Kolingba, André-Dieudonné

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Kolingba, André-Dieudonné

    Avatar
    Président André-Dieudonné Kolingba


    1935-
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/40324#154450Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Président d´Conseil Millitaire pour le Reconstruction National*, Chef de l'Etat, Président, Général d'Armée André-Dieudonné Kolingba - předseda Vojenské rady národní obnovy, hlava státu, prezident, generál
    * - asi to není úplně správně,ale já francouzsky neumím, takže jestli bude někdo tak hodný Wink


    narozen: 12. 10. 1935 v Bangui
    u moci: 1. 9. 1981 - 22. 10. 1993


    André-Dieudonné Kolingba se narodil 12. 10. 1935 v Bangui jako příslušník poříční etnické skupiny Yakoma. Jméno Kolingba znamená v překladu zhruba "býk". Kolingba narukoval do francouzské armády a byl nasazen v Indočíně a posléze v Kamerunu.


    Není známo, jaké hodnosti dosáhl, ví se ovšem, že okamžitě po vyhlášení nezávislosti Středoafrické republiky přešel z francouzské do středoafrické armády a tam získal už v roce 1964 hodnost sub-lieutenant, později se vypracoval na plukovníka a 3. 4. 1973 byl povýšen do hodnosti brigádního generála.


    Jako velitel pluku byl 1.3.1977, tedy už za vlády Jeho Veličenstva Bokassy I. jmenován technickým poradcem ministra národní obrany, veteránů a válečných obětí, jakožto i poradcem císaře. Poté krátce sloužil jako středoafrický velvyslanec v Kanadě a v Německu a v březnu 1979 byl jmenován ministrem (portfej zůstává neznámá) a když byl Bokassa svržen, vetřel se Kolingba i do služeb Davida Dacka. Ten si Kolingbu natolik oblíbil, že jej v červenci 1981 jmenoval velitelem štábu středoafrické armády.


    Jak se ukázalo už 1. září 1981, udělal tak Dacko osudnou chybu. Toho dne totiž teď už armádní generál Kolingba podnikl puč, kterým svrhl Davida Dacka. Dackovi nebylo nikterak ublíženo a mohl se následně znovu zapojit do politiky, tentokrát v opozici. Objevily se spekulace, že za převratem stály agenti francouzských tajných služeb, kteří jednali na vlastní pěst, tj. bez vědomí francouzské vlády. Této spekulaci nahrává například i fakt, že po puči byl dlouhá léta velitelem Kolingbovy ochranky francouzský plukovník Jean-Claude Mantion.


    Kolingba sám se postavil do čela státu z titulu předsedy Vojenské rady národní obnovy, ve skutečnosti ale Kolingba vládl autokraticky. Titul předsedy Vojenské rady národní obnovy mu vydržel až do 21. 9. 1985, kdy začal vládnout z titulu hlavy státu. V této době také předložil národu ke schválení v referendu sebou navrženou ústavu. Ta byla schválena a byly vyhlášeny volby, ovšem nikterak demokratické. Jejich prostřednictvím Kolingba svou vládu legalizoval a podle ústavy mohl nerušeně vládnout dalších 6 let. V roce 1986 také založil novou stranu Rassemblement Démocratique Centrafricain (RDC).


    Prezidentem se Kolingba prohlásil 29. 11. 1986 a vydržel v této funkci sedm let. Pro Francii byl totiž zajímavým partnerem pro studenou válku. Podpora Francie se však rozplynula jako pára nad hrncem s pádem berlínské zdi. Najednou začala Francie naopak na Kolingbu tlačit, aby urychleně vypsal prezidentské volby. Kolingba zpočátku odporoval, ale doba jej nakonec přinutila k demokratickým reformám.


    V březnu 1991 se o část pravomocí podělil s Edouardem Frankem, kterého jmenoval premiérem. Sestavil také komisi, která přezkoumala ústavu a provedla v ní změny, směřující k pluralismu. Kolingba byl také donucen vyhlásit demokratické volby, které se uskutečnily v roce 1992 a ve kterých Kolingba získal pouhých 10 % hlasů. Vyhlásil proto volby za neplatné, což si nechal potvrdit i Ústavním soudem.


    Kolingbovo funkční období ale 28. 11. 1992 končilo, a tak si jej samovolně prodloužil o 90 dní. Tuto dobu využil k amnestiím (nejznámější amnestovaný byl bývalý prezident a císař Jean Bédel Bokassa) a také k pokusu o udržení moci. Na počátku února 1993 ustavil Kolingba přechodný orgán jménem Conseil National Politique Provisoire de la République (Národní politická rada republiky). 28. 2. 1993, vyhlásil Abel Goumba, předák opozičního Concertation des Forces Démocratiques Kolingbu za sesazeného. Kolingba se sice postu vzdával neochotně, ale po několika ostrých pobídkách k rezignaci ze strany Francie byl nucen vyhlásit nové volby, které vedly ke zvolení jiného opozičního předáka, Ange-Felixe Patassého prezidentem dne 19. 9. 1993.


    Kolingba se nevzdával snadno. Vroce 1999 získal přes 15 % hlasů ve volbách, které vyhrál Patassé. Volby však byly všemi opozičními kandidáty označeny za zmanipulované a Kolingba se společně se svými partyzány 28. 5. 2001 pokusil o puč proti Patassému, ten ovšem nevyšel, Kolingba byl odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti a byl nucen hledat azyl v Ugandě.


    Po svržení Patassého generálem Bozizém byl Kolingba omilostněn a byl mu v roce 2003 umožněn návrat do Středoafrické republiky. Tam vystoupil na Dialogue Nationale s omluvou za porušování lidských práv, spáchané během jeho vlády. Poté opustil zemi, aby se podrobil v Paříži operaci prostaty. V roce 2005 znovu kandidoval v prezidentských volbách, v nichž získal 16 % hlasů (vítězem se stal Bozizé).


    Kolingbova vláda po sobě zanechala nerovnoměrné rozdělení úřadů mezi "seveřany" a "jižany" (většina úřadů byla v rukou "jižanů", mezi něž patřil i Kolingba), což vedlo ke krvavým střetům za úřadování Patassého.


    O Kolingbově rodině není nic známo, je však bohatě dekorován. Jeho vyznamenání jsou následující: officier de l’Ordre de l’Opération Bokassa (důstojník Řádu Operace Bokassa, udělen 1971), officier de l’Ordre de la Médaille de la Reconnaissance Centrafricaine (důstojník Řádu Středoafrické medaile vděčnosti, 1972), chevalier de l’Ordre du Merite Postal (rytíř Řádu poštovních zásluh (na mě nekoukejte, tak to překládá slovník), 1972), commandeur et dignité de Grand-Croix de l’Ordre du Mérite Centrafricain (komandér nebo velitel (1975) a Velkokříž (1981) Středoafrického řádu za zásluhy).

    Exprezidenti Kolingba (vlevo) a Dacko (vpravo)

    André Kolingba v civilu

    Kolingba jako armádní generál
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/40324#157514Verze : 0