže může snadněji přetrhnout traverzu )


A ten druhej je že kdyš se musí rozbít balvan bez toho aniž by se navrtal stačí kousek plastické trhaviny , položit na balvan a na trhavinu pak položit velkou hroudu hodně mokrého jílu ( ten funguje jako improvizovaný rezonátor a trochu usměrňuje expolozi )

von Fenstein: O těch bombach na ty přehrady jsem taky slyšel. Běžel o tom jeden docela dobrý film. Musím říct, že to měli docela promyšlené. Při shozu takové bomby musí totiž letadlo letět ve správne výšce, kterou zjistili pomoci křížících se kuželů světla a museli ji shodit v pravý čas od hráze. Toho docílili takovým železným nesmyslem ve tvaru ypsilonu.Správná vzdálenost byla,když se konce ramen dostaly do zákrytu s věžemi hráze.


Hezky vykucené.

tak dovolim si dikusi trochu posunout zpet k tematu
k Vanocum jsem dostal knizku o operaci Overlord, tak mozna ze se tam vo tom taky nevo doctu
(o röchilngach)

To Bitaxe:
Hovoříme o téže pumě....její kinetická energie a průbojný účinek (tj.schopnost dopravit výbušninu v explozeschopném stavu skrz betonový štít) fungovaly podobě jako Roechlingova střela.....



To von Fenstein:
Princip je, že puma musí explodovat v přesně definovaném místě u paty hráze jinak se mine účinkem..
Samozřejmě konstrukce pumy je jiná.....a to už s Roechlingovou konstrukcí nemá nic společného...
Původně měla být na zničení hráze též použita zemětřasná puma "klasické" konstrukce ....

To Ky-Hunter:
Za a) No tak ohledne te paty hraze to neni vubec pravda, naopak nejlepsi je vybuch zhruba nekde v prostredku hraze, nebot tak dojde k vetsimu ucinku na vetsi prostor, ale zejmena v teto casti je tlak vody uplne nejvetsi, tudiz hraze po naruseni pumou sama praskne. Navic s tim hraz zde nema zadnou oporu jako u paty, kde je pripevnena k zemi, atd. Tudiz veprostred mas ke vsem stranam nejdal. Pokud se podivas na vsechny praskle prehrady tak jsou vzdy dva body, bud na vrchu hraze nebo presne veprostred hraze.


Za b) kritickym bodem te pumy byl detonator a druha vec rotace zpusobujici tesne pritisknuti ke stene hraze. Protoze pokud selze zpetna rotace, tak puma nikdy nebude tesne pritisknuta k hrazi (neskutali se po ni), tudiz vybuchne nekde mimo skoro s nulovymi nasledky. No a detonator je snad jasny, nejsem si presne jisty, jaky se pouzival typ detonatoru, ale tusim ze mel neco spolecneho s tlakem vody, tudiz pokud se puma dostala do pozadovane hloubky s pozadovanym tlakem, nastala iniciace a vybuch. Bohuzel ten nastal ve velmi malo pripadech ...

to KY-HUNTER budeš se divit ale nemluvíme, ny bunkry nebyly užity speciální pumy, u toho průrazu šlo o zásah britskou šestitunovou pumou používanou jinak proti městské zástavbě. Při báletu šlo o zničení infrastruktury a ne o bunkr, zde se trefili spíše náhodně, puma díky kinetické energii prolétla stropem., ale ve vlastním bunkru prakticjy škodu nenadělala. všechny ostatní zísahy menšími pumami (zde byly použity i speciální protibetonové nesené Mosquity) byly zastaveny už na stropu objektu (pod segmentovou střechou).

To Bitaxe : ono šlo opravdu o speciální pumu kterou zkonstruoval ji dr.Wallis měla hmotnost 5400kg během pádu dosáhla nadzvukovou rychlost, délka 6,5m a nesla jméno Tallboy. A pokud vím tak nejčastěji je používala 617 peruť a sloužily právě k ničení cílů jako byly tunely, ponorkové kryty a jeskyně sloužící k výrobě nebo uskladnění zbraní V-1 a V-2.




No už je to dlouho co jsem o dr.Wallisovy něco četl, ale přece jenom v době bombardování přehrad snad ani zemětřasná bomba nebyla zkonstruována, i když ruku do ohně bych za to nedal

Jenom jsem chtěl upozornit, že na Britských ostrovech byl vývoj protibetonových prostředků trochu jiný než v říši zla...


Dík za opravy co se týče protipřehradních pum.....


PS. podle naší právní úpravy je použití protihrázových prostředků válečným trestným činem....takže to radši ani nezkoušejte ...

to dav Tallboy byl zkonstruován k ničení cílů jako jsou bloky domů, (vychází z původní pumy o váze 2 tun) a dost pochybuji zže by těleso padající vokným pádem dosáhlo nadzvukové rychlosti (i když možná ano, nevím) proti odolným cílům byl používán proto že to v té době byla nejtěžší puma (desetitunová byla až na konci války. Používala je prakticky jen jedna Sq. a to hlavně proto že pro zásah jedinou pumou bylo nutno opravdu dobře vycvičené posádky. Ale jde spíš o to že puma neměla klasickou konstrukci protibetonové pumy tedy masivní plnou špici z tvrdého materiálu a (vzhledem k váze) menší nálož trhaviny. zde šlo spediální aerodinamický tvar (puma má i pootočené stabilizátory kvůli přesnosti zásahu) a nálož a konstrukce vlastní pumy je celkem standardní, díky vysoké hmotě a rychlost se pumě daří proniknout do velké hloubky (to se povedlo i u jediného zásahu ponorkového bunktu) vzpomínaný tunel byl zavalen když puma pronikla do nadloží . S Röchlingem nemá celkem nic společného.

Mimochodem, co me jeste napada neni Tallboy ta stejna puma, co byla pouzita k potopeni nemecke bitevni lodi Tirpitz v jednom z Norskych zaliv???


Pokud vim, tak byl Tirpitz prakticky vyrazen z boje diky utoku miniponorek. Pote byl pouzit jako pevny bod pri obrane pobrezi a jako protiletecka baterie. A zde byl zasazen podle meho nazoru touto pumou - tudiz to podporuje toho, kdo tvrdi ze neslo o nejakou specialni protibetonovou pumu, nybrz pouze o normalni pumu s vetsi nalozi a take objemem. Jinak pokud vim, tak nadzvukovych rychlosti nikdy nedosahovala, nicmene byla velmi, velmi presna a vycviceni piloti s ni dokazali trefit 10 m terc z velkych vysek ...

To Bitaxe: nevím jaký názor máš ty ale použít 6ti. tunovou bombu proti civilnímu cíly (obzvlášť když 1 letou nesl pouze 1. pumu) je podle mě dost neefektivní. Ale souhlasím z tebou že se nejedná o protibetonovou pumu.


To von Fenstein: pokud se nepletu tak je to ta stejná puma nebo miminálně jeden z těchto náletů byl podniknut 617. petutí za použití pumy
Tallboy

No ono je to naopak velmi efektivní, ten tallboy zbořil několik bloků najednou, problém byl že pro něj v té době nebyl nosič, Lancaster ho sice po odlehčení unesl ale nevešel se do pumovnice,takže visel pod upraveným trupem (bez dveří a se zakrytým vrchem pumovnice) nebyl na něj dokonce ani stabńdardní závěsník (puma je uchycena docela zajímavě takovým řetězem kolem nejširšího místa) . Celkově se v době kdy byl dokončen moc nepoužil, při náletu na Tirpitz pokud se pamatuju spadl kousek od lodi (ta seděla na dně na písečném loži) celou loď posunul a převrátil. V té době už ale Tirpitz nebyl schopen plavby vlastní silou a sloužil jako pevná baterie. Puma byla přesná i díky rotaci kterou jí udělovala pootočená křidélka, při akcích nebyla přesnost až tak velká, (jistě ne tak dobrá aby trefili 10m od středu ale to se asi není co divit) ale dostatečná na zničení cíle vzhledem k množství výbušniny. Právě 617 měla upravené Lancastery které byly schopny tuto pumu nosit, jestli byly i u jiné perutě nevím, ale asi ne, pod normální nešla zavěsit, při zkouškách s další 10 tunovou bombou byla sejmuta i přední věž, (pro nesení Tallboje jen vrchní) aby se s tou potvorou dalo vůbec odstartovat.
Ale opravdu nešlo o protibetonovou pumu, v podstatě to byl další "block buster" který měl zničit vše v širém okolí (dokonce se myslím počítalo s výbuchem ještě nad zemí. ) později byly použity proti zvlášť odolným cílům (ponorkové bunkry, tunely přístavy)

Pozor na zamenu Tallboye - pumy se zesilenym plastem z lepsi oceli shazovane z velkych vysek 6000m+ ktera se zaryla do zeme a az pak vybuchla coz vyvolalo vznik dutiny a nasledne zhrouceni dovnitr s Blockbusterem - coz byla puma s lehkym plastem ktery byl v nekterych verzich stabilizovany padakem a vybuchovala na povrchu, kde nicila ciel tlakovou vlnou

Nejde o záměnu (i váhově i tvarově jsou odlišné) ale o to že obě byly konstruovány ke stejnému účelu, tedy ke zničení velké plochy zástavby jednou pumou.

Pokud vím bylo užito asi 854 Tallboyů především proti objektům jako výroba a odpalovací stanoviště V1 a V2, mosty, tunely, rafinerie a ponorkové bunkry. Kromě posledního nejde o zodolněné objekty, útok na Tirpitz byl myslím (nejsem si jist) jediný svého druhu) na konci války v březnu a dubnu 1945 byly použito i několik bomb Grand Slam o váze kolem 10 tun ke stejným účelům. Síla pláště bomby délky asi 6 m byla v nejsilnějším místě na špičce jen 10cm a zadní část byla dokonce jen hliníková skořepina. váha trhaviny byla asi 2,5 tuny, bomba mohla mít spožděnou roznětku.

T39 M123 12,000-lb Tallboy - delka 21' (6,4m), prumer 3'8" (1,12m), celkova hmotnost 5680 kg, napln 3260 kg vybusniny Torpex D1, vyska odhozu 20000 stop (6000 m), max rychlost letu 1100 m/s. Po dopadu vznikl krater 25 m hluboky a 30m v prumeru. V prubehu valky jich bylo schozeno pres 700, pouzivaly je 9 a 617 Squadrona

Pokud se taky muzu vyjadrit k tem Rochlingovym strelam,dle me byli na tu dobu skutecne impozantni - v soucasny dobe jejich nasazeni ve vetsi mire by dokazalo,kdyz ne znacne poskodit,tak aspon zdecimovat obrance opevneni.Ale k nacisticke smule (a nasemu stesti) jich meli Nemci opravdu malo a jak se tu nekdo zminil,tak mohli byt pouzity jen na vyslovny Hitleruv rozkaz,aby k nedoslo k jejich prozrazeni.A Hitler byl znam svym zalibenim pro tajne a monstrozni projekty,takze si je hlidal (ty strely).Jinak o jejich doprave na cil (co se tyce zbrani,ze kterych se odpalovali,tak o tom nic nevim,ale je dosti zajimava predstava o dopadech horni skupinou uhlu,pro me je to nepredstavilteny se vubec takto aspon problizne trefit,natoz zasahnout opevneni)

A co se tyce tech "protiprehradnich" pum,byly shazovany ve vysce 18 metru pomoci 2 svetlometu,podle kterych se zjistila presna vyska,pri rychlosti kolem 392 km/h ve vzdalenosti 366-400m od prehrady.Puma byla roztocena na 500ot./min a pote vypustena.Jeji princip spocival v "preskakani" protitorpedovych siti,potopeni se tesne u prehrady a zhruba v polovine k jejimu protrzeni.Ale toto uz napsal von Fenstein a jeste snad nekdo.
Kazdopadne vubec vyvoj jakychkoli zbrani byl behem valky neuveritelny,ale to poznamka mimo.

Bomba "Tall Boy"


K prvnímu použití britské 12000 librové bomby došlo v noci z 8. na 9. června 1944, během náletu proti Saumurskému železničnímu tunelu. Z devatenácti použitých bomb přinejmenším jedna zasáhla kopec nad tunelem. Zával horniny a zborcený strop v délce asi 6000 stop znemožnil dopravu na několik týdnů. Díky náletu nemohli Němci dopravit do Normandie dostatek svých jednotek k bojům se Spojenci.


Poznámka:
- britských ... 12000 lb je 5443,1 kg
- britských ..... 6000 ft je 1828,8 m


Internet:
Iain Murray: Big & Bouncy: The Special Weapons of Barnes Wallis, www.computing.dundee.ac.uk
John Godwin: The Man-Made Earthquake, http://members.aol.com/nukeinfo2/
John Asmussen: The "Tall Boy" and "Grand Slam" Bombs, www.bismarck-class.dk
The Nanton Lancaster Society: The Tallboy Bomb, http://www.lancastermuseum.ca/s,tallboy.html

N 72 Můstek po ostřelování střelami Rochling. Ve stěně je zaseklá část střely, ale bohužel si již nepamatuji přesné místo.

Dobrý den. Sice nejsem velký nadšenec do válečné historie, ale rád si tyto stránky pročtu a poučím se. Jelikož jsou Orlické Hory mým domovem, udělal jsem Vám milí nadšenci 3 fotky z Dobrošova. Třeba se budou k tématu hodit.

posílám foto tří Röchlingů zaseknutých v Hůrce u Králík.