MINOVÁ VĚTEV - podzemní galerie, vycházející u bastionových a klešťových pevností z tzv. hlavní galerie nebo mohla vybíhat z minové předsíně u polygonálních pevností, v níž mohly být zřízeny bud' demoliční miny, určené k destrukci pevnostního valu v případě, že by jej obsadil nepřítel, nebo přebité miny, určené k likvidaci nepřátelských dělostřeleckých obléhacích baterií a obléhacích prací. V přední obranné linii pevnosti byly minové větve (miny) předsunuty i před opevněný prostor a vytvářely minové pole, toto pole mělo být poté použito v případě útoku nepřítele.
U pevností z 18. století se u rozsáhlých minových systémů dělily minové větve podle svého umístění na:
- minové větve prvního založení (Rameau der ersten Lage), tj. podpovrchové miny lehké kategorie, které měly vyhodit do vzduchu cca 3 metry silnou vrstvu země a vytvořit kráter o průměru asi 6 metrů
-minové větve druhého založení (Rameau der zweiten Lage), tj. hluboké miny, které směřovaly na úrovni hlavní galerie pod glacis. Měly vyhodit do vzduchu 6 metrů silnou vrstvu země s kráterem o průměru asi 12 metrů.
U pevností z 18. století se u rozsáhlých minových systémů dělily minové větve podle svého umístění na:
- minové větve prvního založení (Rameau der ersten Lage), tj. podpovrchové miny lehké kategorie, které měly vyhodit do vzduchu cca 3 metry silnou vrstvu země a vytvořit kráter o průměru asi 6 metrů
-minové větve druhého založení (Rameau der zweiten Lage), tj. hluboké miny, které směřovaly na úrovni hlavní galerie pod glacis. Měly vyhodit do vzduchu 6 metrů silnou vrstvu země s kráterem o průměru asi 12 metrů.