<< Označení námořních letadel >>

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

<< Označení námořních letadel >>

    Avatar
    Systémy označování letadel japonského námořního letectva


    Vývoj označování letecké techniky proběhl v několika stupních od čínsko-japonské kombinace až po bojová jména. Mnohdy to byl tak složitý systém, kdy bylo možno zaměnit jednotlivé typy již překladem.


    1.) čínsko-japonská kombinace
    toto označení se prakticky začalo používat od roku 1911 a to pro domácí výrobky.
    Použila se japonská fonetická abeceda v čínské posloupnosti. Jako příklad uvedu první písmena abecedy a jejich znění v čínské transkripci a = i; b = ro; c = ha; d = ni; e = ho. Čínská charakteristika Ko, Otsu, Hiei, Tei, Bo a Ki označovala typ nebo model japonského stroje.
    Vzducholodě a balóny byly označeny jako Gunjo Kikju - Gu-Ki a pořadové číslo zavedení, ale toto platilo pouze pro zahraniční výrobky pro vlastní produkty bylo použito o trochu složitější označení.
    Příklad: japonská vzducholoď z roku 1911 o objemu 3 000 m3 byla označena jako Type A Model 1 a v systému označení se četl Ji-go-ko. (Označení Go byl výraz pro typ).


    U letadel bylo klíčové slovo Shiki ( jap. druh) a před toto slovo se dávala zkratka o jaký výrobek šlo.
    Příklad: letoun Farman prvního do výzbroje zavedeného typu byl označen Fu-Shiki 1 (Fa ze slova Farman se čínské transkripci četlo jako Fu), další příklad Shiki Ko-4 - byl licenční Nieuport NiD 29 ale ani toto neplatilo vždy například stroj Blackburn Shift, byl používán s původním britským označením. Tak jak rostl počet letadel bylo nutno přejít na jiný systém označování, který by byl přehlednější.


    2.) Systém výrobce a typu - Kojo / Gata
    Zde byl jako první uveden výrobce letadla Nakajima, Mitsubishi aj.
    Dále následovalo číslo, které udávalo dobu vládnutí právě vládnoucího císaře pro naši potřebu
    císař Taisho vládl 1911- 1926
    císař Hirohito vládl od roku 1926, ale letadla byla od poloviny roku označována číslicí 2 a ta se používala ještě celý rok 1927.
    Nakonec bylo uvedeno určení letadla
    Příklad: Nakajima Ga 10 Sentoki znamená letoun továrny Nakajima v 10 roce vlády tj. 1921 stíhací.
    Tento systém platil asi do roku 1929 a potom přechází na použití posledního dvojčíslí z japonského letopočtu čímž došlo ke sjednocení s armádním systémem, takové označení letopočtem se v námořnictvu udrželo do roku 1942 (označení Type 2 )


    3.) Systém písmen a číslic – Kana / Kata
    Snahy o zavedení systému, který by v sobě měl větší obsah, lze vystopovat již od roku 1921. Firma Mitsubishi začala označovat svá letadla číslem a několika písmeny. Číslo na začátku podalo informaci o počtu osádky, následující písmeno označovalo výrobce (M= Mitsubishi; N= Nakajima; K= Kawasaki a Y= Yokosucký námořní arzenál), další písmeno znamenalo určení letadla (F= stíhací; T= torpédový a R= průzkumný) a na posledním místě byla číslice, která určovala o jakou vývojovou variantu se jednalo)
    Příklad: 2MR8 znamená dvoumístný letoun firmy Mitsubishi, průzkumný osmá vývojová verze.


    V roce 1928 se ze studijního pobytu z USA vrátila skupina japonských důstojníků a na základě organizačních poznatku dochází k zavedení označování letecké techniky podobnému námořnímu letectvu USA. Kód byl většinou čtyřmístný a za ním ještě dvě čísla a popřípadě písmeno.
    První písmeno nyní označuje určení letadla a to tímto způsobem:


    A – palubní stíhací letoun
    B – palubní bombardér, torpédový bombardér
    C – průzkumný letoun
    D – palubní střemhlavý bombardér
    E – palubní průzkumný plovákový letoun
    F – palubní pozorovací plovákový letoun
    G – pozemní bombardér
    H – létající člun
    J – pozemní stíhací letoun
    K – cvičný letoun
    L – dopravní letoun
    M – letoun zvláštního určení
    N – stíhací plovákový letoun
    P – pozemní útočný bombardér
    Q – pozemní hlídkový
    R – pozemní průzkumný letoun
    S – noční stíhací letoun
    MX – experimentální letoun, nebo zvláštní


    Na druhém místě byla číslice, která označovala pořadí letadla v této skupině


    Na třetím bylo písmeno, to určovalo výrobce typu letadla, výrobci měli přidělená písmena:


    A – Aichi Tokei Denki Kabushiki Kaisha
    D - Showa Hikoki Kogyo Kabushiki Kaisha
    G - Hitachi Kokuki Kabushiki Kaisha
    H – Hirosho Kaigun Kosho v Hiro nebo Dai-Juichi Kaigun Kokusho
    J – Nihon Kogata Hikoki
    K – Kawanishi Kokuki Kabushiki Kaisha
    M – Mitsubishi Jukugyo Kabushiki Kaisha
    N – Nakajima Hikoki Kabushiki Kaisha
    P – Nippi nebo Nihon Kogata Hikoki Kenkyusho
    S - Sasebo Dai-Nijuichi Kaigun Kokusho
    W – Watanabe Tekkosho Kaushiki Kaisha nebo Kyushu
    Y - Dai-Ichi Kaigun Koku Gijitsusho v Yokosuce
    Z - Mizuno Guraida Seisakusho


    vynechávám všechny zahraniční výrobce, protože jejich letouny nebyly podstatné natolik, abych tento zjednodušený seznam o jejich zkratky zkomplikoval


    Na čtvrtém místě byla číselné označení verze dle pořadí


    Pokud letoun změnil své určení byla za tyto čtyři základní znaky psána pomlčka, za kterou bylo písmeno, které určovalo nové určení.


    U námořních letadel bylo označení doplněno dvojčíslím systému Kata, ze kterého lze určit jaké úpravy byly na letounu provedeny a popřípadě i kolik. Základní označení bylo 11 což znamenalo, že je letoun bez úprav draku a má původní motor. Pokud označení bylo např. 43 znamenalo to čtvrtou úpravu draku a třetí typ, nebo verzi motoru.
    Příklad: B5N2 12
    B = palubní bombardovací, torpédový letoun
    5 = pátý v pořadí
    N = výrobce Nakajima Hikoki Kabushiki Kaisha
    2 = druhá verze


    1 = původní drak
    2 = druhý motor zde Nakajima NK1B Sakae 11 o výkonu 1 000 koní (první byl devítiválec Nakajima Hikari 3 o výkonu 840 koní )


    Pokud byl letoun upraven pro výcvik bylo označení B5N2-K


    Během války došlo k nahrazení japonských znaků označující úpravy letadla písmena latinky.


    KAI - označuje výraznou změnu struktury draku = A
    Ko - změna motoru, nebo místní tech.instalační změny = B
    Otsu - změna určení letounu ( krátkodobá) nebo výzbroje = C
    Hei - změna ve výzbroji = D


    4.) Označení dle rozvojových programů - Shizaku ( Shi )
    tento systém byl zaveden v roce 1930, je v něm samozřejmě letopočet, ale tentokrát rok panování císaře, takže letouny, které velení námořního letectva požadovalo v roce 1930 byly ve specifikacích 5-Shi (pomlčka je někdy užívána někdy ne). Toto označení zavedlo jednotnost v parametrech a technických požadavcích, slučovalo v sobě požadavky velení námořnictva na letadla od stíhaček až po cvičná letadla. Je to ve své podstatě označení ročního vývojového programu. Příklad 10-Shi zahrnuje všechna letadla, které velení námořního letectva požadovalo ve svých specifikacích v roce 1935 a tak víme, že vznikla:
    Mitsubishi B5M1 - palubní bombardovací letoun
    Nakajima B5N1 - palubní bombardovací letoun
    Nakajima C3N1 - palubní průzkumný letoun
    Kawanishi F1K1 - pozorovací letoun - neuspěl v soutěži
    Aichi F1A1 - pozorovací letoun neuspěl v soutěži
    Mitsubishi F1M1 - pozorovací letoun


    5.) Systém označování bojovými jmény – Shotei
    Zavedeno od poloviny roku 1943, před tímto datem je velmi zřídka použito. Účelem bylo utajení typového označení a tak nebyly v normálním označování používáno žádné další označení. Jména byla přidělována podle zásady:
    • Stíhací letouny – jména meteorologických jevů
    - záchytné stíhačky ponesou jména blesků končící na –dan nebo -den
    - palubní a plovákové jména větrů končící na –pu a –fu.
    • Útočná letadla – jména hor
    • Průzkumná – jména oblaků
    • Bombardovací – jména hvězd ( -sei) nebo souhvězdí ( -zan )
    • Hlídkové letouny – jména moří a oceánů
    • Transportní letadla – jména, která popisují oblohu
    • Cvičná letadla – jména rostlin
    • Ostatní letadla – jména úkazů na krajině


    Dříve použitá jména nebo neoficiální jména nezapadají do tohoto systému.
    Příklad: Suisei Kaigekiki Kata 33 pro naši potřebu označujeme jako Yokosuka D4Y3 33 - Suisei / Judy


    Judy je spojenecký kód, ale ten již nemá s japonskými systémy nic společného.


    Použité prameny:
    Rene J. Francillion PhD, Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, rok 1987, ISBN-13: 978-0870213137
    Robert C. Mikesh, Japanese Aircraft: Code Names & Designations, Schiffer Military/Aviation History, rok 1993, ISBN-10: 0887404472
    Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945, díl 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
    Bunrindo, Complete Works of Imperial Japan Naval Aircraft
    http://home.st.net.au/~dunn/raaf/kana.htm
    http://rwebs.net/avhistory/acdesig/japanese.htm
    http://www.combinedfleet.com/kaigun.htm
    http://www.samoloty.ow.pl/str102.htm
    archiv autora
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/41107#158465Verze : 0
    MOD