Büchner, Franz

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 0,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 769 příspěvků vloženo, 2105 editováno a 1256 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Büchner, Franz

    Avatar
    Franz Büchner


    Nejmladší ze tří synů zámožného právníka se narodil 2. ledna 1898 v Lipsku. Dobrovolně narukoval ve svých 16 letech k 106. sasskému pěšímu regimentu a bojoval v říjnu 1914 u Ypres. V listopadu dostal tyfus a po léčení se v únoru následujícího roku vrátil zpět ke své jednotce. Bylo mu umožněno dostudovat a po dokončení studia byl povýšen do poddůstojnické hodnosti. V dubnu 1916 byl u Verdunu těžce zraněn do břicha a od té doby mu zůstala v těle střepina. Po zotavení byl uznán neschopný služby u pěších jednotek, tak si podal žádost o zařazení k letectvu. Létat začal u Fliegerabteilung (A) 270, a od 16. března 1917 u Jasta 9. Zde si také připsal své první vítězství, když 17. srpna jihovýchodně od Chappy sestřelil letoun Nieuport.


    Ve svých devatenácti letech byl 13. září 1917 převelen k Jasta 13. Svého druhého vítězství, prvního v barvách Jasta 13, dosáhl 15. října 1917, když sestřelil v okolí Margivil letoun SPAD. Na své další vítězství čekal dlouhých osm měsíců, když až 10. června roku 1918 zvítězil v souboji nad letadlem SPAD jižně od Vauxaillion a následně o den později si připsal další vítězství opět nad strojem SPAD.


    Po té co byl 15. června při útoku na balón těžce zraněn stávající velitel Jasta 13 Ltn. Wilhelm Schwartz, byl Franz Büchner jmenován novým velitelem Jasta 13. Nebyl to počet vítězství, který ho "pasoval" do funkce velitele - v té době měl na svém kontě pouze čtyři, ale délka služby a evidentní velitelské schopnosti. Svého pátého vítězství dosáhl 28. června ve večerních hodinách sestřelením britského letounu S.E.5a. Tímto vítězstvím se zařadil mezi německá stíhací esa první světové války. V této době už velmi pravděpodobně létal na stroji Fokker D.VII.


    První den července 1918 přinesl pro Büchnera další úspěch, když si na své konto připsal letoun Sopwith Camel. Následující den v dopoledních hodinách se letadla Jasta 13 v okolí Contay střetly s osamělým letounem Sopwith Dolphin pilotovaným irským pilotem, majorem Josephem Creuss Callaghanem velitelem 87. squadrony. Ten zaútočil na německou formaci, ale brzy se v plamenech zřítil k zemi a Franz Büchner si připsal své sedmé vítězství. Další vítězství si připsal 7. července před polednem, když spolu s dalšími piloty přispěchal na pomoc německému dělostřeleckému pozorovateli, který byl napaden skupinou letounů Sopwith Camel z 209. squadrony RAF v blízkosti Hamel. V nastálém boji sestřelil Camel, který pilotoval Kanaďan Merril Samuel Taylor. Dvě vítězství v jednom dnu si připsal 16. července, když v horkém počasí poslal k zemi dva stroje Breguet 14, čímž zvýšil své skóre na deset vítězství. Sestřelem letounu SPAD 19. července přidal své jedenácté vítězství a první tucet vítězství dokončil sestřelením letounu Sopwith Camel 29. července v okolí Venizel.


    V podvečer 9. srpna sestřelil Büchner v blízkosti Lignieres letoun Bristol (SPAD). V mlhavém dopoledni 10. července zaútočila skupina Fokkerů na letouny de Havilland bombardující nádraží v Péronne a Equancourt. Ihned byla napadena stíhací ochranou bombardérů a v řeži, která nastala si připsal další vítězství sestřelením letounu Bristol F.2b pravděpodobně patřící 48. squadroně. Při souboji dostal sám několik zásahů a z prostřelené nádrže mu začal vytékat benzín a celá jeho kombinéza nasákla hořlavinou jako houba. Odpoutal se z boje, vypnul motor a s trochou štěstí doklouzal k úspěšnému nouzovému přistání. Následující den ve večerních hodinách si Büchner připsal další double, když během několika minut sestřelil jeden Sopwith a jeden SPAD nedaleko Roye a Estrées. Své sedmnácté vítězství si připsal 14. srpna v podvečer, když v okolí Chaulnes sestřelil další Sopwith Camel. Dopoledne 19. srpna dosáhl dalšího vítězství tentokráte nad letounem Bréguet nedaleko Pertain. Svůj další double získal hned 20. srpna, když nejdříve sestřelil SPAD náležící ke SPA155 a poté Bréguet 14. Tentýž den byl vyznamenán rytířským křížem řádu Královského domu Hohenzollernů s meči.


    Své první trojnásobné vítězství si připsal 12. září, když sestřelil dva americké letouny D.H.4 severně od Hattonville a nedaleko Vieville-en-Haye. Jeden z nich patřil k 50. Aero Sqn., která ten den podnikla své první bojové lety na evropském bojišti. Třetí obětí se stal Breguet 14 jižně od Thiaucourt. Své dvacáté čtvrté vítězství získal 13. září sestřelením letounu SPAD v okolí Allamont. Když se po přistání vydal spolu s několika dalšími piloty autem k frontovým liniím pro potvrzení svých sestřelů byli několikrát během cesty napadeni americkými SPADy a přinuceni zastavit a krýt se v příkopu nebo v okolních staveních. Při této "akci" byl vážně zraněn kulkou do plic Kurt Hetze z Jasta 13. Další dvě (podle jiných pramenů tři) vítězství si Büchner připsal 14. září když sestřelil dva [1] (tři [2]) letouny Breguet 14 patřící k Escadrille BR132 v okolí Mars-le-Tour a Latour. Následující den 15. září sestřelil opět dvě letadla tentokráte dva SPADy XIII u Thiaucourt a Lachaussee. O dva dny později 17. září sestřelil Salmson 2A2 u Dampvitoux. Podle [2] sestřelil tentýž den ještě letoun SPAD rovněž u Dampvitoux. (Zdroj [1] udává tento sestřel až následující den.) Další dva SPADy amerických letců si připsal na své konto 18. září v okolí Chambley. Jedním z poražených byl 1Lt. David McClure z 213. Aero Sqn., který padl do zajetí. Čtyř sestřelů v jednom dnu dosáhl Franz Büchner 26. září. Za oběť mu padly v okolí Consenvoye, Charpentrie, Gercourt a Etreillers postupně čtyři SPADy XIII amerických pilotů. Jeden ze spadů pilotoval 2Lt. Ivan Roberts z 27. Aero Sqn, který padl do zajetí a další sestřelený SPAD patřil do stavu 94. Aero Sqn. Své 37. vítězství získal 28. září sestřelením letounu Salmson 2A2 nedaleko Nantillois. V průběhu září 1918 si na své konto Büchner připsal impozantních 17 vítězství.


    První říjnový den si připsal opět jedno vítězství, když sestřelil další Salmson 2A2 patřící k 1. Aero Sqn. Dalším vysokým vyznamenáním, které obdržel 7. října byl vojenský rytířský kříž řádu Sv. Heinricha. I přes velkou oblačnost a špatnou viditelnost dokázal 21. října vybojovat u Argonne své třicáté deváté vítězství. Poslední 40. vítězství dosáhl 22. října, když sestřelil dvoumístný letoun. Později odjel spolu s Josefem Veltjensem do Adlershofu u Berlína na testy nových stíhaček. Při pobytu v Berlíně byl 25. října vyznamenán medailí Pour le Mérite.


    Po skončení války vstoupil do jednotek Freikorps a byl zařazen k Fliegerabteilung Grossenhain. Byl zabit při akci 18. března 1920, kdy se jeho letoun zřítil pravděpodobně zasažen palbou ze země. Byl pochován v Lipsku na hřbitově Plagwitz.


    V létě 1918 létal Franz Büchner se strojem Fokker D.VII, který měl přední část trupu zelenou zhruba po úroveň dolního křídla a zbytek trupu byl modrý. Předěl tvořil šikmý bílý pruh. Za kokpitem byl pás tvořený zeleno-bílou šachovnicí. Křídla byla provedena ve standardním čtyřbarevném maskování "lozenge", se spodní plochou křídel světlejší. Vertikální ocasní plochy byly bílé. Na boku trupu byla hlava lva na zeleném podkladu.


    Použité prameny:
    [1] www.theaerodrome.com
    [2] VANWYNGARDEN, Greg, Jagdgeschwader Nr II: Aviation Elite Units 19, Osprey Publishing, 2005, ISBN 1 84176 727 1
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/59132#213273Verze : 0
    Avatar
    Fotografie převzata ze serveru www.frontflieger.de.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/59132#213272Verze : 0