Křivoklát

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Křivoklát

hrad

    Avatar
     
    Název:
    Name:
    Křivoklát Krivoklat
    Další názvy:
    Other Names:
    Hrádek
    Purgino castro
    Typ:
    Style:
    hrad castle
    Stav:
    Condition:
    zachovalý well maintained
    Přístupnost:
    Accessibility:
    přístupno v návštěvních hodinách open during visiting hours
    Obec:
    Municipality:
    Křivoklát Krivoklat
    GPS souřadnice:
    GPS Coordinates:
    50°02'16.21"N 13°52'20.10"E
    První písemná zmínka:
    First Written Reference :
    DD.MM.1110
    Památky a muzea v okolí:
    Places of Interest and Museums in the Vicinity:
    - -
    Poznámka:
    Note:
    - -
    Zdroje:
    Sources:
    http://forum.valka.cz/
    http://amapy.centrum.cz
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#417275Verze : 0
    MOD
    Avatar
    Hrad mladší doby hradištní (900-1200 n.l.)


    Nachází se asi 13 km JV od Rakovníka (okres Rakovník, kraj Středočeský), ale jeho přesná lokalizace je nejistá. První zmínka o hradu pochází již z roku 1110, kdy zde stával dřevěný lovecký hrad českých knížat. Na místě kde stával dřevěný hrad pak nechal zřejmě asi roku 1240 stavět král Václav I. zděný hrad. Nepředpokládá se, že by dnešní hrad stával na místě toho staršího.


    Literatura:
    Nováková, Marcela a kol. Hrady a zámky : v Čechách na Moravě, ve Slezsku. Praha, 2005. ISBN 80-7033-874-1.


    Jiné zdroje:
    Vlastní návštěva.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#239123Verze : 0
    Avatar
    Hrad Křivoklát


    Počátky královského hradu Křivoklát, nacházejícího se v rozsáhlých loveckých hvozdech, lze spojovat již s jeho stejnojmenným předchůdcem, hradištěm, jež máme doloženo písemně roku 1110, avšak nevíme, kde přesně stávalo. Nejpravděpodobnější se jeví, že toto místo mohlo být zničeno lomem. Zatím se jeví, že s ohledem na dosud provedené archeologické výzkumy, které proběhly na hradě, se zde nenacházelo, avšak nedávno bylo objeveno valové opevnění, které snad lze klást i do 10. století, nicméně interpretace není zcela jednoznačná. Výzkumy T. Durdíka pak zjistily nepříliš silné osídlení ve střední době hradištní, avšak to je pro změnu dříve, než máme písemné zmínky z 12. století.
    Pro hrad byla zvolena nepravá ostrožna trojúhelníkovitého tvaru větších rozměrů, která je obtékaná Rakovnickým potokem. Výběr místa, zvláště pak jeho rozloha odpovídá výběru ještě pro starší hradiště. Samotná výstavba rozměrného a komplikovaného objektu, byla zdlouhavá. Předpokládá se, že prvotní fáze hradu byla hotova až někdy v 80. letech 13. století, což vezmeme-li v potaz předpokládanou dobu zahájení výstavbu hradu kolem roku 1230 činí minimálně 50 let, jak ne více. Nutno však podotknout, že zde musely existovat období, kdy po dokončení určitých staveb, práce na nějakou dobu ustaly. Důvodem byly zřejmě několikeré změny v požadavcích na podobu a funkci hradu. Výstavbu hradu tak lze, hlavně i díky archeologickým výzkumům rozčlenit do tří etap. V I. etapě byla vystavena obvodová hradba, v jejímž čele byl vybudován donjon ve formě mohutné okruhové věže, toto řešení je u nás jedinečné. V jihozápadním nároží hradu, vedle brány, pak byla postavena další, tentokrát čtverhranná věž. Celá plocha hradu pak byla vnitřně rozdělena příčnou hradbou na menší horní a větší spodní hrad. K této příčné hradbě byl v části horního hradu přistavěn palác obdélného tvaru. Z tohoto paláce se do dnešních dnů dochovala jen románská okénka v přízemí. Purkrabský palác, který byl vybudován pravděpodobně již v tomto období, byl vystavěn při západní hradbě spodního hradu. Pro tuto fází, která je kladena do 30. let 13. století je typické použití architektonických detailů v románském slohu. Tímto hrad získal, zřejmě ještě ne zcela nejvyšší možnou reprezentativní podobu, ale byl již hájitelným a tím byl zároveň i oporou královské moci. Ve II. etapě, která proběhla již za Přemysla Otakara II., došlo k výstavbě různých obytných a hospodářských objektů, čímž se zástavba zahustila. Tyto budovy byly zděné i dřevěné. V horním hradě došlo k rozšíření dalších palácových křídel, to ve výsledku vedlo k proražení středu staršího středního paláce, kde byl vystavěn průjezd se sedilemi, které byly zaklenuty dvěma poli křížových kleneb. Když bylo stavěno jižní křídlo, bylo použito zcela shodných románských oken, která byla buďto předvyrobena během prvotní etapy výstavby, nebo byla získána ze starší stavby. Spodní hrad byl rozdělen několika hradbami na různě velké části. V severozápadní části vzniklo tzv. studniční nádvoří, kde se nacházelo několik hospodářských staveb včetně primitivní zemnice. Při západní hradbě byla přistavena větší zděná budova. Ve střední části dolního hradu pak byla započata západním křídlem výstavba nového palácového komplexu. Nejspíše v téže době mohla vzniknout na jižní straně zděná dvouprostorová budova. Tedy v této etapě došlo na výstavbu zděných budov reprezentativních i hospodářských, v některých případech i architektonicky poměrně náročných, zvláště na výzdobu a zároveň na druhou stranu byla postavena řada budov, či spíše hlavně stavení a různých přístavků lehké dřevěné, eventuálně smíšené konstrukce. Některé z těchto budov mohly mít spíše dočasný, snad provizorní charakter. Následující III. etapu lze klást stále ještě do období vlády Přemysla Otakara II. a pak následně jeho syna Václava II. Stavební práce probíhaly v horním i spodním hradě. Ve spodním hradě byl dokončen palác. Ten byl tvořen dvěma rovnoběžnými palácovými křídly, které mezi sebou svíraly menší úzké nádvoří. Jižní čelo nádvoří bylo tvořeno arkádou o dvou obloucích, do níž ústil vstupní průjezd. V západním křídle se nejspíš nacházel velký sál zaklenutý šestidílnými klenbami a nejspíš měl i roubenou komoru. V dolním nádvoří byly mimoto dostaveny další objekty, z nichž ta nejvýznamnější byla v severozápadním nároží nacházející se čtverhranná věž. Stavební činnost na horním hradě, který byl rozdělen hradbou na větší spodní palácovou část a na menší část tvořící dvorek při věži. Ve spodní části na severní straně bylo postaveno další palácové křídlo, u kterého byla v sousedství postavena záchodová věž. Celý takto vzniklý dvůr, byl ze všech čtyř stran obklopen architektonicky hodnotným patrovým klenutým arkádovým ochozem. V západním křídle paláce vznikl celopatrový reprezentační sál, který byl ve své době jedním z největších. Celý sál byl zaklenut klenbou o čtyřech polích po šesti dílech. Ze západní strany byl osvětlen celkem osmi kružbovými hrotitými okny. Ve východní části jižního palácového křídla pak byla vybudována kaple s polygonálním uzávěrem. Tato kaple je na hradě dobře patrná a svou dispozicí se dává na obdiv, avšak zároveň s tím je v případě obléhání hradu „na ráně“, zvláště pak její okna. Před čelo horního hradu pak bylo vybudováno úzké parkánovité nádvoří. A tím byl raně gotický hrad Křivoklát dokončen. Celý, dá se bez problémů říci, přemyslovský hrad začal jako poměrně nenáročná stavba, která během tří etap získala možná až sedm částí, tři věže, dva paláce a celou řadu menší a větších staveb zděných, dřevěných či smíšené konstrukce, některé z nich měly poměrně jepičí život, jiné byly pro změnu již v té době zásadně pozměněny. I když hrad, asi zprvu nebyl plánován jako kdovíjak členěný a výstavný s výraznou reprezentativní funkcí, přesto se takovým stal. Do jeho podoby výrazně promluvili zřejmě všichni čeští dědiční králové s výjimkou Václava III., ten však neměl možnost pro dosti krátkou dobu svého panování do jeho podoby zasáhnout.
    Nicméně s vymřením Přemyslovců po meči, záhy následoval i úpadek hradu. Již rok po vraždě Václava III. hrad totiž dobil Vilém Zajíc z Valdeka, a jak se dle archeologických poznatků jeví, hrad při tom vyhořel. Tento šlechtic pak investoval jen do nejnutnějších oprav a dále do hradu neinvestoval, jelikož i přes své významné postavení a jisté politické vakuum té doby, nemohl předpokládat, že by mu hrad nakonec zůstal. Přesto se hrad vrátil do panovníkových rukou – tentokrát již Lucemburků. Nicméně byť měl jistý význam, přesto do jeho zvelebení neinvestoval ani Karel IV. Teprve až jeho syn Václav IV. přistoupil k rozsáhlým opravám a přestavbám hradu. Tato stavební činnost proběhla v posledních desetiletích 14. století. Stavební činnost vyžadovala nejen jiná doba, a tím pádem do jisté míry archaičnost hradu, ale hlavně stav hradu, kdy některé části byly zřejmě více než v neuspokojivém stavu, ba i místy byly zřejmě pobořeny. Došlo výraznému rozšíření plochy hradu a došlo též ke změně přístupové cesty do jeho areálu. Celá přestavba si vyžádala velké terénní úpravy. Přístupová cesta byla výrazně zkrácena do dnešní trasy, byla postavena Prochoditá věž o čtverhranném půdorysu, která se stala novým vstupem do horní části spodního hradu. Došlo ke snížení úrovně horní části spodního hradu, zde vzala za své většina starší zástavby. Zůstala zachována jen zeď vyčleňující studniční nádvoří. Celý obvod hradu byl obehnán novým parkánem, který výrazně zvedl obranyschopnost hradu. K tomuto parkánu se pak připojovaly nové části hradu, které byly situovány na klesajících opyších (výběžcích) na západní straně nepravé křivoklátské ostrožny. Manský dům byl situován na severozápadním dlouhém krčku, svým vzhledem připomínal menší samostatný hrad. Jednalo se o patrový palác, na jehož konci byla obytná věž o čtverhranném půdorysu. K boku paláce pak přiléhalo nevelké nádvoří, které bylo ukončeno branami, ty umožňovaly nový, v pořadí druhý vstup do hradu. Vybavení tohoto paláce bylo dosti nákladné. Tento areál však neměl dlouhého trvání, jelikož již roku 1422 byl zničen požárem. Jelikož zde pak neprobíhaly žádné další stavební aktivity, vznikla zde tzv. „pompejská situace“, která byla prozkoumána archeologickým výzkumem. V jihozápadní části byla stavební situace o něco složitější. I zde byla vystavena na skalnatém výběžku dlouhá obdélná budova, snad taky palác, která byla zřejmě ukončena věží o čtverhranném půdorysu. K boku této stavby částečně přiléhalo dlouhé nádvoří trojúhelníkovitého tvaru, to bylo zasekáno do skalnatého podloží, na západní straně pak bylo lemováno budovou, která byla založena do prudkého svahu. Na horním hradu bylo výrazně upraveno severní křídlo. V dolním hradu pak při západní hradbě bylo vystaveno purkrabství, dosti výstavné. Nejspíš v patře se nacházel velký sál. O tom, že zde stavěla královská huť, svědčí jeho velká okna a hlavně pak portál, který je vložený do okenního otvoru. Byť bylo později přestaveno na sýpku, je v současnosti nejzachovalejší stavbou z doby Václava IV. Nutno je ještě zmínit, že hrad dostal i další doplňující vodní zdroj – keramický vodovod mimořádné kvality. Nicméně požár roku 1422 a následné válečné události husitských válek hrad opět proměnili bezmála v ruiny. Některé objekty byly prakticky zničeny, jiné zase jen provizorně opraveny a údržba se omezila na to nejnutnější.
    Za Jiřího z Poděbrad sice došlo ke stavebním pracím na hradě, ale ty se zaměřily hlavně na opravy opevnění a došlo nejspíš k výstavbě purkrabství při severní straně studničního nádvoří.
    Teprve až za Jagellonců, konkrétně za Vladislava II. Jagellonského se hradu opět dostalo rozkvětu. Přestavba byla pojata opravdu velkolepě až radikálně, ostatně Křivoklát byl jediným královským hradem v Čechách, který králi umožňoval realizovat své vlastní představy a také tím mohl demonstrovat svou moc. Práce pod vedením Hanuše Spiesse započaly v 70. letech 15. století, po něm v pracích pokračoval mistr, který byl blízký pražské dvorní huti, ale práce dokončil až jiný mistr, jenž byl výrazně ovlivněn pozdní saskou gotikou. Vnější opevnění hradu, bylo pojato moderně tak, aby byly akceptovány změny, které přišly zvláště s husitskou revolucí a následně se dále vyvíjely. Jednalo se o nové dělostřelecké opevnění opírající se o parkánovou hradbu s krytými střeleckými ochozy, arkýřovými vížkami a řadou různých věží a bašt – tedy polookrouhlá bašta, bateriová věž, bollwerk, Zlatá bašta jež má okrouhlé čelo s plecemi na způsob novověkých opevnění, které jsou kolmé na kurtiny, trojúhelné předbraní s kasematy a jiné další části opevnění, které jsou předzvěstí nastávajícího novověkého opevňování. Stavební mistr, jenž toto opevnění navrhl, měl opravdu nelehký úkol, jelikož musel s ohledem na komplikovanou terénní situaci stavět na místě staršího parkánového opevnění. Toto provedení náleží k nejlepším opevňovacím systémům své doby. Přestavba dolního hradu je spjata s řadou demolic, jakož i novostaveb. Zbořeny byly všechny příčné zdi, členící nádvoří, to tak získalo přibližně dnešní rozlohu. Bylo zbořeno nedávno vystavené Poděbradské purkrabství a na jeho místě byl vystaven dvoutraktový Hejtmanský dům. Mezi Hejtmanský dům a Prochoditou věž, včetně přilehlého prostoru parkánu, byly vystaveny objekty pivovaru. Při severní straně se nacházející zástavba byla zcela zbořena a to včetně nejstarší hradby ze 13. století. Nárožní věž byla nahrazena věží Huderkou, tato věž má čtverhranný půdorys a je zastřešena zděnou helmicí. Dále směrem k hornímu hradu byla vystavena řada manských domků, ty byly vlastně vloženy mezi Huderku a kuchyň, která byla vystavena při nároží horního hradu a dále přiložena do parkánu. Aby byl parkán v tomto místě průchozí, nachází se pod touto kuchyní klenutá chodba. Mimoto se vznikem manských domů, zde vznikla druhá velká kuchyně. K úpravám a přístavbám došlo i na západní straně nádvoří, tato ale nebyla zásadní. Horní hrad byl zcela přestaven, v této době došlo k navýšení věže. Dále byly zbořeny staré arkády spolu ze zdí, která dělila nádvoří. Zásadní byla přestavba všech tří palácových křídel. Velký sál získal novou bohatě zdobenou klenbu, zde také vznikl arkýř, na jehož parapetu pak byly osazeny poprsí krále Vladislava a jeho syna Ludvíka. Kaple byla přestavena zcela mistrem Hanušem. Takto se nám prakticky beze změn dochovala do dnešní doby. Hanuš je rovněž autorem nevelké křehké manské lodžie, která se nachází při vstupu do průjezdu. V koutu nádvoří pak bylo vystaveno nové čtyřramenné schodiště, které umožnilo spojení jednotlivých úrovní paláců. Severní křídlo již bylo dílem jiného mistra, který byl ovlivněn saskou gotikou, lze snad i předpokládat, že z tohoto prostředí mohl přímo pocházet. Toto Královnino křídlo bylo vlastně zcela postaveno znovu s výjimkou staršího přízemí. Jako obraný prvek pak dostala všechna palácová křídla hrázděné nebo roubené obranné polopatro, které doplňovala řada štíhlých arkýřových vížek. Podobné řešení se objevilo i na věži. V té době se stal Křivoklát jedním z nejhonosnějších a nejvýstavnějších sídel panovníka, které se nacházely ve střední Evropě. Nicméně nedočkal se dvorského života, pro který byl bezesporu určen. Stal se spíš místem bezpečného pobytu např. Filipiny Welserové. Zvláště se ale stal vězením pro významnější osoby. „zavítali“ zde např. biskup Jednoty bratrské Jan August nebo alchymista (či spíše šarlatán) Edward Kelly.
    Na konci 16. století byl hrad v místě Prochodité věže mírně poškozen požárem a v této části byl proto opraven renesančně. Další tentokráte mnohem ničivější požár hrad zasáhl roku 1643, od té doby hrad spíše upadal. Roku 1655 se hrad dostal z královských rukou do zástavy Schwarzenberkům a pak dále měnil majitele. Na úkor hradu se pak rozrůstal a rozvíjel pivovar. Další požár pak hrad postihl roku 1826.
    Fürstenberkové, kteří byli posledním vlastníkem hradu si v době romantismu uvědomili hodnotu tohoto hradu a přistoupili k jeho rekonstrukci, která až na drobné výjimky byla restaurací a ne rádoby historizující (puristickou) přestavbou, která poznamenala řadu hradů jako např. Bouzov či Karlštejn. Opravy probíhaly od druhé poloviny 19. století do první třetiny 20. století pod vedením architektů Humberta Walchera von Holthein, Josefa Mockera a Kamila Hilberta. V horním hradu byl nejvíce poškozen Královnin palác, který se dokonce zřítil. Jeho stavby se ujal Kamil Hilbert. Nezřícena část paláce byla pečlivě rozebrána a až na opomenutí několika detailů byl znovu postavený palác dobrou replikou. Nicméně vnitřní členění respektováno nebylo, jelikož se zde měla nacházet rezidence Fürstenberků, kteří se zde měli přenést. Avšak k tomu nikdy nedošlo. Ovšem byla sem přenesena část mobiliáře a sbírek z Nižboru. Ty se pak staly hlavní částí dnešní expozice. Po té co hrad získal roku 1929 československý stát, byl hrad dále užíván až do padesátých let, kdy zde fungoval i pivovar. Poté se muselo přistoupit k opravám a památkářským rekonstrukcím provázených archeologickými výzkumy vedenými Tomášem Durdíkem. V zásadě hrad nedoznal žádných významných změn a převážně díky archeologickým výzkumům se podařilo objasnit řadu záležitostí týkajících se stavebně historického vývoje hradu. Za povšimnutí stojí, že tři z celkových čtyř stavebních vývojových etap hradu náležely ve své době k nejpřednějším a nejvýznamnějším akcím v českých zemích.
    Vznik hradu lze klást k závěru vlády Přemysla Otakara I., nebo pro změnu k počátkům vlády Václava I., někdy k období kolem roku 1230. Pobyt Přemysla Otakara I. máme na Křivoklátě doložen jednak v Dalimilově kronice a pak také dvěma listinami z let 1222 a 1224, mohl zde existovat již samotný hrad, byť ne nutně ještě stavebně hotový, ale také se nacházet na případném jiném sídle, přeci jen, jednalo se o královský lovecký hvozd. Řadí se tak k nejstarším královským hradům, které se staly novou oporou panovníka a tak postupně nahradily starší hradiště. V dané oblasti povodí řeky Berounky, v přemyslovském loveckém hvozdu, tou dobou vznikala celá řada hradů, mezi nimiž jak se zdá, zprvu Křivoklát nenáležel k těm významným. Na významnosti ani tak nenabyl kvůli svému umístění, ale kvůli chladnému postoji Přemysla Otakara II. k sousednímu hradu Týřovu, který zde byl vězněn roku 1249. Ten se také zasloužil dost o rozvoj hradu a v podstatě mu dal jeho reprezentativní vzhled. Nicméně dokončení se hrad dočkal až ke konci vlády Přemysla Otakara II. a za panování jeho syna Václava II., tehdy měl být vysvěcen i jeden z oltářů v kapli, ne-li celá kaple, jejíž zasvěcení je však neznámé. Václav III. pak neměl vůbec čas se na dalším podobě hradu podílet, neboť byl záhy po svém nástupu na trůn roku 1305 v roce 1306 zavražděn v Olomouci. V témže roce byl hrad obsazen oddílem Rudolfa Habsburského. A již roku 1307 hrad dobyl mocný šlechtický předák Vilém Zajíc z Valdeka. Nejpravděpodobněji v té době hrad poprvé vyhořel. Vilém Zajíc z Valdeka pak do hradu příliš neinvestoval, takže ten spíš dále chátral. Po jeho smrti roku 1319 se pak hrad navrátil do rukou panovníka Jana Lucemburského. Nicméně již od září 1316 do března 1317 zde pobývala královna Eliška se synem Václavem, později známějším jako Karel IV., což taky svědčí, že hrad v té době musel být v natolik dobrém stavu, aby zde mohla královna s mladým následníkem trůnu pobývat. Máme zde doložen několikerý pobyt Karla IV., ten však měl výrazněji v oblibě svůj nový hrad Karlštejn. Dozajista to bylo také tím že tu byl jako mladý do jara roku 1323 vězněn. Nepředpokládá se tedy, že by do podoby Křivoklátu nějak výrazně zasáhl, ale na druhou stranu si uvědomoval jeho význam, což se projevilo i v jinak nepovedeném pokusu o psaný zákoník, který dnes známe jako Majestas Carolina. Zde je Křivoklát zařazen mezi hrady, které měly zůstat natrvalo v majetku koruny. Ještě za vlády Jana Lucemburského byl hrad roku 1325 zastaven místnímu purkrabímu Oldřichovi Pluhu z Rabštejna. Poté co se Karel IV., ještě za vlády svého otce vrátil do Čech, hrad vykoupil. Poté, co měl výměnu názoru se svým otcem, jím byl zde opět vykázán roku 1334. Roku 1341 se hrad opět dostal krátce do zástavy Rudolfu Saskému, ale již roku 1346 náležel koruně. Nicméně Karlův syn Václav IV. si značně oblíbil právě Křivoklát a jeho lesy, kde rád a hojně vyjížděl na lovy. Nicméně hrad v té době byl již řádně sešlý a místy zřejmě již i pobořený. Proto přistoupil k závěru 14. století k jeho přestavbě, kdy získal opět výrazně reprezentativní podobu. Je jisté, že zde mladý Václav několikrát pobýval již v útlém věku, roku 1375 máme doložen jeho dlouhodobější pobyt zde spolu se svým otcem. Další prokázané pobyty pocházejí z 1377, 1381 a 1383. Od roku 1384 se pak hrad stává prokazatelně oblíbeným královým sídlem. Tento stav trval až do roku 1391, tehdy se král častěji objevuje na Karlštejně. Poslední návštěva je doložena roku 1398, kdy se král vracel z Remeše, ale nepobyl zde dlouho, jelikož za nedlouhou již byl na Žebráku a Točníku. Opravený a zmodernizovaný hrad však již nedlouho po smrti Václava IV. a nástupu husitské revoluce znovu katastrofálně vyhořel dne 18. března 1422 v odpoledních hodinách. Nicméně ještě předtím jej „navštívil“ Zikmund Lucemburský, aby zde pobral všechny cennosti náležející do pokladu Václava IV., ty pak obratem změnil na žold pro své vojáky. Do doby před požárem byl hrad považován za dokonce bezpečnější Karlštejna, takže se zde nacházela koruna, zemské desky a jiné cennosti, rovněž se zde ukrývala řada bohatých pražských měšťanů. Samotný požár propukl v konírnách, poničen byl celý hrad, ale nejvíce byl poškozen hrad dolní, manský dům byl zničen zcela. Tohoto stavu záhy využila husitská vojska a hrad dobyla. Ale již 20. srpna na hrad zaútočil Hanuš z Kolovrat, velicí katolickým vojskům, který zde zajal přibližně 50 člennou posádku i s jejich veliteli Absolónem Bělobožkou ze Chříče a Janem z Valče. Stále neopravený se slabou posádkou se stal cílem útoku Absolónova bratra Žibřida z Chříče, který byl rovněž bývalým křivoklátským místopurkrabím, ale byl zahnán Hanušem do Rakovníka. Ten pak byl Hanušem a Alešem ze Šternberka obležen a vypálen. Nedlouho na to se hrad dostal do zástavy Aleše ze Šternberka a v jeho držení zůstal až roku 1354, kdy jej vykoupil král Ladislav Pohrobek. Mnohé, zvláště vnější objekty zůstaly v troskách a mnohé jiné byly opraveny spíše jen provizorně. Stav hradu se příliš nezměnil ani za panování Jiřího z Poděbrad, proběhlé stavební práce byly v malém rozsahu. Až vláda Vladislava Jagellonského přinesla hradu nový rozkvět, kdy byla celá řada stavebních zásahu značně razantních. Nebylo prakticky místa, které by nebylo, když ne zásadně, tak alespoň mírně, pozměněno. Nicméně byť hrad získal velmi moderní a reprezentativní podobu, jednu největší ve své době v daném prostoru, přesto se nestal, jak by se dalo očekávat, místem bohatého a pestrého života na dvoře krále. Stal se spíše bezpečným útočištěm a spíš pak „VIP“ vězením. Renesance by hrad snad ani nezasáhla nebýt menšího požáru, který hrad mírně poničil v oblasti kolem Prochodité věže. Ještě za života Rudolfa II. byl hrad jeho oblíbeným sídlem v rámci jeho loveckých výprav. Avšak poté co zemřel a dvůr se přenesl natrvalo z Prahy do Vídně, což vedlo k výraznému poklesu o majetek náležející české koruně, upadl i význam hradu. Roku 1643 pak většina hradu opět vyhořela. Tím začal úpadek Křivoklátu. Císařská komora pak musela hrad s ohledem na předpokládané vysoké náklady na jeho opravy roku 1655 dát do zástavy rodu Schwarzenberků, ti jej následně prodali roku 1685 Valdštejnům, kteří jej vlastnili až do roku 1733, kdy jej sňatkem získali Fürstenberkové. V té době již nebyl užíván ke svému původnímu určení. Nacházel se zde prosperující pivovar, který se postupně rozrůstal. Roku 1826 hrad opět vyhořel. Naštěstí si jeho majitelé uvědomili jeho hodnotu historickou, a proto přistoupili k rekonstrukci hradu, která byla zahájena v druhé polovině 19. století a byla ukončena v průběhu první třetiny 20. století. Naštěstí až na drobné výjimky byla tato rekonstrukce nepuristická, tudíž hrad nikterak neztratil na své hodnotě. Fürstenberkové plánovali se na hrad přenést, avšak nakonec tento záměr neuskutečnili a roku 1929 prodali hrad i křivoklátské panství státu. Nicméně využití hradu jakož i fungování pivovaru se dále kontinuovalo až do 50. let. Nicméně hrad opět chátral a tak se přistoupilo k nejnutnějším opravám v 60. letech a následně od let 70. zde probíhají rekonstrukční práce doplněné archeologickými výzkumy.



    Literatura:
    Benešovská, K. - Žižka, J. 1987: Křivoklát : hrad a okolí. Praha.
    Durdík, T. Křížová, K. Hrad Křivoklát. ISBN 80-866-44-27-8.
    Durdík, T. 1989: Großer Turm der Burg Křivoklát und seine genetischen Zusammenhänge – Velká věž hradu Křivoklátu a její genetické souvislosti. CB 1, 15-34.
    Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
    Durdík, T. – Hazlbauer, Z. 1996: Neobvyklý manýristický kachel s alegorií ohně z hradu Křivoklátu. CB 5, 247-254.
    Durdík, T. – Hazlbauer, Z. 2006: Komorové kachle ze severovýchodního kouta nádvoří horního hradu na Křivoklátě. CB 10, 281-306.
    Durdík, T. – Nemeškalová-Jiroudková, Z. 1993: Tolarový depot z hradu Křivoklátu. CB 3, 315-320.
    Menclová, D. 1972: České hrady : díl druhý. Praha.
    Nováková, M. a kol. 2005: Hrady a zámky : v Čechách na Moravě, ve Slezsku. Praha. ISBN 80-7033-874-1
    Razím, V. (ed.) 2010: Přemyslovské Křivoklátsko : 900 let hradu Křivoklátu. Praha. ISBN 978-80-86516-33-2.
    Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého 8. Praha.
    Záruba, F. 2014: Hradní kaple : I. Doba přemyslovská. Praha.


    Jiné zdroje:
    Vlastní návštěva, foto vlastní.

    Celkový pohled na hrad z vyhlídkové terasy.

    Zdroj: (Durdík 1999, s. 300 obr. 638)
    Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení


    Zdroj: (Durdík 1999, s. 301 obr. 641)
    Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení


    Zdroj: (Durdík 1999, s. 301 obr. 642)
    Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#261393Verze : 9
    Avatar
    Model krovu tak jak je v součastnosti na věži.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#261395Verze : 0
    Avatar
    Huderka - věž


    Více fotografií najdete v galerii. V dobách kdy byl hrad užívám jako věznice byla tato věž mj. "příbytkem" pro alchymistu Edwarda Kellyho, kterého zde nechal "ubytovat" Rudolf II.


    Zdroj:
    Vlastní návštěva, foto vlastní.

    Věž Huderka a přilehlé stavby.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#262593Verze : 0
    Avatar
    Purkrabství


    Více fotografií zde.


    Zdroj:
    Vlastní návětěva, foto vlastní

    Purkrabství z věžě Huderka.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#275038Verze : 0
    Avatar
    Stando tak znova - jeden objekt, jedna fotogalerie, popis se nechá ve fotogalerii připojit ke každé fotce a není myslím potřeba rozřezávat hrady na jednotlivé budovy jen z důvodu fotografie.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#275321Verze : 0
    Avatar
    Plánek hradu
    Zdroj: August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého (1880-1927)
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#417276Verze : 0
    MOD
    Avatar
    .

    Rekonstrukce podoby hradu kolem roku 1643. Zdroj: http://www.beatris.cz/produkt/rada-netradicnich-pohlednic-dobovych-rekonstrukci-hradu-a-zamku-s-erby-jejich-majitelu/pohlednice-krivoklat/
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#514495Verze : 0
    Avatar
    Věž


    Byť by se mohla jevit jako bergfrit, jedná se ve skutečnosti o donjon. Jedná se o dominantní část hradu. Její stavba je spjata s počátkem samotného hradu ve 13. století (konkrétně s obdobím kolem roku 1230). Jedná se o okrouhlou věž o průměru 12 m a zděná část dosahuje výšky 30,4 m. Nicméně ve své počáteční, raněgotické fázi byla věž vysoká přibližně 26 m. Ve spodní části je zpevněná břitem s obvodovou hradbou. Zdivo, které bylo prokládáno trámovým roštem, je vyzděné z lomového kamene, z velkých kvádrů je pak spodní část líce na nádvoří. Na počátku své existence dostala tři klenuté úrovně. Vysoké temné přízemí bylo přístupno schodištěm v síle zdi ze spodní části prvního patra. Vyústění tohoto schodiště bylo pod klenbou nad úrovní podlahy. První patro mělo dvě úrovně, které bylo buď rozděleno trámovým dřevěným stropem, nebo dřevěnou galerií. Ve spodní části byly umístěny dvě střílny. Dále se zde nacházela chodbička, která byla zřejmě později prolomena jako vstup ke Královninu křídlu. Ve druhém patře se nacházejí dva okna ve výklencích se sedátky, které jsou zaklenuty křížovými žebrovými klenbami. V prvním patře v úrovni vstupu v jeho boční špaletě pak ústí úzké spirálové schodiště v síle zdi, které vede do patra druhého. V předsíni se pak dá vstoupit na šnekovité schodiště, které vedlo na ochoz či na podstřešní obranné patro, pokud zde kdy ovšem nějaké takové bylo. Třetí patro je pak již zcela pozdněgotické. Současná podoba věže je pak výsledkem její radikální obnovy v letech 1884 až 1885 pod vedením Josefa Mockera.
    Dle výše uvedených faktů je zřejmé, že tato věž nebyla bergfritem, ale naopak je bezesporu donjonem. Svým provedením, je pak v Čechách z největší pravděpodobností zcela ojedinělou záležitostí. Jisté podobenství lze shledat v případě věže hradu Michalovice. V porovnání s tím, se na Moravě obytné věže podobného typu zřejmě nacházejí, ale jejich poznání ještě není dostatečně daleko.
    Zdá se být nesporným faktem, že donjon hradu Křivoklátu je velice specifickou formou, ve střední Evropě velmi vzácnou. Územím, kde jsou okrouhlé donjony hojnější, je kapetovská Francie. Jednalo se o hradní reformu krále Filipa Augusta, za které vznikla řada hradů se skupinou prakticky normalizovaných donjonů. Pro ty jsou nejcharakterističtější tři patra, která jsou zaklenuta žebrovými klenbami, tato patra jsou spojena schodišti v síle zdi. Nejstarší vznikly na přelomu 12. a 13. století. Roku 1196 Gisors, přibližně 1202 Louvre, nejmladší pak ke konci vlády Filipa Augusta – Dourdan, který byl vybudován někdy před rokem 1222. Pronikání těchto vlivů lze spojit s importem jiného typu hradů, rovněž zavedených augustovou reformou a to konkrétně francouzského kastelu – Týřov, Úsov, Konopiště. Svým provedením byť v drobnostech vybočujících, se dá v rámci normy plně zařadit k francouzským okrouhlým donjonům a je zjevné, že tento, u nás nejspíš zcela ojedinělý import byl jimi výrazně ovlivněn a nebyl ovlivněn vlivy z Německa.


    Zdroje:
    Benešovská, K. – Žižka, J. 1987: Křivoklát : hrad a okolí. Praha.
    Durdík, T. 1989: Großer Turm der Burg Křivoklát und seine genetischen Zusammenhänge – Velká věž hradu Křivoklátu a její genetické souvislosti. CB 1, 15-34.
    Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
    Durdík, T. – Hazlbauer, Z. 1996: Neobvyklý manýristický kachel s alegorií ohně z hradu Křivoklátu. CB 5, 247-254.
    Durdík, T. – Hazlbauer, Z. 2006: Komorové kachle ze severovýchodního kouta nádvoří horního hradu na Křivoklátě. CB 10, 281-306.
    Durdík, T. – Nemeškalová-Jiroudková, Z. 1993: Tolarový depot z hradu Křivoklátu. CB 3, 315-320.
    Durdík, T. – Křížová, K.: Hrad Křivoklát.
    Menclová, D. 1972: České hrady : díl druhý. Praha.
    Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého 8. Praha.
    Záruba, F. 2014: Hradní kaple : I. Doba přemyslovská. Praha.
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#536924Verze : 4
    Avatar
    Kaple


    Původní zasvěcení hradní kaple na Křivoklátu neznáme. První písemnou zmínku o její existenci máme z roku 1287, kdy biskup Tobiáš sdělil králi Václavu II., že on osobně nemůže vysvětit oltář na hradě (altare unum in Purglino castro) anebo alespoň přenést tuto svou pravomoc na jiného biskupa, jelikož na něho byla papežským legátem uvalena klatba. Dozajista šlo o vysvěcení oltáře a ne kaple samotné, tudíž je otázkou, zda kaple nemůže být i starší. Další písemné zmínky, které lze spojit s kaplí, se vztahují až k vládě Karla IV., kdy je roku 1359 připomenut kaplan Fridrich Stromeier, který byl výběrčím desátků na panstvích křivoklátském, nižborském, karlštejnském a kamýckém. Zároveň s ním je připomenut i Pavel Rojíkův z Křivoklátu. Více zpráv potom máme z doby vlády Václava IV., který na hradě hojně pobýval. K roku 1383 je zmíněn Oldřich Prase, který byl křivoklátským kaplanem a kanovníkem vyšehradským. V roce 1389 je připomenut kantor Jan Bohůnkův z Matrovice. K roku 1393 se vztahuje podání hradního kaplana Heřmana za faráře do Bělče. Již rok na to je zmíněn kaplan královské kaple Mikuláš. V roce 1398 se pak připomíná kustod relikvií císařských na Karlštejně a představený na Křivoklátě mající jméno Adam. V témže roce se opět dozvídáme o Oldřichovi Praseti. Roku 1400 (v listopadu nebo v prosinci) je zmíněn biskup Mikuláš, kterého Václav IV. Učinil jej proboštem královských kaplí na Křivoklátě, Karlštejně a Kutné Hoře.


    Zdroje:
    Benešovská, K. – Žižka, J. 1987: Křivoklát : hrad a okolí. Praha.
    Durdík, T. 1989: Großer Turm der Burg Křivoklát und seine genetischen Zusammenhänge – Velká věž hradu Křivoklátu a její genetické souvislosti. CB 1, 15-34.
    Durdík, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
    Durdík, T. – Hazlbauer, Z. 1996: Neobvyklý manýristický kachel s alegorií ohně z hradu Křivoklátu. CB 5, 247-254.
    Durdík, T. – Hazlbauer, Z. 2006: Komorové kachle ze severovýchodního kouta nádvoří horního hradu na Křivoklátě. CB 10, 281-306.
    Durdík, T. – Nemeškalová-Jiroudková, Z. 1993: Tolarový depot z hradu Křivoklátu. CB 3, 315-320.
    Durdík, T. – Křížová, K.: Hrad Křivoklát.
    Menclová, D. 1972: České hrady : díl druhý. Praha.
    Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království českého 8. Praha.
    Záruba, F. 2014: Hradní kaple : I. Doba přemyslovská. Praha.

    Foto vlastní

    Foto vlastní

    Foto vlastní
    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#538759Verze : 2
    Avatar
    Historická vyobrazení

    Zdroj: (Durdík 2000, s. 302 obr. 643)
    Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

    URL : http://forum.valka.cz/topic/view/67937#538771Verze : 0