Napínací ústrojí tanku - prověšení pásů

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Napínací ústrojí tanku - prověšení pásů

    Avatar
    Ahoj nepridam do mlyna zadny informace Crying or Very sad jen otazku Laughing nejsem takovy znalec - mam dotaz ohledne proveseni pasu: Jsem spis modelar nez znalec historie a tak mi zajima tohle: na nekterych fotkach je videt ze pasy temer kopiruji pojezdova kola - rikam temer! Laughing tzn. ze za kazdou napinaci kladkou jsou dost proveseny (ty dobove na ktere je vyse odkaz) no a na ji nych jsou temer napnute - rikam temer Laughing a jsou pouze zalomeny za druhou napinaci kladkou smerem k napinacimu kolu - jak jsou mozne tyto rozdily - nevite nekdo??? Confused
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/36554#119120Verze : 0
    Avatar
    Prověšení pásů u vozidel není otázkou historickou, ale technickou. U tanků z třicátých let minulého století se tento problém řešil mechanicky. Mechanizmus ovládala obsluha vozidla v době technologických zastavek.


    Dovolil jsem si přiložit výňatek z Technického popisu lehkého tanku LT vz. 38 s továrním označením TNH-Sl (verze pro armádu první Slovenské republiky):


    Napínacie zariadenie (obr. 29)
    slúži k tomu, aby húsenicové pásy boli dostatočne napäté, aby sa vlastnou váhou príliš nepreniesli. Táto zmena je docielená polohou napínacieho kolesa.


    Pre každý húsenicový pás je v zadnej časti vozidla mimo pancierovú karosériu otáčavo nasadené na kľukový hriadeľ jedno napínacie koleso. Napínací hriadeľ je upevnený v ložiskách na dno pancierovej karosérie. V strede vidlice, na ktorej sa nachádza napínacia matka. Napínacia skrutka je jedným koncom našraubovaná do matky na napínaciu vidlicu a druhým koncom je otáčavo uložená v ložisku upevnenom na zadnej stene pancierovej karosérie.


    Napínanie deje sa otáčaním skrutky a to tak, že rehtačkový kľúč alebo kľúč z nariadia nasadíme na štvorhran napínacej skrutky, ktorý vystupuje z ložiska skrutky. Po odistení skrutky poistnej skrinky a otočením napínacej skrutky zmení sa poloha napínacieho kolesa. Tým sú húsenicové pásy napnuté, po prípade povolené.


    Poznámka:
    Velké prověšení pásů mohlo nastat po dlouhé jízdě terénem. Velké prověšení může též zapříčinit sesmeknutí pásu.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/36554#119167Verze : 0
    MOD
    Avatar
    No poněkud bych pro snažší pochopení celou věc vysvětlil Smile pás se při jízdě vytahuje (prostě se o něco prodlouží) k regulaci jeho prověšení slouží kolo které je na druhé straně od hnacího (hnací je to ozubené které přenáší sílu z motoru na pás Smile ) toto napínací kolo je obvykle umístěno na nějakém uchycení které umožňuje jeho pohyb v poélné ose tanku (obvykle je to excentrické umístění na páce) tímto pohybem je pás napínán. Správně má být pás napnut protože v případě jeho prověšení hrozí jednak sesmeknutí a jednak zbytečné opotřebení hnacího kola (v principu je to stejné jako na bicyklu - jde totiž o obdobný problém) Pokud je napínací kolo již na své nejvzdálenější poloze následuje buď zkrácení pásu (o jeden nebo několik článků) nebo jeho výměna. Problém je obecný a netýká se jen LT-38, obdobně to bylo řešeno nejen ve třicátých letech ale i mnohem později (třeba u T-54/55)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/36554#119174Verze : 0
    Avatar
    Měl bych ještě drobnost:
    záleží i na tom o jaký podvozek se jedná
    -pomalý tj. dělostřelecké tahače, traktory s rychlostmi v řádu do 30 km/h
    -rychlý tj. tanky, symohybné kanony a pod.


    Dále na konstrukci podvozku
    -hnací turas vpředu (typicky německé tanky)
    -hnací turas vzadu dnes prakticky MBT bez výjimky


    Nadměrné napětí pásu způsobuje předčasné optřebení ozubení hnacího turasu a namáhání směrového ústrojí


    Takže ke každému tanku byl manuál, který přesně určoval jak "moc" mají být pásy prověšeny.
    Většinou se udávala vzdálenost mezi blatníkem nebo spodním okrajem sponsonu korby (když blytník chyběl a horní stranou pásu uprostřed mezi kladkami.
    U podvozků, které kladky něměly se udávala např, výška nad prvním pojezdovým kolem...osádky si pomáhaly dřevěným špalíkem, definované tloušťky, položeným na kolo, kterého když se dotkl pás...bylo to "akorát"
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/36554#163815Verze : 0
    MOD
    Avatar
    U fotek pro modeláře je podstatné, jestli se jedná o statickou nebo dynamickou fotografii.


    Vpředu umístěný turas s pásem dost "cvičil"
    Na řadě fotografií je vidět, že když řidič přidal plyn horní část pásu se "vyšponovala", naopak pod turasem (před prvním pojezdovým kolem) byla "natlačena" volná část, kterou turas "stáhl" z prověšené části pásu nad pojezdovými koly.


    U turasu umístěného vzadu tento efekt nebyl tak markantní, protože turas tahal pás "zpod tanku" což šlo mnohem hůřSmile
    Ale při akceleraci se "nakrabatila" část pásu nad pojezdovými koly.


    samostanou kapitolou je brždění nebo otáčení na místěSmile
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/36554#163816Verze : 0
    MOD
    Avatar
    To rozdělení na rychlé a pomalé nejde dělat podle typu vozidla (t-26 měl maximálku tuším něco přes dvacet, stejně jako spousta "pěchotních" tanků, naopak některé tahače byly docela rychlé) ale v zásadě je to jak píše Isek, byť jsem se nesetkal s měřením jak ho popiszuje (to neznamená že se to u konkrétního typu tak nedělalo) Ono je to typ od typu jiné a záleží na více věcech (třeba jak jsou umístěné vodicí ozuby a jak je vlastně pás hnán) u některých vozidel (typicky americký halftrack nebo obecně u Citroenu - Kegresse) byl pás napnut VŽDY je to uděláno speciálním zařízením které pás napíná (jinak by se zničil, je totiž gumový) ale to je spíš na článek než na odpověď, je faktem že na válečných fotkách je běžně vidět že pásy třeba u strojů KV/IS a od nich odvozených byly hodně prověšené.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/36554#163864Verze : 0