Kawasaki Ki 48 Sókei [Lily]

Kawasaki Ki-48 Sokei
川崎 キ48 ・ 九九式双发轻爆击机

Kawasaki Ki-48 - přehled verzí


川崎 キ-48


九九式双発軽爆撃機 - Kyūkyūshiki sōhatsu kei bakugekiki - armádní dvoumotorový lehký bombardér Type 99


Japonské jméno: Sokei


Allied reporting name: Lily



Označení Provedení letounu - popis
Kawasaki Ki-48 prototypy 4 prototypy a pět předsériových letadel, první prototyp byl dokončen v červenci 1939
Kawasaki Ki-48-Ia a Ki-48-Ib 557 letadel, od června 1940, obě verze se navzájem odlišovaly pouze závěsníky kulometů.
Kawasaki Ki-48-IIa Celkem bylo dodáno 1 408 letadel verze II. Montáž motorů Ha-115 o vyšším výkonu, dovolila instalaci pancéřových desek
pro ochranu osádky, motorů a nádrží s palivem.
Kawasaki Ki-48-IIb dostaly do křídel mřížové aerodynamické brzdy, pro snížení rychlosti při střemhlavém náletu (to byl konec prototypu Kawasaki Ki-66).
Hmotnost pum se zvýšila až na 800 kg.
Kawasaki Ki-48-IIc poslední sériově vyráběná verze, konec výroby říjen 1944, vylepšena obrana montáží kulometu Ho-103 do hřbetního střeliště,
popř. dodatečně další do přídě. Letoun byl přetížen.
Kawasaki Ki-48-II KAI sebevražedná úprava, osádka byla dvoumístná, 800 kg výbušnin a dlouhý detonátor na tyči před přídí.
Kawasaki Ki-81 projekt a nedokončený prototyp vícemístného stíhacího letounu, projektovaného na základě Kawasaki Ki-48-II
Kawasaki Ki-174 projekt útočného letadla pro sebevražedné nálety byl navržen na základě Kawasaki Ki-48-II




Vyrobeno celkem 1 997 letounů tohoto typu.
Výroba prototypů proběhla v továrně 川崎航空工機業株式会社 - Kawasaki Kōkūki Kōgyō Kabushiki Kaisha, Kagamigahara, near Gifu


Použité prameny:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, 2nd edition, Londra, Putnam & Company Ltd., 1979, ISBN 0-370-30251-6.
Richard M. Bueschel, Kawasaki Ki.48-I/II Sokei in Japanese Army Air Force-CNAF & IPSF Service, Aircam No.32, Canterbury, Kent, UK, Osprey Publishing Ltd., 1972, ISBN 0-85045-133-7.
http://www.airwar.ru/enc/bww2/ki48.html
URL : https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-48-Sokei-Lily-t31415#113326 Verze : 1
Kawasaki Ki-48
創形 - Sokei
九九式双発軽爆撃機 / Kyukyúshiki sohacu keibaku gekiki / armádní lehký bombardér typ 99
Spojenecké kódové jméno: Lily


Japonské armádní letectvo mělo při svém válečném tažení v Číně naprostou převahu ve vzduchu. Čínské letectvo bylo slabé a japonské letouny tak byly nadřazené téměř všemu, co proti nim mohl protivník nasadit. Slovo téměř znamená, že existovalo několik málo výjimek. Těmito výjimkami byly sovětské stíhačky I-153 a I-16 a lehký bombardér Tupolev SB-2 (Скоростной бомбардировщик). Sovětský svaz, v rámci mezinárodní pomoci, dodal Číně několik desítek těchto moderních letadel (SB-2 bylo asi 62). Letouny s čínskými výsostnými znaky létaly od listopadu 1937 jak se zkušenými sovětskými, tak i s čerstvě vycvičenými čínskými osádkami. Školící středisko bylo v provincii Sin-tiang a zde tyto letouny také poprvé zasáhly do bojů. Opravdu velký dojem udělal rychlý lehký bombardér SB-2 na japonské piloty, rychlost těchto bombardérů byla téměř stejná jakou dosahovaly nejmodernější japonské armádní stíhačky Nakajima Ki-27, právě tato rychlost byla důležitým obranným prvkem SB-2.


Velení císařského armádního letectva (大日本帝国陸軍航空本部 Dai-Nippon Teikoku Rikugun Kōkū Hombu) pečlivě analyzovalo nasazení a vlastnosti těchto bombardérů a velice brzy došelo k závěru, že potřebuje pro své armádní jednotky bombardovací letoun podobných kvalit.


Společnost 川崎航空工機業株式会社 - Kawasaki Kōkūki Kōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Kawasaki) dostala již koncem prosince 1937 objednávku na lehký rychlý bombardovací letoun, který měl dosahovat maximální rychlosti alespoň na úrovni 480 km/h, cestovní rychlost potom měla být minimálně 350 km/h, obrana měla být složena ze tří až čtyř pohyblivých kulometů ráže 7,7 mm a nosnost pum alespoň 400 kg. Tovární tým konstruktérů Kawasaki byl upozorněn, že není žádoucí instalace řadových vodou chlazených motorů (jejich užití továrna Kawasaki prosazovala), protože byl kladen důraz na schopnost operovat v oblastech s chladným podnebím (Dai-Nippon Teikoku Rikugun Kōkū Hombu uvažovalo o bojích proti SSSR v oblasti Sibiře).


Prací na projektu bombardéru se již v lednu 1938 ujal šéfkonstruktér společnosti Kawasaki inženýr Takeo Doi. Navrhl dvoumotorový celokovový letoun se středoplošným uložením křídel, který byl poháněn dvěma hvězdicovými motory Nakajima Ha-25 se vzletovým výkonem 950 koní. Osádka byla čtyřčlenná a pro svou obranu měla k dispozici tři pohyblivé kulomety typ 89 ráže 7,7 mm, jednalo se o zbraň již starou, ale v japonském armádním letectvu stále dosti oblíbenou. Jeden kulomet byl v předním střelišti, druhý ve střelišti na hřbetě trupu a třetí ve výklopném střelišti v prosazení trupu za pumovnicí. Do pumovnice bylo možno zavěsit různé kombinace pum až do celkové hmotnosti 400 kg, nejčastěji se používalo při útocích na pěchotu 24 pum po 15 kg nebo v případě útoku na chráněné cíle 6 pum po 50 kg nebo 4 pumy po 100 kg.


Stavba čtyř prvních prototypů se zdržela natolik, že první prototyp byl zalétnut až v červenci roku 1939, armádní zkoušky započaly následující měsíc. První prototypy se potýkaly vedle běžných dětských nemocí s vibracemi a třepáním ocasních ploch. Do testů se brzy zapojilo také pět předsériových strojů, Takeo Doi se svým konstrukčním týmem ocasní plochy upravil a takto upravený byl letoun v prosinci 1939 přijat do výzbroje armádního letectva pod označením „Armádní dvoumotorový lehký bombardér typ 99 model 1A“, nebo zkráceně v systému označení Kitai Ki-48-Ia.

Počátkem léta 1940 se v továrně v Gifu rozeběhla sériová výroby a na podzim téhož roku byla uznána jako první bojeschopná jednotka, která byla vyzbrojena novými lehkými bombardéry, bylo to 45.Sentai operující v severní Číně, spojenecká zpravodajská služba pojmenovala nový bombardér ženským jménem Lily. První zkušenosti z bojového nasazení byly skvělé, letoun byl konstruován přímo pro čínské bojiště, čínské letectvo bylo již velmi slabé a neúčinné, letouny Sokei, takové bylo jeho bojové jméno. Bombardéry Ki-48 létaly navíc v doprovodu vlastních stíhaček. Tato takřka idylická situace se však brzy měla změnit, jakmile se totiž Ki-48-I dostaly na bojiště, kde proti nim operovaly modernější spojenecké stíhačky, pak se projevila slabá a málo účinná výzbroj, nedostatečná pasivní ochrana a již zaostávající výkony.


Pomoci měla nová verze označená Ki-48-II, již v únoru 1942 byl zalétán prototyp této verze, který byl poháněn výkonnějšími motory Nakajima Ha-115 o výkonu 1 150 koní. Vyšší výkon motorů byl využit k eliminaci nárůstu vzletové hmotnosti, protože byla zavedena pancéřová ochrana prostoru pro osádku a dále byly instalovány ochranné obaly palivových nádrží. Situace byla mnohdy až paradoxní, protože lehká konstrukce Ki-48 byla až neúměrně zatížena pancéřovými deskami o tloušťce 6,5 až 16,5 mm! Konstrukce trupu byla také zesílena, ale zůstala slabá kulometná výzbroj.


Nové stroje Ki-48-IIa byly vyráběny od dubna do října roku 1942. Od července 1942 do října 1944 se vyráběla další verze Ki-48-IIb, která měla původně předešlou verzi doplnit, ale nakonec ji ve výrobě zcela nahradila. Tato verze měla v křídlech výklopné brzdící mříže pro snížení rychlosti střemhlavého letu. Zavedení této verze do výroby a její poměrně úspěšné nasazení nakonec vedlo ke zrušení projektu specializovaného střemhlavého letounu Ki-66. Náklad pum bylo možno zvýšit na úkor doletu až na 800 kg, stále ale přetrvala slabá obranná výzbroj třech kulometů puškové ráže.


Tuto slabinu konstruktéři alespoň částečně vyřešili u další verze Ki-48-IIc z roku 1943. Tato verze nesla ve hřbetním střelišti jeden půlpalcový kulomet Ho-103, stejnou zbraň instalovali zbrojíři v polních dílnách ještě do přídě, tímto dodatečně montovaným kulometem bylo možno vést palbu z bočních okének v přídi. Zde se však již vývoj letounu dostává do uzavřeného kruhu, zvýšila se účinnost obranné výzbroje, ale poklesly výkony a nosnost pum.


Ki-48 byl typický předválečný lehký bombardér, který si sebou nesl určitá konstrukční omezení, ale v japonském armádním letectvu i přes tato omezení plnil taktické úkoly po celou dobu války. Letouny Ki-48 potkal smutný osud mnoha japonských letadel – sebevražedné útoky, mnoho strojů bylo odzbrojeno a ušetřená hmotnost byla využita pro vyšší hmotnost nesených pum nebo trhavin, existovala i speciální čistě sebevražedná úprava (nejednalo se tedy o výrobu) označená jako Ki-48-II KAI, letoun byl naložen 800 kg trhaviny, osádka byla dvoučlenná a letoun byl rozeznatelný svým charakteristickým detonátorem umístěným na dvoumetrové tyči uložené v přídi.


Další vývoj: konstrukční tým začal pracovat na projektu doprovodného stíhacího letounu, který byl vypracován na základě verze Ki-48-II, této projekt byl označen Ki-81 a byl armádním letectvem záhy zastaven.

Existoval ještě projekt Ki-174, což měla být továrně vyráběná sebevražedná verze Ki-48-II.


Minimálně jeden letoun, častěji se píše o čtyřech strojích, Ki-48-IIb byl(y) používán(y) ke zkouškám řízených kluzákových protilodních pum Mitsubishi Ki-148 I-Go-1B.


Celkem bylo vyrobeno 1 997 letadel Ki-48 všech verzí.


Použité prameny:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, rok 1987, ISBN: 0 87021 313 X
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Putnam Aeronautical Books, rok 1990, ISBN: 1 55750 563 2
Lubomír Vejřík, Vzestup a pád orlů Nipponu - Prolog, Vydání-Svět křídel Cheb, ISBN 80-85280-26-4
Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
Richard M. Bueschel, Kawasaki Ki.48-I/II Sokei in Japanese Army Air Force-CNAF & IPSF Service, Aircam No.32. Canterbury, Kent, UK, Osprey Publishing Ltd., rok 1972 ISBN 0-85045-133-7
L+K 23/1978, Letadla 39-45, Václav Němeček
www.aviastar.org
www.century-of-flight.freeola.com
http://www.airwar.ru/enc/bww2/ki48.html
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-48-Sokei-Lily-t31415#299077 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více