Nakadžima Kikka

Nakajima Kikka / 中島「橘花」
     
Název:
Name:
Nakadžima Kikka Nakajima Kikka
Originální název:
Original Name:
中島「橘花」
Kategorie:
Category:
experimentální letoun experimental aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1945-DD.MM.1945 Nakajima Aircraft Co., Ltd., Koizumi /
Období výroby:
Production Period:
DD.09.1944-25.06.1945
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
2 (druhý prototyp již nebyl dokončen)
První vzlet:
Maiden Flight:
07.08.1945
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník monoplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací retractable
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
2300 kg 5071 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
3507 kg 7732 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
4311 kg 9504 lb
Rozpětí:
Wingspan:
10,000 m 32ft 9,69in
Délka:
Length:
9,250 m 30ft 4,17in
Výška:
Height:
3,050 m 10ft 0,07in
Plocha křídla:
Wing Area:
13,21 m2 142.19 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
268,70 kg/m2 55.03 lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
jednoproudový turbojet
Počet motorů:
Number of Engines:
2
Typ:
Type:
Išikawadžima Ne-20 o tahu 4,66 kN
axiální proudový motor
Ishikawajima Ne-20, thrust 1,048 lbf
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
750 l 165 UK gallons
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
680 km/h v 0 m 422.5 mph in 0 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m ? mph in ? ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
6,45 m/s 1269.7 ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
12,28 min do 6000 m 12,28 min to 19685 ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
10700 - 12000 m 35105 - 39370 ft
Dolet:
Range:
584 km 362.9 mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
937 km 582.2 mi
Výzbroj:
Armament:
2x pevný kanón Type 5 ráže 30 mm

Pumový náklad: 1x 250 kg nebo 1y 500 kg nebo 1x 800 kg
Two fixed 1.181 inch Type 5 cannons.

Bomb load: Up to 1,764 lb of bombs (one 551 lb or one 1,102 lb or one 1,764 lb bomb).
Uživatelské státy:
User States:
- -
Poznámka:
Note:
S ohledem na skutečnost, že první zkušební let trval
pouhých 11 minut lze výkonové parametry považovat pouze za vypočtené.
V době havarie prototypu nebyla vestavěna výzbroj.
橘花 - Kikka - pomerančový květ (jap.)
橘花 - Kikka - Orange Blossom
Zdroje:
Sources:
Rene J. Francillion Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, rok 1987, ISBN-13: 978-0870213137
Robert C. Mikesh, Kikka, Monogram Close-Up 19., Bolyston, Massachusetts, Monogram Aviation Publications, 1st edition, 1979, ISBN-13: 978-0914144199
Famous Aircraft of the World No.76, Japanese Army Experimental Fighters (1), Tokyo, Bunrin-Do, August 1976
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, tiel 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
Ivo Pejčoch, Nakajima Kikka, HPM 1993, roč. 3, čís. 4, str. 2–5, ISSN 1210-1427
L+K 24/1985, Monografie Nakajima Kikka, Jiří Hornát
j-aircraft.org
www.aviastar.org
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#96847 Verze : 0
Nakajima 橘花 Kikka


Historie a vývoj :
Jakmile se do Japonska dostaly informace o německém proudovém stíhacím letadle Me-262 (proudový letoun byl předveden japonské delegaci v roce 1944), projevilo svůj zájem také 大日本帝國海軍航空隊 Dai-Nippon Teikoku Kaigun Kōkū-tai (císařské námořní letectvo), které požadovalo moderní útočný letoun, jehož pohonem měly být právě proudové motory. Vývoj nového stroje byl zadán přímo, bez soutěžě, společnosti 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Nakajima), již v září 1944. Specifikacemi 19-Shi B požadovalo námořní letectvo maximální rychlost 692 km za hodinu, stanovena byla maximální délka dráhy pro vzlet i přistání, tento požadavek námořního letectva byl do technických požadavků zařazen ne snad proto, že by bylo počítáno s operacemi letounu z letadlové lodi, ale s ohledem na to, že letoun měl operovat z nouzově upravených ploch, jako jsou např. silnice, proto byla požadována také nízká přistávací rychlost. Sklopná křídla, kterými měl být letoun také vybaven, měla umožnit parkování pod stromy nebo v jeskyních, tunelech apod. Tak měla být zabezpečena ochrana před spojeneckým letectvem a jeho poškozením popř. zničením na letištích.


V Japonsku však nebyl k dispozici žádný vhodný proudový motor, u kterého by byla jakákoliv naděje na jeho brzké zavedení do výroby, tuto situaci bylo nutno rychle vyřešit. Jako nejjednodušší se nabízela pomoc od evropského spojence – Německa. Japonsko, na základě hospodářské dohody z roku 1943, vstoupilo v jednání s továrnou Messerschmitt a získalo příslib na dodání kompletních výrobních podkladů na výrobu licenčních proudových letounů Me 262 a zároveň Japonsci nakoupili několik vzorových proudových motorů BMW 003 včetně kompletní výrobní dokumentace a také mnoho fotografií z jejich zkoušek. Tento vzácný náklad byl naložen na dvě japonské ponorky Satsuki a Matsu. Do přístavu v Sinagapuru doplula již jen jediná ponorka, byla to ta která vezla proudové motory BMW a jejich výrobní dokumentaci. Japonci si uvědomili, že mohou ztratit i zbytek a tak prozíravě, ještě v Singapuru, náklad rozdělili, část výkresů byla naložena do letadla a druhá část dokumentace, společně s motory měla být dopravena do Japonska ponorkou, bohužel pro Japonsko, byla i tato ponorka potopena a tak se stalo, že Japonsko nakonec mělo pouze návod k obsluze motoru a menší část fotodokumentace.


Japonští konstruktéři Kazuo Ohno a Kenichi Macumura tak byly nuceni vytvořit zcela nový letoun a to jen na základě částečných a neúplných informací o Me 262. Nelze tedy v žádném případě hovořit o kopii, ale zde bych použil termín „volné zpracování na téma Me 262“. Letounu bylo přiděleno jméno Kikka - Pomerančový květ (jap.). jednalo se o celokovový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem příďového typu, který měl dvě motorové gondoly zavěšeny pod křídly. Takovéto uložení motorů bylo výhodné z ohledem na plánované užití různých typů pohonných jednotek a také tímto zavěšením pod křídla byla umožněna snadnější údržba motorů.


Vraťme se k vývoji proudových motorů v Japonsku, již delší dobu několik japonských konstruktérů na takových motorech pracovalo, dělo se tak jen s malou státní finanční podporou, zatím bylo daleko k jejich sériové výrobě. První, spíše laboratorní pokusy v jokusuckém námořním arzenálu prováděl od roku 1920 poručík Hanajima, jeho snaha nevzbudila žádný zájem. Tento poročík (pozdější admirál) stál včele vývoje proudových motorů ještě počátkem třicátých let minulého století a úzce spolupracoval s tokijskou universitou. O skutečném vývoji japonských proudových motorů lze hovořit až od roku 1938, kdy se jejich vývojem zabývat námořní kapitán Tanegashima a univerzitní profesor Numachi první z nich byl šéf vývoje motorů a druhý byl uznávaným odborníkem na teorii konstrukce axiálních kompresorů. Prvním jejich provozuschopným dílem byl proudový motor označený TR-10. Tento motor zhotovila továrna Ebara v roce 1943, výkon a účinnost tohoto motoru byly nízké, ale jednalo se ryze vlastní japonskou konstrukci. Motor měl jednostupňový kompresor a jednostupňovou turbínu. Tento motor potom byl základem pro další japonskou konstrukci - motor označený Ne-12. Tento motor byl již sofistikovanější, turbína zůstala jednostupňová, ale axiální kompresor byl již čtyřstupňový. Vývoj dále pokračoval a tak brzy vznikla odlehčená verze Ne-12B, o těchto motorech se již dalo uvažovat, že by je bylo možno použít pro pohon letounu. Logicky následovala řada pokusů, které však přinesly zjištění, že ani tyto motory nemají dostatečný tah, který by umožnil vzlet. Motokompresorové Tsu-11 s tahem po 300 kp byly pro Kikku velmi slabé a jejich zástavba také nebyla možná. Naštěstí, si konstruktéři již dříve uvědomili, že německý motor BMW 003 je mnohem výkonnější a začali se jeho stavbou. Začali se stavbu, ke které jim však chybělo mnoho podkladů a konstrukčních výpočtů a tak na podkladě těchto velmi skromných podkladů byly v poměrně krátké době zkonstruovány japonské motory označené Ne-20 s tahem již dostatečným, motory dávaly 4,66 kN a tak tyto nové motory Ne-20 byly schopné Kikku pohánět a byly do motorových gondol vestavěny.


První prototyp Kikky byl dokončen 25. června 1945. 30. června začaly na továrním letišti pojížděcí zkoušky. Potom byl prototyp v rozebraném stavu odeslán k dalším zkouškám na základnu námořnictva Kisarazu. 1. srpna 1945 byla Kikka znovu sestavena a 7. srpna 1945 byl proveden první let. O čtyři dny později se měl uskutečnit let druhý, tentokrát pomocí urychlovacích raketových motorů na tuhé palivo. Po nepříliš vydařeném startu se z rychlého stoupavého letu letoun náhle zřítil do moře a pilot zahynul. Vyšetřovací komise nedošla k jednoznačnému závěru, nejdříve se uvažovalo o zhasnutí proudového motoru, potom o chybné montáži pomocných raketových motorů, které měly být namontovány pod špatným úhlem a nakonec asi nejpravděpodobnější verze, že motory možná měly špatný úhel, při jejich vyhoření letoun neměl dostatečnou rychlost a náhlý pokles hladiny zvuku po vyhoření raket, mohl pilot považovat za zhasnutí proudových motorů a snažil se start přerušit. Druhý prototyp nebyl ještě připraven na zkoušky a tak to znamenalo konec všech letů Kikky. Prototyp Kikky nenesl žádnou výzbroj. Sériové letouny měly nést dva kanóny Type 5 ráže 30 mm. Pro pohon sériových strojů se počítalo s motory Ne-330, které již měly tah 8,67 kN, to byla volná japonská verze motoru BMW 003, kterou takřka bez vstupních podkladů vyráběla továrna Mitsubishi. Ještě bylo uvažováno o pohonu s motory Ne-13 s tahem po 8,82 kN. Tyto motory, ale byly ve stádiu projektu, stejně tak neozbrojená dvoumístná průzkumná verze Kikky. Připravovala se i verze přepadového stíhače schopného ohrozit i bombardovací B-29, zde snad bylo uvažováno i o označení J9N, které je v některými prameny zmiňováno. Pro výcvik pilotů se připravovala dvoumístná verze, v tomto provedení měl být dokončen třetí prototyp. Nic z toho nebylo již realizováno, dne 15. srpna 1945 Japonsko kapitulovalo.


Američané nalezli v továrně téměř dokončený druhý prototyp a osmnáct rozestavěných letounů z ověřovací série. Druhý, nedokončený prototyp byl Američany převezen do USA, kde se podrobil různým pozemním zkouškám.
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#97123 Verze : 3
Přidám dvě zajímavé fotografie.
Nakadžima Kikka -


Nakadžima Kikka -


URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#108851 Verze : 0
...
Nakadžima Kikka -


Nakadžima Kikka -


Nakadžima Kikka -


Nakadžima Kikka -


URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#108943 Verze : 0
Obrázky představují Kikku v montážní hale a za letu na http://www.ne.jp/asahi/green/wave/kikka.html
Nakadžima Kikka -


Nakadžima Kikka -


URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#111296 Verze : 0
Pár záběrů na motor Ne-20
Nakadžima Kikka -


Nakadžima Kikka -


Nakadžima Kikka -


URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#126547 Verze : 0
A ještě jednu fotografii letadla Nakajima Kikka
Nakadžima Kikka -


URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#126549 Verze : 0
Trojpohledový náčrtek
Nakadžima Kikka -


URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#101421 Verze : 0
Použité prameny:
Rene J. Francillion PhD, Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, rok 1987, ISBN-13: 978-0870213137
Tadashi Nozawa, Encyclopedia of Japanese Aircraft 1900-1945, Volume 5, Nakajima Aircrafts. Shuppan-Kyodo Publishers, Tokyo, Japan, rok 1983
Robert C. Mikesh Kikka, Monogram Close-Up No.19., Bolyston, Massachusetts: Monogram Aviation Publications, 1st edition, rok 1979, ISBN: 10-0914144197
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945 díl 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
L+K č 7/1975 Letadla 1939-45
j-aircraft.org
http://www.airwar.ru/enc/bww2/kikka.html
koapp.narod.ru
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-Kikka-t27082#275334 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více