BB - USS Wyoming (BB-32)

Kýl bitevní lodě USS Wyoming, třetí lodě tohoto jména v námořnictvu USA, byl založen 9. února 1910 v loděnicích William Cramp & Sons ve Filadelfii. Loď byla spuštěna na vodu 25. května 1911 a pokřtěna slečnou Dorothy Eunice Knight, dcerou bývalého předsedy Nejvyššího soudu státu Wyoming Jesse Knighta.

Do služby byla uvedena ve Philadelphia Navy Yard 25. září 1912, na můstku tehdy stanul kapitán Frederick L. Chapin. Posléze se přesunula do United States Navy Yard, New York, kde ji čekaly další tři měsíce dokončovacích prácí. 30.12.1912 se připojila ke zbytku floty v Hampton Roads a stala se vlajkovou lodí kontradmirála Charlese J. Badgera, velitele Atlantická floty. Loď 6. ledna 1913 opustila Hampton Roads a vyplula směrem do Karibiku, kde navštívila Panamský kanál, který se blížil svému dokončení, a absolvovala cvičení nedaleko Kuby. Do kotviště v Chesapeakské zátoce se loď vrátila 4.3.1913.

Po dělostřeleckém výcviku u pobřeží Virginie prošla loď dalšími úpravami a opravami v suchém doku United States Navy Yard, New York od 18.4.1913-7.5.1913. Následně se připojila ke zbytku floty na manévrech u pobřeží Block Island, které probíhaly od 7. do 24. května 1913. Během manévrů se objevily problémy ve strojovně, takže loď musela znovu na opravy do Newportu od 9. do 19. května 1913. Od 28. do 31. května 1913 se pak účastnila v New Yorku oslav a slavnostního odhalení pomníku lodi Maine, která byla zničena v přístavu Havana na Kubě 15. února 1898. 4. června 1913 vyplula do Annapolisu, kde se nalodili kadeti z Naval Academy na letní výcvikovou plavbu, která u pobřeží Nové Anglie trvala až do 24. sprna, kdy se kadeti opět vylodili v Annapolisu. USS Wyoming pak pokračovala v dělostřeleckém a torpédovém výcviku nedaleko Hampton Roads až do podzimu. V New Yorku zakotvila k dalším opravám 16.9.-2.10.1913 a poté se vydala plnou parou v rámci testů na jih do Norfolku, aby pokračovala v cvičeních u zálivů Virginie, než se vypravila 25.10.1913 přes oceán do Evropy.

Loď navštívila přístavy ve Vallettě na Maltě, Neapol v Itálii a Villefranche ve Francii. Tu opustila 30. listopadu 1913 a zpět do New Yorku k pravidelným opravám doplula 15. prosince 1913. 6. ledna 1914 pak vyplula směr Hampton Roads, kde po tři dny nakládala uhlí v přípravách na pravidelné každoroční cvičení v Karibiku.

Cvičení probíhalo u zálivů Guantanamo a Guacanayabo na Kubě od 26. ledna do 15. března 1914, odtud pak loď nabrala kurz na sever do Cape Henry ve Virginii a dále do Tangier Sound na další výcvik dělostřelců. 4. dubna 1914 se vydala do New Yorku, kde v United States Navy Yard, New York podstoupila další úpravy od 4. dubna do 9. května 1914. Poté loď nabrala skupinu námořníků na přepravu a 13. května se vydala na cestu z Hampton Roads do mexických vod. Do přístavu Veracruz dorazila 18. května 1914, sotva měsíc poté, co američtí vojáci a námořnici tento přístav obsadili během intervence v rámci mexické revoluce. Loď setrvala ve Veracruz do podzima, než vyrazila k pobřeží Virginie na cvičení a 6. října 1914 se vrátila do United States Navy Yard, New York k opravám a úpravám, které trvaly do 17. ledna 1915.

Z New Yorku se vydala směrem na Hampton Roads a 21. ledna 1915 pak dále na Kubu, kde se připojila k flotě na pravidelné manévry. Manévry trvaly do dubna 1915, pak se USS Wyoming vrátila k pobřeží Spojených států a pokračovala ve výcviku, než na podzim opět zamířila do New Yorku, kam doplula 20. prosince 1915.

6. ledna 1916 opustila suchý dok a vyplula do Karibiku. 16. ledna dosáhla přístavu Culebra v Portoriku, 27. ledna pak následoval Port-au-Prince na Haiti. 28. ledna 1916 přistála v Guantanamo Bay na Kubě, aby se zúčastnila manévrů trvajích do 10. dubna 1916, po kterých zamířila do New Yorku. Další opravy a modifikace trvaly od 16. dubna do 26. června 1916, následovaly manévry u pobřeží Virginie po zbytek roku.

9. ledna 1917 opustila New York směrem do Karibiku na pravidelné cvičení, které trvalo do poloviny března 1917 a 6. dubna 1917, v okamžiku, kdy Spojené státy americké vyhlášením války císařskému Německu vstoupily do první světové války, se nacházela u Yorktown ve Virginii.

Po následujících sedm měsíců se loď podílela na výcviku námořníků pro další lodě amerického námořnictva. 13. listopadu 1917 kontradmirál Hugh Rodman jako velitel Battleship Division 9 vyvěsil svou vlajku na bitevní lodi New York a 25. listopadu 1917 celá divize, složená z bitevních lodí USS New York, USS Wyoming, USS Delaware a USS Florida vyplula směr Velká Británie. Do Scapa Flow na Orknejích dopluly lodě 7. prosince 1917. Lodě si ponechaly americké označení "Battleship Division 9", ale zároveň se staly součástí britské 6th Battle Squadron. Do 6. února 1918 pak probíhal společný výcvik amerických a britských lodí a námořníků.

6. února 1918 pak USS Wyoming v doprovodu dalších lodí 6th Battle Squadron a 8 britských torpédoborců vyplula coby eskorta konvoje do Stavangeru v Norsku. Některé lodě, včetne Wyomingu, hlásily německou ponorku, útočící torpédy, ale tato informace se ukázala jako mylná. Konvoj po dvou dnech doplul do Stavangeru a další dva dny zabral bitevním lodím návrat do Scapa Flow. Další měsíce pak Wyoming setrval v roli strážce pobřežních vod a námořních tras proti stále aktuální hrozbě německého námořnictva.

30. června 1918 se 6th Battle Squadron účastnila krytí zaminovávací operace v Severním moři, operace trvala do 2. července 1918. I během této operace došlo k hlášení o německých ponorkách a Wyoming dokonce spustil palbu na předpokládaného nepřítele. Při návratu se lodě připojily ke konvoji HZ40 na jeho cestě z Norska.

USS Wyoming se vrátila do Firth of Forth, kde loď navštívil král Jiří V.

14. října loď USS New York narazila na německou ponorku a potopila ji. Kolize jí ale poškodila lodní šrouby a Rodman tak musel přesunout svou vlajku na USS Wyoming, zatímco USS New York byla v doku na opravě.

Ačkoliv se americké a německé bitevní lodě nesetkaly v boji na moři, 10 dní po uzavření příměří, 21. listopadu 1918 se USS New York, USS Wyoming, USS Texas a USS Arkansas připojily k britské Grand Fleet (celkem 370 lodí !), která eskortovala německé lodě do internace ve Scapa Flow.

12. prosince 1918 USS Wyoming jako vlajková loď kontradmirála Williama Simse, nového velitele Battleship Division 9, opustila Velkou Británii a vydala se do Francie. U přístavu Brest se setkala s USS George Washington, na jejíž palubě cestoval prezident Woodrow Wilson na mírová jednání v Paříži. Po dvou dnech se USS Wyoming vrátila do Velké Británie a poté vyplula zpět do USA. Do New Yorku připlula 25. prosince 1918, kde ji také zastihl příchod roku 1919. 18. ledna 1919 se stala vlajkovou lodí Battleship Division 7 a kontraadmirála Roberta Edwarda Coontze.

2. února 1919 opustila loď New York a vydala se na zimní manévry ke Kubě, aby se posléze opět vrátila do New Yorku, a to 14. dubna 1919. Vzápětí se ale znovu vydala na moře, aby se účastnila coby hlídková a meteorologická stanice spolu s řadou dalších lodí akce napříc Atlantikem - lodě asistovaly skupině letounů Curtiss NC v prvním přeletu Atlantiku. 31. května 1919 se loď vrátila do Hampton Roads. Později nalodila námořníky na výcvikovou plavbu v Chesapeakské zátoce a podél Virginie. 1. července 1919 se odebrala do suchého doku v Norfolk Navy Yard, kde prošla úpravami před svou službou v Pacifiku. Její vedlejší dělové baterie byly zredukovány na 16 127mm děl. Po skončení prací se stala vlajkovou lodí Battleship Division 6 Pacifické floty. Ráno 19. července 1919 USS Wyoming spolu s dalšími loděmi Pacifické floty opustil Východní pobřeží, veden bitevní lodí USS New Mexico. Ještě během července 1919 lodě propluly Panamským průplavem a 6. srpna 1919 dosáhly San Diega v Kalifornii.

O tři dny požději se loď přesunula do San Pedra v Kalifornii, odkud operovala většinu podzimu. Následovaly opravy v Puget Sound Navy Yard v Bremertonu, stát Washington, od 15. září 1919 do 19. dubna 1920. USS Wyoming se poté vrátila na základu v San Pedru 4. května 1920, aby pokračovala v cvičení podél pobřeží jižní Kalifornie. 17. července 1920 obdržela označení BB-32. 30. srpna 1920 odplula na Havaj, kde se v září 1920 zúčastnila dalších cvičení. 3. října se vrátila do San Diega, během testů zavítala na sever až do Seattlu. 5. ledna 1921 pak loď opustila San Francisco směrem do středoamerických a jihoamerických vod, kde ji čekala návštěva přístavu ve Valparaíso v Chile, kde ji také 8. února 1921 navštívil chilský prezident Arturo Alessandri Palma. Poté se loď Panamským průplavem vrátila na sever a 18. března 1921 zakotvila v Puget Sound Navy Yard k opravám, které probíhaly až do léta.

2. srpna 1921 se v Balboa v Canal zone nalodil kontradmirál Rodman a komise cestující z Peru do New Yorku. Loď doplula do New Yorku 19. srpna 1921 a znovu se připojila k Atlantické flotě jako vlajková loď velitele Atlantické floty admirála Hilary P. Jonese.

Následující tři a půl roku USS Wyoming operovala převážně v Atlantiku podél východních hranic Spojených států, účastnila se cvičení od Nové Anglie po zátoky Virginie, v zimě pak ve vodách Karibiku u Kuby. Během té doby byla vlajkovou lodí viceadmirála Johna D. McDonalda, Newtona A. McCullyho a Josiaha S. McKeana. Postupně také prošla řadou dalších oprav a úprav v United States Navy Yard, New York a v létě 1924 v rámci výcviku kadetů navštívila přístavy v Torbay v Anglii, Rotterdam v Holandsku, Gibraltar a Azory.

26. ledna 1925 opustila USS Wyoming New York, aby se zúčastnila cvičení u Kuby a 14. února proplula Panamským průplavem, aby se připojila k cvičení u pobřeží Kalifornie. Odtud pokračovala k Havaji, kde operovala od druhé poloviny dubna 1925 do začátku června 1925. Po krátké návštěve v San Diegu od 18. do 22. června 1925 loď opět proplula Panamským průplavem cestou zpět do New Yorku, kam dorazila 17. července 1925, aby pokračovala v operacích podél Východního pobřeží. Po skončení cvičení u Kuby a Haiti ji čekaly doky United States Navy Yard, New York, 23. listopadu 1925 - 26. ledna 1926. Po tuto dobu se na palubě hlásil jako výkonný důstojník i budoucí velkoadmirál, toho času fregatní kapitán William F. Halsey, Jr., který svou službu na Wyomingu ukončil 4. ledna 1927.

USS Wyoming se potom vrátila k rutinním zimním manévrům v Karibiku a výcvikovým plavbám přes léto. Na konci srpna odplula do Filadelfie, kde ji čekala rozsáhlá modernizace. Staré kotle na uhlí byly nahrazeny novými na topný olej, byly přidány nové protitorpédové ochrany. Práce byly ukončeny 2. listopadu 1927, loď vyplula na Kubu a k Panenským ostrovům. Do Filadelfie se vrátila 7. prosince 1927 a o dva dny později na ní zavlála vlajka viceadmirála Ashley Robertsona, velitele Scouting Fleet.

Další tři roky operovala USS Wyoming v rámci Scouting Fleet z přístavů v Norfolku, New Yorku a Bostonu, cvičné plavby pro Naval Reserve Officers' Training Corps (NROTC) z univerzit v Yale, Harvardu, Georgia Tech a Northwestern. Úkoly ji zavedly od Mexického zálivu po Nové Skotsko, od Karibiku po Azory. Během plavby v listopadu 1928 loď zachránila osm námořníků z potopené lodi SS Vestris a vysadila je 16. listopadu 1928 v Norfolku.

19. září 1930 byla USS Wyoming přeřazena k Battleship Division 2 a stala se vlajkovou lodí kontradmirála Wat T. Cluveriuse, v této roli setrvala do 4. listopadu 1930, kdy byla stažena z první linie a stala se vlajkovou lodí Training Squadron a kontradmirála Harleye H. Christyho. Poté podnikla řadu cvičných plaveb do Mexického zálivu a navštívila New Orleans.

Po návratu do Philadelphia Navy Yard 1. ledna 1931 se připravovala na demilitarizaci a úpravu na výcvikovou loď v souladu s Londýnskou smlouvou z roku 1930 o omezení a redukci námořní výzbroje. Během tohoto procesu loď přisla o svou protitorpédovou obranu, boční pancíř, děla, dělové věže a strojovny 3 ze 6 dělových věží. V květnu 1931 byla zpět ve službě a 21. května 1931 byla uvolněna ze služeb vlajkové lodi Scouting Force (tuto roli převzal nový těžký křižník Augusta - CA-31) a Training squadron (tuto roli převzala bitevní loď USS Arkansas - BB-33). V Annapolisu nabrala kadety na výcvikovou plavbu do Evropy, která začala 5. června 1931. Po cestě loď zachránila nehybnou ponorku O-12 Nautilus pod velením slavného britského polárního průzkumníka Sira Huberta Wilkinse, a odtáhla ji do Queenstown v Severním Irsku. Během své cesty se zastavila v přístavech v Kodani v Dánsku, Greenocku ve Skotsku, Cádizu ve Španělsku a v Gibraltaru. Do Hampton Roads se vrátila 13. srpna 1931 a během plavby obdržela nové označení - AG-17, které mělo reflektovat její nový status výcvikové lodi.

Loď poté strávila další 4 roky výcvikovými plavbami do různých destinací, od Evropy po Mexický záliv. 18. ledna 1935 vezla 2. prapor 4. pluku námořní pěchoty z Norfolku do Portorika na cvičení obojživelného výsadku (a téměř ve všech dalších letech se těchto cvičení účastnila též v rámci Velitelství flotových sil námořní pěchoty Fleet Marine Force). 5. ledna 1937 loď opustila Norfolk a Panamským průplavem se vydala do Pacifiku, aby se zúčastnila dalších obojživelných a dělostřeleckých cvičení u ostrova San Clemente. 18. února 1937, během cvičení, vybuchl 127mm granát právě v okamžiku, kdy byl nabíjen do děla. Výbuch zabil 6 příslušníků námořní pěchoty a zranil dalších 11. Loď se okamžitě vydala do San Pedra a zraněné mariňáky předala do péče na nemocniční lodi Relief (AH-1).

Po dokončení části cvičení u pobřeží Kalifornie se loď 3. března 1937 rozloučila s přístavem v Los Angeles a vyplula zpět k Východnímu pobřeží. Norfolku dosáhla 23. března 1937, kde pak sloužila od 15. dubna do 3. června 1937 jako vlajková loď kontradmirála Wilsona Browna, velitele Training Squadron. 4. června se pak vydala opět do Evropy - navštívila Kiel v Německu 21. června 1937, kde jí navštívili důstojníci z lodi Admiral Graf Spee. Kadeti navštívili Berlín, než se loď 29. června vydala na plavbu zpět, přes Torbay v Anglii a Funchal na Madeiře. V Norfolku opět zakotvila 3. srpna 1937. 16. října 1937 započala další údržba v Norfolk Navy Yard a skončila 14. ledna 1938.

Až do roku 1941 loď pokračovala ve výcvikových plavbách z přístavů v Norfolku, New Yorku a Bostonu, cestách do Evropy (v roce 1938 navštívila Le Havre ve Francii, Kodaň v Dánsku, Portsmouth v Anglii). Po vypuknutí války v Evropě v září 1939 byla loď přiřazena k záloze v Atlantiku, spolu s bitevními loděmi USS New York, USS Arkansas, USS Texas a letadlovou lodí USS Ranger.

2. ledna 1941 se stala vlajkovou lodí kontradmirála Randalla Jacobse, velitele Training, Patrol Force a ve výcvikové roli setrvala až do podzimu.

V listopadu 1941 se USS Wyoming stala lodí pro výcvik dělostřelby a zprávy o japonském útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941 ji zastihly u Platt's Bank v zálivu Maine.

Po vstupu USA do druhé světové války loď pokračovala v pravidelných cvičeních v rámci Operational Training Command, United States Atlantic Fleet. Od 5. února 1942 probíhalo další cvičení ve střelbách v Chesapeakské zátoce a loď už zde byla tak známá, že obdržela přezdívku Chesapeake Raider. Tisíce námořníků zde prošly výcvikem v protiletadlové obraně se zbraněmi od ráže .50 (12,7 mm) po 5palcové (127mm). Námořnictvo krátce zvažovalo vrátit Wyoming do konfigurace bitevní lodě, ale nakonec tento plán neuskutečnilo.

Od 12. ledna do 3. dubna 1944 prodělala USS Wyoming v Norfolku poslední velké úpravy - zbytek jejích dělových věží s 305mm děly byl demontován a nahrazen věžmi pro dvojice 127mm děl. Loď dostala i novější radary pro řízení palby a 10. dubna 1944 se opět zapojila do výcviku v Chesapeakské zátoce. Jen v listopadu 1944 zde prošlo protiletadlovým výcvikem 133 důstojníků a 1329 námořníků. Bylo vystřeleno 3033 granátů ráže 127 mm, 849 ks ráže 76 mm, 10 076 ks ráže 40 mm, 32 231 ks ráže 20 mm a 66 270 ks ráže 7,7 mm. Loď se tak pyšnila větším množstvím vypálené munice než kterákoliv jiná loď Atlantické floty.

30. června 1945 USS Wyoming opustila Chesapeakskou zátoku a odplula do Norfolku k dalším úpravám. 13. července 1945 doplula do zálivu Casco, aby se stala součástí Composite Task Force 69. Jejím úkolem bylo zlepšit taktiku boje proti japonským sebevražedným letounům. Jednotka byla 31. srpna 1945 přejmenována na Operational Development Force, United States Fleet.

Po konci druhé světové války loď pokračovala v testování nových systémů pro řízení palby. V létě 1946 se v rámci poslední posádky lodi USS Wyoming na její palubě ocitl i budoucí prezident Jimmy Carter.

11. července 1947 loď naposledy doplula do Norfolk Naval Shipyard, kde byla 1. srpna 1947 vyřazena ze služby. Její posádka byla přesunuta na USS Mississippi (dřívě BB-41, toho času pak AG-128). Následoval prodej a sešrotování.

Zdroje: www.history.navy.mil
https://en.wikipedia.org/wiki/USS_Wyoming_(BB-32)