3-я армия / 3. armáda [1914-1918]
Velitelství armády vzniklo 31. července 1914 vyčleněním z velitelství Kyjevského vojenského okruhu [186?-1914]. Nacházelo se v Kyjevě a od srpna 1914 v poli, podléhala velitelství Jihozápadního frontu [1914-1918], od června 1915 velitelství Severozápadního frontu [1914-1915], od srpna 1915 velitelství Západního frontu [1915-1918], od června 1916 velitelství Jihozápadního frontu [1914-1918] a od srpna 1916 velitelství Západního frontu [1915-1918].
Součástí armády bylo:
velitelství armády se štábem,
velitelství I. gardového sboru,
velitelství Granátnického sboru,
velitelství III. armádního sboru,
velitelství VII. armádního sboru,
velitelství IX. armádního sboru,
velitelství X. armádního sboru,
velitelství XI. armádního sboru,
velitelství XII. armádního sboru,
velitelství XIV. armádního sboru,
velitelství XV. armádního sboru,
velitelství XX. armádního sboru,
velitelství XXI. armádního sboru,
velitelství XXIII. armádního sboru,
velitelství XXV. armádního sboru,
velitelství XXIX. armádního sboru,
velitelství XXXI. armádního sboru,
velitelství XXXV. armádního sboru,
velitelství XLVI. armádního sboru,
velitelství III. kavkazského armádního sboru,
velitelství I. sibiřského armádního sboru,
velitelství II. sibiřského armádního sboru,
velitelství IV. sibiřského armádního sboru,
velitelství I. turkestánského armádního sboru,
velitelství IV. jezdeckého sboru,
Veliteli armády byli:
generál pěchoty Nikolaj Vladimirovič Ruzskij (červenec 1914 - září 1914),
generál pěchoty Radko Dmitrijevič Radko-Dmitrijev (září 1914 - červen 1915),
generál pěchoty Leontij Vilgelmovič Leš (červen 1915 - duben 1917),
generálporučík Michail Fjodorovič Kvěcinskij (duben 1917 - srpen 1917),
generálporučík Cichovič (srpen 1917 - září 1917),
generál pěchoty Odišelidze (září 1917 - říjen 1917),
generálporučík Parskij (říjen 1917 - prosinec 1917),
podporučík Anučin, Sergej Andrejevič (prosinec 1917 - duben 1918).
Velitelství armády bylo DD. dubna 1918 zrušeno.
Literatura:
Kersnovskij, Anton Antonovič: Istorija Russkoj armii. T. 3-4. Moskva, Golos 1994.
Velitelství armády vzniklo 31. července 1914 vyčleněním z velitelství Kyjevského vojenského okruhu [186?-1914]. Nacházelo se v Kyjevě a od srpna 1914 v poli, podléhala velitelství Jihozápadního frontu [1914-1918], od června 1915 velitelství Severozápadního frontu [1914-1915], od srpna 1915 velitelství Západního frontu [1915-1918], od června 1916 velitelství Jihozápadního frontu [1914-1918] a od srpna 1916 velitelství Západního frontu [1915-1918].
Součástí armády bylo:
velitelství armády se štábem,
velitelství I. gardového sboru,
velitelství Granátnického sboru,
velitelství III. armádního sboru,
velitelství VII. armádního sboru,
velitelství IX. armádního sboru,
velitelství X. armádního sboru,
velitelství XI. armádního sboru,
velitelství XII. armádního sboru,
velitelství XIV. armádního sboru,
velitelství XV. armádního sboru,
velitelství XX. armádního sboru,
velitelství XXI. armádního sboru,
velitelství XXIII. armádního sboru,
velitelství XXV. armádního sboru,
velitelství XXIX. armádního sboru,
velitelství XXXI. armádního sboru,
velitelství XXXV. armádního sboru,
velitelství XLVI. armádního sboru,
velitelství III. kavkazského armádního sboru,
velitelství I. sibiřského armádního sboru,
velitelství II. sibiřského armádního sboru,
velitelství IV. sibiřského armádního sboru,
velitelství I. turkestánského armádního sboru,
velitelství IV. jezdeckého sboru,
Veliteli armády byli:
generál pěchoty Nikolaj Vladimirovič Ruzskij (červenec 1914 - září 1914),
generál pěchoty Radko Dmitrijevič Radko-Dmitrijev (září 1914 - červen 1915),
generál pěchoty Leontij Vilgelmovič Leš (červen 1915 - duben 1917),
generálporučík Michail Fjodorovič Kvěcinskij (duben 1917 - srpen 1917),
generálporučík Cichovič (srpen 1917 - září 1917),
generál pěchoty Odišelidze (září 1917 - říjen 1917),
generálporučík Parskij (říjen 1917 - prosinec 1917),
podporučík Anučin, Sergej Andrejevič (prosinec 1917 - duben 1918).
Velitelství armády bylo DD. dubna 1918 zrušeno.
Literatura:
Kersnovskij, Anton Antonovič: Istorija Russkoj armii. T. 3-4. Moskva, Golos 1994.