Vajda, Stěpan

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
Sraz říjen 2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Vajda, Stěpan

    Avatar
    Kapitán in memoriam Stěpan Vajda


    Velitel 4. tankové roty 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, Hrdina Sovětského svazu


    Narodil se 17. ledna 1922 v obci Dulovo na Podkarpatské Rusi, která tehdy byla součástí Československé republiky. Byl nejstarší ze čtyř dětí Nikoly Vajdy, který prožil mnoho let v ruském zajetí a aby zabezpečil rodinu, jezdil často za prací do západní Evropy, Ruska i USA. Svému synovi zajistil dobré vzdělání na gymnáziu v Chustu, kde mladý Stěpan získal stipendium jako vynikající student. Zde také přilnul k idejím čechoslovakismu.


    Poté, co byla Podkarpatská Rus násilně připojena k Maďarsku a studenti byli nuceni vstupovat do polovojenské mládežnické organizace Levente a začali být odváděni do maďarské armády, rozhodl se Stěpan v srpnu 1940 přejít hranice do SSSR. Tam byl jako mnoho jiných československých občanů internován a po obvinění ze špionáže odsouzen na tři roky nucených prací. Jen díky pevnému zdraví se mu podařilo přežít ve velice tvrdých podmínkách sovětského Gulagu u Sverdlovska a teprve na základě dohod mezi československou vládou v Londýně a vládou SSSR byl v lednu 1943 propuštěn, aby se mohl připojit k čsl. záložnímu pluku v Buzuluku. V Novochopersku pak absolvoval školu pro důstojníky v záloze a koncem března se stal velitelem pěší čety. Pro dobré výsledky v kurzu byl vybrán do kurzu pro tankisty v Tambově, kde se začala formovat 1. čs. samostatná tanková brigáda a ve kterém získal specializaci mladšího mechanika-radisty a pověst nejlepšího střelce z tankového kanónu i kulometu. Pro jeho mimořádné schopnosti si ho vybral velitel tankové roty ppor. J. Buršík za člena osádky svého tanku T-34 s bojovým jménem „Žižka“. Počátkem listopadu 1943 se spolu s ním zúčastnil bojů o osvobození Kyjeva a vedl si velmi dobře. Zůstalo za ním jedno zničené samohybné dělo, obrněný transportér, tři kanóny, dvě kulometná hnízda a dva podzemní bunkry. Byl povýšen do hodnosti desátníka a v prosinci roku 1943 se zúčastnil bojů o Rudu a Bílou Cerkev. V době, kdy poručík Buršík nebyl přítomen, přebíral velení tanku. V bojích u vesnice Ruda zajišťoval spojení a když spatřil blížící se rojnice nepřítele, zasedl k tankovému kulometu a přesnou dávkou je skosil. Za to mu byl udělen Československý válečný kříž 1939.


    V lednu 1944 vyřadil v bojích u Korsuň-ševčenkovské operace u vsi Buzovky tři německé obrněné transportéry, za což obdržel svůj druhý Československý válečný kříž 1939 a sovětský Řád slávy 3. stupně. V té době byl již rotným a po vzniku 1. čsl. tankového pluku 15. května 1944 byl povýšen do důstojnické hodnosti. V době probíhající Karpatsko-dukelské operace vedl výcvik tankistů u 2. tankové roty a do bojů nezasáhl. Teprve v únoru 1945 byl ve funkci velitele 1. tankové čety 4. roty, jejíž velení po zranění velitele převzal, vyslán do bojů u Slezského města Žory v rámci Ostravské operace. Tam dokázal vynikajícím manévrováním a přesnou střelbou z kanónu zničit jeden německý tank, dvě samohybná děla, několik protitankových kanónů, kulometných hnízd a nákladní automobil. Na přelomu března a dubna pak u města Tworówka v sestavě čsl. tankové brigády vedl útok na podporu sovětské pěchoty. Vyřadil přitom německou samochodku a jedno dělo. Když přišel 6. dubna rozkaz k ústupu pro sílící německý odpor, rozhodl se vylézt ven a osobně navigovat tanky. Po otevření tankového poklopu byl zasažen německým odstřelovačem do hlavy. Následujícího dne bylo jeho tělo pohřbeno v obci Pogrzebien a později bylo převezeno do Moravské Ostravy. Posmrtně byl Stěpan Vajda povýšen do hodnosti kapitána a 10. srpna mu byl udělen třetí Československý válečný kříž 1939 a Zlatá hvězda Hrdiny SSSR in memoriam.


    Posmrtně byl vyznamenán Československým vojenským řádem bílého lva "Za vítězství" 1. stupně. V Praze nese jméno Stěpana Vajdy ulice.


    Prameny:
    Kolektiv autorů: Vojenské osobnosti československého odboje 1939 - 1945, AVIS, Praha 2005
    archív autora

    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/33200#120181Verze : 0
    Avatar
    Dovolím si doplnit pár detailů, neb si myslím, že k takovým vzorům nejen pro naši mládež je nutno se stále vracet a velmi by mně potěšilo více diskuze, faktu i zamyšlení k lidem, kteří opravdu bránili svoji vlast kterou milovali.


    Jedním z takových vojáků války byl mladý voják ppor. Štěpán Vajda. To podstatné je velmi dobře zpracované v úvodní části a proto se zaměřím jen na několik okamžiku z jeho života.


    Dne 8. srpna roku 1940 byl Štěpán Vajda odsouzen a svůj mladý život prožíval v komunistickém koncentračním táboře, který dnes maskujeme slovem „GULAG“. Teprve v lednu roku 1943 je z lágru propuštěn a již 2. února 1943 je vojákem čs. zahraniční jednotky v SSSR.


    Již udělení sovětského řádu SSSR III. třídy bylo vysokým ocenění statečnosti, tehdy mladého neznámého desátníka, jehož vzorem byl jeho velitel poručík J. Buršík.


    V boji prokázal Vajda, že je statečný voják, odhodlaný velitel. Jeho život ukončila kulka německého odstřelovače. Štěpán Vajda byl pohřben dne 7. dubna u kostela v obci Pogrzebien. Dnem 1. května roku 1945 je povýšen do hodnosti kapitána in memoriam. Dne 11. května jsou jeho ostatky vyzvednuty a statečný voják je s poctami pohřben (ostatky jsou uloženy) na náměstí u Nové radnice města Ostravy.


    Přehled řádů a vyznamenání kpt. Štěpána Vajdy:


    ČSR:
    Hvězda I. stupně Čs. vojenského řádu Bílého lva „ Za vítězství“
    Čs. válečný kříž 1939 (3x)
    Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem 1939
    Čs. vojenská pamětní medaile se štítkem „SSSR“


    SSSR:
    Čestný titul Hrdina SSSR spojený s právem nosit medaili „Zlatá hvězda“
    Řád Lenina
    Řád Slávy III. stupně


    Výčet vyznamenání ani v tomto případě není zcela úplný.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/33200#391409Verze : 0