Krechl + Sasák
27.4.1943
U polské obce Beginka Panska v oblasti Lublinu byli vysazeni sovětští parašutisté Martin Krechl a automechanik Miroslav Sasák (16.10.1917). Krechl pocházel z Markvartic v okrese Jihlava a od roku 1930 žil v Ufě, kde působil jako příslušník NKVD. Sasák odešel do SSSR v roce 1939 a nakonec byl vybrán NKVD jako radista. S pomocí polských odbojových skupin měli proniknout do Prahy, zde se péčí komunistické sabotážní organizace Josefa Štancla zakonspirovat, zřídit rádiové spojení s Moskvou pro předávání zpravodajských informací a plnit další rozkazy ústředí. Technickou výbavu skupiny tvořily osobní zbraně a střelivo, falešné doklady, potravinové lístky a finanční hotovost v amerických dolarech a padělaných německých markách. Nesli též dva rádiové komplety. První byl určen pro jejich vlastní potřebu, druhý, záložní, měl posloužit k dalším záměrům GRU. Oba disponovali samostatnými šifrovacími klíči. Seskok byl úspěšný, ale jejich další cesta vedla do pasti německého abwehru, jemuž se podařilo infiltrovat polskou ilegální organizaci svými konfidenty, mezi něž patřil též Kazimier Pielinski z cestovní kanceláře v Zakopaném. To byla důležitá přepážka na cestě sovětských parašutistů do Československa. Zde byli 1. května 1943 zatčeni, 6. května převezeni do Krakowa a odtud předáni gestapu do Prahy poté, co Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA) v Berlíně rozhodl o využití jednoho z parašutistů pro rádiovou protihru s moskevskou centrálou GRU pod názvem ZEPTER. Protože Krechl se při zatýkání postavil na odpor a při výsleších nejevil ochoty ke spolupráci, byl poslán do Terezína. Předmětem zájmu gestapa se tak stal Sasák, který od 14. července 1943 do poloviny března 1945 šifroval gestapem sestavené zprávy a pod kontrolou je vysílal do Moskvy. Celkem bylo odesláno na 120 zpráv. Oba parašutisté se dočkali konce války. Sasák byl po válce zatčen SMĚRŠ, eskortován do SSSR a zde odsouzen na 10 let vězení. Do ČSR se vrátil v 60. letech.
27.4.1943
U polské obce Beginka Panska v oblasti Lublinu byli vysazeni sovětští parašutisté Martin Krechl a automechanik Miroslav Sasák (16.10.1917). Krechl pocházel z Markvartic v okrese Jihlava a od roku 1930 žil v Ufě, kde působil jako příslušník NKVD. Sasák odešel do SSSR v roce 1939 a nakonec byl vybrán NKVD jako radista. S pomocí polských odbojových skupin měli proniknout do Prahy, zde se péčí komunistické sabotážní organizace Josefa Štancla zakonspirovat, zřídit rádiové spojení s Moskvou pro předávání zpravodajských informací a plnit další rozkazy ústředí. Technickou výbavu skupiny tvořily osobní zbraně a střelivo, falešné doklady, potravinové lístky a finanční hotovost v amerických dolarech a padělaných německých markách. Nesli též dva rádiové komplety. První byl určen pro jejich vlastní potřebu, druhý, záložní, měl posloužit k dalším záměrům GRU. Oba disponovali samostatnými šifrovacími klíči. Seskok byl úspěšný, ale jejich další cesta vedla do pasti německého abwehru, jemuž se podařilo infiltrovat polskou ilegální organizaci svými konfidenty, mezi něž patřil též Kazimier Pielinski z cestovní kanceláře v Zakopaném. To byla důležitá přepážka na cestě sovětských parašutistů do Československa. Zde byli 1. května 1943 zatčeni, 6. května převezeni do Krakowa a odtud předáni gestapu do Prahy poté, co Hlavní úřad říšské bezpečnosti (RSHA) v Berlíně rozhodl o využití jednoho z parašutistů pro rádiovou protihru s moskevskou centrálou GRU pod názvem ZEPTER. Protože Krechl se při zatýkání postavil na odpor a při výsleších nejevil ochoty ke spolupráci, byl poslán do Terezína. Předmětem zájmu gestapa se tak stal Sasák, který od 14. července 1943 do poloviny března 1945 šifroval gestapem sestavené zprávy a pod kontrolou je vysílal do Moskvy. Celkem bylo odesláno na 120 zpráv. Oba parašutisté se dočkali konce války. Sasák byl po válce zatčen SMĚRŠ, eskortován do SSSR a zde odsouzen na 10 let vězení. Do ČSR se vrátil v 60. letech.