CHYTO I.
16.12.1944
U obce Čertáž v okrese Sabinov byla ze SSSR vysazena skupina CHYTO I. Tvořili ji bývalí příslušníci slovenské armády, kteří se po vzniku SNP odmítli nechat odzbrojit a připojili se k sovětské výsadkové skupině PROKOPJUK. V její sestavě se zúčastnili bojových akcí a posléze se po 15. říjnu 1944 v Polsku sloučili s Rudou armádou. Velitelem byl kovář Jozef Majerčín (4.3.1916) a členy Ján Jarkovský (1920), Štefan Cudrák – Dubok (16.4.1918) a sovětská radistka Maria Baklanova. Paradesant byl určen k hloubkovému průzkumu za linií německé fronty. Parašutisté byli vyzbrojeni samopaly PPŠ (radistka pouze pistolí TT) s 1500 náboji, útočným nožem, dvěma ručními granáty. Oblečeni do civilních obleků a ruské zimní výstroje se dvěma soupravami teplého prádla. Zásoba potravy na jeden a půl měsíce byla zakopána v zemi a umožňovala skupině činnost z lesních úkrytů a pozorovatelen, bez navazování kontaktů s civilním obyvatelstvem za účelem získání potravy. Velitel skupiny měl k dispozici 2000 slovenských korun. Zprávy získávala vlastním průzkumem a 28. ledna 1945 se sloučila s Rudou armádou, byla odvelena k odpočinku do Mukačeva a 22. března 1945 vyslána do Krosna.
CHYTO II.
24.3.1945
Druhé vysazení skupiny CHYTO bylo provedeno ve stejném personálním složení, s přibližně stejnou výzbrojí a výstrojí, avšak bez finančních prostředků. Došlo k němu 24. března 1945 u obce Radovesnice v okrese Kolín. Působila však na Přeloučsku, se zájmem o provoz na železniční trati Pardubice – Praha. Podařilo se jí navázat kontakt s místním obyvatelstvem a získat 7 spolupracovníků z Přelouče, blízkého Seníku a Kozašic, kteří dodávali zprávy o vojenské situaci, poskytovali výsadkářům úkryt a podporovali je potravinami a finančními prostředky. Svoji úspěšnou činnost ukončila 9. května 1945.
16.12.1944
U obce Čertáž v okrese Sabinov byla ze SSSR vysazena skupina CHYTO I. Tvořili ji bývalí příslušníci slovenské armády, kteří se po vzniku SNP odmítli nechat odzbrojit a připojili se k sovětské výsadkové skupině PROKOPJUK. V její sestavě se zúčastnili bojových akcí a posléze se po 15. říjnu 1944 v Polsku sloučili s Rudou armádou. Velitelem byl kovář Jozef Majerčín (4.3.1916) a členy Ján Jarkovský (1920), Štefan Cudrák – Dubok (16.4.1918) a sovětská radistka Maria Baklanova. Paradesant byl určen k hloubkovému průzkumu za linií německé fronty. Parašutisté byli vyzbrojeni samopaly PPŠ (radistka pouze pistolí TT) s 1500 náboji, útočným nožem, dvěma ručními granáty. Oblečeni do civilních obleků a ruské zimní výstroje se dvěma soupravami teplého prádla. Zásoba potravy na jeden a půl měsíce byla zakopána v zemi a umožňovala skupině činnost z lesních úkrytů a pozorovatelen, bez navazování kontaktů s civilním obyvatelstvem za účelem získání potravy. Velitel skupiny měl k dispozici 2000 slovenských korun. Zprávy získávala vlastním průzkumem a 28. ledna 1945 se sloučila s Rudou armádou, byla odvelena k odpočinku do Mukačeva a 22. března 1945 vyslána do Krosna.
CHYTO II.
24.3.1945
Druhé vysazení skupiny CHYTO bylo provedeno ve stejném personálním složení, s přibližně stejnou výzbrojí a výstrojí, avšak bez finančních prostředků. Došlo k němu 24. března 1945 u obce Radovesnice v okrese Kolín. Působila však na Přeloučsku, se zájmem o provoz na železniční trati Pardubice – Praha. Podařilo se jí navázat kontakt s místním obyvatelstvem a získat 7 spolupracovníků z Přelouče, blízkého Seníku a Kozašic, kteří dodávali zprávy o vojenské situaci, poskytovali výsadkářům úkryt a podporovali je potravinami a finančními prostředky. Svoji úspěšnou činnost ukončila 9. května 1945.