Nakadžima A1N

Nakajima A1N - přehled verzí

Nakajima A1N - přehled verzí


三式艦上戦闘機 - San-shiki kanjó - palubní stíhací letoun typ 3
Japonské jméno:


Spojenecké kódové jméno:



Označení Provedení letounu - popis
Gloster Gambet britský prototyp palubního stíhače z roku 1926, motor Bristol Jupiter VI o výkonu 420 koní
Nakajima A1N1 první verze, vyráběn v letech 1928-29, vstup do služby duben 1929, označení námořní stíhací letoun Typ 3 ( 3. rok panování císaře)
Nakajima A1N2 finální verze se silnějším motorem vyrobena v počtu 100 letadel, výroba ukončena v roce 1932



Vyrobeno celkem 150 letounů tohoto typu.
Výroba prototypů proběhla v továrně 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha v Ótě


Použité prameny:
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945 díl 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-50-1
http://surfcity.kund.dalnet.se/a1n.htm
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-A1N-t41128#158645 Verze : 2
Nakajima A1N - přehled verzí
- / - / -
三式艦上戦闘機 / San-shiki kanjo sentoki / palubní stíhací letoun typ 3


Stručná historie:
Velení japonského námořního letectva (海軍航空本部 Kaigun Kōkū Hombu) se rozhodlo v roce 1926 nahradit již pomalu zastarávající palubní stíhací letoun Mitsubishi Type 10 neboli 1MF4, který byl ve službě již od roku 1923.
Soutěže se zúčastnily továrny 愛知航空機株式会社 - Aichi Kōkūki Kabushiki Kaisha, 三菱重工業株式会社- Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Mitsubishi)*, 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Nakajima) a 川西航空機株式会社 – Kawanishi Kōkūki Kabushiki Kaisha, posledně uvedená společnost z vlastní iniciativity přihlásila typ K 11. Společnost Nakajima přihlásila letoun, který navrhl H. P. Folland, konstruktér britské továrny Gloster. Konstruktér Folland právě dokončil prototyp letounu Gambet, byl to letoun pro námořní letectvo postavený na základě pozemního stíhacího letounu Gloster Gamecoc. Brzy zjistil, že o něj v Británii není zájem a tak uvítal zájem Japonců.


Nově postavený letoun měl celodřevěnou konstrukci a křídla s neshodným rozpětím, poháněl jej hvězdicový devítiválcový motor Bristol Jupiter VI o výkonu 520 koní. Samozřejmostí byla zesílená konstrukce podvozku a záchytný hák. Nakajima získala tento letoun v roce 1927 včetně výrobních práv. Letoun byl přejmenován a tak v průběhu porovnávacích zkoušek byl označen Nakajima Type G.


V průběhu zkoušek Japonci zjitili, že Type G nedosahuje takových výkonů, jako domácí konkurence, britský letoun však byl lehčí a tím i obratnější a lépe ovladatelný, kladně byla hodnocena stabilita při střelbě. Kaigun Kōkū Hombu prohlásilo Typ G za vítěze soutěže a prominulo přitom továrně Nakajima, že nesplnila několik dalších požadavků, jedním z nich byl například byl požadavek na vodotěsnost některých částí letounu, které měly při nouzovém přistání na hladinu zabezpečit osádce dostatek času k opuštění letounu.


Další úpravy prováděl japonský tým konstruktérů pod vedením inženýra Takao Yoshidy. Nejpodstatnější byla výměna motoru Bristol Jupiter VI, který měl maximální výkon 520 koní. Sériové stroje byly poháněny méně výkonnými motory Nakajima Jupiter VI, ale o výkonu 420 koní. Nižší výkon motoru se logicky projevil i mírně nižšími výkony letounu. Sériová výroba těchto letadel se rozeběhla v roce 1928 a dala celkem padesát letadel, tyto letouny se dostaly na paluby japonských letadlových lodí Hosho, Akagi, Kaga a o něco později i na Ryujo a byly zde personálem poměrně oblíbené. Námořnictvo je používalo jako palubní stíhač typ 3. Pomocí označení si odvodíme, že byl do výzbroje přijat ve třetím roce vlády císaře Hirohita (v Evropě se psal rok 1929). Brzy bylo označení doplněno a letoun byl znám jako A1N1, dle nového systému.


Letoun byl oblíben jak piloty, tak i mechaniky, ale jeho výkony byly opravdu slabé, proto v roce 1930 přišla do výzbroje mírně modernizovaná a odlehčená verze A1N2 s motorem Nakajima Kotobuki 2, tato verze byla vyrobena ve stokusové sérii a na výrobních linkách společnosti Nakajima se udrželeaž do roku 1932. Ve službě u námořního letectva pak vydržely až do roku 1935. Krom zmíněných letadlových lodí je používala Kasumigaura Kokutai, tato jednotka s těmito stroji operovala výhradně na pozemních základnách. Letouny A1N2 se zúčastnily také bojů v Číně, ale jen v omezené míře a to v tkz. šanghajském incidentu v roce 1932, tehdy do bojů zasáhly letouny z palub letadlových lodí Kaga a Hosho.


* Mitsubishi přihlásila do této soutěže svůj prototyp 1MF9 Taka.




Použité prameny:
Rene J. Francillion PhD, Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, rok 1987, ISBN-13: 978-0870213137
Robert Mikesh, Japanese Aircraft 1910-1941 US Naval Institute Press, rok 1990, ISBN:10-1557505632
William Green a Gordon Swanborough. The Complete Book of Fighter: An Illustrated Encyclopedia of Every Fighter Aircraft Built and Flown, Smithmark Publisher, rok 1995, ISBN-10: 0831739398
http://www.airwar.ru/enc/fww1/gambet.html
navalhistory.flixco.info
http://en.wikipedia.org/wiki/Nakajima_A1N
http://surfcity.kund.dalnet.se/a1n.htm
http://wp.scn.ru/en/ww15/f/1019/65/0
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Nakadzima-A1N-t41128#158646 Verze : 2
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více