SM - ORP Wilk

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

SM - ORP Wilk

    Avatar
    Název / Name: ORP Wilk
    Typ / Type: minovací ponorka
    Třída /
    Class:
    Wilk
    Kódové označení /
    Pennant:
    W (1931-1939), 63 A (1939-1942) N 63 (1942-1951)
    Kýl založen /
    Laid down:
    1927
    Spuštění na vodu /
    Launched:
    12.04.1929
    Uvedení do služby /
    Commissioned:
    31.10.1931
    Vyřazení /
    End service:
    1952 (sešrotován 1954)
    Loděnice /
    Built by:
    Chantiers et Ateliers Augustin Normand v Le Havre, Francie
    Délka / Length : (m) 77,95
    Šířka / Beam: (m) 5,45
    Ponor / Draft: (m) 4,20
    Výtlak standardní /
    Displacement, standard :
    (t)
    980
    Výtlak maximální /
    Displacement, maximal:
    (t)

    Výtlak pod hladinou /
    Displacement, submerged:
    (t)
    1248
    Pohon / Engines: 2x osmiválcový diesel Normand Vickers s celkovým výkonem 1800 HP
    2x elektromotor Societée Alsacienne de Constructions Mecaniques, Belfort 110 V o celkovém výkonu 1200 HP
    Šrouby množství /
    Propellers, No :
    (ks/m)
    2
    Rychlost na hladině /
    Speed, surfaced:
    14,5
    Rychlost pod hladinou /
    Speed, submerged:
    9,5
    Dosah na hladině /
    Range, surfaced:
    (Nm/ kts)
    3500/10 (s přídavnou zásobou paliva 43 t až 7000 Nm)
    Dosah pod hladinou /
    Range, submerged:
    (Nm/ kts)
    100/5
    Max. hloubka ponoření /
    Max depth:
    (m)
    100
    Výzbroj / Armament: 1x 100 mm/Schneider vz.1917 L/40 (1xI)
    1x 40 mm/Vickers L/40 (1xI/AA) - do roku 1935
    6x 550 mm , 16 torpéd vz.1924
    40x mina SM-5


    od roku 1935:
    2x kulomet 13,2 mm/Hotchkiss L/76 (1xII/AA) - místo 1x 40mm
    Výstroj / Equipment:
    (radar, asdic ...)

    Velitelé / Commanders: kapitan marynarki Aleksander Mohuczy (31.10.1932 - prosinec 1934)
    kapitan marynarki Brunon Jabłoński (prosinec 1934 - 21.06.1935)
    kapitan marynarki Władysław Salamon (21.06.1935 - červenec 1938)
    kapitan marynarki Bogusław Krawczyk (červenec 1938 - 02.05.1940)
    kapitan marynarki Borys Karnicki (02.05.1940 - 01.08.1940)
    komandor podporucznik Bogusław Krawczyk (01.08.1940 - 18.07.1941)
    kapitan marynarki Jerzy Koziołkowski (červenec 1941)
    komandor podporucznik Brunon Jabłoński (22.07.1941 - 02.04.1942)
    Potopené lodě / Sunk ships:
    Posádka / Complement: v míru: 4 důstojníci + 42 poddůstojníků a námořníků
    během války: 5 důstojníků + 49 poddůstojníků a námořníků
    Poznámka / Note: Překlad jména: vlk
    čas ponoření do periskopové hloubky: 50 sekund




    zdroje:
    www.pl.wikipedia.org
    http://en.wikipedia.org
    http://marynarkawojenna.pl/start_n.htm
    www.militarium.net
    www.uboat.net
    www.iirp.prv.pl
    www.polishnavy.pl
    www.wp39.pl
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/40464#155113Verze : 0
    Avatar
    Historie ORP "Wilk"


    Když se během dvacátých letech 20. století formovalo námořnictvo II. Rzeczypospolitej Polskiej, bylo rozhodnuto, že součástí budoucí flotily se mají stát i ponorky. V prosinci 1924 speciální komise vypracovala požadavky na jejich technické parametry a štábní specialisté začali hledat zemi, schopnou požadovaná plavidla postavit. Původně mělo jít až o 9 ponorek, z ekonomických důvodů byl plán zredukován na 3. Poněvadž v Polsku neexistovala loděnice, která by mohla požadovaný typ lodí postavit, obrátila se polská vláda na Francii, kterou s Poláky pojily ekonomické a vojenské dohody.
    1. prosince 1926 byla podepsána smlouva o stavbě 3 ponorek. Mělo se jednat o univerzální typ, schopný plnit jak ofenzivní, tak i defenzivní úkoly, takže nová plavidla měla být vybavena torpédomety a minami. Projekt vycházel z francouzského typu "Pierre Chailley" z roku 1917. Stavba každé ponorky měla být zadána jiné loděnici, což se do budoucna ukázalo jako nepříliš šťastná volba. Nové ponorky byly poruchové, s velkým množstvím vad a nedodělků, které se odstraňovaly až během služby. Hlavní příčinou byla nejspíše naprostá nezkušenost vybraných loděnic se stavbou ponorek takového typu a velikosti.


    Během roku 1927, pravděpodobně jako druhé v pořadí, byl v loděnici Chantiers et Ateliers Augustin Normand v Le Havre položen kýl ponorky, určené pro polské námořnictvo. Stavba ponorky nepokračovala příliš rychle, takže až 4. dubna 1929, krátce před spuštěním na vodu, přijel budoucí velitel ponorky, kapitan marynarki Aleksander Mohuczy s částí posádky. Trup nové polské lodi byl slavnostně spuštěn na vodu 12. dubna 1929 a ponorka byla pokřtěna jako ORP "Wilk". Protože se jednalo o první loď ze tří, která byla spuštěna na vodu, celá třída ponorek byla nazvána jejím jménem.
    24. dubna byl kapitan marynarki Mohuczy oficiálně jmenován velitelem ORP "Wilk".
    Stavba ponorky byla dokončena v červnu 1931 a až do října procházela řadou zkoušek a testů. Během této doby byl velitelem ORP "Wilk" Capitaine de corvette Vetilliard z Francouzského válečného námořnictva.


    31. října 1931 byla na ponorce Polského válečného námořnictva slavnostně vztyčena polská vlajka a 2.listopadu ORP "Wilk" vyplul na moře. Cílovým přístavem byla Gdynia.
    23. listopadu vplul ORP "Wilk" do gdyńského přístavu, za asistence sesterské ponorky ORP "Ryś" a dělového člunu ORP "Generał Haller".
    9. prosince 1931 pak byla vytvořena operační skupina ponorek, pod velením kapitana marynarki Mohuczyho.
    6. ledna 1932 vyplul ORP "Wilk" na moře, aby doprovázel sesterskou ponorku ORP "Ryś", která mířila do Francie pro chybějící vybavení. Obě ponorky spolu pluly až k dánskému ostrovu Bornholm, kde se rozdělily. Během cesty vplul ORP "Wilk" do silné bouře, která servala ocelové lanko antény, které se následně namotalo na jeden ze šroubů ponorky. Protože šroub nebylo možno používat, ještě během bouře se do moře spustil starszy marynarz Julian Kozowy a lanko uvolnil.
    V následujících měsících se ORP "Wilk" účastnil cvičných plaveb, které měly zajistit plnou bojeschopnost posádky a ponorky.
    18. března 1932, se ORP "Wilk", spolu s dělovým člunem ORP "Generał Haller", setkaly s novou polskou ponorkou ORP "Żbik", která právě připlula z Francie, a doprovodily ji do Gdyně.


    1. kvěna 1932 byla vytvořena Ponorková divize, jejímž velitelem se stal komandor podporucznik Eugeniusz Pławski. Kromě všech tří ponorek ORP "Wilk", ORP "Ryś" a ORP "Żbik", byly do divize zařazeny ještě cvičná plachetnice "Lwów" a torpédovka ORP "Kujawiak". Na věži ORP "Wilk" byl vymalován identifikační znak "W".
    Až do srpna pak ORP "Wilk" vyplouval na hlídkové plavby na Balt.
    23. srpna 1932, v 18:00, vypluly všechny tři polské ponorky na mezistátní návštěvu Švédska. 25. srpna brzy ráno se lodě setkaly u majáku Sandham s torpédoborci ORP "Burza" a ORP "Wicher" a celá flotila vplula do hlavního města Stockholm.
    29. srpna opustily polské lodě Stockholm a vypluly zpět do vlasti. Během cesty praskla na ORP "Wilk" kliková hřídel jednoho motoru a ponorka musela do Gdyně doplout jen s pomocí druhého.
    1. září 1932 se ponorka vyvázala v Gdyni a ten samý den byla přetažena do loděnice na opravu.


    Opravy na ORP "Wilk" trvaly až do dubna 1933, kdy byla ponorka znovu zařazena do činné služby účastnila se dalších hlídkových a cvičných plaveb.



    ORP "Wilk"



    V únoru a březnu 1934 se ORP "Wilk" účastnil v Pucké zátoce cvičení a zkoušek nové záchranné bóje, zkonstruované podle projektu inženýra Kłopotowského. Tato bóje umožňovala posádce havarijní opuštění ponorky. Ačkoliv zkoušky dopadly úspěšně, bóje nebyla na ponorkách nainstalována, především kvůli svým značným rozměrům.
    V srpnu 1934 ORP "Wilk" se svými sesterskými ponorkami navštívil postupně holandský Amsterdam, norské Oslo, dánskou Kodaň a švédskou Karlskronu.
    V prosinci 1934 byla na minách, které ponorka nesla provedena modernizace, kdy hydrostatický zajišťovací systém byl nahrazen systémem pružinovým, který snižoval riziko předčasného výbuchu.
    Ponorku také převzal nový velitel, kapitan marynarki Brunon Jabłoński.


    Během května 1935 byla na ponorce přestavěna věž a odstraněno protiletadlové dělo Vickers, které nahradil dvouhlavňový kulomet typu Hotchkiss.
    21. června 1935 byl pak velitelem ponorky jmenován kapitan marynarki Władysław Salamon.
    14. července 1935 vypluly všechny tři ponorky na oficiální návštěvu Estonska a 17. července se vyvázaly v Tallinu. Pobyly zde až do 20. července a 22. července brzy ráno se všechny vrátily do Gdyně.



    ORP "Wilk" v předválečném období



    14. června 1936 ORP "Wilk", ORP "Ryś" a ORP "Żbik" během cvičné plavby navštívily neoficiálně Estonsko a vyvázaly se v ústí Narvy.


    1. července 1937 byl z věže ponorky odstraněn identifikační znak.


    V červenci 1938 byl komandor podporucznik Salamon vyslán do Holandska, aby převzal novou ponorku ORP "Sęp". Velitelem ORP "Wilk" se stal kapitan marynarki Bogusław Krawczyk.



    24. srpna 1939 byla nařízena mobilizace Ponorkové divize, na ORP "Wilk" byla přezkoušena funkčnost všech zařízení, natankováno palivo a doplněny zásoby. Ponorku také dozbrojili, bylo naloženo 10 torpéd, 22 min, 114 nábojů pro palubní dělo a 4500 nábojů pro kulomet. Kapitan marynarki Krawczyk také obdržel 7000 USD ve zlatě a polských bankovkách.


    25. srpna 1939 ORP "Wilk" přeplul do vojenského přístavu Hel, ale 30. srpna se ponorka vrátila zpět vojenského přístavu Oksywie, s velitelem Ponorkové divize na palubě. Zde ji také, spolu s další ponorkou - ORP "Orzeł", zastihl začátek války.


    Když Němci 1. září 1939 provedli nálet na Gdyni, ORP "Wilk" ostřeloval ze svého kulometu jeden z nalétávajících hydroplánů. V 06:30, po obdržení rozkazu, vyplula ponorka na moře a jakmile dosáhla bezpečné hloubky, ponořila se. Později ORP "Wilk" zachytil další dva radiogramy, které přikazovaly všem ponorkách operovat pod hladinou a otevřít zapečetěnou obálku, označenou "X". Ta obsahovala směrnice plánu "Worek". Podle tohoto plánu měl ORP "Wilk" operovat v sektoru mezi linií spojující Hel s Gdańskem a 019°E (východní délky). Jakmile velitel Krawczyk přečetl tyto rozkazy, nařídil změnit kurs do stanoveného sektoru. Ponorka se přesouvala pod hladinou a během své plavby zahlédla ve vzdálenosti asi 3,2 Nm (6000 m) německou minolovku třídy "M". Později také spatřila dva torpédoborce třídy "Leberecht Maass". Shodně s příkazy však na žádnou z těchto lodí nezaútočila. Do sektoru se ORP "Wilk" dostal v 15:40 a započal hlídku. Až do večera však nespatřil nic, na co by mohl zaútočit, naopak musel dávat pozor, aby se nestal cílem přelétajících letadel. Hladina moře byla velmi klidná a vystrčený periskop na ní zanechával výraznou stopu.


    V noci se ponorka vynořila, aby dobila baterie a před svítáním, 2. září 1939 opět klesla do periskopové hloubky. Ráno, kolem 9 h spatřila hlídka v periskopu ve vzdálenosti asi 7,5 Nm skupinu dvou minolovek a jednoho torpédoborce. Velitel Krawczyk vydal příkaz zaútočit na torpédoborec, ale během příprav k útoku byl periskop zpozorován z paluby jedné z minolovek. Obě minolovky na ORP "Wilk" zaútočily hlubinnými bombami, jejichž výbuchy poškodily tlumič levého motoru, do kterého se následně dostala voda a ponorka začala nekontrolovaně klesat. Klesání se podařilo zastavit až v hloubce 60 metrů. Zbytek dne ponorka strávila pod hladinou, večer se pak znovu vynořila, aby dobila baterie. Během noci pak obdržela rozkaz položit následujícího dne minové pole.


    3. září 1939 se ORP "Wilk" shodně s rozkazem přesunul do sektoru, kde měl podle plánu "Worek" položit minové pole. Během plavby byla ponorka znovu objevena a stala se cílem útoku hlubinnými pumami. Ty však tentokrát nezpůsobily žádnou závažnou škodu, a tak mohla dokončit svůj úkol a po 16 h vypustit na linii spojující Hel s Gdańskem 20 min. Pravděpodobně v tomto minovém poli se 07.12.1939 potopila německá rybářská loď. Večer se ORP "Wilk" opět vynořil a dobíjel baterie. Kolem 22:00 se ORP "Wilk" setkal na hladině s další polskou ponorkou ORP "Orzeł", která operovala v sousedním sektoru. Obě lodi se k sobě přiblížily na vzdálenost, která umožňovala hlasitý hovor a oba velitelé spolu chvíli vedli rozhovor na téma budoucích bojů.


    4. září 1939 ponorka hlídkovala ve svém sektoru, aniž by měla možnost zaútočit na nějakou německou loď.


    5. září 1939 byl ORP "Wilk" během pozorování periskopem zpozorován německými letouny, které na ponorku upozornily blízké minolovky. Ty okamžitě na ponorku zaútočily, takže kapitan marynarki Krawczyk rozhodl o položení ponorky na dno v hloubce 87 metrů. Letouny a minolovky útočily hlubinnými pumami více než dvě hodiny a výbuchy způsobily popraskání nýtů vnějších palivových nádrží a únik paliva a jiné, menší škody. Nakonec německé minolovky odpluly, aniž dosáhly úspěchu. ORP "Wilk" zůstal na dně 12 hodin, než se velitel odvážil znovu vyplout na hladinu. Kvůli poškození palivových nádrží musela ponorka vypustit část paliva.


    Ponorka dále bez úspěchu patrolovala ve svém sektoru až do 7. září 1939, kdy byla znovu objevena a napadena letadly a později přivolanými stíhači ponorek. Výbuchy hlubinných pum poškodily trup a do nitra ponorky začala pronikat voda. Shodně s rozkazy ORP "Wilk" změnil sektor hlídky, nové působiště se nacházelo u pobřeží mezi městy Ustka a Łeba. Ani zde však ponorka neměla štěstí a znovu byla dvakrát napadena německými minolovkami.


    8. září 1939 proběhlo v relativním klidu, ponorka nenalezla žádný cíl pro útok ani nebyla sama nikým napadena.


    9. září 1939 ORP "Wilk" odplul do dalšího sektoru v severní části Baltu, poblíž pobřeží Švédska.


    10. září 1939 kapitan marynarki Krawczyk požádal Velitelství flotily o povolení k návratu do Gdyně nebo na Hel, aby mohly být provedeny opravy. Obdržel však rozkaz uniknout s ponorkou do některého z britských přístavů nebo se, po vyčerpání paliva, nechat internovat v nejbližším neutrálním přístavu. Ráno jej však objevil německý bombardér a zaútočil na něj pumami. ORP "Wilk" se okamžitě ponořil, klesl až do hloubky 95 metrů a celých 12 hodin proležel na dně bez pohybu. Pak zamířil k Dánským úžinám.


    11. září 1939 ponorka dorazila do oblasti poblíž průlivu Fehrmanbelt, mezi dánskými a německými ostrovy. Zde spatřil jednu obchodní loď a později se v periskopu ponorky objevil těžký křižník "Admiral Hipper". Během příprav k útoku byl ORP "Wilk" zpozorován a křižník stihnul změnit kurs a odplout dřív, než se ponorka stačila přiblížit. Velitel Kravczyk nečekal, až se začnou do oblasti stahovat protiponorkové lodě a nařídil změnu kursu do Dánských úžin.


    Brzy ráno 14. září 1939 dorazil ORP "Wilk" na dohled majákové lodi "Falsterborev" v ústí úžiny Sund (Öresund), velitel nějakou dobu pozoroval periskopem lodě u Trelleborgu a pak nařídil klesnout na dno. Se západem slunce se ponorka opatrně vynořila a vyplula směrem k nejužšímu místu Danských úžin, které hlídaly strážní lodě. Během plavby na hladině se náhle ze tmy vynořily dvě válečné lodě, plující v opačném kursu než ponorka. Na jakoukoliv reakci již bylo pozdě a nepřátelský torpédoborec třídy "Leberecht Maass" a torpédovka třídy "Mőwe" propluly ve vzdálenosti ne více než 50 metrů od boku ponorky. Štěstí však stálo na straně polské ponorky a ta proklouzla, protože Němci ji buď neviděli nebo považovali za jednu z hlídkujících švédských ponorek. Během noci pak ORP "Wilk" proplul Sund a dostal se na volné moře.


    Následujícího dne, 15. září 1939 odeslal kapitan marynarki Krawczyk depeši, ve které oznamoval, že proplul Sundem a pluje do Anglie.


    19. září 1939 ORP"Wilk" navázal spojení s britskou základnou a oznámil, že proplul Dánskými úžinami a míří do Velké Británie a požádal o eskortu.


    20. září 1939 kolem 17 h se polská ponorka setkala asi 5 Nm od Isle of May s torpédoborcem HMS "Sturdy" do přístavu Methil v zátoce Firth of Forth. ORP "Wilk" natankoval palivo a vyplul na základnu Royal Navy do Scapa Flow. Sem dorazil 22. září 1939.


    Ve Scapa Flow byly provedeny nejnutnější opravy a ponorka byla prohlédnuta odborníky.
    Bylo rozhodnuto poslat ji na důkladnou opravu, takže 12. října 1939 opustil ORP "Wilk" základnu a v doprovodu britského torpédoborce odplul do loděnice Caledon Shipyard v Dundee. Zde začaly důkladné opravy ponorky s cílem navrácení plné bojeschopnosti.
    Již 16. října 1939 se v Dundee objevila další polská ponorka - ORP "Orzeł", po svém dobrodružném útěku z Baltu.
    V průběhu oprav, 16. listopadu 1939, navštívili ORP "Wilk" generał Sikorski a kontradmirał Jerzy Świrski.
    22. listopadu byly opravy u konce a ponorka se připravovala k operačnímu nasazení.
    23. listopadu 1939 odplula na základnu Rosyth, kde byla zařazena do 2. ponorkové flotily a obdržela taktické označení N 63. Na palubu byl také přidělen britský styčný důstojník se dvěma signalisty.
    29. listopadu 1939 pak ORP "Wilk" vyplul na svou první hlídku do oblasti Skaggeraku. Během patroly ponorka nedosáhla žádného úspěchu, ale během bouře byl poškozen levý motor.
    13. prosince se pak ORP "Wilk" vrátil zpět na základnu.
    Po nezbytných opravách vyplula ponorka na další hlídku 26. prosince 1939, tentokrát ke břehům Norska.


    8. ledna 1940 se ORP "Wilk" vrátil zpět na základnu, aniž dosáhl jakéhokoliv úspěchu.
    Potože technický stav ponorky se stále zhoršoval, k čemuž "napomohly" i dvě bojové patroly v krajně nepříznivých podmínkách plavby v zimním Severním moři, bylo rozhodnuto odeslat ponorku opět do loděnice.
    22. ledna 1940 proto ORP "Wilk" přeplul z Rosyth opět do Dundee, do Caledon Shipyard. Zdy byly provedeny opravy diesselových i elektrických motorů a vyměněny baterie.
    Během oprav, v březnu 1940, byl kapitan marynarki Bogusław Krawczyk vyznamenán křížem Virtuti Militari 5. stupně a všichni ostatní členové posádky Krzyżem Walecznych. Krátce na to byl Krawczyk povýšen do hodnosti komandor podporucznik a zbylí důstojníci o jeden stupeň.
    2. května 1940 vystřídal Krawczyka ve funkci velitele dočasně kapitan marynarki Borys Karnicki, protože Bogusław Krawczyk byl vyslán do Švédska, kde v té době probíhala jednání o navrácení tam internovaných polských ponorek exilovému Polskému válečnému námořnictvu.
    4. června se ORP "Wilk" po ukončení oprav vrátil na základnu Rosyth.
    12. června opět ponorku navštívil velitel exilového Polského válečného námořnictva kontradmirał Jerzy Świrski.
    Již 18. června 1940 vyplul ORP "Wilk" na svou další patrolu ke břehům Holandska. Během postoje v propusti před vyplutím na moře, došlo k ostudné události, kdy z ponorky dezertovali 4 členové posádky.


    Během patroly, 21. června 1940, asi půl hodiny po půlnoci, spatřila hlídka na věži vynořeného ORP "Wilk", které velel zástupce velitele ponorky, budoucí polské ponorkové eso, kapitan marynarki Bolesław Romanowski, ve vzdálenosti asi 300 metrů, siluetu ponořující se ponorky. Protože nebyl čas na vystřelení torpéda, Romanowski nařídil neznámou ponorku taranovat. Po nárazu byl ORP "Wilk" těžce poškozen, zničen byl gyrokompas a lod, těžce poškozeny lodní šrouby, potrubí, ploutev kormidla a do nitra ponorky začala pronikat voda. Po zjištění všech škod se kapitan marynarki Karnicki spojil se základnou a požádal o vyslání eskorty, která by doprovodila ponorku zpět. Dva vyslané křižníky s doprovodem torpédoborců však ORP "Wilk" nenašly, což bylo pro ponorku štěstím, neboť eskorta měla rozkaz vzít posádku na palubu a poškozenou loď potopit.
    ORP "Wilk" se mezitím vlekl rychlostí 3 uzlů zpět do Británie. Po překonání 3000 Nm konečně dorazil 25. června 1940 do Dundee a byl okamžitě přetažen do loděnice.
    Ponorka, kterou polská posádka považovala za německý U-boot byla však pravděpodobně (podle posledních výzkumů) holandská "O-13".


    Opravy byly provedeny poměrně rychle a již 10. července 1940 ponorka opět vyplula na další patrolu ke břehům Norska.
    15. července 1940, během hlídky v periskopové hloubce, byl ORP "Wilk" napaden německým bombardérem Dornier Do-215, který na něj zaútočil pumami. 6 z nich vybuchlo poblíž ponorky a opět ji poškodilo.
    Velitel Karnicki se však rozhodl pokračovat dále v hlídkování a 21. července 1940 zaútočil ORP "Wilk" na německý tanker. Útok se však nepovedl a ponorka musela rychle uniknout do hloubky před útoky eskorty, která tanker doprovázela.
    Teprve 24. července 1940 se vážně poškozený ORP "Wilk" vrátil zpět na základnu v Rosyth.
    Ponorka byla opět odeslána do loděnice v Dundee kvůli opravám, v jejichž průběhu, 1. srpna 1940, vrátil jako velitel komandor podporucznik Krawczyk.
    Začátkem srpna 1940 byly opravy ukončeny, ale ponorka se již do Rosyth nevrátila a zůstala v Dundee jako součást 9. ponorkové flotily.
    Na další hlídku ORP "Wilk" vyplul 8. srpna 1940. Bez úspěchu se vrátil za necelé 2 týdny, 21. srpna.
    Další patrola, od 8. do 22. září 1940 opět ponorce nepřinesla kýžený úspěch.
    9. října 1940 ORP "Wilk" vyplul na svou sedmou hlídku, během níž, 19. října 1940, u norského Lista zaútočil třemi torpédy na německý lamač blokády "Betty" (původně norská loď). Bohužel, v důsledku chyby torpédového důstojníka, který si popletl úhly nastavení, proplula torpéda neškodně 400 metrů za zádí lodi. Zklamaná posádka ponorky se se svou lodí vrátila zpět na základnu 25. října.
    Během další bojové plavby (od 18. 11. do 02. 12. 1940) u pobřeží Norska, byl ORP "Wilk" napaden palbou z palubních zbraní německého letounu. odstřelováni způsobilo poškození palivových nádrží a únik nafty.
    Po návratu, 2. prosince 1940, byla ponorka již 3. prosince 1940 poslána do Greenock k provedení oprav. Kromě poškození dělníci opravili také diesselové motory.



    ORP "Wilk" během služby ve Velké Británii



    8. ledna 1941 vyplul ORP "Wilk" znovu na moře. Během své hlídky byl opět odtřelován německým letadlem, později se poškodily hlavní motory ponorky. Celkový technický stav ORP "Wilk" se neustále zhoršoval a tak po návratu do Dundee, 20. ledna 1941, velení flotily rozhodlo o generální opravě ponorky.
    ORP "Wilk" byl začátkem února 1941 umístěn v suchém doku a započaly rozsáhlé opravy, které trvaly až do konce července 1941.
    Nálada mezi posádkou byla špatná, polští námořníci těžce nesli, že nemohou bojovat a navíc již bylo známo, že Admiralita rozhodla o vyřazení ORP "Wilk" z bojové činnosti a zařazení jej pouze jako cvičné ponorky. Kromě toho, počet mužů na palubě ponorky značně překračoval běžný počet mužů posádky, protože exilové Polské válečné námořnictvo mělo v té době pouze jedinou další ponorku - ORP "Sokół".
    Vlekoucí se opravy, špatná morálka posádky a nečinnost byly pravděpodobně jednou z příčin sebevraždy velitele ORP "Wilk", komandora podporucznika Krawczyka, kterou spáchal výstřelem z pistole na palubě ponorky v noci z 18. na 19. července 1941.
    Velení převzal dočasně kapitan marynarki Jerzy Koziołkowski. Ten také zformoval z přebytečných mužů na palubě ORP "Wilk" posádku pro novou ponorku ORP "Jastrząb", která měla být Poláky v blízké budoucnosti převzata v USA.
    Již 22. července 1941 se na ponorku dostavil nově jmenovaný velitel, komandor podporucznik Brunon Jabłoński, který také ponorce nadále velel po ukončení oprav začátkem srpna 1941.
    V srpnu 1941 byl ORP "Wilk" přeřazen do Flotily školních lodí v Holy Loch a až do konce března 1942 sloužil jako školní ponorka, na které vyplouvali na cvičné plavby budoucí ponorkáři. Ponorka byla také občas využita jako cvičný, pozorovaný cíl.


    Z důvodů velmi špatného technického stavu bylo rozhodnuto přesunout ORP "Wilk" do rezervy, k čemuž došlo 2. dubna 1942.
    V rezervě v přístavu Plymouth strávila ponorka zbytek války a téměř celý první poválečný rok.


    28. září 1946 byla v Harwich na ORP "Wilk" spuštěna polská vlajka, posádka ji opustila a ponorku předala Britům.


    V Harwich zůstal ORP "Wilk" vyvázán až do března 1947, kdy ve městě pobývala Polská námořní mise, která se také seznámila s technickým stavem lodi. Ten byl shledán jako velmi špatný a Britům byla nabídnuta výměna ORP "Wilk" za jinou ponorku, v lepším stavu. Britové to samozřejmě odmítli.


    Chátrající ORP "Wilk" zůstal v Harwich až do října 1952, kdy jej remorkér "Swarożyc" odtáhl do Gdyně.
    V listopadu 1952 pak byla ponorka zpřístupněna návštěvníkům. V této době byl pravděpodobně také oficiálně vyřazen.


    Během roku 1953 navštívila ORP "Wilk" technická komise Polského válečného námořnictva, která ponorku uznala za neschopnou další služby a nedoporučila ani její přestavbu na školní loď.


    Během první poloviny roku 1954 se bohatá historie ponorky uzavřela a ORP "Wilk" byl v loděnici Polského válečného námořnictva v Gdyni rozebrán a sešrotován.



    velitelé ORP "Wilk"
    -kapitan marynarki Aleksander Mohuczy (31.10.1932 - prosinec 1934)
    -kapitan marynarki Brunon Jabłoński (prosinec 1934 - 21.06.1935)
    -kapitan marynarki Władysław Salamon (21.06.1935 - červenec 1938)
    -kapitan marynarki Bogusław Krawczyk (červenec 1938 - 02.05.1940)
    -kapitan marynarki Borys Karnicki (02.05.1940 - 01.08.1940)
    -komandor podporucznik Bogusław Krawczyk (01.08.1940 - 18.07.1941)
    -kapitan marynarki Jerzy Koziołkowski (červenec 1941)
    -komandor podporucznik Brunon Jabłoński (22.07.1941 - 02.04.1942)



    zdroje:
    PEREPECZKO, Andrzej: Bouře nad Atlantikem 1.díl. 1.vydání. Praha: Naše Vojsko 2004. 200s. ISBN 80-206-0725-0, z polského originálu Burza nad Atlantykiem, Warszawa 1999 přeložil Evžen Škňouřil
    HRBEK, Ivan, HRBEK, Jaroslav: Salvy nad vlnami: Od výstřelů na Westerplatte po zkázu Bismarcka. 1.vydání. Praha: Naše vojsko 1993. 336s. ISBN 80-206-0319-0
    http://en.wikipedia.org
    http://pl.wikipedia.org
    http://de.wikipedia.org
    http://marynarkawojenna.pl/start_n.htm
    www.polishnavy.pl
    www.op.osw.pl/op/polskie_op/
    www.dutchsubmarines.com
    www.iirp.prv.pl
    www.bolas.prv.pl
    www.uboat.net
    www.militarium.net
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/40464#254946Verze : 0
    MOD