Supermarine Spitfire Mk.XII

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
Sraz říjen 2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Supermarine Spitfire Mk.XII

Supermarine Spitfire Mk.XII

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Supermarine Spitfire Mk.XII Supermarine Spitfire Mk.XII
    Originální název:
    Original Name:
    Supermarine Spitfire Mk.XII
    Kategorie:
    Category:
    stíhací letoun fighter aeroplane
    Výrobce:
    Producer:
    DD.MM.1942-DD.08.1943 Castle Bromwich Aircraft Factory, Castle Bromwich
    Období výroby:
    Production Period:
    DD.10.1942-DD.08.1943 série
    Vyrobeno kusů:
    Number of Produced:
    1 prototyp
    100 sériových letadel
    První vzlet:
    Maiden Flight:
    10.04.1942 (SN.DP845)
    Osádka:
    Crew:
    1
    Základní charakteristika:
    Basic Characteristics:
     
    Vzlet a přistání:
    Take-off and Landing:
    CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
    Uspořádání křídla:
    Arrangement of Wing:
    jednoplošník monoplane
    Uspořádání letounu:
    Aircraft Concept:
    klasické conventional
    Podvozek:
    Undercarriage:
    zatahovací retractable
    Přistávací zařízení:
    Landing Gear:
    kola wheels
    Technické údaje:
    Technical Data:
     
    Hmotnost prázdného letounu:
    Empty Weight:
    2540 kg 5600 lb
    Vzletová hmotnost:
    Take-off Weight:
    3357 kg 7400 lb
    Maximální vzletová hmotnost:
    Maximum Take-off Weight:
    ? kg ? lb
    Rozpětí:
    Wingspan:
    9.930 m 32ft 7in
    Délka:
    Length:
    9.700 m 31ft 10in
    Výška:
    Height:
    3.350 m 11 ft 0 in
    Plocha křídla:
    Wing Area:
    21.46 m2 231,0 ft2
    Plošné zatížení:
    Wing Loading:
    156,43 kg/m2 32.04 lb/ft2
    Pohon:
    Propulsion:
     
    Kategorie:
    Category:
    pístový piston
    Počet motorů:
    Number of Engines:
    1
    Typ:
    Type:
    Rolls-Royce Griffon IIB, kapalinou chlazený dvanáctiválec s válci do V, přeplňovaný jednostupňovým dvourychlostním kompresorem, výkon 1 294 kW, nebo
    Rolls-Royce Griffon III, kapalinou chlazený dvanáctiválec s válci do V, přeplňovaný jednostupňovým dvourychlostním kompresorem, výkon 1 294 kW, (oproti předchozímu typu jiný převod reduktoru, nebo později
    Rolls-Royce Griffon VI, kapalinou chlazený dvanáctiválec s válci do V, přeplňovaný jednostupňovým dvourychlostním kompresorem, výkon mptoru 1 380 kW.

    Vrtule čtyřlistá Rotol Jablo Mark XH.54D-RM-55 s konstantní rychlostí otáček o průměru 3 200 mm.
    Rolls-Royce Grifon IIB, twelve-cylinder liquid-cooled Vee engine, single-stage two-speed supercharger, rated 1,735 hp,
    or
    Rolls-Royce Grifon III, twelve-cylinder liquid-cooled Vee engine, single-stage two-speed supercharger, rated 1,735 hp,
    or
    Rolls-Royce Grifon VI, twelve-cylinder liquid-cooled Vee engine, single-stage two-speed supercharger, rated 1,850 hp at 2,000 ft,

    driving a four-blade Rotol Jablo propeller Mark XH.54D-RM-55 of the constant-speed type of the diameter 10ft 6in
    Objem palivových nádrží:
    Fuel Tank Capacity:
    329 l postavené na základě Mk.V
    493 l postavené na základě Mk.VIII1)
    85 UK gallons built were based on Mk.Vs
    113 UK galons built were based on Mk.VIIIs 1)
    Výkony:
    Performance:
     
    Maximální rychlost:
    Maximum Speed:
    638.9 km/h v 5425 m 397 mph in 17800 ft
    Cestovní rychlost:
    Cruise Speed:
    586 km/h v 6096 m 364 mph in 20000 ft
    Rychlost stoupání:
    Climb Rate:
    19.1 m/s 3760 ft/min
    Čas výstupu na výšku:
    Time to Climb to:
    3,55 min do 3048 m 3,55 min to 10000 ft
    Operační dostup:
    Service Ceiling:
    11643 m 38200 ft
    Dolet:
    Range:
    531.1 km 330 mi
    Maximální dolet:
    Maximum Range:
    795 1) km 494 1) mi
    Výzbroj:
    Armament:
    2x pevný kanón Hispano Mk.II ráže 20 mm (po 120 nábojích)
    4x pevný kulomet Browning Mk.II ráže 7,7 mm (po 350 nábojích)
    Pumový náklad: 1x 227 kg puma.
    Two fixed forward-firing 0.79 inch Hispano Mk.II cannons, in the wings, 120 rpg and
    four fixed forward-firing 0.303 inch Browning Mk.II machine-guns in the wings, 350 rpg.
    Bomb load: One 500 lb bomb under fuselage.
    Uživatelské státy:
    User States:
    Poznámka:
    Note:
    Supermarine Type 366
    Ekonomická cestovní rychlost 423 km/h v optimální výšce.


    Supermarine Spitfire byl prvním Spitfire, který se dostal do výroby a byl poháněn motorem Rolls-Royce Griffon. Celkem bylo vyrobeno sto letadel Mk.XII, 55 jich bylo postaveno na základě staršího Spitfiru LF Mk.Vc a 45 jich bylo postaveno na konstrukčně novějším a modernějším Spitfiru LF Mk.VIII, ty také měly větší zásobu paliva protože „Osmičky“ měly v každém křídle palivovou nádrž o objemu 64 l. Po svém předchůdci nesly Mk.XII také rozdílné SOP („Osmička“ měla zahrocenou).
    Všechny letouny měly zesílenou konstrukci a prodlouženou příď, protože motor Griffon byl delší.
    Supermarine Type 366
    Economical cruising speed of 263 mph at optimum altitude.


    The Mk XII was the first production version of the Spitfire to use the Rolls-Royce Griffon engine. 100 of these aircraft were built, of which 55 were based on the Spitfire Mk.VC airframe, and the last 45 Mk.XIIs, were based on Mk.VIIIs with two wing fuel tanks, each containing a maximum fuel load of 14 gallons, and featured the larger horn balances. All these aircraft had a measure of local strenghtening in order to cope with the stronger forces of the new engine. The nose grew a little longer in order to accomodate either the Rolls-Royce Griffon II or IV.
    Zdroje:
    Sources:
    Famous Airplanes Of The World, No.9, Supermarine Spitfire Mk.XII - 24., Revised edition, Published Minthry by BUNNRIN-DO Co., Ltd., Jinbo-cho, Kanda, Chiyoda-ku, Tokyo, Japan. No ISBN
    William Green a Gordon Swanborough, The Complete Book of Fighters, Zenith Press; rok 2001, ISBN-13: 978-0760311943
    L+K č 5, 6, 7 a 8 / 1992, Z.Pátek a R.Theiner, Monografie
    www.supermarine-spitfire.co.uk
    www.historyofwar.org
    www.spitfireperformance.com
    www.wwiivehicles.com
    archiv autora
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/6604#278487Verze : 1
    MOD
    Avatar
    Supermarine Spitfire Mk.XII
    Supermarine Type 366


    Stručná historie letounu:


    Za vznikem této verze Spitfira (co do počtu vyrobených letadel nepříliš významná, ale důležitá byla z hlediska vývoje) byla nová taktika „hit and run“ (udeř a uteč), se kterou německá Luftwaffe přišla v roce 1942. Piloti stíhacích bombardérů FW 190 A osaměle útočili nízkým letem na pobřeží a Anglie a poté se rychlým letem vraceli na své základny ve Francii. Cílem těchto útoků byla britská města, vojenské cíle a doprava. Focke-Wulfy se přiblížily k anglickému pobřeží nízkým přízemním letem, radar je zachytil poměrně pozdě a RAF musela urychleně najít vhodný záchytný stíhací letoun, který by se nalétávajícím letounům mohl úspěšně postavit. Ministerstvo letectví se obrátilo na výrobce stíhacích Spitfirů – továrnu Vickers Armstrongs Ltd. Supermarine Aviation Works.


    Na továrním letišti v Castle Bromwich naštěstí dosud zahálel zatím nevyužitý prototyp letounu Spitfire Mk.IV (později přeznačený na Mk.XX), který měl značný výkonový potenciál a to díky použitému vysokovýkonnému motoru Rolls-Royce Griffon IIB. Tovární konstrukční tým se pro nový, zcela účelově navržený letoun, rozhodl použít právě tento motor a to i přes jeho vyšší hmotnost, než jakou měl dosud ve Spitfirech používaný motor Merlin. Použití této pohonné jednotky přineslo ještě jednu podstatnou výhodu – byla poměrně lehce dostupná, naproti tomu Merlinů byl v té době nedostatek. Motor Rolls-Royce Griffon IIB dosahoval, a to díky přeplňování jednostupňovým dvourychlostním kompresorem, nejvyššího výkonu v malých až středních operačních výškách.


    První prototyp sériového čísla DP845 vzlétl 10. dubna 1942, poháněn byl již zmíněným Griffonem IIB, výkon motoru přenášela čtyřlistá vrtule a kompenzace jejího vyššího klopného momentu si vynutila zvětšení plochy směrovky. Křídlo bylo kompletně převzato ze stíhacího Spitfiru LF Mk.Vc a to včetně jeho asymetrických chladičů i výzbroje. S ohledem na úkol letounu, zachycení nízko letících stíhacích bombardérů, bylo použito křídlo bez koncových oblouků, tedy s rozpětím 9,930 m. Prototyp měl zatahovací ostruhové kolečko, které však bylo u pozdějších sériově vyráběných letounů zase většinou pevné.


    Při zkouškách na základně ve Farnborough v červenci 1942, byl prototyp porovnáván s různými stíhacími typy, zde se ukázalo, že v malých výškách najde soupeře jen velmi těžko. Byl u hladiny moře o 23 km/h rychlejší než Spitfire LF Mk.IX a převahu v rychlosti si zachovával až do výšky 6 096 m, "devítka" lépe stoupala. Dosahoval dokonce lepších výkonů než konkurenční Hawker Typhoon a německý Focke-Wulf FW 190A neměl nízko nad zemí naději na únik. To potvrdily i následné zkoušky v Boscombe Down z července téhož roku, kde prototyp Spitfiru Mk.XII dosáhl ve výšce 1 737 m (5,700 ft) tehdy úžasné rychlosti 598,7 km/h. Napomohlo tomu i použitý způsob nýtování zapuštěnými nýty a dokonalá povrchová úprava. Výsledkem těchto zkoušek bylo zjištění, že je nová „dvanáctka“ nejlepší ve výškách do 3 000 m.

    Sériová výroba byla zahájena v říjnu 1942, skvělé rychlosti v malých výškách napomohla zkrácená křídla, díky nim byla dobrá i ovladatelnost tohoto Spitfiru v přízemních výškách a prodloužený trup vylepšil podélnou stabilitu. Sériové letouny byly dodány ve čtyřech modifikacích, odlišit je můžeme podle ostruhového kolečka, pokud bylo kolečko pevné, jednalo se o drak pocházející ze Spitfiru Mk.IX (původně Mk.V). Zatahovací kolečko a zahrocená SOP charakterizovala modernější drak ze Spitfiru Mk.VIII, tento modernější drak přinesl ještě jednu nezanedbatelnou výhodu - v křídlech byly palivové nádrže (v každé polovině jedna o objemu 64 litrů). To sebou přineslo prodloužení doletu, což bylo potřebné zejména později při útocích na francouzské pobřeží, těchto letounů bylo vyrobeno celkem 45.

    Další odlišení nebylo viditelné zvenčí, bylo to použití novějšího typu motoru Griffon. Do posledních patnácti letounů vyrobených v červenci a srpnu 1943 byl instalován motor Griffon VI, který měl nepatrně zmenšený průměr kompresoru (Griffon IIB měl kompresor o průměru 254 mm a Griffon VI 247 mm) a dosahoval mírně vyššího výkonu 1 850 hp (Griffon II podával výkon 1 730 hp). Vzájemnou kombinací obou draků a obou motorů dostaneme ony zmíněné čtyři modifikace. Zahrocená SOP nebyla stoprocentním rozlišovacím znakem, při opravách byly instalovány zahrocené SOP i na draky „devítek“.


    Letouny Spitfire Mk.XII tvořily výzbroj 41. a 91. perutě, většinou létaly nad Anglií, kde úspěšně zachytávaly zmíněné útoky „stodevadesátek“ na anglická města. Čas od času piloti těchto jednotek provedli „sweep“ nad okupovanou Francii či Belgii, zejména pak na přístavní města Dieppe, Ostende a Calais, dále provedli útoky na seřaďovací nádraží v Amiens a St Omer, nebo útočili na lodní dopravu podél francouzského pobřeží a v kanálu La Manche, při těchto akcích bylo možno Spitfiry podvěsit 226 kg pum. Piloti obou zmíněných perutí s úspěchem doprovázeli také stíhací bombardéry Typhoon při útoku na letiště v Plic, Abbeville a Tricqueville a na různé cíle v Le Havre, Villacoubay, Le Bourget a Yainville doprovázejí americké Fortressy, Mitchelly, Maraudery a Bostony. Němečtí stíhači brzy poznali, že se mají vyhýbat psím soubojům v malé výšce se Spitfiry s useknutými křídly. Poslední doprovod provedla 91. peruť koncem února 1944, kdy nad okupovanou Evropu doprovodila americké Maraudery. Téměř při všech doprovodných letech operovaly obě perutě z letiště v Tangmere. Nesmíme zapomenout ještě na ničení letounových střel V-1, piloti obou perutí sestřelili více než těchto střel vyslaných nad Británii.

    RAF definitivně vyřadila tento typ ze své výzbroje v září 1944, z konstrukčního hlediska to byl přímo zlomový letoun, byl to první sériově vyrobený Spitfire poháněný motorem Griffon.



    Použité prameny:
    Phil H. Listemann, Supermarine Spitfire Mk.XII, Philedition, 2008, ISBN-13: 978-2952638142
    Richard Ward, Supermarine Spitfire Mk. XII-24, Supermarine Seafire Mk.I-47., Aircam Aviation Series No.8, Arco Pub, 1969, ISBN-13: 978-0668021098
    William Green a Gordon Swanborough, The Complete Book of Fighters, Zenith Press; rok 2001, ISBN13: 978-0760311943
    Pavel Berger a Zdeněk Svoboda, Stíhací letouny Spitfire s motorem Griffon, Naše vojsko, rok 1994, ISBN 80-206-0489-8
    L+K č 5, 6, 7 a 8 / 1992, Z. Pátek a R. Theiner, Monografie
    www.historyofwar.org
    www.wwiivehicles.com
    http://www.cofe.ru/avia/S/S-231.htm
    archiv autora





    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/6604#331441Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Přidám ještě několik fotografií Spitfiru Mk.XII, všechny pocházejí z mého archivu.








    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/6604#386061Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Spitfire Mk XII


    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/6604#24530Verze : 0
    Avatar
    commons.wikimedia.org



    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/6604#538536Verze : 0
    MOD