Borotín

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 84.733,- Kč Chci přispět
Sraz 14.10.2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Borotín

zřícenina hradu

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Borotín Borotin
    Další názvy:
    Other Names:
    Starý zámek
    Typ:
    Style:
    hrad castle
    Stav:
    Condition:
    zřícenina ruin
    Přístupnost:
    Accessibility:
    volně přístupno open free
    Obec:
    Municipality:
    Borotín Borotin
    GPS souřadnice:
    GPS Coordinates:
    49°29'58.82"N 14°37'44.63"E
    První písemná zmínka:
    First Written Reference :
    DD.MM.1356
    Památky a muzea v okolí:
    Places of Interest and Museums in the Vicinity:
    Tábor Tabor
    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    http://forum.valka.cz/
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/66184#416828Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Borotín, též Starý zámek


    Zřícenina hradu stojí asi 11 km SZ od Tábora (kraj Jihočeský, okres Tábor), na mírném návrší vých. od stejnojmenné obce. Na jeho jižní straně je rybník, který byl přirozenou obranou hradu. Ves Borotín byla původně majetkem pánů z Landštejna. Roku 1356 je uváděn jako majitel Mikuláš z Borotína. Hrad nejspíš založil Vítek. Jeho synové Jan a Heřman se stali stoupenci Husova učení. Heřman byl dokonce na pražském sněmu roku 1423 zvolen do sboru zemských správců. Jeho nástupce Mikuláš byl i jedním z hejtmanů táborské strany od roku 1426, avšak roku 1434 přešel na druhou stranu. Za tento čin táborské vojsko hrad Borotín oblehlo, nebylo ale úspěšné. Před rokem 1446 prodal Mikuláš hrad i s přilehlým majetkem Janu Malovcovi z Pacova, po jeho smrti roku 1488 získala hrad a polovinu města a několik vesnich jeho dcera Kateřina. Když Kateřina roku 1556 zemřela zdědil po ní část panství roku 1557 její syn Oldřích. Po něm byl držitelem hradu a přilehlého panství od roku 1602 jeho syn Pavel. Ten byl také posledním z držitelů z rodu Malovců. Někdy kolem roku 1613 je totiž majitelem již Kryštof Vojkovský z Milhostic. Ovšem v majetku Milhosticů nezůstal hrad s přilehlým panstvím dlouho, jelikož jeho tři synové se podíleli na stavovském povstání v letech 16181620. Za to jim císařští vojáci vyplenili a vypálili hrad a dvůr. Z těchto tří bratrů byl jen Adam Šťastný vyšetřovací komisí osvobozen (tím pádem mu zůstal i majetek) a ten pak prodal svůj díl roku 1623 Polyxeně z Lobkovic, poté odešel z Čech. Zato jeho dva bratrové, Přech a Adam Albrecht, takové štěstí neměli majetek (hrad s dvorem, pivovar, polovina města Borotína a vesnice Mezná, Bejšov a Michálkova Lhota) jim byl zkonfiskován. Roku 1623 byl tento majetek prodán rovněž Polyxeně z Lobkovic, ta pak Borotín připojila ke svému panství jistebnickému. O hrad se dále již nikdo více nezajímal. Roku 1829 koupil Borotínské panství Jan Nádherný z Prahy od Ferdinanda Lobkovice. Roku 1840 byla část zříceniny zbourána a takto získaný materiál byl použit jako stavební.
    Původní hradní jádro z doby kdy byl hrad založen mělo nejspíš polygonální obrys. Jedná se o velmi zajímavou dispozici, dá se říct, že se zde dále rozvíjí hrad bergfritového typu. Nad příkopem pak zaujímal své místo okrouhlý bergfrit, jenž skoro celý stál před čelem hradu. Kdo chtěl v těch dobách hrad návštívit musel vstoupit první věžovitou branou do parkánu, obejít část hradu včetně druhé okrouhlé věže, vedle které pak byla druhá brána jenž ústila v nádvoří. I tato druhá věž vystupovala před hradby, avšak již ne tak významně jako věž první. Zastavba v jádře hradu byla po jeho obvodu, na východní straně to byl minimálně dvouprostorový palác, k němu náležel i žebrovou klenbou zakelnutý ineteriér věže druhé. Zbylé pozůstatky zvlástě pak na protilehlé straně neumožńují rekonstrukci půdorysu členění zbytku hradu. V pozdější době, avšak blíže neurčitelné pak zřejmě došlo k destrukci části parkánové hradby, parkán byl následně uzavřen příčnou zdí ukončenou masivním opěrákem. Z důvodu nástupu střelných zbraní, zvláště pak děl, došlo od 2. pol. 15. století k několika stavebně - opevněvacím pracem, které vzhled hradu změnily. Ovšem tyto úpravy se nedají označit za výborné - ale spíše jen průměrné - nebylo v podstatě možno např. vést křížovou palbu z děl. Skoro celé jádro hradu tak obklopil mohutný okružní příkop, ze staré situace za ním tak zůstal zachován jen fragment před bergfritem a bývalou první branou i s částí příkopu. Tento fragment pak bezesporu sloužil pro postavení dělostřelectva. Tato změná vedla i ke změně komunikace pro vstup do hradu. A tak se od této přestavby vstupovalo do hradu od východu, z předhradí o jehož podobě nemáme dosud žádných informací, jelikož je zde v součastnosti barokní dvůr. K tomuto účelu byla zhotovená nová protáhlá, plochostropá vstupní brána, která se neobešla bez mnoha střílen, ta také skoro celá vystupovala do příkopu. Stavební vývoj Borotína se skončil nejspíš na počátku 16. století. Tehdy byl postaven nový palác, jehož součástí se stala již zmíněná nová brána, ta také získala při této příležitosti dvoulodní suterén s valenými klenbami se střední zaklenutou arkádou. Palác vyplnil prostor až po uzavírací zeď druhé fáze včetně prostor parkánu za branou. Dodnes se nám zachoval příkop vylámaný do skály, obklopující hrad ze tří stran (kromě jižní kde je rybník), ovšem je zčásti zanesený. Dnes se zřícenina hradu nazývá Starý zámek. Dosud stojí zbytek válcové věže s přilehlým gotickým palácem. V letech 1980 až 1982 došlo ke konzervaci zdiva. Přitom však došlo k zániku mnoha informací o hradě, jenž by mohly přispět k osvětlení jeho vývoje a architektonického členění.
    .


    Literatura:
    Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku V : Jižní Čechy. Praha, 1986.
    Durdík, Tomáš., Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 2000. ISBN 80-7277-003-9.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/66184#234429Verze : 3