FRA - Crotale

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

FRA - Crotale

    Avatar
    Crotale


    Vývoj protiletadlového raketového systému Crotale byl zahájen u společnosti Thomson-Houston (později Thomson-CSF, dnes Thales Defence Systems) na základě jihoafrické objednávky z července 1964. Jihoafrické ozbrojené síly požadovaly mobilní protiletadlový prostředek krátkého dosahu schopný postřelovat nízko letící cíle za jakéhokoliv počasí. Armáda se s požadavky na takový systém nejprve obrátila na výrobce z Velké Británie. Ta se však zdráhala takový systém dodat, a tak Jihoafričané přeorientovali svoji pozornost na Francii. Vývoj prostředku, na němž se kromě Thomsonu (hlavní dodavatel, vývoj radiolokátoru a elektroniky) podílela firma Matra (vývoj PLŘS), byl z 85% hrazen penězi Jihoafrické republiky. První ostré střelby proběhly v roce 1967. Dodávky systému, který byl v JAR provozován pod označením Cactus, byly zahájeny v roce 1971 a pokračovaly až do roku 1973. Jihoafrická armáda odebrala prostředky a podpůrné vybavení pro vyzbrojení tří protiletadlových raketových baterií.


    O nový systém v únoru 1971 projevilo zájem francouzské letectvo, které k provedení zkoušek objednalo jedno radiolokační vozidlo a dvě odpalovací zařízení. Po jejich završení byl systém zaveden do výzbroje Armée de l′air pod označením Crotale. Pro účely francouzského letectva byly Crotale nakoupeny v množství potřebném na vybavení 20 protiletadlových raketových baterií. Dodávky trvaly až do roku 1978. Systém byl používán k protivzdušné obraně letišť, základen strategických řízených střel S.2 a S.3 a dalších významných objektů.


    Crotale byl posléze vyvezen do řady zemí světa. Dočkal se i své čínské "verze" v podobě systému HQ-7 (Francouzi do Číny dodali jednu baterii).


    Jedna protiletadlová četa je obvykle tvořena jedním radiolokačním vozidlem a dvěma odpalovacími zařízeními (sestavu s jedním řídícím RL a třemi OZ používaly pouze armády SAE a Libye). Dvě čety pak většinou tvoří jednu protiletadlovou raketovou baterii. Jak prostředek s řídícím radiolokátorem, tak odpalovací zařízení jsou postaveny na podvozku obrněného vozidla P4R. To je vybaveno vznětovým motorem, který přes alternátor pohání stejnosměrné motory, jež zajišťují pohon jednotlivých kol prostředku. Korba je svařovaná z plechů o tloušťce 3 až 5 mm. Radiolokační vozidlo zajišťuje zjištění, identifikaci a výběr cíle ke zničení. Řídící radiolokátor Mirador II instalovaný na korbě vozidla se otáčí stálou rychlostí 60 otáček za minutu a zajišťuje vyhledávání nízko letících cílů v dálce maximálně 12 km. Mirador II má výkon 270 W a pracuje v kmitočtovém pásmu 1,55 až 5,2 GHz. Přesnost měření činí +/- 400 metrů v dálce a +/- 0,75° v azimutu. Po detekci cíle se činnosti ujme radiolokační dotazovač, který zajišťuje identifikaci "vlastní-cizí". Za jednu otáčku antény o 360° může Mirador II zpracovat až 12 cílů. Informace o cíli, který vybere operátor ke zničení, jsou po kabelu předány na odpalovací zařízení. To je vybaveno bojovou nástavbou se střeleckým radiolokátorem THD 5000, naváděcím zařízením Stresa a čtveřicí odpalovacích kontejnerů s protiletadlovými řízenými střelami R.440. Monopulzní střelecký radiolokátor THD 5000 dokáže sledovat pouze jeden cíl a má dosah cca 8,5 km. Na jedno letadlo lze současně navádět dvě PLŘS. Minimální doba mezi zachycením cíle a odpalem PLŘS činí zhruba 6,5 sekund.
    Odpalovací zařízení je od verze Crotale 2000 rovněž vybaveno televizním kanálem optického navedení, který slouží především jako záložní. Případně ho lze použít (za dobré viditelnosti) v podmínkách silného rušení.


    Protiletadlová řízená střela R.440 je poháněná raketovým motorem na TPH typu SNPE Lens III a opatřená tříštivou bojovou hlavicí o hmotnosti 13,9 kg s přibližovacím radiolokačním zapalovačem a kombinovanou povelovou naváděcí soustavou. Je schopna ničit vzdušné cíle letící rychlostí do 450 m/s ve výškách 15 až 5 000 metrů. Rychlost rozletu střepin činí 2 300 m/s, okruh jejich ničivé působnosti sahá do 8 metrů. Rozsah dálek postřelovaných cílů činí 500 až cca 10 000 metrů. R.440 své maximální rychlosti dosáhne po 2,8 sekundách po startu. Kontejner i se střelou váží 100 kg.


    Celý systém se vyznačoval celkem dobrou mobilitou, nicméně nebyl schopen zjišťovat a postřelovat cíle za pochodu, resp. za krátkých zastávek. Vozidla musela zastavit a osádky je propojily kabely pro přenos informací o cílech. Doba převedení baterie z pochodové do bojové pozice měla trvat kolem 5 minut.


    Během konfliktu v Čadu byly Crotale používány jak na straně Libyjců, tak i Francouzů. 10. února 1986 libyjská armáda zahájila masivní útok ve směru na čadské hlavní město N′Djamena. Jako reakce na libyjské letecké bombardování zdejšího letiště sem Francie v rámci operace Épervier vyslala kontingent bojových letounů tvořený mj. typy Mirage F.1 a Jaguar. Protivzdušnou obranu letiště v N′Djameně pak zajišťovala jedna baterie vybavená systémem Crotale a další útvary francouzské a čadské armády s protiletadlovými kanony ráží 20 a 40 mm. V březnu pak došlo k posílení protivzdušné obrany letiště v podobě zesílené baterie B3 ze sestavy 403. protiletadlového raketového pluku se systémy MIM-23 Hawk (tato baterie 7. září 1987 sestřelila jeden libyjský bombardér Tu-22B).


    Do další bojové akce se libyjské Crotale dostaly v noci z 14. na 15. dubna 1986, kdy letouny F-111F během operace El Dorado Canyon zaútočily na cíle v Tripolisu a jeho blízkosti. V okolí libyjského hlavního města byly kromě jednotek se sovětskými PLRK dislokovány také dva oddíly vybavené systémy Crotale (dohromady cca 15 odpalovacích zařízení. Během akce bylo jedno radiolokační vozidlo Crotalu zničeno americkou střelou typu AGM-45 nebo AGM-88.


    Jihoafrické systémy Cactus byly v osmdesátých letech bojově nasazeny během Pohraniční války v jižní Angole. 1. března 1988 měl být v oblasti Baixa Longa systémem Cactus sestřelen jeden angolský MiG-23ML.


    V roce 1991 byly francouzské Crotale nasazeny během Války v Perském zálivu.



    Uživatelé: Francie, Chile (2 RL + 4 OZ), Egypt (12 RL + 24 OZ), JAR (7 RL + 14 OZ), Libye (9 RL + 27 OZ), Pákistán (12 RL + 24 OZ), Saúdská Arábie (16 RL + 32 OZ), Spojené arabské emiráty (3 RL + 9 OZ)
    [RL - radiolokační vozidlo; OZ - odpalovací zařízení]



    Verze
    Cactus - původní provedení pro JAR


    Crotale 1000 - první sériová verze pro francouzské letectvo (odpovídá pro ni popis v textu), která je totožná s provedením Cactus


    Crotale 2000 - modernizovaná verze opatřená dodatečným dotazovačem vlastní-cizí a televizním kanálem navedení, vyráběna od roku 1973


    Crotale 3000 - provedení vyráběné od roku 1978 a původně vyvinuté pro francouzské letectvo, oproti předchozí verzi se liší jen televizním kanálem navedení, který umožňuje automatické sledování cíle


    Crotale 4000 - varianta vyráběná od roku 1983, u níž je přenos dat mezi řídícím radiolokátorem a odpalovacím zařízeními zajištěn rádiově, nikoli po kabelu, čímž se zvýšila vzájemná vzdálenost, s jakou mohou jednotlivé části baterie operovat (maximální vzdálenost mezi řídícím RL a OZ činí 3 km, mezi řídícími RL jednotlivých protiletadlových čet pak může být vzdálenost až 10 km); u systému byla zvýšena odolnost proti rušení a televizní systém navedení byl opatřen termovizní kamerou pro sledování cílů v noci


    Crotale 5000 - verze vyvíjená pro francouzské letectvo od roku 1985 s možností používat PLŘS Mistral (tato schopnost však nebyla v praxi nikdy využita); další změnu zahrnuje nový naváděcí radiolokátor od společnosti Thomson-CSF s dosahem zvýšeným na 10 km.


    Crotale NG - výrazně modernizovaný systém s novým RL a PLŘS VT-1, který vychází z Crotale verzí 4000/5000


    Shahine - verze vyvíjená od roku 1975 pro armádu Saudské Arábie s upravenými PLŘS R.460, bojovými vozidly umístěnými na podvozku tanku AMX-30 a OZ s věží pro šest PLŘS



    Technicko-taktická data
    R.440
    Hmotnost: 84 kg


    Rozměry:
    - délka: 2 890 mm
    - průměr těla: 150 mm
    - rozpětí křídel: 540 mm


    Maximální rychlost: 750 m/s



    Radiolokační vozidlo
    Bojová hmotnost: 14 800 kg


    Osádka: 3 (2 u Crotale 4000)


    Rozměry:
    - délka: 6 220 mm (6 330 u OZ)
    - šířka: 2 650 mm
    - výška: 2 650 mm


    Brodivost: 0,68 m


    Jízdní dosah: 600 km


    Maximální rychlost: 70 km/h




    Zdroje
    1) Belan, G., Mercillon, P.: The European Missile Success Story, Paříž, 2005
    2) Protiletadlové raketové komplety (7), ATM, 10/2005
    3) Protiletadlové raketové komplety (9), ATM, 12/2005
    4) Crotale, Bojová příprava, 1991
    5) Crotale - Army Recognition
    6) Cactus/Crotale - The South African Air Force Website
    7) Crotale - PakDef
    8) Crotale - Wikipedia (ENG)
    9) Crotale - Wikipedia (FRA)
    10) archiv autora
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/66021#233906Verze : 0
    MOD
    Avatar
    ...

    (Army Recognition)

    (Army Recognition)

    (Army Recognition)

    (Army Recognition)

    (Army Recognition)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/66021#238701Verze : 0
    MOD