CZK - STROP

V Československu se v 80.letech minulého století probíhal vývoj lehkého protivzdušného hybridního kompletu STROP.Jeho střelecká věž s jedním 30 mm dvouhlavňovým vysokokadenčním kanónem 2A38(lafetovaným ve věži v ose vozidla)
a s ním spřaženým kulometem PKT byla otočně uložena na kolovém podvozku TATRA 813 převzatém ze samohybné houfnice vz.73 DANA ráže 152 mm.Kromě toho byly po stranách věže umístěny dvě protiletadlové řízené střely STRELA 2M.
Uvnitř věže byl vlevo prostor pro střelce a vpravo pro velitele.
Zásobovací systém kanónu tvořily dvě schránky na nábojový pás(po 260 nábojích)umístěné v přední části věže po stranách kanónu.Nábojový pás z levé schránky byl propojen s nábojovým pásem pravé schránky, z níž pak byl přiveden přes sběrnou hubici a lamelový tunel, který zabezpečoval vstup nábojů při jakémkoliv náměru, ke kanónu zprava.Prostor schránek byl od prostoru pro osádku oddělen ocelovou přepážkou, kde v její spodní části uprostřed bylo otevíratelné okénko, které umožňovalo propojení nábojových pásů obou schránek při jejich výměně.K vlastnímu spojení článků pásu vloženým nábojem sloužil šroubový mechanismus ovládaný rukou.Prostor před schránkami s kanónovými náboji byl využit pro shromažďování prázdných článků pásu(po střelbě).Nábojnice byly od kanónu(od jeho dvou hlavní)odváděny dvěma trubkovými kanály, které ústily nad kanónem a zabezpečovaly vyhození nábojnic do prostoru před komplet.Schránka pro kulomet PKT (2000 nábojů) byla umístěna uvnitř věže.Odměr věže i náměr kanónu a s ním spřaženého kulometu (a také náměr protiletadlových raket) zabezpečovaly podle údajů palubního počítače elektrické servomechanismy.Systém řízení palby dále zahrnoval dva pasivní radiolokační úhloměrné systémy PRUS I, PRUS II, laserový dálkoměr a televizní zaměřovač.Kromě dvou schránek na kanónové náboje v pohotovostní poloze(tj. uvnitř věže) byly další tři schránky umístěny na rámu vozidla(jedna pod střeleckou věží vpravo a dvě hned za ní).Kapacita jedné schránky byla 260 nábojů.Po vystřílení nábojů ze schránek uvnitř věže se schránky pomocí jednoduchého nabíjecího zařízení vyměňovaly.Zdroje el. Energie byly umístěny v přední části vozidla mezi kabinou a střeleckou věží(elektrocentrála vlevo vedle schránky na náboje).V tomto prostoru byly i agregáty zabezpečující klimatizaci bojového prostoru objektu.
Prototyp celého kompletu vznikl v KONŠTRUKTĚ Trenčín až po roce 1989.Celý komplet byl poprvé vystaven na první výstavě IDET 1993.Česká armáda však od tohoto kompletu odstoupila a to znamenalo zastavení všech vývojových prací.Slovensko ve vývoji pokračovalo a tak vznikl samohybný protiletadlový komplet BRAMS .
Z tohoto kompletu vychází i hlavní technické charakteristiky výše zmiňovaného kompletu STROP.


TTD kompletu BRAMS (STROP)
Kadence 1950-2400min-1
Celková hmotnost 27100kg
Rozměry:
délka 9,9 m
šířka 2,95 m
výška
-se sklopenými senzory 3,3 m
-celková 4,2 m
Max.rychlost po komunikaci 100km/h-1
Jízdní dosah 700 km
Rozsah:
odměru 360°
náměru
-kanónu -5°, +85°
-PL řízených střel 0°, +70°
Počet členů osádky 3
URL : https://www.valka.cz/CZK-STROP-t30025#21945 Verze : 0
STROP


Měl jsem možnost se účastnit začátkem 90. let prezentace tohoto prostředku právě na půdě Konštrukty. Raketová výzbroj- v podstatě se počítalo s instalací přenosných protiletadlových raketových kompletů modernějšího typu IGLA a eventuelně i dalších zahraničních typů.
Poznámka- název STROP byl původně vyčleněn pro PL prostředek, kdy na upraveném podvozku BVP byla umístěna upravená zbraňová část 30 mm PLdvK vz.53/59 doplněná o pasívní průzkumné prostředky. Vývoj nebyl dokončen a zůstal jen prototyp.
URL : https://www.valka.cz/CZK-STROP-t30025#21959 Verze : 0
STROP


Citace :

Bojová hodnota 30 mm PLDvK vz.53/59 je značně snížena absencí přístrojů pro autonomní vyhledávání a identifikaci vzdušného cíle, jakož i nemožnost efektivního zapojení do jednotného systému PVO. Kanon nesplňuje ani požadavek ochrany osádky při činnosti v zamořeném terénu, na velmi nízké úrovni je ochrana střelce před účinky střepin a střel z ručních zbraní.


O modernizaci 30 mm PLDvK vz.53/59 se v Československu uvažovalo už v 70. letech 20. století, tato snaha vyústila do projektu VYDRA. Modernizace však neuvažovala o začlenění kanonů do komplexního PL systému jenž by byl vybaveného systémem řízení palby. PL kanon však nebyl z důvodu malé perspektivi do - výzbroje armády přijat.
K podstatné modernizaci 30 mm PLDvK vz.53/59 se velením armády rozhodnuto až v roce 1981! Následovaly rozbory možné realizace tohoto záměru.
Nejprve bylo zvoleno jakési etapové řešení:


1) Vyřešení systému řízení palby
2) Podvozek na nějž bude systém umístěn
3) Záměna 30 mm dvojkanónu (záměna z důvodu nízké kadence)


Je nutné si uvědomit, že v této době už delší čas neprobíhal vývoj hlavňových zbraní a obor mikroelektroniky byl u nás v plínkách.
Finálním řešitelem úkolu pod krycím označením STROP byl určen tehdejší Výzkumný ústav 010, konkrétně jeho středisko 01 Slavičín (dnes Vojenský technický ústav). Spoluřešitelským pracovištěm byl Výzkumný ústav 060 Praha a dále spolupracovala pracoviště Výzkumného ústavu 010 ve Vyškově. Před řešitele byl začátkem roku 1982 postaven úkol: "Navrhnout koncepci moderního protiletadlového kompletu vyrobitelného výhradně ze součástek a dílů čs. průmyslu a do konce roku 1984 postavit jeho funkční vzor a podrobit jej zkouškám."
Koncepce PL systému STROP byla v tomto období nastavena na tyto požadavky:
- pasivním způsobem zjišťování cílů o rychlostech do 300 m/s na vzdálenost 15-20 km
- identifikace cílů ve vzdálenosti min. 10 km
- přesné zamíření a sledování cílů tak, aby na vzdušný cíl mohla být zahájená palba ve vzdálenosti 4 000 m
- možnost přesné palby na pozemní stacionární i pohybující se cíle


Základní části:
- lehce obrněný pásový podvozek, vzniklý úpravou BVP-1
- věžový komplet sestavený ze dvou souose uložených otočných věží(střelecké a zaměřovací) s lafetovanými automatickými kanóny zaměřovacími přístroji a servopohony
- systém řízení palby kompletu s ovládacím pultem operátora
- primární zdroje el. energie, zahrnující akumulátorové baterie, nabíjecí agregát a soustavu měničů


Podvozkovou část tvořilo BVP-1 běžné sériové produkce, u něhož byla demontována věž a upravena korba. Vnitřní prostor BVP-1 poskytoval prostor pro zástavbu všeho co tvořilo poměrně rozměrný systém řízení palby. Podvozek BVP-1 splňoval požadavek ochrany osádky proti ostřelování z ručních zbraní a účinkům ZHN, výhodou byla již unifikace s zavedenou technikou u jednotek.


Byly provedeny následující úpravy:
- demontáž veškerého vybavení bojového prostoru vozidla (střílen, periskopů, vzduchových rozvodů) s následným zaslepením vzniklých otvorů, odstranění zadýmovacího zařízení, demontáž střední palivové nádrže (tím se snížila zásoba paliva ze 460 na 120 litru),
- přemístění vozidlových akumulátorů z bojového do motorového prostoru,
- demontáž pozorovacího přístroje velitele, jeho sedačky a dalšího vybavení mimo prostředků spojení,
- vyztužení korby vozidla a zesílení jejího stropu, na který byl navařen věnec. Na něj byla umístěna kulová dráha, převzatá z tanku T-55
- prostor řidiče beze změněn.


Na střeše vyztužené korby byly souose umístěn PLK ráže 30 mm, střelecká věž a zaměřovací věžička. Střelecká věž nesla lafetu 30 mm dvojkanonu a anténní systém prvního stupně pasivního radiolokačního uhloměrného systému (PRÚS) určeného pro hrubé zaměření do směru a zdroje signálu. Nosič antény PRÚS byl v přepravní poloze sklopen směrem dolů. Funkční vzor měl vlastně instalovánu vrchní lafetu z 30 mm PLDvK vz. 53/59. Na kanónech nebyly prováděny žádné úpravy (v budoucnosti se počítalo s jejich náhradou jiným typem). Na lafetě byly provedeny úpravy, vyplývající ze záměny způsobu ovládání. V podstatě bylo odstraněno vše co souviselo s ručním řízením a zaměřováním a naopak doplněno to, co požadoval systém řízení palby, (servomotory s přesnou převodovkou, snímače náměru, koncové spínače a snímače výstřelu). Zaměřovací věžička byla uložena na odměrovém ložisku, převzatém z 30 mm PLDvK vz. 53/59 a měla možnost zcela nezávislého pohybu vůči střelecké věži. Na zaměřovací věžičce byly instalovány průzkumné a zaměřovací přístroje. V přední části byl na pružných úchytech upevněn optický zaměřovač, vzniklý úpravou prototypu zaměřovače z vývoje systému VYDRA. Optický zaměřovač měl více méně funkci pro vizuální průzkum a jako náhradní zaměřovací prostředek. Velitel pomocí něho měl možnost kontrolovat přesnost sledování operátorem a pozorovat výsledky střelby. Na bočních stěnách zaměřovací věžičky byla, umístěna ložiska pro kolébky dalších přístrojů. Na levé straně (ve směru střelby) byla ve společném krytu umístěna dvojice antén zaměřovací části PRÚS. Na pravé straně pak laserový dálkoměr a kamera televizního zaměřovače vidikonového typu. TV zaměřovač byl základním zaměřovacím přístrojem. V klecové konstrukci pod zaměřovací věžičkou bylo stanoviště velitele a střelce. Jeho sedačka byla převzatá z BVP-1 a otáčela se společně s věžičkou. Kromě optického zaměřovače bylo na tomto stanovišti duplicitní ovládání SŘP, indikátor PRÚS, skříňka hovorového zařízení pro vnější i vnitřní spojení, signální a ovládací pult SŘP a pracoviště operátora.
Systém řízení palby kompletu STROP byl složen z průzkumných prostředků, zaměřovacích prostředků, dálkoměru, z výpočetních prostředků a dalších senzorů. Jako průzkumný prostředek byl určen pasivní radiolokační úhloměrný systém (PRÚS). PRÚS pracoval na základě příjmu signálů od palubních radiolokátorů nalétávajících letounů, zjišťoval směr výskytu cílů a analýzou těchto signálů prováděl jejich identifikaci.


Systém byl dvoustupňový:
- první stupeň měl větší citlivost, působil všesměrově a zjišťoval cíle a jejich azimut. Jeho anténní systém byl na sloupovém nosiči na lafetě kanonu
- úkolem druhého stupně bylo zpřesnit azimut vybraného cíle, určit jeho polohový úhel, automaticky na něj navést zaměřovací přístroje a provést předběžnou identifikaci. Anténní systém druhého stupně byl umístěn na zaměřovací věžičce na společném náměrovém hřídeli s kamerou TV zaměřovače a laserovým dálkoměrem

Zaměřovací systém sestával z televizního zaměřovače a optického zaměřovače. Použití TV zaměřovače jako hlavního zaměřovacího přístroje umožnilo umístit pracoviště operátora do korby vozidla a tak pro něj vytvořit nejlepší podmínky k citlivému ovládání řídící páky při sledování cíle, bez rušivých vlivů otáčení věže. Navíc byly vytvořeny předpoklady pro pozdější alternativní použití kamer, pracujících v různých spektrálních oblastech a tak umožňující činnost kompletu i za zhoršených podmínek viditelnosti. Kromě uvedených zásadních přínosů TV zaměřovače bylo při zkouškách kompletu využito možnosti zobrazit na obrazovce monitoru spolu s pozorovanou scénou i další informace ze SŘP a vše zaznamenat videomagnetofonem. Videozáznam byl pak jedním z hlavních podkladů pro vyhodnocování činnosti obsluhy a celého kompletu i výsledků střelby. Výpočetní centrum prostředku bylo tvořeno dvěma hlavními počítači a dalšími pomocnými prostředky. Na základě předpokladu přímočarého rovnoměrného pohybu cíle vypočítával jeho předpokládanou polohu, do které naváděl zaměřovací věžičku. Operátor mohl tyto povely pomocí řídící páky korigoval odchylky počítačové predikce polohy cíle od skutečnosti. To znamená, že systém řízení palby kompletu STROP umožňoval poloautomatické sledování cíle. V souvislosti s touto problematikou byly zahájeny výzkumné práce na automatickém sledování cíle a zpracování digitalizovaného signálu z kamery televizního zaměřovače, které mělo být v kompletu perspektivně použito. Další počítače byly integrovány do PRÚS, laserového dálkoměru a servosystémů. Střelecká věž byla v bojovém režimu plně řízena počítačem a to v souladu se zaměřovací věžičkou. Po vypočítání prvků pro střelbu pak byla střelecká věž řízena nezávisle na zaměřovací věžičce (ta nadále sledovala cíl) s příslušným nadběhem kanonů.


Pracoviště operátora bylo situováno v pravé zadní části bojového prostoru BVP-1. V jeho centrální části byl monitor TV zaměřovače a pult Detailní pohled na zadní stranu věžového kompletu operátora (v porovnání s pultem velitele) s širšími možnostmi ovládá- ní a testování celého kompletu, s počítadlem vystřelených ran a s předvolbou počtu ran v dávce. V korbě vozidla byly rovněž umístěny bloky počítače SŘP, bloky elektroniky pro řízení servomotorů a akumulátorové baterie a měniče pro pohon zbraňové nástavby. Zdrojová soustava Ze zadaných rychlostí cílů, proti kterým měl komplet působit, vyplynuly i značné požadavky na dynamiku servosystémů (100 o.s, 100 o.s-2) a z nich i odpovídající výkony servosystémů. To se pak projevilo v požadavcích na zdrojovou soustavu, která musela dodávat značný špičkový výkon. Jako základní zdrojový prvek SŘP byly použity klasické olověné akumulátory s napětím 24 V ss, dobíjené z elektrocentrály. Počítalo se s jejich instalací ve vozidle, postavený funkční vzor však byl napájen z elektrocentrály mimo komplet a alternativně i z průmyslové sítě. Vzhledem k příznivým zástavbovým poměrům a provozní pohotovosti se jako konečné řešení předpokládala plynová turbína pohánějící elektrocentrálu. Vývojové práce na ní byly zahájeny, avšak ještě v počáteční fázi rozhodnutím nadřízených míst zastaveny. Servosystémy střelecké věže byly napájeny napětím 115 V při 400 Hz se špičkovým výkonem 4 až 5 kVA, které zajišťovaly měniče.


Složitý komplet vyžadoval důkladné přezkoušení. Zkoušky kompletu pak zahrnovaly odzkoušení jednotlivých subsystémů, prověřování vazeb mezi jednotlivými subsystémy v imitovaných situacích, prověřování činnosti celého systému při sledování reálných pozemních i vzdušných cílů a při fiktivních střelbách na ně a končily ostrými střelbami na pozemní a tažené vzdušné terče. Celkem bylo provedeno přes 450 zkoušek, pro něž letouny a vrtulníky různého typu vykonaly více než 300 průletů.
Zkouškami potvrzené hlavní parametry funkčního vzoru Parametry kanonů zůstaly z hlediska jejich výkonu a přesnosti střelby shodné jako u 30 mm PLDvK vz. 53/59 (na kanonech nebyly provedeny žádné úpravy, neboť rozbory ukázaly, že nejefektivnější bude pozdější záměna typu kanonu). Rozsah náměru kanonů a zaměřovacích přístrojů byl od -5 do +80, rozsah odměru 180 na obě strany od podélné osy, zaměřovací věžička se mimo to mohla pohybovat o 25 na obě strany od polohy střelecké věže. Maximální úhlové rychlosti věží byly 100.s v odměru, v náměru 60.s. Dosah TV zaměřovače i dálkoměru 7 km (za ideálních podmínek viditelnosti byl TV zaměřovačem sledován MiG-21 až na vzdálenost 11 km). Palbu bylo možno zahájit po 6 sec od zachycení cíle TV zaměřovačem. SŘP umožňoval zahájit palbu na blížící se cíl již v dálce 4 000 metrů. Střelba s uvažovaným účinkem střel a rozptylem kanonů však byla efektivní na vzdálenosti 1 500 - 2 000 metrů. Po prvních zkouškách v roce 1984 byly na základě získaných zkušeností provedeny potřebné úpravy (nikoliv však v koncepci kompletu) a v následujícím roce provedeny další zkoušky.
Použitý podvozek BVP-1 (se šesti pojezdovými koly) svou nosností nepostačuje a v dalším bude nutno použít verzi se sedmi pojezdovými koly nebo podvozek kolový.


I přes to, že funkční vzor ve všech detailech nedosáhl výsledků podle původních představ, potvrdila se správnost základní koncepce kompletu a zejména navrženého systému řízení palby. Na základě zkoušek bylo možno upřesnit zadání na vývoj jednotlivých subsystémů. Tento komplet vytvořil solidní základ pro pokračování ve vývoji PL kompletů.




Zhotovitel: Výzkumný ústav 010 Slavičín



Technicko-taktická data
Hmotnost 15 170 kg


Rozměry:
- délka: 6 740 mm
- šířka: 2 940 mm
- výška (v pochodové poloze): 2 700 mm
- výška (v bojové poloze): 3 575 mm

Náměr : -5° do + 80°
Odměr: ±180°



Zdroj
1) Martinec, J.: Protiletadlový prostředek STROP, ATM 2/1997, str. 18-21, ISSN1210-2849
2) Martinec, J.: Protiletadlový prostředek STROP, ATM 3/1997, str. 18-21, ISSN1210-2849
CZK - STROP - (ATM)

(ATM)
URL : https://www.valka.cz/CZK-STROP-t30025#117627 Verze : 0
...
CZK - STROP - (ATM)

(ATM)
URL : https://www.valka.cz/CZK-STROP-t30025#117630 Verze : 0

Diskuse

Ďalším vývojom tohto prostriedku v 80-tych a 90-tych rokoch bol vytvorený nový prototyp kompletu STROP - podvozok pancierovaná T-815 použitá u ShKH Dana (neskôr modernizovaná Ondava a Zuzana), miesto 30 mm PldvK použité 2 spriahnuté 30 mm kanóny 2A38. Raketovú výzbroj tvorili spočiatku 2 strely S-2M, neskôr až 4 strely IGLA. V systéme boli použité najmodernejšie elektronické prostriedky dostupné v ČSSR. Nakoľko po roku 1989 bolo zaostávanie elektronických systémov vyvinutých v ČSSR voči zvyšku sveta už príliš veľké, ďalší vývoj bol zameraný na zástavbu rádioelektronických systémov zahraničnej výroby - na systéme spolupracovali okrem iných francúszke a izraelské firmy. Boli vyrobené minimálne 2 prototypy, ktoré sa po rozdelení ČSFR rozdelili medzi ČR a SR. Na Slovensku pokračoval vývoj ďalej a vyústil do hybridného kompletu BRAMS, v ČR do kompletu STROP II.
URL : https://www.valka.cz/CZK-STROP-t30025#140227 Verze : 0
...
CZK - STROP -


URL : https://www.valka.cz/CZK-STROP-t30025#141786 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více