Drážkované hlavně

Mám dotaz na naše techniky (schválně jestli se jako první ozve bitaxe ): dočetl jsem se v knize Válka 1866 jen tak mimochodem, že první hlavně s drážkami uvnitř vymysleli Italové, ale co mě zaujalo - tady byly ještě hlavně rovné, neudělovaly tedy střele rotaci. Jak jsem pochopil, rychle se pak točité drážky prosadily, ale zpočátku byly drážky rovné. Ptám se tedy - proč se drážkování vlastně zavedlo, když odpadá důvod rotace střely v letu (a tedy vyšší stabilita - to je mi jasný)?


(pro rýpaly kteří četli můj příspěvek v jiném tématu kde se o tom zmiňuju - ano, tohle mě skutečně zajímá, neptám se na to jen pro to, že sem to tam plácnul, naopak, plácnul sem to tam, protože mě to vrtá hlavou

Důvodem nebylo udělit střele rotaci, ale lépe ji utěsnit v hlavni, tedy pro její vypuzení potřebuješ vyšší tlak (a méně plynů ti umikne před střelou) takže střela je vypuzena větší rychlostí a tedy i s větším dostřelem. Původně nešlo vůbec o přesnost, ale o dostřel, drážkové zbraně měly dostřel podstatně delší (dokonce delší než dostřel většiny tehdejších děl). Krom drážkování se objevily i speciální střely (nebyly to koule ale po "rovníku" měly výstupek který umožnil zaříznutí do drážek) Ono je to vlastně naopak, to že drážkování umožnilo větší dostřel, vedlo k požadavku na vyšší přesnost (na malou vzdálenost to před tím stačilo) protože strefit se na mnohem větší dálku bylo už problém ktrý bylo nutno řešit, proto se udělila střele rotace. Mimochodem to přineslo s sebou (to drážkování), tím že narůstal tlak, bylo nutno dělat zbraně masivnější, to moc nevadilo u ručních zbraní, ale u děl se to projevilo podstatně. No a právě děla se v daném období (tedy když jejich hlavně získávají drážky) mají zásadní problém. právě tehdy se objevují ta známá děla z verneovek kdy je dělo jakoby složeno z několika prstenců na sobě. To je právě tak že na hlaveň je navléknut prstenec zesilující kritické místo (je v zadní části) a na něj někdy ještě další. původně se prstence stahovaly mecahnicky (což nebylo moc vhodné) ale brzy se přišlo na to že prstenec se ohřeje, tím se roztahne a jde ho nasadit na chladnou hlaveň, načež se po vychladnutí smrští a tím hlaveň výrazně zesílí. Tak byla dělána třeba děla Parrotovy konstrukce (tedy ta z verneovek ). Drážkování opravdu původně nebylo pro přesnost ale pro dostřel

Jo pokud tě to opravdu zajímá tak je to na popovídání na srazu (je to celé mnohem složitější než abych to dokázal popsat) a počítej že je to na historickou předášku

Je to na historickou přednášku nebo na článek


Uniká mi, jak drážkovaná hlaveň (a střela s výstupky - bez nich to asi nejde ne?) přispívá k utěsnění... doufám že to není můj nedostatek ve znalosti fyziky

Ta střela ten obvodový výstupek mít nemusí, je to jen lepší (tedy až následek) jde o to že když rveš kuli od hlavně tak když je hladká musí mít o něco menší průměr (ta střela) než ta hlaveň, abys ji utěsnil tak kolem ní dáváš "flastr" tedy třeba nastný hadřík, kousel papíru, kůže... no a když máš drážkovou hlaveň tak měká střela (olověná) se zařízne do drážek a utěsní se sama (ten výstupek byl vlastně těsnění) ono už před tím se laborovalo s různými systémy jak střelu utěsnit ale tenhle byl spolehlivý a jednoduchý Musíš sice použít o něco větší sílu na zasunutí střely ale dostřel je výrazně větší (uvádí se 3x až 5x víc - nedokážu to posoudit myslím že se to neověřovalo). prostě sice nabíjíš možná o něco pomaleji ale protivníka můžeš zasáhnout dávno před tím než se on dostane na (svůj) dostřel.

No když vynechám to žes mě překvapil prohlášením že olovo je měkké tak už je mi to jasnější. Jen ještě dotaz - jak velkou silou se teda střela musí nabíjet, abys ji tam "prorval"? Myslím kolik mužů na to potřebuješ ve srovnání s normální hlavní nebo tak něco. A druhá otázka - ty výstupky na střele jsou v tom případě zlepšovákem, který zajistí co? Že se ta měkká koule líp natvaruje?

pokud jde o dělo tak to opravdu nevím přesně, myslím že je to stejně mužů, prostě jen s nabijákem víc udeříš . Střela je z olova kterí JE měké (klidně do něj rýpneš nehtem a když jsi šikovný tak tam napíšeš monogram stejným nástrojem) do drážek se zarývá jen okraj střely, tedy ten vnější obvod koule, proto byl na střele udělán ten výběžek protože tím jsi měl větší těsnění než jen tu hranu. (vlastně to byl prstenec na střelu nalitý - lilo se to samozřejmě vcelku) Právě že olovo je měkké a těžké bylo používáno jako střela (energie je daná váhou střely xj ejí rychlost, těžší střela má tedy větší účinek při stejné rychlosti - proto se dělají střely z ochuzeného uranu, jsou ještě těžší a navíc tvrdé (před tím se používal Wolfram) oproti třeba olovu) ostatně dnes olovo moc nepotkáš většinou je ve slitině s cínem (právě kvůli tvrdosti).

ééé - já teda nejsu na tohle odborník, ale pochopil jsem to takto:


Měkký kov jako těsnění se musí trochu zdeformovat, aby těsnil - žejo. Takže tam ty drážky musí být ... to olovo "nateče do nich" - prostě použiju těsnění, který má větší průměr, než vršek drážky a menší průměr než dno a ono se to do těch drážek vmáčkne ... kdyby byla hlaveň hladká, tak by se to nemělo kam deformovat - to by prostě nešlo ... je to tak?

Tak moje původní otázka už je mi jasná, jenom ještě, když už jsi to zmínil - jak to tedy funguje u těch dnešních tvrdých?


jirka vrba: Já to teda pochopil stejně

Pokusil jsem se svůj zmatený výkladodotaz nakreslit


První je s drážkama a vlevo je střela pred narváním do drážek a v pravé polovine je po "utěsnění"


a podtím je hladká hlaveň - tam není "kam" utěsňovat


... teda jestli ta druhá kapova otázka byla o tomhle...

Ano to je přesně ono, to co se "vymáčkne" v poli to Ppřeteče" do vedlejší drážky.
to kapa ani ty dnešní střely obvykle nejsou "vrdé" ty opravdu tvrdé (podkaliberní) mají v době průchodů hlavní na sobě plášť který venku odpadne, běžné střely (tedy plnorážové) mají vodící obroučky, to jsou obvykle měděné, nákružky na střele (bývají dva až tři) zajišťující těsnění v hlavni a právě to "zaříznutí" do drážek, vlastní střela je o nějaký milimetr menší na průměru. Nejde ostatně jen o těsnění, ale i o to abys šetřil vývrt hlavně. U ručních zbraní je to podobné, jádro je tvrdé (ocelové) ale potažené měkým těžkým kovem a u vojenských ještě plášťované (full metal jacket - u nás nesprávně přeloženo jako olověná vesta znamená správně celoplášťová střela a v angličtině je to standardní výraz právě pro tenhle druh munice - je to kvůli zraněním)

jirka vrba: Jmenuji tě svým tiskovým malovačem náčrtů, chtěl jsem původně nakreslit podobnou zrůdnost ale pak jsem si to rozmyslel


bitaxe: tvoje pýthické vyjádření "je to kvůli zraněním" mi opět není jasné. Ty máš smůlu, poslední větou mě vždycky přivedeš k další otázce

I to je velmi jednoduché (a složité) v nějakém článku to popisuje Rad, je to o "ranivosti" . V zásadě a trochu zjednodušeně, jde o to že když se střílí v boji na člověka má být důvodem jeho vyřazení ne zabití, olověná střela ale pokud má vyšší rychlost, tak se při nárazu na tvrdé části v těle deformuje (při větší rychlosti i na měké ) a při půchodu tělem se může i roztrhnout na víc částí. Tím samozřejmě způsobí horší zranění a následně pak i invaliditu nebo smrt zasaženého. Britové to využili v Indii kdy použili střely dělané v místní výrobně v městě Dum Dum (odtud i známý název) střely do pušek byly už z části rozříznuté (dnes bychom řekli předfragmentované) a při zásahu domorodce zabíjely i když nebylo zasaženo nic důležitého (třeba jako srdce nebo hlava) proto se sešla jedna z četných komisí které měly válku zlidštit a usnesla se že ve válce se nesmí používat střely takového druhu (na policejní akce typu potlačení domorodců se to pokud vím nevztrahovalo), proto je dnes VOJENSKÁ munice potažena pláštěm (je celoplášťová) který brání právě té deformaci nebo rozpadu, pro loveckou (nebo policejní) munici to tak ale není a ta je poloplášťová tedy špička je olovo a plášť začíná až o kousek dál, při dopadu se olovo na předku sploští a předá mnohem více energie do organismu (dojde k hydrostatickému šoku) a střela pokud projde na výstupu vytrhne velký otvor (vstřel je malý) takže dotyčná zvěř umírá velmi rychle. u lidí se naopak střela která se netvaruje po dopadu v těle moc nezpomalí, energie předá méně, a výstřelný otvor je malý, ale neboj i u plášťované střely podle konvence to jde zařídit (a dělá se to) aby to protivník odnesl tak že je zdevastován, jen poněkud jinak a v rámci konvence

to kapa - no kurňa šak su projektant ... nééé ;o)

Nahrávku na další dotaz už ignoruju (s původním tématem to nemá nic společného) a děkuju za obšírné vysvětlení