Gotha G.IV

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Gotha G.IV

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Gotha G.III Gotha G.III
    Originální název:
    Original Name:
    Gotha G.III
    Kategorie:
    Category:
    bombardovací letoun bomber aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.MM.1916-DD.MM.1917 Gothaer Waggonfabrik AG, Gotha /
    DD.06.1917-DD.MM.1918 Luftverkehrsgesellschaft mbH, Berlin /
    DD.07.1917-DD.08.1918 Siemens-Schuckertwerke GmbH, Berlin /
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.MM.1916-DD.MM.1918
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    2721):
    52 Gotha (401-412/16, 600-624/16, 649-663/16)
    1401) LVG (980-1029/16, 100-149/17, 08.01-08.40)
    80 SSW (1055-1094/16, 200-239/17)
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    DD.MM.RRRR
    Osádka:
    Crew:
    3
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    dvouplošník biplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    pevný fixed
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola wheels
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    2413 kg 5254 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    3648 kg 7976 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    ? kg ? lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    23,70 m 77ft 9,07in
    Délka:
    Length:
    12,22 m 40ft 1,1in
    Výška:
    Height:
    3,90 m 12ft 9,53in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    89,50 m2 963.37 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    ? kg/m2 ? lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    2
    Typ:
    Type:
    Mercedes D.IVa o výkonu 191 kW/260 k
    dvoulistá dřevěná vrtule
    Mercedes D.IVa, power 256 hp
    two-bladed wooden propeller
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    620 l 137 Imp gal / 164 US gal
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    140 km/h v 0 m 87 mph in 0 ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    ? km/h v ? m ? mph in ? ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    ? m/s ? ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    16,5 min do 2000 m 28 min to 6562 ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    5000 m 16404 ft
    Dolet:
    Range:
    500 km 435 mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    800 km ? mi
    Výzbroj:
    Armament:
    1x pohyblivý kulomet Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm na přídi
    1x pohyblivý kulomet Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm na hřbetě
    0-1x pohyblivý kulomet Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm v podlaze trupu


    500 kg pum
    1x flexible 7,92 mm Parabellum LMG 14 machine gun in the nose
    1x flexible 7,92 mm Parabellum LMG 14 machine gun amidships
    0-1x flexible 7,92 mm Parabellum LMG 14 machine gun firing downwards


    1102 lb of bombs
    Uživatelské státy:
    User States:


    Poznámka:
    Note:
    Vytrvalost: 3,75-6 h


    1) není známo, kolik z 40 strojů dodaných rakousko-uherskému letectvu byly u LVG nově postavené stroje a kolik repasované německé stroje; od německých se lišily motory Hiero o 230 k
    Endurance: 3,75-6 hr
    Zdroje:
    Sources:
    Grosz, P. M. Gotha!. Albatros Publications, Berkhamsted 1994. ISBN 0-948414-57-X.
    Grosz, P. M. The Gotha GI-GV, Profile No.115. Profile Publications, Leatherhead 1966.
    Kroschel, G., Stützer, H. Die deutschen Militärflugzeuge 1910 - 1918. Weltbild Verlag, Augsburg 1994. ISBN 3-89350-693-4.
    Gray, Peter, Thetford, Peter. German Aircraft Of The First World War. Doubleday, Garden City 1970.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/53672#199814Verze : 0
    Avatar
    Fotografie převzata ze serveru www.earlyaviator.com.


    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/53672#201428Verze : 0
    Avatar
    Gotha G.IV popis


    Vzhledem k neefektivnosti bombardování pomocí vzducholodí a plánům na strategické bombardování Londýna a dalších strategických cílů (Türkenkreuz) zadalo vojenské velení Idflieg 4. srpna 1916 objednávku na 52 bombardérů Ghota G.IV, konstrukčně navazujících na předešlou řadu bombardérů G.I, G.II a G.III vyráběných firmou Gothaer Waggonfabrik AG. Licenčně se měly vyrábět další stroje i v závodech Luft-Verkehrs-Gesellschaft (LVG) a Siemens-Schuckert Werke (SSW).


    Dvouplošník o nestejném rozpětí křídel. Horní delší křídlo mělo rozpětí 23,7 m, spodní křídlo mělo rozpětí 21,9 m. Obě křídla byla u kořene široká 2,3 m. Vzdálenost mezi křídly činila 2,22 m a šípovitost obou byla 1°10'. Křídla měla klasickou dřevěnou konstrukci potaženou plátnem. Ocasní plochy tvořila konstrukce z ocelových trubek rovněž potažená plátnem. Trup obdélníkového průřezu měl dřevěnou konstrukci vyztuženou ocelovými dráty a potaženou překližkou. V přední části trupu byla dvě okna pro usnadnění přistávání. Pod trupem byly umístěné závěsy, které mohly pojmout náklad až 500 kg bomb. Čtyřkolový podvozek byl umístěn pod motorovými gondolami, se kterými tvořil integrální součást. Gondoly obsahovaly motor spolu s nádržemi paliva a oleje. Každý řadový šestiválcový vodou chlazený motor Mercedes D.IVa o výkonu 260 koňských sil poháněl dvoulistou dřevěnou tlačnou vrtuli o průměru 3 m.


    Tříčlennou osádku tvořili velitel, navigátor, bombometčík a přední střelec v jedné osobě sedící zcela vpředu, za ním pod náběžnou hranou horního křídla seděl pilot, pod sestupnou hranou křídla bylo stanoviště zadního střelce.


    Hlavním rozdílem mezi typy G.III a G.IV bylo přidání křidélek na všechna čtyři křídla, trup byl celý překrytý překližkou pro dosažení větší pevnosti. Byla použita voděodolná překližka a konstrukce teoreticky umožňovala bombardéru v případě přistání na vodě udržet se několik hodin na hladině. Opět bylo použito konstrukční řešení s tunelem umožňujícím zadnímu kulometu střílet dozadu pod letadlo, rozsah postřelovaného prostoru byl 25° horizontálně a 60° vertikálně. Eventuálně byla možná (pro další rozšíření palebného prostoru) i montáž třetího kulometu na břicho letadla.
    Vzhledem k operacím ve vyšších výškách (nad 4000 m) měl každý člen posádky k dispozici primitivní dýchací přístroj - nádobu s kyslíkem, ze které pomocí hadičky dýchal. Z důvodů nízkých teplot v těchto výškách měly kulomety pro zajištění dobré funkčnosti elektrické „vytápění“.


    Letadla sériových čísel G.IV 401/16 a G.IV 402/16 byly v listopadu 1916 přiděleny Kagohl 2 pro testování při nasazení na frontě. Testy byly dokončeny v prosinci 1916, ale zapracování připomínek a další problémy odsunuly dodávky až na březen roku 1917. Nová letadla obdržela Kagohl 1, která byla poté přejmenována na Kagohl 3. Původní základny na pobřeží Belgie St. Denis-Westrem a Gonterode musela pod tlakem britských náletů opustit a přesunout se na základny Mariakerke a Oostracker. V průběhu výcviku Kagohl 3 pro bombardování Londýna byly zjištěny závady na motorech. Dále se zjistilo, že díky špatně navržené palivové soustavě není možné zcela využít kapacitu nádrží, čímž došlo k omezení doletu a pro nálet na Londýn bylo nutné dotankovat na základně v Belgii. Tento problém byl u některých strojů vyřešen instalací druhé gravitační nádrže na horním křidle.


    První z denních náletů Bogohl 3 na Británii se uskutečnil 25. května 1917. Dvacet jedna letadel bombardovalo Folkestone a Shorncliffe v Kentu. Bylo zabito 95 a zraněno 260 lidí. Obvyklý náklad pum pro nálet na Británii činil 300 kg (6x 50 kg). Zvyšující se ztráty působené zlepšující se obranou (nová letadla) přinutily velení přejít od září 1917 k nočnímu bombardování. I za toto krátké období způsobilo letecké bombardování větší ztráty na životech a výraznější škody než všechny předešlé nálety vzducholodí Zeppelin.


    G.IV vyrobené LVG
    V prosinci 1916 obdržela společnost LVG objednávku a prvních 50 letounů Gotha G.IV bylo dodáno do června 1917. Měly výrobní čísla 980-1029/16. Dalších 50 letadel, výrobních čísel 100-149/17, bylo objednáno v srpnu 1917.
    Rakousko-Uherské Luftfahrtrupe objednalo u LVG 40 bombardérů Gotha G.IV (výrobních čísel 08.01 až 08.40) s modifikacemi pro použití motorů Hiero o výkonu 230 koní. Letadla byla dodána v března z dubnu 1918 bombardovacím jednotkám Flik 101/G, 102/G a 103/G. Letadla byla vybavena třemi kulomety Schwarzlose ráže 8 mm. Velké vibrace motorů a použití nevhodných vrtulí vedly k problémům při provozu těchto strojů. Tyto problémy vedly k vyřazení letadel Gotha G.IV v září 1918 z operačního nasazení. Později byly využívány pouze k výcvikovým účelům.
    V září 1917 byl jeden stroj pokusně vybaven motory Maybach Mb.IVa o výkonu 245 koní, s cílem dosáhnout větší operační výšky, testy však nebyly úspěšné, protože nebyly k dispozici vhodné vrtule.
    V březnu 1918 začaly probíhat přípravu na instalaci motorů Argus As.III, s nimiž by byl bombardér používán k výcvikovým účelům.


    G.IV vyrobené SSW
    V prosinci 1916 objednal Idflieg u SSW 80 bombardérů. Dodávka prvních 40 strojů výrobních čísel 1055-1094/16 vyla realizováno v období červenec 1917 až únor 1918. Třicet bombardérů bylo dodáno bojovým jednotkám Kagohl 2, Kagohl 3 a Kagohl 4. Zbylé stroje byly určeny k výcviku nebo jako náhrady.
    Dodávka zbývajících 40 letadel výrobních čísel 200-239/17 se uskutečnila v období mezi prosincem 1917 a srpnem 1918. Stroje obdržely výcvikové jednotky především Geschwaderschule v Paderbornu. Na strojích počínaje výrobním číslem 217/17 byl montován Stossfahrgestell (přední dvoukolový podvozek s tlumiči, který měl zabránit převrácení letadla na nos při přistání).
    Byly používány motory Mercedes D.IVa, NAG C.III (185 koní) a Argus As.III (180 koní). Některé stroje byly modifikovány pro zkoušky dalších motorů, vrtulí a jiných vylepšení (posilovače, kompresory, zvětšené rozpětí křídel...).


    Licenčně vyráběná letadla nedosahovala takových výkonů jako bombardéry stavěné v Gothaer Waggonfabrik AG, protože Idflieg stále zvyšoval požadavky na pevnost kostry letadla, čímž docházelo k narůstání hmotnosti a rovněž kvalita používaných materiálů s postupujícím časem klesala. To se odrazilo na snížení rychlosti, dostupu a také rychlost stoupání klesla.


    Mateřský závod vyrobil 52 letadel výrobních čísel 401–412/16, 600–624/16, 649–663/16.


    Celkově bylo vyrobeno 232 letadel typu Gotha G.IV.


    Počet strojů na frontě schopných bojového nasazení:
    k 31. prosinci 1916 – 1 letadlo
    k 30. dubnu 1917 – 30 letadel
    k 30. červnu 1917 – 36 letadel
    k 31. srpnu 1917 – 34 letadel
    k 31. říjnu 1917 – 35 letadel
    k 31. prosinci 1917 – 19 letadel
    k 28. únoru 1918 – 10 letadel
    k 30. dubnu 1918 – 8 letadel
    k 30. červnu 1918 – 6 letadel
    k 31. srpnu 1918 – 5 letadel


    Použité prameny:
    [1] GROSZ, Peter. Gotha!, Alabtros Productions Ltd., 1994, ISBN 0-948414-57-X
    [2] www.angelfire.com/hi5/tgenth/gotha/GothaGIVe.htm
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/53672#202545Verze : 0