Československé legie v Rusku.

Názvosloví pluku.

Diskuse

1.husitská divize
===========
1.pluk Jana Husa
2.pluk Jiříhu z Poděbrad
3.pluk Jana Žižky z Trocnova
4.pluk Prokopa Holého


2.divize
=====
5.střelecký pluk Pražský - T.G.Masaryka
6.střelecký pluk Hanácký
7.střelecký pluk Tatranský
8.střelecký pluk Slezský


Pluky vytvořené ze záložních pluků
=======================
9.střelecký pluk Karla Havlíčka Borovského
10.střelecký pluk Jana Sladkého Koziny - založen 26.11.1918 jako 2.záložní
11.střelecký pluk Františka Palackého
12.střelecký pluk Generála Milama Rastislava Štefanika


Další vytvořené pluky
==============
1.jezdecký pluk Jana Jiskry z Brandýsa
2.jezdecký pluk Sibiřský
1.dobrovolnický úderný oddíl,změněný v srpnu 1917 na úderný pluk a na podzim 1917 na Slovanský úderný pluk.
Dále sem také patří i obrněný vlak ORLÍK a obrněný vlak GROZNÝ další obrněné vlaky SIROTEK,VOLŽSKÁ BATERIE,ukořistěn obrněný vlak LOTYŠSKÁ KOMUNA a KYM dne 04.06.1918 POLUPANOVAČ.
Návrat legionářů z Ruska trval do listopadu 1920 a bylo evakuováno z Ruska 67.750 osob z toho 56.459 vojáků .V Rusku padlo 4.112 vojáků.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#144836 Verze : 0
K danému tématu existuje již zde na serveru souborný článek... (Seznam bojových jednotek čs. legií (Rusko+Francie+Itálie) ke konci roku 1919)... viz.: ww1.valka.cz


K předchozímu komentáři jen doplním, že v něm chybí z bojových jednotek dělostřelecké formace, dále i např. jednotky podřízené přímo štábu sboru, např. elitní 1. sam. úderný prapor ad.


I uvedené pluky I. divize "Husitské" byly všechny čtyři střelecké (není uvedeno). 1. střelecký pluk nesl název "Mistra Jana Husa" někdy uváděn i jako "Mistra Jana Husi".


Ke ztrátám více na: www.pamatnik.valka.cz
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#145358 Verze : 0
Organizace Čsl. legií na Rusi se samozřejmě docela dynamicky měnila. Výše popsaný stav odpovídá členěnín na dvě divize zhruba r. 1918 - mj. také něco zde:
/topic/view/33187/


Posléze na magistrále v r. 1919 tvořily 9.-12. pluk 3. divizi. Ve výčtu chybí také pochodové prapory, které bojovaly samostatně (kurgánský) a po částech (omský). Kurgánský pochodový prapor tvořil (kromě jiných jednotek) základ 11. pluku.


Je potřeba ale podotknut, že právě v bojích r. 1918 byly vytvářeny ad hoc skupiny - např. Jekatěrinburská skupina a ty se pak také dělily na jednotlivé fronty (např. nikolajevská fronta) atd.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#145702 Verze : 0
Je možné někde sehnat seznam alespoň velitelů jednotlivých pluků?
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#147648 Verze : 0
Jasňé že jo - ale musíš vědět, kterýho pluku a kdy - něco je tady na válce v jednotkách - 3.,4.,8. pluk a celý sbor v listopadu 1917. A jestli tam nenajdeš co chceš, tak sem napiš Wink
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#147655 Verze : 0
Můj nástin hlavních složek čs. armádního sboru na Rusi hje následující. Budu rád za jakékoliv doplnění:


Velitel československého armádního sboru: genmjr. Vladimír N. Šokorov, od 28.8.1918 gen. Jan Syrový


Náčelník štábu československého armádního sboru: gen. Michail K. Diterichs, od 11.6.1918 plk. Sergej Vojcechovskij, od září 1918 plk. Bohuslav Všetička


Inspektor československých vojsk na Rusi: od 28.8.1918 genmjr. Vladimír N. Šokorov


Šéflékař československého armádního sboru: MUDr. Bohumil Konopásek


I. československá střelecká divize Husitská (vznik 5.9.1917) – velitelé plk. Nikolaj P. Mamontov (náčelník štábu pplk. Sergej N. Vojcechovskij), od 18.11.1917 genmjr. Kolomenskij (náčelník štábu pplk. Dorman), od 29.5.1918 genmjr. Stanislav Čeček, od 21.10.1918 plk. Josef Jiří Švec (25.10.1918 spáchal na stanici Aksakovo sebevraždu) a od 29.10.1918 plk. Karel Voženílek (náčelník štábu plk. Miloš Žák).


1. československý střelecký pluk sv. Václava (vznik 17.4.1916, od 28.7.1917 přejmenován na 1. čs. střelecký pluk Mistra Jana Husi) – velitelé pplk. Piotrovský, od počátku roku 1917 kpt. Konstantin Ivšin, od 21.6.1917 plk. Stanislav Čeček, od 31.7.1917 kpt. Stěpanov, od 23.9.1917 plk. Nikolaj K. Leonťjev, od 28.9.1917 kpt. Konstantin Ivšin, od 30.3.1918 kpt. Stěpanov, od srpna 1918 Josef Jiří Švec, od 21.10.1918 plk. Karel Voženílek (13.12.1883 – 23.3.1943) a od 29.10.1918 plk. Karel Kutlvašr.


2. československý střelecký pluk sv. Cyrila a Metoděje (vznik 17.4.1916, od 28.7.1917 přejmenován na 2. čs. střelecký pluk krále Jiřího z Poděbrad) – velitelé pplk. Chotkievicz, od počátku roku 1917 plk. Zembalevskij, od 26.7.1917 škpt. Radola Gajda, od 10.9.1917 plk. Václav Petřík, od 30.3.1918 plk. Jan Syrový, od září 1918 plk. Bohuslav Beneš a od 6.2.1919 plk. Antonín Hasal.


3. československý střelecký pluk Jana Žižky z Trocnova (vznik 15.3.1917) – velitelé pplk. Nikolaj P. Mamontov, od 9.7.1917 škpt. Alexějev (padl 21.7.1917 v bitvě u Domamoryče), od 31.7.1917 kpt. Ignác Gibiš, od 29.9.1917 pplk. Nikolaj I. Iljin, od 10.2.1918 plk. Sergej Vojcechovskij a od 9.10.1918 plk. Matěj Němec (8.11.1886 – 29.8.1975).


4. československý střelecký pluk Prokopa Holého (vznik 21.9.1917) – velitelé plk. Nikolaj I. Šiškovskij, od 30.3.1918 plk. Stanislav Čeček, od 29.5.1918 Jan Gayer (zemřel 7.6.1918 na zranění utržená v bitvě u Lipjagu), od června 1918 plk. Robert Vobratílek (2.6.1886 – 7.12.1956), od září 1918 plk. Miloš Žák a od února 1919 plk. Rudolf Kroutil a poté plk. Emil Linhart.


1. československá dělostřelecká brigáda Jana Žižky z Trocnova (vznik 11.8.1917) – velitelé kpt. Mackěvič, od 5.9.1917 por. Choljavin, od 13.9.1917 plk. Nějelov, poté mjr. Jaroslav Fajfr a plk. Václav Hudeček.


1. československý jízdní pluk Jana Jiskry z Brandýsa (vznik 9.8.1918) – velitel mjr. Václav Krejčiřík



II. československá střelecká divize (vznik 12.7.1917) – velitelé plk. Kamkov, od 18.9.1917 plk. Kanukov, od 14.11.1917 gen. Podgajeckij (náčelník štábu plk. Bělaš), od 30.3.1918 pplk. Lofickij (náčelník štábu por. Otokar Hanuš, kterého zakrátko vystřídal pplk. Boris Ušakov), od 2.9.1918 genmjr. Radola Gajda a od 1.1.1919 plk. Ludvík Krejčí (náčelník štábu mjr. Rudolf Birula).


5. československý pěší pluk Pražský (vznik 21.7.1917, 21.11.1917 přejmenován na 5. čs. pěší pluk T. G. Masaryka) – velitelé plk. Kanukov, od 18.9.1917 plk. Mikulinskij, od 30.9.1917 plk. Tompofolskij, od 30.3.1918 plk. Rudolf Janů, od 9.8.1918 mjr. Štěpán a od září 1919 mjr. Zícha.


6. československý pěší pluk Hanácký (vznik 25.7.1917) – velitelé pplk. Antonov, od 24.9.1917 plk. Jaroslav Červinka (25.6.1889 – 3.4.1985), od 30.3.1918 mjr. Otokar Hanuš (21.12.1877 – 16.3.1969), od září 1918 mjr. Oleg Svátek, od 22.10.1918 plk. Ludvík Krejčí, od ledna 1919 mjr. Jaroš.


7. československý střelecký pluk Tatranský (vznik 25.7.1917) – velitelé plk. Smuglov, od 2.3.1918 plk. Eduard Kadlec, od 28.3.1918 plk. Radola Gajda, od 2.7.1918 plk. Eduard Kadlec, od 3.9.1918 mjr. L. Jančík a od 9.11.1918 plk. Josef Váňa.


8. československý střelecký pluk Slezský (vznik 21.7.1917) – velitelé pplk. Jiří Pisarenko, od 30.3.1918 škpt. Jaroslav Komárek, od září 1918 plk. Lev Prchala, od listopadu 1918 mjr. František Nosál.


2. československá dělostřelecká brigáda (vznik 23.10.1917) – velitel plk. Kolpakov, později mjr. Hugo Vojta a plk. Václav Melichar.


2. československý jízdní pluk Sibiřský – velitel plk. Jaroslav Červinka



III. československá střelecká divize (vznik 1.12.1918) – velitel plk. Lev Prchala (náčelník štábu pplk. Kvapil).


9. československý střelecký pluk Karla Havlíčka Borovského (vznik 23.8.1918) – velitel plk. Karel Václav Petřík.


10. československý střelecký pluk Jana Sladkého Koziny (vznik 17.12.1918) – velitelé pplk. Antonín Baďura a od září 1918 pplk. Antonín Číla.


11. československý pěší pluk Františka Palackého (vznik 13.11.1918) – velitelé škpt. L. Junger a od 9.10.1918 mjr. Josef Zmek.


12. československý střelecký pluk M. R. Štefánika (vznik 5.3.1919) – velitel mjr. Josef Palacký.


Správa československých záložních vojsk – inspektor od 15.12.1917 gen. Jaroslav Červinka


Československá střelecká záložní brigáda – velitel od 28.10.1917 gen. Jaroslav Červinka


I. československý záložní pluk střelecký – velitel pplk. Dmitrij N. Makarov, od 30.3.1918 škpt. Rudolf Kroutil


II. československý záložní pluk střelecký – velitel plk. Mikulinskij, od 30.3.1918 škpt. Baďura
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#147988 Verze : 0
Ahoy,
hledem blizsi informace o: pociagu pancernym(obrneny vlak) zdobyty przez Czechow 3 V 1918 r. działał do 10 VII 1918 r. zniszczony pod Niznie Udinskiem. Velitel Bernard Czarnecki z 5 baterii 2 brygady artylerii.
Dekuji
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#157813 Verze : 0

Citace - Z.LUDKA :




1.dobrovolnický úderný oddíl,změněný v srpnu 1917 na úderný pluk a na podzim 1917 na Slovanský úderný pluk.



Uderni oddil byl sformovat v 8. armade z Rusu ( 4 prapory), s Čechu byla použe jedna pěši pruskumni rota. Pak přeformovan na Kornilovsky uderny pluk. Po Kornilovském "spiknuti" stal současti 1. č-s divize (2 čSL roty). PO kievskem incidentu pluk likvidovan, asi třetina s praporem odjela na Don.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#174332 Verze : 0
Nevím jsetli to zde patří ale při pátrání po mém dědovi ruském legionáři jsem se dozvěděl z Vojenského ústředního archivu v Praze asi toto: Cyril Šimek z Hronova odešel do války v roce 1916 jako příslušník 18.pěšího pluku rakousko-uherské armády. Do zajetí přešel dobrovolně 6.11.1917 u města Baranoviči.Až sem to není tak zajímavé. Dne 25.12.1917 byl zařazen do legie a sloužil v 1.záložním pluku,v oddílu rychlopalných děl 1.střelecké divize,pak strojírenská rota. V květnu 1919byl vyslán jako vojenský technický instruktor do topíren ve městě Tjumeni. V lednu 1920 přidělen na obrněný vlak Orlík jako pomocník strojvůdce, a na závěr byl přidělen jako pomocník strojvůdce do PAROVOZNÝCH BRIGÁD na východočínskou a usurijskou železnici.Prodělal na frontě ústup z Ukrajiny,boje na povolžské frontě a ústup z Povolží. Nevím jestli se budou tyto údaje k něčemu hodit ale byl jsem překvapený nad tím že existovala parovozná brigáda.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#175493 Verze : 0
1. československý střelecký pluk NIKDY nenesl název "Sv. Václava", pouze jeho plukovním svátkem byl svátek Sv. Václava (připomínka svěcení praporu Česko druhžiny v Kyjevě na Sojijském náměstní v roce 1914).
Stejně tak 2. československý střelecký pluk NIKDY nenesl název "Sv. Cyrila a Metoděje".
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#175850 Verze : 0
Pan major má pravdu. Názvy "sv. Václava" a "Cyrila a Metoděje" byly pouze provizorní, pokud vím - uvažovalo se o nich. Oficiálně však nebyly jmenovaným plukům uděleny.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#185724 Verze : 0
Mohl by mi někdo poradit (zejména Pavel Surprised), kde se vyskytují mapy bitev čs. legionářů, a to nejen na východní frontě? V mapách k 1. světové válce zde na válce nejsou ani nikde na netu jsem nenašel Sad Ve vojenském atlasu je jen Povolží.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#186309 Verze : 0

Citace - Hartmann :

Mohl by mi někdo poradit (zejména Pavel Surprised), kde se vyskytují mapy bitev čs. legionářů, a to nejen na východní frontě? V mapách k 1. světové válce zde na válce nejsou ani nikde na netu jsem nenašel Sad Ve vojenském atlasu je jen Povolží.



Podrobné mapy bitev nebo mapa bitev? Tu jsem před časem tady na valce.cz publikoval: www.valka.cz
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#186491 Verze : 0
Děkuju za odpověď. Jedná se mi o podrobné mapy bitev, s šipkami a označením jednotek, třeba Zborov, Doss Alto...



Jeden kamarád z Maďarska dělá do Panzer Generala kampaň za KUK, kde ztvárnil prakticky všechna tažení KUK armády. V současné době to dolaďuje a podařilo se mi ho přesvědčit, aby tam přidal i československé legie. Takže vzápětí na mě spadnul úkol dodat mu k tomu informace a nechci jako Čech udělat mezinárodní ostudu Smile
Potřebuje vědět, kde a kdy legie bojovaly, v jakém počtu a s jako výzbrojí. A to v bitvách Zborov (součát bitvy Kerenského ofenziva) a pak dvě bitvy v Itálii, kterých se proti KUK účastnila italské legie - v srpnu 1918 a v říjnu 1918. Akorát škoda, že nejsem zrovna odborník na WW1, takže jsem k ní nikdy neshromažďoval materiály. Co jsem zatím našel spolehlivě, byly zatím počty vojáků, jinak všecho ostatní byly už jen obecnosti nebo kusé informace.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#186565 Verze : 0
jirka vrba:
Dík za ten odkaz, koukám, že sis docela dal práci na valku uploadnout velke množství map o legiích v Rusku (třeba bitva u Buzuluku je fakt chuťovka Smile. Ale ty nejznámější - Zborov a Bachmač tam nejsou.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#186720 Verze : 0
Něco k Bachmači je tu, nevím jak podrobně to potřebuješ, ale na Panzer generala mi tohle přijde docela dobré... www.valka.cz
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#186746 Verze : 0
To Hartmann - podívej se na https://galerie.valka.cz/showgallery.php/cat/453 zda ti to nepomůže Very Happy Very Happy. Dal jsem to tam dnes, nevěděl jsem, že na valce tyto mapky nejsou. Ještě se pokusím nějaké dohledat.
Very Happy Jo a Jirka Vrba a ostatní se mohou podívat taky Laughing Laughing Laughing
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#186772 Verze : 0
to Quatí - pěkné


to Hartmann - Bachmač je toto forum.valka.cz


on je to jenom zlomek - o legiích je toho dost Wink
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#186783 Verze : 0
Quatí - děkuju!!! Obě mapy jsou přesně to, co jsem potřeboval. Detailní mapa bojiště u Zborova + druhá mapa celkového stavu fronty. Paráda. Akorát, že čumím jako blazen na to, že opodál Čechoslováků bojovaly dvě TURECKÉ divize. Tuhle informaci budu muset dodat dál. Bohužel, Němci a Turci jsou tam dělaní od sebe nerozeznatelnou barvou, tak nevim, jestli tam nebojovali ješte někde jinde než u Břežan. Nevěděl by někdo podrobnosti?


kapa + jirka vrba: článek i mapa je dobrá, díky.



Ještě bych potřeboval pomoci s tím samým, akorát o Itálii. Akorát jak se mi zdá, tak italské legie nikdo nedělá.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187352 Verze : 0
Na východní frontě byl turecký XV sbor(19. a 20 divize) . Zajímavé je, když se koukneš na tu mapu, tak proti nim útočil XXXIV. as - později byl "ukrajinizován" na 1. ukrajinský sbor. Velitelem sboru byl gen. Skoropadskij.


Další turecké jednotky bojovaly v Rumunsku.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187437 Verze : 0
to jirka vrba - díky za odpověď, jsem zas o něco chytřejší Surprised)


to quatí - neměl bys něco obdobného k bojům italských legií?
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187467 Verze : 0
Tu první mapu jsem graficky upravoval a nevyšly mě moc odstíny. Pokusím se to napravit a dám vědět.


Jinak úsekujihozápadní fronty se štábem v Kamenec-Podolsku ( v době bojů sídlil ve vesnici Kozová) velel generál Gutor a linie fonty se táhla od řeky Pripjati až k hoře Botušu u Jakobeni v Rumunsku. Celý tento úsek fronty byl na ruské straně obsazen 71 pěšími a 10 jezdeckými divizemi a byla východiskem nástupu na Halič a Uhry a tím ohrožovala týl německých vojsk v Polsku. Hlavní síly na druhé straně tvořila R-U armáda posílená 30 německými a dvěmi ( 19. a 20.) tureckými divizemi. Dle spojenecké dohody válečného plánu z 2. listopadu 1916 na válečný rok 1917 měla
anglická a francouzská armáda podniknout ofenzívu v únoru a ruská měla následovat počátkem května. Na západoevropském bojišti byli nástupem spojenců koncem března zatlačeni Němci se ztrátou 200.000 mužů až na Hindenburgovu linii, ale ani tento tlak a ani italská ofenziva na Isonzo provedená v květnu, přes značné taktické úspěchy, nepřinesla očekávaný zvrat ve válce. Proto se s napětím očekávala ofenziva na ruské frontě, která tento rozhodující výsledek měla a mohla přinést. A právě jihozápadní frontu vybralo ruské vrchní velení pro chystaný jarní nástup.
Tato fronta se skládala z těchto armád :
1. "Osobaja armija" (armáda zvláštního úkolu), štáb Luck, zaujímající úsek od Pripjati do Brodů , obsazený 21 pěšími a 3 jezdeckými divizemi s 474 lehkými a 1212 těžkými děly a 9 letadly.
2. XI. armáda, štáb Jezerná, velitel generál Erdelli, zaujímala úsek od Brodů do vesnice Kuropatníki ve východní Halíči, obsazený 14 pěšími, 1 jízdní divizí se 715 lehkými, 228 těžkými děly a 50 letadly.
3. VII. armáda, štáb Liťatín, velitel generál Ščerbačev, zaujímala úsek od Kuropatníků do Jezupole, obsazený 21 pěšími a 2 jízdními divizemi se 714 lehkými, 298 těžkými děly a 77 letadly.
4. VIII. armáda, štáb Černovice, velitel generál Kornilov, zaujímala úsek od Jezupole po horu Botošu u Jakobeni, obsazený 15 pěšími a 4 jízdními divizemi s 398 lehkými, 120 těžkými a 14 letadly.

Údernou skupinu pro hlavní útok tvořily:


V XI. armádě XVII. armádní sbor, 35. divize; XLVI. armádní sbor (generál Selivačev), 4. finská divize, , 1. československá střelecká brigáda, 7. finská divize, 82. pěší divize; VI. armádní sbor (generál Notbek), 2. finská divize,4., 16., 155., a 151. pěší divize.
Záloha XI. armády byla :
Zabajkalská kozácká divize, V. armádní sbor (generál Miliant), z něhož 7. a 10. divize měly zakončit soustředění severně od Tarnopolu.
Záloha vrchního velitele:
I. gardový armádní sbor (generál Ilkevič), skládající se z 1. a 2. gardové divize rozložené okolo Tarnopolu


V VII. armádě:
XLV.armádní sbor (generál Melgonov), 113. pěší, 5. a 3. zaamurská a 74. pěší divize;VII. sibiřský armádní sbor (generál Sadovskij), smíšená sibiřská108. pěší divize; XXXIV. armádní sbor (generál Skoropadskij), 19.sibiřská, 23., 104., a 153. pěší divize; XXII. armádní sbor (generál Oberučev, 5., 1., a 3. finská a 159. pěší divize.
Záloha VII. armády :
Gardová střelecká divize, polská divize, 2 cyklistické prapory, II.jezdecký armádní sbor (generál Tumanov), 9. jezdecká smíšená divize.
Záloha Vrchního velitele:
3. gardová pěší divize, V. jezdecký armádní sbor (generál Veliaršev), 11. jezdecká orenburská kozácká divize (XLV. armádní sbor), 122., 126., a 194. pěší divize.
Tyto zálohy měly ukončit soustředění 13. července 1917
Síla těchto armád však byla velice oslabena zejména v morální úrovni událostmi probíhajícími v Rusku od únorové revoluce, kdy zejména bolševici se rozhodně stavěli proti zahájení plánované ofenzívy i dalších bojů.


Na straně druhé stála mezi Brody a Karpatami skupina armád generála Böhm-Ermolliho, skládající se ze 4. rak.- uher. armády generála Terstyanského ve směru na řeku Bug, 2. rak.- uher. armády přímo podřízené generálu Böhm-Ermollimu, ve směru na Zločov a jižní německé armády hraběte Bothmera ve směru na Břežany.
Jižněji stála fronta arcivévody Josefa, jejíž severní křidlo tvořila 3. rak.-uher. armáda generála Kirchbacha auf Lauterbach.
Celkem stálo proti ruské jihozápadní frontě 56 pěších, a 7 jízdních divizí.
Rakousko - uherská armáda rozbitá Brusilovovou ofenzívou r. 1916 byla na jaře 1917 za pomocí Němců opět reorganizována a spolu s německými divizemi generála Bothmera byla obměněna čerstvými divizemi z jiných bojišť. Vzhledem k nedůvěře německého generálního štábu, který očekával u rak. -uher. oddílů "velice ohraničené aktivní vlastnosti" při chystaném ruském útoku ( o němž byl od přeběhlíků dobře zpraven), přesunul do Halíče ještě před započetím ruského nástupu 223. německou divizi, 2. a 15. záložní německou divizi, 47. zeměbraneckou německou divizi a 421. pěší německou divizi. Během nástupu ještě přisunul 23. záložní německou divizi, 232., 237., 83. a části 101. německých pěších divizí.
Tak zhruba vypadalo postavení na tomto úseku fronty před a na začátku ofenzívy ruské armády v polovině r. 1917


Snad ti to pomohlo
Literatura :
Dle části článku V. Klecandy "Jarní ofenzíva ruská roku 1917 a Zborov" in
"Památce pětiletého výročí bitvy u Zborova"
Vydal Památník odboje v Praze 1922
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187477 Verze : 0
Na tu Italii se podívám, ale nevím Confused
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187478 Verze : 0
Quatí: Ke Kerenského ofenzívě zcela vyčerpávající, díky! Surprised)
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187496 Verze : 0
Very Happy Very Happy To Hartmann - tak jsem ti to trochu lepšejšně vybarvil Very Happy Very Happy
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187509 Verze : 0
Quatí: Tak ty barvy jsi upravil naprosto perfektně, teď už je to jasné.


Abych se aspoň trochu revanšoval, hodil jsem na valku taky nějaké mapy bitev našich jednotek v Rusku, akorát z WW1 je jen jedna. Snad se to někomu bude hodit.
https://galerie.valka.cz/showgallery.php/cat/483
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187532 Verze : 0
Tak jak vidím, již bylo vše řečeno Smile Příště je dobré se nejprve třeba podívat mezi články jestli tam to hledané není. Jsou přece tříděny dle období.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187863 Verze : 0
No, teď jde o tu Itálii...díval jsem se a nic jsem nenašel. Ale asi by bylo vhodné se přesunout do jiného tématu?
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187870 Verze : 0
to Pavel: V boj! Obrázková kronika československého revolučního hnutí v Itálii 1915-1918 (Praha 1927)


Obsahuje to mapy bojů čs. jednotky v Itálii?
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#187949 Verze : 0
Teď zpaměti netuším, nemám jí doma k dispozici.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#192805 Verze : 0
Měl bych dotaz z trošku jiného území. Sestra píše diplomovou práci na generála Františka Kryštofa, který během první války bojoval v Černé hoře a poté v legiích ve Francii (generálem se stal až tuším r. 1938). Jeho pozůstalost (hlavně básnická tvorba, byl členem Červené sedmy) již zpracovala, ale o jeho vojenské kariéře toho má velice málo (většina je skartována, do vojenského archivu se chystá). Nuže k věci- nevíte někdo o nějaké literatuře, ve které by mohla najít nějaké informace o Čechoslovácích v Černé hoře, případně nějaké informace o této osobě obecně?
Podotýkám, že Kryštof napsal několik knih, z nichž znám (a máme k disposici) jednu báseň o francouzských legiích, sbírku básní Loutna z mříží, tuším o jeho věznění komunisty, a snad jediný zdroj o jeho vojenské kariéře, knihu vzpomínek na Černou horu Lovčen.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#192810 Verze : 0
Životopis brigádního generála Františka Kryštofa, který během I. sv. války bojoval nejprve v srbském vojsku potom v čs. vojsku ve Francii (21. čs. stř. pluk), je myslím dobře zpracován v publikaci Juza Josef: Čs. legionáři okresu Rychnov nad Kněžnou 1914-1921 sv. 2., vydal Okresní úřad Rychnov nad Kněžnou a Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou v Rychnově nad Kněžnou v roce 1998. Velmi solidní práce.
Mimo přiblížení celého jeho života obsahuje kapitola o něm i výčet jeho vyznamenání.
Případně je k vyhledání i jeho spis ve Vojenském ústředním archivu: KRYŠTOF František (29.3.1891-20.2.1960), o.č.48172. Z historického hlediska drží zajímavé prvenství - byl totiž úplně prvním československým legionářem. Do boje proti Centrálním mocnostem se hlásil v Srbsku již 27.7.1914(!).


Na které VŠ píše sestra diplomovou práci? Pokud na UHK, tak jsem místní a jsem ochoten pomoci, když jde o gen. Kryštofa.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#192812 Verze : 0
Přesně tak, na UHK. Mockrát díky za informace, předám je dál!
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#192813 Verze : 0
V prvé řadě je třeba rozlišovat:
osmanskou armádu (ozbrojené síly Osmanské říše)
tureckou armádu (ozbrojené síly Turecké republiky),
takže v roce 1917 VŽDY OSMANI!
V rámci Armádní skupiny Böhm-Ermolliho působily celkem dvě rakousko-uherské a jedna německá armáda, které zahrnovaly celkem šest rakousko-uherských, dva německé a jeden osmanský armádní sbor.


Jednalo se o osmanský XV. armádní sbor, který vznikl v roce 1916 právě pro nasazení na východoevropském válčišti. Budu ještě hledat dál, ale mám pocit, že tento sbor byl původně nasazen v rámci Mackensenovy Dunajské armády proti Rumunsku, a potom se přesunul na sever k Böhm-Ermollimu. Šlo o reciprocitu za nasazení německých a rakousko-uherských dělostřeleckých a technických jednotek v Palestině, Gallipoli a Mezopotámii.
URL : https://www.valka.cz/Ceskoslovenske-legie-v-Rusku-t38190#193892 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více