De Havilland D.H.115 Vampire T Mk.11

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 29.590,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

De Havilland D.H.115 Vampire T Mk.11

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    De Havilland D.H.115 Vampire T Mk.11 De Havilland D.H.115 Vampire T Mk.11
    Originální název:
    Original Name:
    De Havilland D.H.115 Vampire T Mk.11
    Kategorie:
    Category:
    cvičný letoun trainer aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.01.1953-DD.08.1955 The de Havilland Aircraft Co. Ltd., Hatfield
    DD.MM.195R-DD.MM.195R The de Havilland Aircraft Co. Ltd., Hawarden
    DD.11.1950-DD.03.1955 The de Havilland Aircraft Co. Ltd., Christchurch
    DD.07.1954-DD.10.1955 The Fairey Aviation Co. Ltd., Manchester
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.11.1950-DD.MM.195R
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    539:
    114 Hatfield
    269 Hawarden
    126 Christchurch
    30 Manchester
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    15.11.1950
    Osádka:
    Crew:
    2
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    jednoplošník monoplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    zatahovací retractable
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola wheels
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    3348 kg 7380 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    5058 kg 11150 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    ? kg ? lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    11.58 m 38ft
    Délka:
    Length:
    10.53 m 34ft 6.5in
    Výška:
    Height:
    1.88 m 6ft 2in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    24.34 m2 262 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    ? kg/m2 ? lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    jednoproudový turbojet
    Počet motorů:
    Number of engines:
    1
    Typ:
    Type:
    de Havilland Goblin 35 o tahu 15,58 kN de Havilland Goblin 35, thrust 3500 lb.st.
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    ? ?
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    865.8 km/h v 0 m 538 mph in 0 ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    ? km/h v ? m ? mph in ? ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    22.9 m/s 4500 ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    ? min do ? m ? min to ? ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    12192 m 40000 ft
    Dolet:
    Range:
    1351.8 km 840 mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    ? km ? mi
    Výzbroj:
    Armament:
    2x 20mm kanon Hispano 404
    možnost podvěsit 8 25lb raket nebo cvičných pum nebo
    2x 227kg puma a rakety nebo
    2x 454kg puma
    2x 20mm Hispano 404 cannon
    provision for 8 25 lb rockets or practice bombs or
    2x 500 lb bomb and rockets or
    2x 1000 lb bomb
    Uživatelské státy:
    User States:












    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    Jackson, A.J. de Havilland aircraft since 1909, Naval Institute Press, Annapolis 1987. ISBN 0-87021-896-4
    Thetford, Owen. Aircraft of the Royal Air Force since 1918, Putnam Aeronautical Books, London 1976. ISBN 0-37010-056-5
    Thetford, Owen. British Naval Aircraft since 1912. Naval Institute Press, Annopolis 1991, ISBN 1-55750-076-2
    http://www.vectorsite.net/avvamp_1.html
    www.lietadla.com
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/35218#342499Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Vzhledem k zvyšující se oblibě Vampirů se vedení firmy de Havilland rozhodlo vytvořit také dvoumístnou cvičnou verzi. 15. listopadu 1950 tak vzlétl firemní prototyp G-5-7, označený jako D.H.115 Vampire Trainer. Ten byl postaven v Christchurchi a v podstatě vznikl další úpravou trupu D.H.113, pilotní prostor byl ještě rozšířen, aby oba členové osádky mohli sedět vedle sebe, a v přídi nebyl umístěn radar. Za pohonnou jednotku byl vybrán Goblin 35, což byl v podstatě Goblin 3 s vývodem vzduchu pro pohon tlakování kabiny. Vampire Trainer byl již předtím v září vystaven na leteckém dni ve Farnborough. RAF zvažovala zařazení cvičného Vampiru jako doplňku k Meteoru T.7 a převzala jej k provozním testům u 204. Advanced Flying School. Testy byly ukončeny ukončeny na počátku roku 1952, již předtím byla objednána sériová verze pod označením Vampire T Mk.11. Ještě v roce 1951 byly postaveny dva předsériové stroje, první z nich vzlétl 1. prosince 1951, druhý byl dokončen jako Sea Vampire T.22 pro královské námořnictvo. T.11 si kvůli zachování těžiště (ale i umožnění zbraňového výcviku) zachovaly kanonovou výzbroj bojových verzí, většina ovšem měla jen dva kanony. Křídla odpovídala bitevním verzím, mohla pod ně tedy být zavěšena různá cvičná (i ostrá) výzbroj od raket po cvičné pumy a také přídavné nádrže. Všechny první cvičné Vampiry měly ocasní plochy jako NF.10. První stroje začaly přicházet k jednotkám koncem roku 1952. V té době se britské letectvo rozhodlo zjednodušit výcvikové schéma na pouhé dva typy, s Provostem pro základní výcvik a Vampirem v roli pokročilého cvičného letounu, takže Meteory nakonec v této roli úplně nahradil. První jednotkou vybavenou T.11 byla 202. Advanced Flying School ve Valley.


    První zkušenosti s T.11 vedly k úpravě pilotního prostoru, jehož původní bohatě rámovaný překryt, v podstatě převzatý z NF.10, poskytoval dost omezený výhled. Na stroji WZ419 byla proto vyzkoušena nová třídílná kapkovitá kabina, která se od 144. postaveného stroje stala standardem, stejně jako nové kýlové plochy na ocase s pozvolnějším přechodem do trupu. Později vyrobené T.11 také měly vystřelovací sedadla Martin-Baker Mark 3B a do této podoby byly postupně upravovány i starší stroje. Pro RAF bylo postaveno 534 T.11, většina v továrně v Chesteru, ale také v Hattfieldu a Christchurchi a několik strojů bylo dodáno firmou Fairey. T.11 měly výkony srovnatelné se stíhacími letouny, a přesto umožňovaly, aby již po třech hodinách výcviku studenti létali sólo. U RAF Training Command, nejprve u AFS a po reorganizaci u Flying Training Schools, FTS, sloužily do roku 1962, kdy na jejich místo nastoupily Follandy Gnat T.1, a několik strojů zůstalo v provozu v různých rolích do roku 1967.


    Na základě T.11 vznikla skoro současně exportní varianta, T.55, která se lišila v podstatě jen odlišným přístrojovým vybavením. Cvičné Vampiry používali a vyráběli také Australané, jejichž verze dostala označení T.33 a v podstatě se od T.11 nelišila, stejně jako T.22 používané britským námořním letectvem. Do světa se dostaly ale i T.11, poté, co byly od RAF vyřazeny. Snad prvním zákazníkem bylo Švýcarsko, které pro testy zakoupilo tři T.11 už v roce 1952 a poté zahájilo licenční výrobu T.55. V roce 1967 si Švýcaři doplnili stavy koupí devíti vyřazených britských T.11, které si v Emmenu modernizovali na svůj standard. Tři původní T.11 byly v roce 1960 modernizovány zástavbou vystřelovacích sedadel Martin Baker Mark 2F/V. V sousedním Rakousku, které navzdory jednáním o dodávkách se Švédskem nakonec Vampiry do výzbroje nepřijalo, se objevilo alespoň několik cvičných strojů, T.11 i T.55. Jeden T.11 byl zakoupen v roce 1957, další tři T.11 od RAF převzalo v roce 1964. Společně s tím, co zbylo z pěti T.55 byly nahrazeny v roce 1972 Saaby 105Ö. Jeden T.11 se zatoulal i do Irska, kam byl darován jako nelétající učební pomůcka.


    Jordánsko společně s bitevními FB.9 koupilo v roce 1955 i dva T.11, třetí byl dodán o pět let později, a sloužily až do roku 1972. Také v roce 1955 získali 16 strojů i Rhodésané, kteří je snad po boku FB.9 použili proti povstalcům v 60. letech. Sedm vyřazených T.11 koupili pro doplnění svých T.55 v roce 1963 také Indové. Opět v roce 1955 převzal pět T.11 Nový Zéland, opět jako doplněk dříve koupených T.55. V roce 1962 se dva britské T.11 dostaly do Mexika, které předtím koupilo vyřazené F.3 z Kanady a společně s nimi sloužily do roku 1970. Posledním uživatelem T.11 se stalo Chile, které v roce 1972, v době, kdy jinde ve světě Vampiry prakticky zmizely ze služby, koupilo čtyři T.11 vyřazené od RAF a šest T.22 od FAA jako cvičné bitevní letouny, a používalo je do roku 1980.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/35218#349089Verze : 1
    MOD
    Avatar
    .


    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/35218#128817Verze : 0
    Avatar
    Muzeum v Bruselu


    foto vlastní


    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/35218#310348Verze : 0
    MOD