Stojsavljevic, Raoul

Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 0,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 769 příspěvků vloženo, 2105 editováno a 1256 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Stojsavljevic, Raoul

    Avatar
    Major Raoul Stojsavljevic


    pilot eso císařského a královského letectva (kuk LFT)


    Narozen: 28. července 1887, Insbruck
    Zemřel: 2. září 1930, Garmisch-Partenkirchen (KIFA)
    Jednotky: Flik 1, Flik 13, Flik 16, Flik 17, Flik 34, Jasta 6, Alpenjägerregiment 12
    Letadla: Lohner Pfeilflieger, Fokker B.III, Hansa-Brandenburg C.I, Hansa-Brandenburg D.I, Albatros D.III
    Vítězství: 10


    Použité prameny:
    [1] www.theaerodrome.com
    [2] CHANT, Christopher, Austro-Hungarian Aces of World War 1: Osprey Aircrafy of the Aces 46, Osprey Publishing, 2002, ISBN 1 84176 376 4
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/59540#214490Verze : 0
    Avatar
    Raoul Stojsavljevic


    Narodil se 28. července 1887 v Insbrucku v Rakousku. Otec byl armádní důstojník původem z Chorvatska, matka (Adelheid Hohenauer) pocházela z Tyrolska. Raoul vystudoval Vojenskou akademii Marie Terezie ve Wiener-Neustadtu, byl vyřazen v roce 1908 v hodnosti Leutnanta a odvelen k Feldjägerbataillon Nr. 21 do Bruck an der Mur. U jednotky vykonával mimo jiné funkci lyžařského instruktora. Pilotní výcvik zahájil 14. dubna 1913 ve Wiener-Neustadtu a pilotní průkaz číslo 114 mu byl udělen 2. července 1913. Do hodnosti Oberleutnanta byl povýšen 1. května 1913. Jako pasažér se zúčastnil prvního rakousko-uherského přeletu Alp z Vídně do Görz (Gorizia) 14. října 1913. Dvoumístný letoun tenkrát pilotoval Oberleutnant Eugen Elsner. Polním pilotem byl jmenován 7. dubna 1914.


    Začátek války prožil Stojsavljevic ne frontě ve východní Galicii jako příslušník Flik 1. U této jednotky létal především na dlouhé průzkumné lety. Přežil havárii svého dvouplošníku Lohner Pfeilflieger 10.14, když během přistávacího manévru 31. července zavadil o komín a zřítil se. Bronzovou vojenskou záslužnou medailí (Die Militärverdienstmedaille - Signum Laudis) byl vyznamenán 11. září. V listopadu 1914 byl jako šéfpilot přeložen k Flik 13. Při svém 49. operačním letu s pozorovatelem Leutnantem Johannesem Reichelem se dostali do sněhové bouře a byli nuceni přistát za ruskými liniemi. Dříve než je stihli zajmout ruští vojáci zapálili a zničili svůj letoun. Po šesti dnech strávených v zajetí se jim podařilo uniknout. Čtyři dlouhé měsíce se ukrývali ve Lvově nebo jeho okolí, než bylo město 22. června dobyto rakousko-uherskými jednotkami. Za vynikající službu v počátku války byl 19. července vyznamenán Vojenským záslužným křížem III. třídy (Das Militärverdienstkreuz) a Železným křížem II. třídy.


    Se vstupem Itálie do války v květnu 1915, byl Stojsavljevic převelen na jih Tyrolska k Flik 17. Následovalo povýšení do hodnosti Hauptmanna 1. září 1915, koncem měsíce další převelení nyní k Flik 16 na jihovýchod Rakouska do Villachu a v prosinci jmenování velitelem této jednotky. Zde létal na dvoumístných strojích Hansa-Brandenburg C.I často s pozorovatelem Leutnantem Josefem Friedrichem. V červnu byl dekorován Řádem železné koruny s vojenskou dekorací a meči. První vzdušné vítězství získala tato dvojice 4. července 1916 s letounem Hansa-Brandenburg C.I číslo 64.14, když byla při dělostřeleckém průzkumu napadena dvěma dvoumístnými letouny Farman. Jeden z nich se jim podařilo zasáhnout do nádrže a ten pak následně přistál za rakouskými liniemi u Malborghetta. Další dvě společná vítězství následovala 25. července nedaleko Monte Paularo a 7. srpna ve Val di Raccolana v obou případech byly protivníky italské letouny Farman. V první zářijový den si Stojsavljevic připsal své čtvrté vítězství sestřelením letounu Farman ve Val Bogna.


    K výcviku pro stíhače byl v únoru 1917 odeslán na dva měsíce k Flik 34, kde se přeškolil na jednomístné stíhací letouny Hansa-Brandenburg D.I (KD). Zde také dosáhl 13. února své páté vítězství opět nad letounem Farman jižně od Kostanjevice. Při jednom z přistání v Zaule Stojsavljevic havaroval a poranil si koleno. Šesté vítězství si připsal 17. dubna, když u letiště ve Villachu sestřelil, jak jinak, opět letoun Farman. K získání dalších zkušeností stíhače byl v květnu vyslán k Jasta 6 na západní frontu.


    Po návratu k Flik 16 na italskou frontu se stal průkopníkem fotografického průzkumu, když pro tyto účely upravil letoun Hansa-Brandenburg D.I číslo 28.30 namontováním fotoaparátu do trupu. Na jedné ze svých fotoprůzkumných misí 14. července 1917 poslal v plamenech k zemi italský dvoumístný Farman nedaleko Mont Cullar. Svůj osmý Farman sestřelil o několik dnů později 23. července v okolí Carnia. Další vítězství následovalo 7. září, když sestřelil v okolí Monte Skarnitz letoun SAML patřící italské 113. Squadriglii. Své poslední - desáté vítězství vybojoval s letounem Albatros D.III číslo 153.66 sestřelením letounu SAML nedaleko Feltre.


    Při průzkumném letu 12. ledna byl Stojsavljevicův letoun napaden několika stíhačkami a těžce poškozen. Sám Stojsavljevic byl těžce zraněn a s roztříštěnou stehenní kostí přes velkou ztrátu krve dokázal se svým letounem přistát za rakouskými liniemi. Přes prognózy lékařů, že už bude moci chodit jenom o holi se po operaci a dlouhé rekonvalescenci vrátil Stojsavljevic v říjnu 1918 zpět do služby a stal se velitelem letecké školy Fliegeroffiziersschule ve Wiener-Neustadtu kde ho zastihl i konec války. V dubnu 1918 byl vyznamenán Zlatou medailí za statečnost. Dále byl vyznamenán rytířským křížem Leopoldova řádu s válečnou dekorací a meči a Železným křížem I. třídy.


    Po skončení války se odmítl podílet na činnosti letectva v nově vzniklé Jugoslávii a stal se občanem Rakouské republiky a příslušníkem letectva Volkswehru a policie. V roce 1921 založil soukromou leteckou společnost, ale tato aktivita byla brzy spojeneckou poválečnou komisí ukončena. Stojsavljevic se vrátil zpět do armády v hodnosti majora k Alpenjägerregiment 12, kde sloužil do roku 1925. Poté se spolupodílel na vybudování nového letiště v Innsbrucku. V roce 1927 opět zakládá soukromou leteckou společnost. Raoul Stojsavljevic zahynul v letounu Junkers F.13, když 2. září 1930 v husté mlze narazil do úbočí Krottenkopf severně od Garmisch-Partenkirchenu. Byl pochován na hřbitově Westfriedhof v Innsbrucku. Se svými deseti uznanými vítězstvími se stal čtrnáctým nejúspěšnějším Rakousko-Uherským letcem první světové války.


    Použité prameny:
    [1] www.theaerodrome.com
    [2] CHANT, Christopher, Austro-Hungarian Aces of World War 1: Osprey Aircrafy of the Aces 46, Osprey Publishing, 2002, ISBN 1 84176 376 4
    [3] www.austro-hungarian-army.co.uk
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/59540#214492Verze : 0
    Avatar
    .



    Seznam vítězství:

    Pořadí Datum sestřelu / Čas Jednotka Na letounu Nepřítel Místo sestřelu
    1. 4. 0.7 1916 / 08:25 Flik 16 Hansa-Brandenburg C.I (64.14) Farman Malborghetto
    2. 25. 07. 1916 Flik 16 Hansa-Brandenburg C.I Farman Monte Paularo
    3. 7. 08. 1916 Flik 16 Hansa-Brandenburg C.I (64.13) Farman Val di Raccolana
    4. 1. 09. 1916 Flik 16 Hansa-Brandenburg C.I Farman Val Bogna
    5. 13. 02. 1917 / 17:00 Flik 16 KD Hansa-Brandenburg D.I (65.68) Farman severně od Kostanjevica
    6. 17. 04. 1917 Flik 16 Hansa-Brandenburg C.I (68.11) Farman Villach letiště
    7. 14. 07. 1917 / 11:30 Flik 16 KD Hansa-Brandenburg D.I (28.30) Farman Mont Cullar
    8. 23. 07. 1917 Flik 16 KD Hansa-Brandenburg D.I Farman Carnia
    9. 7. 09. 1917 Flik 16 KD Hansa-Brandenburg D.I SAML Monte Skarnitz
    10. 21. 11. 1917 Flik 16 Albatros D.III (153.66) SAML poblíž Feltre
    Pořadí Datum sestřelu / Čas Jednotka Na letounu Nepřítel Místo sestřelu



    Zdroje
    www.theaerodrome.com
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/59540#316169Verze : 0
    Avatar


    Na tomto stroji létal velitel Flik 16 Hptm. (kpt.) Stojsavljevic a získal na něm 14. 7. 1917 jeden sestřel (ze svých celkových 10 vítězství). Stroj je kromě kulometu na horním křídle (nestandardně bez "rakvičky) vyzbrojen ještě jedním synchronizovaným kulometem na pravém boku motoru. Horní kryt motoru je doplněn otvory, před pilotním prostorem větší větrný štítek, neustále zašpiněný zplodinami od motoru i zbraní. Stroj je opatřen zařízením k nošení pum do hmotnosti 60 kg. Stojsavljevic navíc nechal na spodek trupu nainstalovat kořistní italskou kameru, takže letoun mohl působit nejen jako stíhací bombardér, ale též jako rychlý průzkumný stroj. Letoun je vybaven směrovkou pozdějšího typu a je kompletně v barvě materiálu, vyjma rudého pruhu za kabinou.


    Linked from : http://forum.valka.cz/topic/postview/401875
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/59540#401876Verze : 0
    MOD
    Avatar





    Linked from : http://forum.valka.cz/topic/postview/401875
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/59540#401878Verze : 0
    MOD
    Avatar


    Na tomto stroji získal svůj 5. sestřel (13. 2. 1917) Hptm. R. Stojsavljevic. U letounů od sériového čísla 65.61 byl používán nový tvar přídě před kokpitem. Stroj v barvě materiálu, kříž v bílém poli na trupu byl odstraněn. Letoun nakreslen se zakrytým motorem.


    Linked from : http://forum.valka.cz/topic/postview/402025
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/59540#402026Verze : 0
    MOD