Hannibal Gisco

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
Sraz říjen 2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Hannibal Gisco

    Avatar
    Kartáginský velitel Hannibal Gisco (??? - mezi 260 a 257 př.n.l.)


    O Hannibalovi z rodu Gisco nevíme vůbec nic* až do okamžiku, kdy vstupuje na jeviště první punské války jako velitel kartáginské posádky v Akregantu (Agrigentu), kterou Římané roku 262 př.n.l. oblehli. Akreganto bylo kartáginským spojencem na Sicílii a mělo se stát základnou, ze které bude operovat kartáginská armáda, jejíž vyslání se chystalo. Římané však Kartágince předběhli a posádku ve městě vedenou právě Hannibalem Gisco oblehli.


    Hannibal zorganizoval obranu města a odolal římským pokusům zmocnit se ho - Římané tedy museli přejít k dlouhodobému obležení. Na konci roku 262 př.n.l. se na Sicílii vylodily kartáginské síly a utábořily se nedaleko města - Římané nyní museli obléhat město a vzdorovat armádě snažící se ho vysvobodit zvnějšku.


    Hannibalovi muži ve městě však blokádou strádali více a nakonec se všem třem velitelům zdálo výhodné či nutné svést pravidelnou bitvu (to bylo již roku 261 př.n.l.). Hannibal Gisco mohl se svým synem Hannónem Starším, který velel kartáginské armádě vyslané z Afriky, komunikovat pouze prostřednictvím kouřových signálů, a nepodařilo se jim úder dostatečně zkoordinovat. Výsledkem bylo, že Římané porazili Hannóna (či spíše se jim podařilo jeho armádu zahnat). Hannibal Gisco však (pravděpodobně v noci po bitvě) dokázal nečekaně prorazit z obleženého města a dostat se i s posádkou na svobodu. Akregantum následujícího rána padlo.


    Hannibal si svým kouskem zřejmě získal přízeň kartáginského vedení, neboť roku 260 př.n.l. se objevuje na Sicílii jako velitel kartáginského námořnictva (jeho syn Hannó byl za svůj neúspěch v bitvě v Karthágu potrestán peněžitou pokutou). Římané ovšem právě v tomto roce spustili na moře svou první flotilu v historii a Hannibal se tedy stal oním mužem, který se s ní musí utkat. Pravděpdobně se domníval, že nebude těžké porazit Římany, kteří neměli s válkou na moři vůbec žádné zkušenosti, což se mu brzy mělo potvrdit.


    Když se Římané pokusili sedmnácti loděmi obsadit Liparské ostrovy, Hannibal proti nim vyslal dvacet svých veslic a poté co Římané v panice opustili dvanáct svých plavidel, všechna je zajal i s konsulem (tím byl Cn. Cornelius Scipio, který si tím vysloužil přídomek Asina, tedy Osel). Hannibal se poté sám v čele části kartáginské flotily vydal na výzvědnou plavbu podél italského pobřeží, aby zjistil polohu a sílu nové římské flotily. Znenadání na ni narazil a ocitl se mezi mnohem větším počtem nepřátelských plavidel než měl sám k dispozici. Po krátkém boji či spíše zmatku prorazil a bezpečně unikl.


    Hannibal se po svém setkání s římskou flotilou vrátil k sicilskému pobřeží pro posily a se 130ti loděmi začal plenit severní pobřeží Sicílie západně od Messany, snažíc se tak vyprovokovat římské loďstvo ke střetu, v němž (nikoliv neprávem) věřil v jistý úspěch. Římská flotila se skutečně dostavila, a překvapila ho svou novou zbraní - corvem, tedy otočným hákem, jímž se římská lod připoutala k nepřátelské a převedla tak námořní boj na "pozemní" střetnutí. V bitvě u Mylae Římané svou neobvyklou taktikou zaskočili lépe manévrující kartáginské lodě s mnohem zkušenějšími posádkami a dosáhli svého prvního námořního vítězství v historii. 31 Hannibalových lodí bylo zajato, 14 potopeno a dalších 5 vyřazeno. Sám Hannibal musel uniknout na malém člunu.


    Po tomto neúěpchu byl povolán zpět do Karthága a po krátkou dobu se války neúčastnil. Roku 259 či 258 př.n.l. byl však vyslán na Sardinii, aby ji bránil před římskou invazí (Římané roku 259 př.n.l. ovládli Korsiku a hrozila invaze na Sardinii). Římskou flotilou byl roku 258 př.n.l. uzavřen v přístavu Sulci (jihozápadní Sardinie) a při pokusu o proražení blokády byl opět s velkými ztrátami poražen. To už kartáginskému vedení došla s neúspěšným velitelem trpělivost a roku 258 nebo 257 př.n.l. byl Hannibal ukřižován.


    Některé moderní zdroje uvádějí, že Hannibal Gisco byl ukřižován už po neúspěchu u Mylae roku 260 nebo 259 př.n.l., nicméně Polybius popisuje jeho účast v boji na Sardinii (která se dá nejpravděpodobněji datovat do roku 258 př.n.l.) i to, že poté byl zajat vlastními kolegy, zbaven velení a ukřižován vlastními vojáky.


    * Některé zdroje ovšem tvrdí, že Hannibal velel už roku 265 př.n.l. kartáginské posádce v Messaně, jejímž vyhnáním Římany první punská válka začala (podle jiných zdrojů jí velel jistý Hannó). Polybius však jméno tohoto velitele neuvádí a navíc výslovně tvrdí, že byl za svůj čin v Karthágu následně ukřižován. Je tedy možné, že Hannibal posádce velel a ukřižován byl skutečně až po neúspěchu na Sardinii či u Mylae, přičemž Polybius tuto informaci v textu zdvojil, když ji zmiňuje jednak po opuštění Messany a jednak po neúspěchu u Sulci. Pravda se v tomto případě asi nedá prokazatelně zjistit, neboť Kartáginci znali velmi málo osobních jmen, a tak osobnosti účastnící se první punské války nám na základě nedostatečných informací mnohdy splývají (a možná splývali už Polybiovi).



    Prameny:


    Polybios (online verze např. penelope.uchicago.edu )


    www.kleio.cz


    www.roman-empire.net


    http://www.barca.fsnet.co.uk/
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/34873#126260Verze : 0