Thorwaldsson, Erik

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Thorwaldsson, Erik

    Avatar
    Erik Thorwaldsson - norský vikingský mořeplavec a objevitel
    (asi 950 - 1002 nebo 1003)


    Kolem roku 950 se jižním Norsku v oblasti Jaeru narodil Thorwaldovi Aswaldssonovi syn Erik. Desetiletý Erik Thorwaldsson (Erik, syn Thorwaldův), kterému pro jeho zrzavé vlasy přezdívají Rudý, musí patrně v roce 960 opustit Norsko. Jeho otec zabije v souboji muže a rozhodnutím thingu, soudního sněmu, je poslán do vyhnanství. Trest smrti Vikingové neuplatňují, exulanti rozšiřují vikingská území.


    Thorwald Aswaldsson se synem Erikem Rudým míří na Island, ostrov, který pro Vikingy objevil mořeplavec Ingolf Arnarsson. Island byl v té době nejčastějším místem migrace Normanů (Nordmann - muž Severu, Seveřan) neboli Vikingů (název Viking je pravděpodobně odvozem od slova wik-záliv, protože v úzkých zálivech, fjordech, hedali normanští nájezdníci útočiště) a v roce 930 ho nejvyšší zákonodárné shromáždění, Althing, vyhlásil nezávislým.


    Erik Rudý žil na Islandu asi dvacet let a založil na ostrově rodinu, oženil se s Thjodhild. Erik, který po svém otci podědil výbušnou povahu, se potom dostal do rozepře se sousedy o stavební trámy a v souboji zabil dva muže. Výrok islandského thingu zněl vyhnanství. "Ztráta bezpečí a ochrany" znamenala, že musel Island opustit a po tři následující roky nesměla jeho noha spočinout na jeho březích.


    Erik "Rudý" Thorwaldsson byl ale nejen vznětlivý, ale i charizmatický vůdce a nebyl pro něho problém shromáždit kolem sebe další dobrodruhy k objevitelské cestě. Na návrat do Norska hrdý Erik ani nepomyslel.


    Od roku 970 navíc panoval na přelidněném Islandu hladomor. Svědectví kronikáře nám ukazuje drsné životní podmínky a krutá opatření používaná k přežití. "Lidé jedli vrány, lišky a další odpudivá zvířata, nikdy nepokládaná za potravu. Mnozí z mužů se také rozhodli zabít staré, slabé a nemocné lidi, které potom svrhávali ze skalisek do moře."


    Vikingské lodě, drakkary, byly dlouhé asi 20 metrů a 5 metrů široké. Na až 20 metrů vysokém stěžni byla příčně zavěšena až 100 metrů čtverečných velká plachta. Drakkar mohl plout rychlostí 20km/h. Po stranách byl osazen vesly, takže mohla vikingská loď plout i v nepříznivém větru. Veslaři, válečníci, byli při veslování chráněni svými štíty, které zavěšovali na boky lodě. Drakkar měl ploché dno uzpůsobené k rychlému přistání a odražení od břehu.


    Erik Rudý nevyplul v roce 982 vyloženě do neznáma. Kolem roku 900 zpozorovala posádka Vikinga Gunnbjorna, jehož loď se odklonila od plánované trasy, rozsáhlé skalnaté břehy neznámé země. Gunnbjorn na ně ale nevystoupil a rychle se vrátil. Erik Rudý mířil na západ k tomuto pobřeží.


    Po čtyřech dnech plavby oceánem plným ledových ker dorazil Erik Rudý k sněhem pokrytému pobřeží lemovanému ledovými horami. Erik Rudý dorazil k zemi, kterou později nazval Gronlandem - Zelenou zemí (dnešní Grónsko) - pouze proto, aby pro novou výpravu sehnal dost kolonistů, pravděpodobně v oblasti Angmagssaliku u ledovce Ingoldsfjeld.


    Území pokryté ledovcem nebylo v žádném případě vhodné k vylodění a přežití. Erik Thorwaldsson se ale nevzdával a plul na jihozápad podél pobřeží Gronladnu až k nejjižnějšímu cípu největšího ostrova světa, mysu Farvel, obeplul ho a pokračoval podél pobřeží na severozápad. Zde se na něj konečně usmálo štěstí. Na západním pobřeží narazil na místa, kde se do ledovcem pokryté pevniny zařazávala úzká údolí lemovaná skromnou zelení. Zde se dalo žít.


    Záliv, do kterého vpluli, pojmenoval Erik svým jménem Eriksfjord (Tuhugliarfik). Fjord i pobřežní vody byly bohatými lovišti ryb a mořských ptáků. Na pevnině se na pastvinách pásli sobi karibú. Erik Rudý a jeho posádka zde žili tři roky. Po jejich uplynutí se Erik vrátil zpět na Island.


    Erik Rudý po návratu chystal novou výpravu. Barvitému líčení krás Zelené země neodolaly stovky Islanďanů. Do nových domovů zamířilo s Erikem Thorwaldssonem 500-700 kolonistů, mužů, žen i dětí. Erik Rudý nyní odplouval s celou rodinou, manželkou Thjodhild, syny Thorwaldem, Thorsteinem a Leifem a nemanželskou dcerou Freydis.


    Cesta na Gronland neproběhla hladce. Konvoj 25 lodí zastihla na cestě bouře. Přetížené lodě, na kterých se vedle nových osadníků tísnil i dobytek, koně, ovce, drůbež, zásoby obilí a stavebního dřeva, jen obtížně odolávaly vlnám. Několik lodí se potopilo, některé se raději pokoušely o návrat na Island, ale ani ty nedopluly všechny domů.


    Po 800kilometrové cestě dorazilo na západní pobřeží Gronlandu pouze 14 lodí. Osadníci se po příjezdu rozštěpili. Část jich zůstala s Erikem Rudým v Eriksfjordu a založili Východní osadu, jiní pokračovali dál podé pobřeží Gronlandu a nový domov našli v Západní osadě.


    Podmínky života v nové zemi neodpovídaly Erikovým slibům. Na Gronlandu strádali i otužilí severští mořeplavci. V Zelené zemi nerostly žádné stromy vhodné k použití při stavbě obydlí. Obilí se zde prakticky nedalo pěstovat. Navíc ostrov nebyl liduprázdný, domorodí obyvatelé, Eskymáci, neprojevovali žádné nadšení nad příchodem nezvaných hostů.


    Vikingské vytěhovalce zachránil rybolov, lov tuleňů, velryb a medvědů. Kožešiny, sobí paroží a hlavně mroží kly byly vítaným obchodním artiklem, za který si Gronlanďané mohli nakoupit obilí a stavební dřevo. Mezi Gronlandem a osatními, Vikingy osídlenými zeměmi, se rozproudil čilý obchod a kolonie se začala rozrůstat.


    Erik Rudý žil ve Východní osadě na statku Brattahild. Na přelomu 10. a 11. století se osada rozrostla na městečko o 200 domech. Vznikla vikingská obchodní cesta od Norska, přes Shetlandské a Faerské ostrovy na Island, končící v Grónsku.


    Erik Thorwaldsson zemřel na začátku 11. století. Ještě před jeho smrtí se asi v roce 1000 nebo 1001 se vydal jeho syn Leif Eriksson na objevitelskou cestu. Na jejím konci přistál na území Vinladnu, s největší pravděpodobností území Severní Ameriky v místě dnešního Newfoundladnu.


    Po návratu Leifa Erikssona na Gronland už Erik Thorwaldsson zvaný Rudý nežil. Zemřel pravděpodobně v roce 1002 nebo v roce 1003.


    Osud jeho dětí byl spjatý s Vinlandem. Thorwald zemřel po zranění šípem od nepřátelských domorodců, Thorstein na cestě na Vinland onemocněl a zemřel a cesta nevlastní dcery Freydis skončila krvavými rozpory a ostudným návratem do Gronlandu.


    Zdroje:
    H.CH. Huf - Sfinga záhady historie - Gunther Klein - Vikingové - géniové z říše zimy
    Rosemary Burtonová, Richard Cavendish, Bernard Stonehouse - Cesty velkých objevitelů
    Slavní mořeplavci
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/38482#145823Verze : 0