3 Eskadra Wywiadowcza – 3. zvědná letka
Její formování probíhalo na mokotovském letišti ve Varšavě v období od 30.listopadu do konce prosince 1918. Už 24. ledna byla převezena po železnici do Lublinu odkud 15.února 1919 zahájila svou bojovou činnost nejdříve pro skupinu vojsk gen.Majewského a později z letiště Kowel pro šzáby operačních skupin generálů Edwarda Rydza-Śmiglého, Aleksandra Karnického a Józefa Hallera. V tomto období měla pouze čtyři stroje a tři vyškolené posádky, jež prováděly intenzivní vzdušný průzkum a bombardovací lety proti bolševickým silám. Mezi jinými byly bombardovány i sovětské obrněné vlaky. Z důvodu značné opotřebovanosti strojů byla po půlroční frontové činnosti stažena do Ciechanova jako záložní letka. V říjnu 1919 byla přesunuta do Krakova, kde byla přezbrojena a doplněna novými osádkami a tak na jaře 1920 dosáhla bojeschopnosti. Začátkem dubna společně s 39. letkou prováděla dálkový průzkum pro Štáb vrchního velitele a bombardovala významné železniční uzly. Při postupu za jednotkami 3. armády se přes letiště Zviahel, Staviště a Žitomír dostala 8.května do Kyjeva. Při ústupu z Ukrajiny prováděla bitevní akce proti jezdeckým silám Buďonného. Stav letadel byl doplněn při několikadenním odpočinku v Lublinu. Z letiště u Chelmu prováděla bitevní lety proti sovětským jednotkám u Lucka, Dubna a Rovna. V srpnu 1920 prováděla operační lety pro Vrchního velitele z letiště v Dublinu se stavem pouhých čtyř strojů. Po ztrátě všech letadel byla přesunuta do Varšavy, kde byly její stavy znovu doplněny. V průběhu „němenské“ ofenzívy byla zařazena do stavu letectva 4. armády. Příměří ji zastihlo na letišti Baranoviče odkud bala přemístěna do Varšavy a stala se součástí nově tvořeného 1.leteckého pluku.
V průběhu války provedla 469 bojových letů a její letci byli ve vzduchu celkem 1280 hodin, což je největší počet odlétaných hodin u všech polských frontových letek. V roce 1921 byla z politických důvodů přesunuta na letiště Porubanek u hranic s Litvou.
Velitelé letky:
Kpt.pil. Julian Słoniewski ( 30.11.1918 – červen 1919)
Kpt.pil. Donat Makijonek (červen 1919 – ?. 1920)
Kpt.pil. Stefan Ciecierski (?. 1920 – listopad 1921)
Kpt.pil. Donat Makijonek ( listopad 1921 – listopad 1923)
Ztráty:
?.1919 – por.obs.Tadeusz Antonowicz + Sierż.pil. Józef Arciszewski – sestřeleni – v zajetí
15.9.1921 – sierż.pil. Sikorski (těžce zraněn – zemřel v nemocnici) + sierż.mech. Waszkiewicz (zahynul). Při přeletu z Varšavy do Porubanka s nově přiděleným Breguetem XIV se jejich stroj z neznámých příčin vzňal ve vzduchu a havaroval.
Výzbroj:
DFW C, Albatros CVII, LVG CV, LVG CVI - 1918 – podzim1919 - (jaro 1920 ?)
Breguet XIV – podzim 1919 (jaro 1920 ?) – 1922
Zdroj: Pawlak,J.: Polskie eskadry w latach 1918-1939, WKŁ, Warszawa 1989, ISBN 83-206-0760-4
Její formování probíhalo na mokotovském letišti ve Varšavě v období od 30.listopadu do konce prosince 1918. Už 24. ledna byla převezena po železnici do Lublinu odkud 15.února 1919 zahájila svou bojovou činnost nejdříve pro skupinu vojsk gen.Majewského a později z letiště Kowel pro šzáby operačních skupin generálů Edwarda Rydza-Śmiglého, Aleksandra Karnického a Józefa Hallera. V tomto období měla pouze čtyři stroje a tři vyškolené posádky, jež prováděly intenzivní vzdušný průzkum a bombardovací lety proti bolševickým silám. Mezi jinými byly bombardovány i sovětské obrněné vlaky. Z důvodu značné opotřebovanosti strojů byla po půlroční frontové činnosti stažena do Ciechanova jako záložní letka. V říjnu 1919 byla přesunuta do Krakova, kde byla přezbrojena a doplněna novými osádkami a tak na jaře 1920 dosáhla bojeschopnosti. Začátkem dubna společně s 39. letkou prováděla dálkový průzkum pro Štáb vrchního velitele a bombardovala významné železniční uzly. Při postupu za jednotkami 3. armády se přes letiště Zviahel, Staviště a Žitomír dostala 8.května do Kyjeva. Při ústupu z Ukrajiny prováděla bitevní akce proti jezdeckým silám Buďonného. Stav letadel byl doplněn při několikadenním odpočinku v Lublinu. Z letiště u Chelmu prováděla bitevní lety proti sovětským jednotkám u Lucka, Dubna a Rovna. V srpnu 1920 prováděla operační lety pro Vrchního velitele z letiště v Dublinu se stavem pouhých čtyř strojů. Po ztrátě všech letadel byla přesunuta do Varšavy, kde byly její stavy znovu doplněny. V průběhu „němenské“ ofenzívy byla zařazena do stavu letectva 4. armády. Příměří ji zastihlo na letišti Baranoviče odkud bala přemístěna do Varšavy a stala se součástí nově tvořeného 1.leteckého pluku.
V průběhu války provedla 469 bojových letů a její letci byli ve vzduchu celkem 1280 hodin, což je největší počet odlétaných hodin u všech polských frontových letek. V roce 1921 byla z politických důvodů přesunuta na letiště Porubanek u hranic s Litvou.
Velitelé letky:
Kpt.pil. Julian Słoniewski ( 30.11.1918 – červen 1919)
Kpt.pil. Donat Makijonek (červen 1919 – ?. 1920)
Kpt.pil. Stefan Ciecierski (?. 1920 – listopad 1921)
Kpt.pil. Donat Makijonek ( listopad 1921 – listopad 1923)
Ztráty:
?.1919 – por.obs.Tadeusz Antonowicz + Sierż.pil. Józef Arciszewski – sestřeleni – v zajetí
15.9.1921 – sierż.pil. Sikorski (těžce zraněn – zemřel v nemocnici) + sierż.mech. Waszkiewicz (zahynul). Při přeletu z Varšavy do Porubanka s nově přiděleným Breguetem XIV se jejich stroj z neznámých příčin vzňal ve vzduchu a havaroval.
Výzbroj:
DFW C, Albatros CVII, LVG CV, LVG CVI - 1918 – podzim1919 - (jaro 1920 ?)
Breguet XIV – podzim 1919 (jaro 1920 ?) – 1922
Zdroj: Pawlak,J.: Polskie eskadry w latach 1918-1939, WKŁ, Warszawa 1989, ISBN 83-206-0760-4