Der Ernestinische Gesamtbesitz / Ernestinská hromadná (územní) držba
Tento název vymezuje společný územní majetek v držení ernestinské linie Wettinů mezi tzv. lipským dělením 1485 a tzv. erfurtským dělením 1572.
Ernestinská linie držela do roku 1547 (tzv. wittenberská kapitulace po prohře ve šmalkaldské válce) kurfiřtský titul a k němu příslušná území. Po této kapitulaci titul saského kurfiřta ztratila (držela již jen titul saského vévody - Herzog von Sachsen). Zároveň ztratila územně (po čase ale naopak některá území získala).
Seznam ernestinských saských kurfiřtů je uveden v přehledu panovníků Saska (Sachsen), tudiž se toto forum zaměřuje jen na společné ernestinské državy v době mezi wittenberskou kapitulací 1547 a erfurtským dělením 1572.
Vévodové
1547-1554 - Johann Friedrich I. der Großmütige (Velkomyslný)
Po smrti Johanna Friedricha I. vládl jeho syn Johann Friedrich II. der Mittlere společně se svými bratry Johannem Wilhelmem a Johannem Friedrich III. (der Jungere)). V roce 1565, po smrti nejmladšího bratra, se starší bratři dohodli na tom, že každý bude vládnout na části území. Johann Friedrich II. der Mittlere si vzal Koburg a Eisenach, zatímco Johann Wilhelm Výmar. Johann Friedrich der Mittlere se pokusil získat pro ernestinskou linii zpět kurfiřtské zboží, které držela albertinská linie, ale neuspěl a výsledkem byl naopak říšský acht vydaný na jeho osobu císařem Maxmiliánem II. a říšská exekuce, kterou z císařova pověření provedl saský kurfiřt August I. a na níž se podílel i bratr Johanna Friedricha II. der Mittlere Johann Wilhelm. Ten tedy v roce 1567 převzal správu celého ernestinského panství, zatímco jeho starší bratr byl vězněn v císařském vězení až do své smrti v roce 1595.
V roce 1572 bylo přiznáno oběma synům Johanna Friedricha II. der Mittlere Johannu Casimirovi a Johannu Ernstovi právo na části ernestinského území a jejich strýc Johann Wilhelm se s nimi tedy musel podělit (tzv. Erfurtské dělení). Když Johann Wilhelm v roce 1573 zemřel, zanechal dva syny - Friedricha Wilhelma a Johanna.
Území Sachsen-Coburg-Eisenach vládli synové Johanna Friedricha II. der Mittlere Johann Casimir a Johann Ernst. Území Sachsen-Weimar synové Johanna Wilhelma Friedrich Wilhelm a Johann.
A jelikož byli všichni čtyři příliš mladí, tak za ně poručenskou vládu vykonával saský kurfiřt August I.
Lety 1572/3 tedy existence společného ernestinské držby v durynsku končí. Jednotlivá území, známá jako ernestinská vévodství v Durynsku (Ernestinische Herzogtümer), poté procházejí rozmanitým vývojem a jsou/budou jim věnována vlastní fora:
x
x
x
Sachsen-Meiningen (1680/81-1918)
x
x
x
x (místo x budou odkazy na fora jednotlivých ernestinských vévodství v Durynsku vzniklých během postupných dělení a spojování ernestinských území)
území je dnes součást Spolkové země Durynsko (Svobodný stát Durynsko) / Bundesland Thüringen (Freistaat Thüringen)
Tento název vymezuje společný územní majetek v držení ernestinské linie Wettinů mezi tzv. lipským dělením 1485 a tzv. erfurtským dělením 1572.
Ernestinská linie držela do roku 1547 (tzv. wittenberská kapitulace po prohře ve šmalkaldské válce) kurfiřtský titul a k němu příslušná území. Po této kapitulaci titul saského kurfiřta ztratila (držela již jen titul saského vévody - Herzog von Sachsen). Zároveň ztratila územně (po čase ale naopak některá území získala).
Seznam ernestinských saských kurfiřtů je uveden v přehledu panovníků Saska (Sachsen), tudiž se toto forum zaměřuje jen na společné ernestinské državy v době mezi wittenberskou kapitulací 1547 a erfurtským dělením 1572.
Vévodové
1547-1554 - Johann Friedrich I. der Großmütige (Velkomyslný)
Po smrti Johanna Friedricha I. vládl jeho syn Johann Friedrich II. der Mittlere společně se svými bratry Johannem Wilhelmem a Johannem Friedrich III. (der Jungere)). V roce 1565, po smrti nejmladšího bratra, se starší bratři dohodli na tom, že každý bude vládnout na části území. Johann Friedrich II. der Mittlere si vzal Koburg a Eisenach, zatímco Johann Wilhelm Výmar. Johann Friedrich der Mittlere se pokusil získat pro ernestinskou linii zpět kurfiřtské zboží, které držela albertinská linie, ale neuspěl a výsledkem byl naopak říšský acht vydaný na jeho osobu císařem Maxmiliánem II. a říšská exekuce, kterou z císařova pověření provedl saský kurfiřt August I. a na níž se podílel i bratr Johanna Friedricha II. der Mittlere Johann Wilhelm. Ten tedy v roce 1567 převzal správu celého ernestinského panství, zatímco jeho starší bratr byl vězněn v císařském vězení až do své smrti v roce 1595.
V roce 1572 bylo přiznáno oběma synům Johanna Friedricha II. der Mittlere Johannu Casimirovi a Johannu Ernstovi právo na části ernestinského území a jejich strýc Johann Wilhelm se s nimi tedy musel podělit (tzv. Erfurtské dělení). Když Johann Wilhelm v roce 1573 zemřel, zanechal dva syny - Friedricha Wilhelma a Johanna.
Území Sachsen-Coburg-Eisenach vládli synové Johanna Friedricha II. der Mittlere Johann Casimir a Johann Ernst. Území Sachsen-Weimar synové Johanna Wilhelma Friedrich Wilhelm a Johann.
A jelikož byli všichni čtyři příliš mladí, tak za ně poručenskou vládu vykonával saský kurfiřt August I.
Lety 1572/3 tedy existence společného ernestinské držby v durynsku končí. Jednotlivá území, známá jako ernestinská vévodství v Durynsku (Ernestinische Herzogtümer), poté procházejí rozmanitým vývojem a jsou/budou jim věnována vlastní fora:
x
x
x
Sachsen-Meiningen (1680/81-1918)
x
x
x
x (místo x budou odkazy na fora jednotlivých ernestinských vévodství v Durynsku vzniklých během postupných dělení a spojování ernestinských území)
území je dnes součást Spolkové země Durynsko (Svobodný stát Durynsko) / Bundesland Thüringen (Freistaat Thüringen)