Narodil se 21. listopadu 1916 ve městě Zarajsku v Moskevské oblasti v dělnické rodině. Vyučil se svářečem v závodním učilišti továrny „Kalibr“, ve které pracoval jeho otec. V roce 1937 nastoupil vojenskou presenční službu u Rudého námořnictva a byl přidělen k nově vytvořené Severní flotile, u které absolvoval kurzy pro posádky ponorek ve městě Polarnyj u Murmanska. Poté v hodnosti staršij krasnoflotec nastoupil službu na ponorce Š-402.
Na počátku Velké vlastenecké války byl zařazen k 181. samostatnému průzkumnému oddílu Severní flotily, s nímž se od jeho vzniku v červenci 1942 zúčastnil bojových operací v týlu protivníka. Při jedné akci byl těžce raněn a vyznamenán medailí Za odvahu. V prosinci 1942 získal důstojnickou hodnost a stal se politrukem oddílu, od prosince 1943 pak stál v jeho čele jako velitel, od dubna 1944 v hodnosti lejtenanta. Pro německé velení se stal obávaným protivníkem, zvaným „Polární liška“ a na jeho hlavu byla vypsána slušná odměna.
V říjnu 1944, během Petsamo-kirkeneské operace, byl v čele svého průzkumného oddílu vysazen na mysu Krestovo, obsazeném německými dělostřeleckými bateriemi s 88 mm děly. Jeho úkolem bylo zničit tato děla a obsazením kóty umožnit vylodění sovětské námořní pěchotě. 12. října překvapivým útokem dobyl německé pozice a zajal přes šedesát nepřátelských vojáků a důstojníků. Za tento smělý čin mu byla 5. listopadu 1944 udělena Zlatá hvězda Hrdiny SSSR.
Po kapitulaci Německa byl nyní již staršij lejtěnant V. N. Leonov se svojí jednotkou přesunut na Dálný východ, kde se zúčastnil v rámci Tichomořské vojenské námořní flotily obsazení přístavů Rasin, Seisin a Genzon. V korejském přístavu Vonsan se mu spolu se 140 muži jeho oddílu podařilo překvapit japonskou posádku čítající dva a půl tisíce mužů a celou jí vzít do zajetí a zmocnit se značného množství nepřátelské bojové techniky. Tento čin byl oceněn 14. září 1945 udělením druhé Zlaté hvězdy Hrdiny SSSR.
Po válce V. N. Leonov zůstal sloužit u námořnictva a v roce 1950 úspěšně absolvoval Vyšší vojenské námořní učiliště. Od roku 1952 sloužil v hodnosti kapitána 2. stupně, současně studoval na Vojenské námořní akademii. V červnu 1956 odešel do zálohy, žil v Moskvě a věnoval se psaní vzpomínek. Jeho nejznámější knihou se stala «Лицом к лицу» popisující jeho působení jako rozvědčíka u Severní flotily a která byla přeložena do mnoha jazyků a vyšla v mnoha zemích světa. Jeho knihy se staly oblíbenými zejména u čtenářů v USA, kde vyšly téměř všechny v letech 1993 – 95.
URL : https://www.valka.cz/Leonov-Viktor-Nikolajevic-t39622#150679
Verze : 2
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.